Skip to main content

CHAPTER TWENTY-TWO

KAPITOLA DVACÁTÁ DRUHÁ

The Process of Devotional Service

Proces oddané služby

In the twenty-second chapter, Śrī Caitanya Mahāprabhu describes the process of devotional service. In the beginning He describes the truth about the living entity and the superexcellence of devotional service. He then describes the uselessness of mental speculation and mystic yoga. In all circumstances the living entity is recommended to accept the path of devotional service as personally explained by Śrī Caitanya Mahāprabhu. The speculative method of the so-called jñānīs is considered a waste of time, and that is proved in this chapter. An intelligent person should abandon the processes of karma-kāṇḍa, jñāna-kāṇḍa and mystic yoga. One should give up all these useless processes and take seriously to the path of Kṛṣṇa consciousness. In this way one’s life will be successful. If one takes to Kṛṣṇa consciousness fully, even though he may sometimes be agitated due to having previously practiced mental speculation and yogic mysticism, he will be saved by Lord Kṛṣṇa Himself. The fact is that devotional service is bestowed by the blessings of a pure devotee (sa mahātmā su-durlabhaḥ). A pure devotee is the supreme transcendentalist, and one has to receive his mercy for one’s dormant Kṛṣṇa consciousness to be awakened. One has to associate with pure devotees. If one has firm faith in the words of a great soul, pure devotional service will awaken.

Ve dvacáté druhé kapitole popisuje Śrī Caitanya Mahāprabhu proces oddané služby. Na začátku popisuje pravdu o živé bytosti a jedinečnost oddané služby. Potom vysvětluje zbytečnost mentální spekulace a mystické yogy. Živé bytosti se za každých okolností doporučuje přijmout cestu oddané služby tak, jak ji osobně vysvětlil Śrī Caitanya Mahāprabhu. Spekulativní postup takzvaných jñānīch je považován za plýtvání časem, a to je potvrzeno v této kapitole. Cesty karma-kāṇḍy, jñāna-kāṇḍy a mystické yogy by měl inteligentní člověk opustit. Měl by se všech těchto zbytečných postupů vzdát a vážně přijmout cestu rozvoje vědomí Kṛṣṇy. Tak bude jeho život úspěšný. Pokud někdo plně přijme vědomí Kṛṣṇy, samotný Pán Kṛṣṇa ho zachrání, i když někdy může být kvůli svému předchozímu praktikování mentální spekulace či mystické yogy rozrušený. Skutečností je, že oddanou službu člověk získá díky požehnání čistého oddaného (sa mahātmā su-durlabhaḥ). Čistý oddaný je nejvyšším transcendentalistou a každý, kdo chce probudit své spící vědomí Kṛṣṇy, musí obdržet jeho milost. Musí se sdružovat s čistými oddanými. Čistá oddaná služba se probudí u toho, kdo má pevnou víru ve slova velké duše.

In this chapter Śrī Caitanya Mahāprabhu differentiates between a pure devotee and others. He also describes the characteristics of a pure devotee. A devotee’s most formidable enemy is association with women in an enjoying spirit. Association with nondevotees is also condemned because it is also a formidable enemy on the path of devotional service. One has to fully surrender unto the lotus feet of Kṛṣṇa and give up attraction for women and nondevotees.

Śrī Caitanya Mahāprabhu v této kapitole rozlišuje mezi čistým oddaným a ostatními lidmi. Popisuje také vlastnosti čistého oddaného. Nejhorším nepřítelem oddaného jsou styky se ženami v náladě vyhledávání požitku. Odsouzena je také společnost neoddaných, protože ta je na cestě oddané služby také nelehký nepřítel. Oddaný se musí plně odevzdat lotosovým nohám Kṛṣṇy a vzdát se náklonnosti k ženám a neoddaným.

