Skip to main content

Text 13

Text 13

Text

Verš

sei ‘bhāva’ gāḍha haile dhare ‘prema’-nāma
sei premā ‘prayojana’ sarvānanda-dhāma
sei ‘bhāva’ gāḍha haile dhare ‘prema’-nāma
sei premā ‘prayojana’ sarvānanda-dhāma

Synonyms

Synonyma

sei bhāva — that emotional condition; gāḍha haile — when it becomes intensified; dhare — takes; prema-nāma — the name love of Godhead; sei premā — that love of Godhead; prayojana — the ultimate goal of life; sarva-ānanda-dhāma — the reservoir of all pleasure.

sei bhāva — tento emotivní stav; gāḍha haile — když zesílí; dhare — nese; prema-nāma — jméno láska k Bohu; sei premā — tato láska k Bohu; prayojana — konečný cíl života; sarva-ānanda-dhāma — zdroj veškeré blaženosti.

Translation

Překlad

“When that ecstatic emotional stage intensifies, it is called love of Godhead. Such love is life’s ultimate goal and the reservoir of all pleasure.

„Když tento extatický emotivní stav zesílí, nazývá se láska k Bohu. Tato láska je konečným cílem života a zdrojem veškeré blaženosti.“

Purport

Význam

Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura summarizes this growth of love of Godhead as a gradual process. A person becomes interested in devotional service by some good fortune. Eventually he becomes interested in pure devotional service without material contamination. At that point, a person wants to associate with devotees. As a result of this association, he becomes more and more interested in discharging devotional service and hearing and chanting. The more one is interested in hearing and chanting, the more he is purified of material contamination. Liberation from material contamination is called anartha-nivṛtti, indicating a diminishing of all unwanted things. This is the test of development in devotional service. If one actually develops the devotional attitude, he must be freed from the material contamination of illicit sex, intoxication, gambling and meat-eating. These are the preliminary symptoms. When one is freed from all material contamination, his firm faith in devotional service awakens. When firm faith develops, a taste arises, and by that taste one becomes attached to devotional service. When this attachment intensifies, the seed of love of Kṛṣṇa fructifies. This position is called prīti or rati (affection) or bhāva (emotion). When rati intensifies, it is called love of Godhead. This love of Godhead is actually life’s highest perfection and the reservoir of all pleasure.

Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura tento růst lásky k Bohu shrnuje jako postupný proces. Člověk se díky nějakému štěstí začne zajímat o oddanou službu a nakonec i o čistou oddanou službu, bez hmotného znečištění. Tehdy se chce sdružovat s oddanými, což vyústí ve stále se zvětšující zájem o oddanou službu, naslouchání a opěvování. Čím více ho zajímá naslouchání a opěvování, tím více je očišťován od hmotných nečistot. Oprošťování se od hmotného znečištění se nazývá anartha-nivṛtti, což naznačuje úbytek všeho nežádoucího. To je zkouškou rozvoje oddané služby. Pokud oddaný skutečně rozvine postoj oddanosti, musí být zbaven hmotného znečištění v podobě nedovoleného sexu, požívání omamných látek, hazardování a jedení masa. To jsou počáteční příznaky. Když se takto zbaví všech hmotných nečistot, rozvine pevnou víru v oddanou službu. Po rozvinutí pevné víry přijde chuť a s touto chutí se oddaný připoutá k oddané službě. Když tato připoutanost ještě zesílí, semínko lásky k Bohu přinese svůj plod. Tomuto postavení se říká prīti či rati (náklonnost) nebo bhāva (emoce). Když rati zesílí, říká se jí láska k Bohu. Ta je ve skutečnosti nejvyšší dokonalostí života a zdrojem veškeré blaženosti.

Thus devotional life is divided into two stages — sādhana-bhakti and bhāva-bhakti. Sādhana-bhakti refers to the development of devotional service through the regulative principles. The basic principle for the execution of devotional service is faith. Above that, there is association with devotees, and after that there is initiation by a bona fide spiritual master. After initiation, when one follows the regulative principles of devotional service, one becomes freed from all unwanted things. In this way one becomes firmly fixed and gradually develops a taste for devotional service. The more the taste grows, the more one desires to render service to the Lord. In this way one becomes attached to a particular mellow in the Lord’s service — śānta, dāsya, sakhya, vātsalya or madhura. As a result of such attachment, bhāva develops. Bhāva-bhakti is the platform of purified goodness. By such purified goodness, one’s heart melts in devotional service. Bhāva-bhakti is the first seed of love of Godhead. This emotional stage is there before one attains pure love. When that emotional stage intensifies, it is called prema-bhakti, or transcendental love of Godhead. This gradual process is also described in the following two verses, which are found in the Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.4.15-16).

Oddaný život se tedy dělí na dvě stádia – sādhana-bhakti a bhāva-bhakti. Sādhana-bhakti znamená rozvoj oddané služby prostřednictvím usměrňujících zásad. Základním principem oddané služby je víra. Nad ní je společnost oddaných a potom přijde zasvěcení pravým duchovním mistrem. Pokud oddaný po zasvěcení následuje usměrňující zásady oddané služby, zbaví se všech nežádoucích věcí. Tak se upevní a postupně rozvine chuť do oddané služby. Čím více jeho chuť roste, tím více chce Pánu sloužit, a tak se připoutá k určité náladě služby Pánu – śānta, dāsya, sakhya, vātsalya nebo madhura. Výsledkem této připoutanosti je rozvoj bhāvy. Bhāva-bhakti je úroveň očištěného dobra. Na této úrovni srdce roztaje oddanou službou. Bhāva-bhakti je první semínko lásky k Bohu. Tato emotivní úroveň předchází dosažení čisté lásky, a když zesílí, nazývá se prema-bhakti neboli transcendentální láska k Bohu. Tento postupný proces je popsán i v následujících dvou verších z Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.4.15–16).