Skip to main content

Text 114

Text 114

Text

Verš

cīrāṇi kiṁ pathi na santi diśanti bhikṣāṁ
naivāṅghri-pāḥ para-bhṛtaḥ sarito ’py aśuṣyan
ruddhā guhāḥ kim ajito ’vati nopasannān
kasmād bhajanti kavayo dhana-durmadāndhān
cīrāṇi kiṁ pathi na santi diśanti bhikṣāṁ
naivāṅghri-pāḥ para-bhṛtaḥ sarito ’py aśuṣyan
ruddhā guhāḥ kim ajito ’vati nopasannān
kasmād bhajanti kavayo dhana-durmadāndhān

Synonyms

Synonyma

cīrāṇi — torn old clothes; kim — whether; pathi — on the path; na — not; santi — are; diśanti — give; bhikṣām — alms; na — not; eva — certainly; aṅghri-pāḥ — the trees; para-bhṛtaḥ — maintainers of others; saritaḥ — rivers; api — also; aśuṣyan — have dried up; ruddhāḥ — closed; guhāḥ — caves; kim — whether; ajitaḥ — the Supreme Personality of Godhead, who is unconquerable; avati — protects; na — not; upasannān — the surrendered; kasmāt — for what reason, therefore; bhajanti — flatter; kavayaḥ — the devotees; dhana-durmada-andhān — persons who are puffed up with material possessions.

cīrāṇi — staré roztrhané oblečení; kim — zdali; pathi — na cestě; na — ne; santi — jsou; diśanti — dávají; bhikṣām — almužny; na — ne; eva — zajisté; aṅghri-pāḥ — stromy; para-bhṛtaḥ — které živí ostatní; saritaḥ — řeky; api — také; aśuṣyan — vyschly; ruddhāḥ — zavřené; guhāḥ — jeskyně; kim — zdali; ajitaḥ — neporazitelný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; avati — ochraňuje; na — ne; upasannān — odevzdané; kasmāt — proč tedy; bhajanti — pochlebují; kavayaḥ — oddaní; dhana-durmada-andhān — lidem pyšným na svůj hmotný majetek.

Translation

Překlad

“ ‘Are there no torn clothes lying on the common road? Do the trees, which exist for maintaining others, no longer give alms in charity? Do the rivers, being dried up, no longer supply water to the thirsty? Are the caves of the mountains now closed, or, above all, does the unconquerable Supreme Personality of Godhead not protect the fully surrendered souls? Why then should learned persons like devotees go to flatter those who are intoxicated by hard-earned wealth?’ ”

„  ,Neleží snad na cestách roztrhané šaty? Přestaly snad stromy, které tu jsou proto, aby živily druhé, dávat milodary? Vyschly už řeky a nedávají vodu žíznivým? Jsou snad jeskyně v horách zavřené, nebo snad dokonce neporazitelný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, neochraňuje plně odevzdané duše? Proč by tedy měli tak učení lidé, jako jsou oddaní, chodit lichotit těm, kdo jsou omámení tvrdě vydělaným majetkem?̀  “

Purport

Význam

This is a quotation from Śrīmad-Bhāgavatam (2.2.5). In this verse, Śukadeva Gosvāmī advises Mahārāja Parīkṣit that a devotee should be independent in all circumstances. The body can be maintained with no problem if one follows the instructions given in this verse. To maintain the body, we require shelter, food, water and clothing, and all these necessities can be obtained without approaching puffed-up rich men. One can collect old garments that have been thrown out, one can eat fruits offered by the trees, one can drink water from the rivers, and one can live within the caves of mountains. By nature’s arrangements, shelter, clothing and food are supplied to the devotee who is completely surrendered to the Supreme Personality of Godhead. Such a devotee does not need a puffed-up materialistic person to maintain him. In other words, devotional service can be discharged in any condition. This is the version of Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.6):

Toto je citát ze Śrīmad-Bhāgavatamu (2.2.5). Śukadeva Gosvāmī v tomto verši vysvětluje Mahārājovi Parīkṣitovi, že oddaný by měl být za všech okolností nezávislý. Následováním pokynů tohoto verše lze bez problémů udržovat své tělo naživu. K tomu potřebujeme přístřeší, jídlo, vodu a oblečení. To vše můžeme získat i bez pochlebování nafoukaným boháčům. Člověk se může oblékat do starého, vyhozeného oblečení, jíst ovoce ze stromů, pít vodu z řek a žít v jeskyních v horách. Oddanému, který je zcela odevzdaný Nejvyšší Osobnosti Božství, příroda zařídí přístřeší, oblečení i jídlo. Takový oddaný nepotřebuje, aby ho živil nějaký nafoukaný materialista. Jinými slovy, oddanou službu lze vykonávat za jakýchkoliv okolností. To je tvrzení Śrīmad-Bhāgavatamu (1.2.6):

sa vai puṁsāṁ paro dharmoyato bhaktir adhokṣaje
ahaituky apratihatā
yayātmā suprasīdati
sa vai puṁsāṁ paro dharmo
yato bhaktir adhokṣaje
ahaituky apratihatā
yayātmā suprasīdati

“The supreme occupation [dharma] for all humanity is that by which men can attain to loving devotional service unto the transcendent Lord. Such devotional service must be unmotivated and uninterrupted in order to completely satisfy the self.” This verse explains that devotional service cannot be checked by any material condition.

„Nejvyšší činností (dharmou) pro celé lidstvo je ta, která vede člověka k dosažení láskyplné oddané služby transcendentálnímu Pánu. Aby tato oddaná služba plně uspokojila vlastní já, musí být nezištná a nepřerušovaná.“ Tento verš vysvětluje, že oddanou službu nemohou zastavit žádné hmotné podmínky.