The six symptoms of fully surrendered souls are also described in this chapter. Devotional service has been divided into two categories — regulative devotional service and spontaneous love. There are sixty-four items listed in regulative devotional service, and out of these sixty-four the last five are considered very important. By practicing even one of the nine processes of devotional service, one can become successful. Speculative knowledge and mystic yoga can never help one in devotional service. Pious activity, nonviolence, sense control and regulation are not separate from devotional service in its pure form. If one engages in devotional service, all good qualities follow. One does not have to cultivate them separately. Spontaneous devotional service arises when one follows a pure devotee who is awakened to spontaneous love of God. Śrī Caitanya Mahāprabhu describes the symptoms of devotees who are already situated in spontaneous love of God. He also describes the devotees who are trying to follow in the footsteps of the pure devotees.

V této kapitole se dále nachází popis šesti příznaků plně odevzdané duše. Oddaná služba se dělí na dvě stádia – usměrněnou oddanou službu a spontánní lásku. Usměrněná oddaná služba obsahuje šedesát čtyři prvků, z nichž posledních pět je považováno za zvláště důležité. Praktikováním i jediného z devíti způsobů oddané služby lze dosáhnout úspěchu. Spekulativní poznání a mystická yoga člověku v oddané službě nikdy nepomohou. Zbožné jednání, nenásilí, ovládání smyslů a usměrnění nelze od oddané služby v její čisté podobě oddělit. Pokud se někdo zapojí do oddané služby, všechny dobré vlastnosti budou následovat a není třeba je pěstovat zvlášť. Spontánní oddaná služba je důsledkem následování oddaného, který se již do spontánní lásky k Bohu probudil. Śrī Caitanya Mahāprabhu popisuje příznaky oddaných se spontánní láskou k Bohu. Popisuje také oddané, kteří se snaží následovat příklad čistých oddaných.

Text 1:
I offer my respectful obeisances unto Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu. He is an ocean of transcendental mercy, and although the subject matter of bhakti-yoga is very confidential, He has nonetheless manifested it so nicely, even in this Age of Kali, the age of quarrel.
Text 1:
S úctou se klaním Pánu Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi. Je oceánem transcendentální milosti, který dokonce i v tomto věku Kali, věku hádek, tak hezky vyjevil poznání o bhakti-yoze, přestože je to tak důvěrné téma.
Text 2:
All glories to Śrī Caitanya Mahāprabhu! All glories to Nityānanda Prabhu! All glories to Advaitacandra! And all glories to all the devotees of Śrī Caitanya Mahāprabhu!
Text 2:
Sláva Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi! Sláva Nityānandovi Prabhuovi! Sláva Advaitacandrovi! Sláva všem oddaným Śrī Caitanyi Mahāprabhua!
Text 3:
Śrī Caitanya Mahāprabhu said, “I have described one’s relationship with Kṛṣṇa in various ways. This is the subject matter of all the Vedas. Kṛṣṇa is the center of all activities.
Text 3:
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Různými způsoby jsem popsal vztah živé bytosti ke Kṛṣṇovi, o němž pojednávají všechny Védy. Kṛṣṇa je středem veškerých činností.“
Text 4:
“Now I shall speak about the characteristics of devotional service, by which one can attain the shelter of Kṛṣṇa and His loving transcendental service.
Text 4:
„Nyní budu hovořit o příznačných rysech oddané služby, díky které lze získat útočiště u Kṛṣṇy a láskyplnou transcendentální službu Pánu.“
Text 5:
“A human being’s activities should be centered only on devotional service to Lord Kṛṣṇa. That is the verdict of all Vedic literatures, and all saintly people have firmly concluded this.
Text 5:
„Činnosti lidské bytosti by se měly soustředit pouze kolem oddané služby Pánu Kṛṣṇovi. To je výrok veškeré védské literatury a k tomuto nezvratnému závěru dospěli i všichni svatí lidé.“
Text 6:
“ ‘When the mother Vedas [śruti] is questioned as to whom to worship, she says that You are the only Lord and worshipable object. Similarly, the corollaries of the śruti-śāstras, the smṛti-śāstras, give the same instructions, just like sisters. The Purāṇas, which are like brothers, follow in the footsteps of their mother. O enemy of the demon Mura, the conclusion is that You are the only shelter. Now I have understood this in truth.’
Text 6:
„  ,Zeptá-li se někdo matky Védy (śruti), koho má uctívat, odpoví, že Ty jsi jediný Pán hodný uctívání. Stejné pokyny dávají smṛti-śāstry, doplňky śruti-śāster, jež jsou jako sestry. Purāṇy jsou jako bratři následující příkladu své matky. Závěrem tedy je, ó nepříteli démona Mury, že Ty jsi jediným útočištěm. Nyní jsem to vpravdě pochopil.̀  “
Text 7:
“Kṛṣṇa is the nondual Absolute Truth, the Supreme Personality of Godhead. Although He is one, He maintains different personal expansions and energies for His pastimes.
Text 7:
„Kṛṣṇa je nedvojná Absolutní Pravda, Nejvyšší Osobnost Božství. I když je jediný, pro své zábavy si udržuje různé osobní expanze a energie.“
Text 8:
“Kṛṣṇa expands Himself in many forms. Some of them are personal expansions, and some are separate expansions. Thus He performs pastimes in both the spiritual and the material worlds. The spiritual worlds are the Vaikuṇṭha planets, and the material universes are the brahmāṇḍas, gigantic globes governed by Lord Brahmā.
Text 8:
„Kṛṣṇa se expanduje v mnoha podobách. Některé z nich jsou osobní expanze, některé jsou oddělené. Tak provádí zábavy v duchovních i hmotných světech. Duchovní světy jsou Vaikuṇṭhy, a hmotné vesmíry jsou brahmāṇḍy, gigantické koule, kterým vládne Pán Brahmā.“
Text 9:
“Expansions of His personal self — like the quadruple manifestations of Saṅkarṣaṇa, Pradyumna, Aniruddha and Vāsudeva — descend as incarnations from Vaikuṇṭha to this material world. The separated expansions are the living entities. Although they are expansions of Kṛṣṇa, they are counted among His different potencies.
Text 9:
„Expanze Jeho vlastního já – jako čtveřice projevů Saṅkarṣaṇa, Pradyumny, Aniruddhy a Vāsudevy – sestupují jako inkarnace z Vaikuṇṭhy do tohoto hmotného světa. Oddělenými expanzemi jsou živé bytosti. I když jsou expanzemi Kṛṣṇy, počítají se mezi Jeho rozmanité energie.“
Text 10:
“The living entities [jīvas] are divided into two categories. Some are eternally liberated, and others are eternally conditioned.
Text 10:
„Živé bytosti (jīvy) se dělí do dvou kategorií. Některé jsou věčně osvobozené a některé věčně podmíněné.“
Text 11:
“Those who are eternally liberated are always awake to Kṛṣṇa consciousness, and they render transcendental loving service at the feet of Lord Kṛṣṇa. They are to be considered eternal associates of Kṛṣṇa, and they are eternally enjoying the transcendental bliss of serving Kṛṣṇa.
Text 11:
„Věčně osvobození jsou si neustále vědomi Kṛṣṇy a u nohou Pána Kṛṣṇy vykonávají transcendentální láskyplnou službu. Musí být považováni za Kṛṣṇovy věčné společníky, kteří si věčně vychutnávají transcendentální blaženost ze služby Kṛṣṇovi.“
Text 12:
“Apart from the ever-liberated devotees, there are the conditioned souls, who always turn away from the service of the Lord. They are perpetually conditioned in this material world and are subjected to the material tribulations brought about by different bodily forms in hellish conditions.
Text 12:
„Vedle věčně osvobozených oddaných jsou tu podmíněné duše, které se od služby Pánu neustále odvracejí. Jsou trvale podmíněné v tomto hmotném světě a vystavené hmotnému utrpení, způsobenému různými tělesnými podobami v pekelných podmínkách.“
Text 13:
“Due to his being opposed to Kṛṣṇa consciousness, the conditioned soul is punished by the witch of the external energy, māyā. He is thus ready to suffer the threefold miseries — miseries brought about by the body and mind, the inimical behavior of other living entities and natural disturbances caused by the demigods.
Text 13:
„Podmíněná duše je kvůli svému odporu vůči vědomí Kṛṣṇy trestána čarodějnicí māyou, vnější energií. Je tak připravena podstupovat tři druhy utrpení – utrpení způsobené tělem a myslí, nepřátelským chováním jiných živých bytostí a přírodními katastrofami, které způsobují polobozi.“
Texts 14-15:
“In this way the conditioned soul becomes the servant of lusty desires, and when these are not fulfilled, he becomes the servant of anger and continues to be kicked by the external energy, māyā. Wandering and wandering throughout the universe, he may by chance get the association of a devotee physician, whose instructions and hymns make the witch of the external energy flee. The conditioned soul thus gets into touch with devotional service to Lord Kṛṣṇa, and in this way he can approach nearer and nearer to the Lord.
Text 14-15:
„Podmíněná duše se tak stává služebníkem chtivých tužeb, a když je neuspokojí, stává se služebníkem hněvu, přičemž ji vnější energie, māyā, neustále kope. Při svém bloudění vesmírem může dostat příležitost setkat se s oddaným-lékařem, jehož pokyny a mantry tuto čarodějnici, vnější energii, odeženou. Podmíněná duše se tak dostává do styku s oddanou službou Pánu Kṛṣṇovi, čímž se může více a více přibližovat k Pánu.“
Text 16:
“ ‘O my Lord, there is no limit to the unwanted orders of lusty desires. Although I have rendered these desires so much service, they have not shown any mercy to me. I have not been ashamed to serve them, nor have I even desired to give them up. O my Lord, O head of the Yadu dynasty, recently, however, my intelligence has been awakened, and now I am giving them up. Due to transcendental intelligence, I now refuse to obey the unwanted orders of these desires, and I now come to You to surrender myself at Your fearless lotus feet. Kindly engage me in Your personal service and save me.’
Text 16:
„  ,Ó můj Pane, nežádoucí rozkazy chtivých tužeb neberou konce. I když jsem jim už tolik sloužil, neprokázaly mi žádnou milost. Nestyděl jsem se jim sloužit, ani jsem se jich nechtěl vzdát. Ó můj Pane, ó vůdce yaduovské dynastie, nedávno se však má inteligence probudila a nyní je opouštím. Díky transcendentální inteligenci se nyní odmítám řídit nežádoucími příkazy těchto tužeb a přicházím k Tobě, abych se odevzdal u Tvých lotosových nohou, kde není strach. Zaměstnej mě prosím ve své osobní službě a zachraň mě.̀  “
Text 17:
“Devotional service to Kṛṣṇa is the chief function of the living entity. There are different methods for the liberation of the conditioned soul — karma, jñāna, yoga and bhakti — but all the others are dependent on bhakti.
Text 17:
„Oddaná služba Kṛṣṇovi je hlavním posláním živé bytosti. Karma, jñāna, yoga a bhakti jsou různé způsoby, jak osvobodit živou bytost, ale všechny závisejí na bhakti.“
Text 18:
“Without devotional service, all other methods for spiritual self-realization are weak and insignificant. Unless one comes to the devotional service of Lord Kṛṣṇa, jñāna and yoga cannot give the desired results.
Text 18:
„Bez oddané služby jsou všechny ostatní způsoby duchovní seberealizace slabé a nicotné. Dokud člověk nedospěje k oddané službě Pánu Kṛṣṇovi, nemohou mu jñāna ani yoga přinést kýžený výsledek.“
Text 19:
“ ‘When pure knowledge is beyond all material affinity but is not dedicated to the Supreme Personality of Godhead [Kṛṣṇa], it does not appear very beautiful, although it is knowledge without a material tinge. What, then, is the use of fruitive activities — which are naturally painful from the beginning and transient by nature — if they are not utilized for the devotional service of the Lord? How can they be very attractive?’
Text 19:
„  ,Pokud není čisté poznání zasvěceno Nejvyšší Osobnosti Božství (Kṛṣṇovi), nevypadá moc pěkně, ani když je nedotčené hmotou. Jaký je potom užitek z plodonosných činností – které jsou již od samého počátku strastiplné a svou povahou pomíjivé – pokud nejsou využité k oddané službě Pánu? Jak by mohly být přitažlivé?̀  “
Text 20:
“ ‘Those who perform severe austerities and penances, those who give away all their possessions out of charity, those who are very famous for their auspicious activity, those who are engaged in meditation and mental speculation, and even those who are very expert in reciting the Vedic mantras are not able to obtain any auspicious results, although they are engaged in auspicious activities, if they do not dedicate their activities to the service of the Supreme Personality of Godhead. I therefore repeatedly offer my respectful obeisances unto the Supreme Personality of Godhead, whose glories are always auspicious.’
Text 20:
„  ,Ti, kdo podstupují tvrdou askezi, ti, kdo vše, co mají, rozdávají jako milodary, ti, kdo jsou známí pro své příznivé jednání, ti, kdo se zabývají meditací a mentální spekulací, a dokonce ani ti, kdo jsou mistry v recitování védských manter, nejsou schopni získat příznivé výsledky, přestože se věnují příznivým činnostem, pokud jejich činnosti nejsou zasvěcené službě Nejvyšší Osobnosti Božství. Znovu a znovu se proto s úctou klaním Nejvyššímu Pánu, jehož sláva je vždy příznivá.̀  “
Text 21:
“Speculative knowledge alone, without devotional service, is not able to give liberation. On the other hand, even without knowledge one can obtain liberation if one engages in the Lord’s devotional service.
Text 21:
„Spekulativní poznání bez oddané služby nemůže samo o sobě zajistit osvobození. Na druhou stranu i bez poznání může člověk získat osvobození, pokud se zapojí do oddané služby Pánu.“
Text 22:
“ ‘My dear Lord, devotional service unto You is the only auspicious path. If one gives it up simply for speculative knowledge or the understanding that these living beings are spirit souls and the material world is false, he undergoes a great deal of trouble. He only gains troublesome and inauspicious activities. His endeavors are like beating a husk that is already devoid of rice. His labor becomes fruitless.’
Text 22:
„  ,Můj drahý Pane, oddaná služba Tobě je jedinou příznivou cestou. Pokud se jí někdo vzdá jen kvůli spekulativnímu poznání nebo pochopení, že živé bytosti jsou duchovní duše a hmotný svět je iluzorní, způsobí si tím velké problémy. Jediné, co získá, budou strastiplné a nepříznivé činnosti. Jeho snažení je jako mlácení prázdných rýžových slupek a nepřinese mu žádný výsledek.̀  “
Text 23:
“ ‘This divine energy of Mine, consisting of the three modes of material nature, is difficult to overcome. But those who have surrendered unto Me can easily cross beyond it.’
Text 23:
„  ,Tuto Mou božskou energii, složenou ze tří kvalit hmotné přírody, je těžké překonat, ale ti, kdo se Mi odevzdali, ji snadno překročí.̀  “
Text 24:
“The living entity is bound around the neck by the chain of māyā because he has forgotten that he is eternally a servant of Kṛṣṇa.
Text 24:
„Protože živá bytost zapomněla na to, že je věčným služebníkem Kṛṣṇy, je kolem krku spoutána řetězem māyi.“
Text 25:
“If the conditioned soul engages in the service of the Lord and simultaneously carries out the orders of his spiritual master and serves him, he can get out of the clutches of māyā and become eligible for shelter at Kṛṣṇa’s lotus feet.
Text 25:
„Živá bytost se může vymanit ze spárů māyi a stát se způsobilou pro získání útočiště u Kṛṣṇových lotosových nohou tehdy, když se zapojí do služby Pánu a zároveň plní pokyny duchovního mistra, jemuž slouží.“
Text 26:
“The followers of the varṇāśrama institution accept the regulative principles of the four social orders [brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya and śūdra] and four spiritual orders [brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha and sannyāsa]. However, if one carries out the regulative principles of these orders but does not render transcendental service to Kṛṣṇa, he falls into a hellish condition of material life.
Text 26:
„Následovníci varṇāśramské společnosti dodržují usměrňující zásady čtyř společenských stavů (brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra) a čtyř duchovních stavů (brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyās). Pokud však někdo dodržuje usměrňující zásady těchto stavů, ale neposkytuje transcendentální službu Kṛṣṇovi, poklesne do pekelných podmínek hmotného života.“
Text 27:
“ ‘From the mouth of Brahmā, the brahminical order has come into existence. Similarly, from his arms the kṣatriyas have come, from his waist the vaiśyas have come, and from his legs the śūdras have come. These four orders and their spiritual counterparts [brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha and sannyāsa] combine to make human society complete.
Text 27:
„  ,Z Brahmových úst vznikla třída brāhmaṇů, z jeho paží kṣatriyové, ze stehen vaiśyové a z nohou śūdrové. Tyto čtyři stavy a jejich duchovní protějšky (brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyās) dohromady činí lidskou společnost úplnou.̀  “
Text 28:
“ ‘If one simply maintains an official position in the four varṇas and āśramas but does not worship the Supreme Lord Viṣṇu, he falls down from his puffed-up position into a hellish condition.’
Text 28:
„  ,Pokud se někdo pouze drží svého formálního postavení ve čtyřech varṇāch a āśramech, ale neuctívá Nejvyššího Pána Viṣṇua, poklesne ze svého pyšného postavení do pekelných podmínek.̀  “
Text 29:
“There are many philosophical speculators [jñānīs] belonging to the Māyāvāda school who consider themselves liberated and call themselves Nārāyaṇa. But their intelligence is not purified unless they engage in Kṛṣṇa’s devotional service.
Text 29:
„Existuje velký počet filosofických spekulantů (jñānīch) náležících k māyāvādské škole, kteří se považují za osvobozené a říkají si Nārāyaṇa. Dokud se však nezapojí do oddané služby Kṛṣṇovi, jejich inteligence je nečistá.“
Text 30:
“ ‘O lotus-eyed one, those who think they are liberated in this life but do not render devotional service to You must be of impure intelligence. Although they accept severe austerities and penances and rise to the spiritual position, to impersonal Brahman realization, they fall down again because they neglect to worship Your lotus feet.’
Text 30:
„  ,Ó Ty, který máš lotosové oči! Ti, kdo si o sobě myslí, že jsou již v tomto životě osvobození, aniž by Ti oddaně sloužili, musí mít nečistou inteligenci. I když podstupují přísnou askezi, kterou se povznesou na duchovní úroveň realizace neosobního Brahmanu, znovu poklesnou, protože opomíjejí uctívání Tvých lotosových nohou.̀  “
Text 31:
“Kṛṣṇa is compared to sunshine, and māyā is compared to darkness. Wherever there is sunshine, there cannot be darkness. As soon as one takes to Kṛṣṇa consciousness, the darkness of illusion (the influence of the external energy) will immediately vanish.
Text 31:
„Kṛṣṇa je přirovnáván ke svitu slunce a māyā k temnotě. Kde svítí slunce, tam nemůže být temnota. Jakmile člověk začne rozvíjet vědomí Kṛṣṇy, temnota iluze (vliv vnější energie) okamžitě zmizí.“
Text 32:
“ ‘The external illusory energy of Kṛṣṇa, known as māyā, is always ashamed to stand in front of Kṛṣṇa, just as darkness is ashamed to remain before the sunshine. However, that māyā bewilders unfortunate people who have no intelligence. Thus they simply boast that this material world is theirs and that they are its enjoyers.’
Text 32:
„  ,Kṛṣṇova vnější klamná energie māyā se před Ním vždy stydí stát, stejně jako se temnota stydí před slunečním světlem. Tato māyā však mate nešťastníky, kteří postrádají inteligenci, a ti se pak chvástají, že tento hmotný svět je jejich a že oni jsou ti, kdo z něj mají mít požitek.̀  “
Text 33:
“One is immediately freed from the clutches of māyā if he seriously and sincerely says, ‘My dear Lord Kṛṣṇa, although I have forgotten You for so many long years in the material world, today I am surrendering unto You. I am Your sincere and serious servant. Please engage me in Your service.’
Text 33:
„Každý, kdo upřímně a vážně řekne: ,Můj drahý Pane Kṛṣṇo, i když jsem na Tebe po mnoho dlouhých let v hmotném světě zapomínal, dnes se Ti odevzdávám. Jsem Tvůj upřímný a vážný služebník, zaměstnej mne prosím ve své službě,̀ bude okamžitě vyproštěn ze spárů māyi.“
Text 34:
“ ‘It is My vow that if one only once seriously surrenders unto Me, saying “My dear Lord, from this day I am Yours,” and prays to Me for courage, I shall immediately award courage to that person, and he will always remain safe from that time on.’
Text 34:
„  ,Slibuji, že každému, kdo se Mi jednou upřímně odevzdá se slovy: „Můj drahý Pane, ode dneška jsem Tvůj,“ a modlí se ke Mně o odvahu, okamžitě takové osobě odvahu dodám a od té chvíle bude navždy v bezpečí.̀  “
Text 35:
“Due to bad association, the living entity desires material happiness, liberation or merging into the impersonal aspect of the Lord, or he engages in mystic yoga for material power. If such a person actually becomes intelligent, he takes to Kṛṣṇa consciousness by engaging himself in intense devotional service to Lord Śrī Kṛṣṇa.
Text 35:
„Kvůli špatné společnosti živá bytost touží po hmotném štěstí, osvobození či splynutí s neosobním rysem Pána nebo chce získat hmotnou moc prostřednictvím mystické yogy. Pokud však dostane rozum, začne rozvíjet vědomí Kṛṣṇy tak, že se intenzivně zapojí do oddané služby Pánu Śrī Kṛṣṇovi.“
Text 36:
“ ‘Whether one desires everything or nothing, or whether he desires to merge into the existence of the Lord, he is intelligent only if he worships Lord Kṛṣṇa, the Supreme Personality of Godhead, by rendering transcendental loving service.’
Text 36:
„  ,Ať člověk touží po všem, nebo po ničem, či chce splynout s Pánem, je inteligentní jedině tehdy, když transcendentální láskyplnou službou uctívá Pána Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství.“
Text 37:
“If those who desire material enjoyment or merging into the existence of the Absolute Truth engage in the Lord’s transcendental loving service, they will immediately attain shelter at Kṛṣṇa’s lotus feet, although they did not ask for it. Kṛṣṇa is therefore very merciful.
Text 37:
„Pokud se ti, kdo touží po hmotném požitku nebo splynutí s Absolutní Pravdou, zapojí do transcendentální láskyplné služby Pánu, dosáhnou okamžitě útočiště u Kṛṣṇových lotosových nohou, i když o to nežádali. Kṛṣṇa je tedy velice milostivý.“
Text 38:
“Kṛṣṇa says, ‘If one engages in My transcendental loving service but at the same time wants the opulence of material enjoyment, he is very, very foolish. Indeed, he is just like a person who gives up ambrosia to drink poison.
Text 38:
„Kṛṣṇa říká: ,Pokud Mi někdo prokazuje transcendentální láskyplnou službu, ale zároveň chce bohatství hmotného požitku, je nesmírně hloupý. Ve skutečnosti je jako člověk, který odmítne nektar, aby mohl pít jed.̀  “
Text 39:
“ ‘Since I am very intelligent, why should I give this fool material prosperity? Instead I shall induce him to take the nectar of the shelter of My lotus feet and make him forget illusory material enjoyment.’
Text 39:
„  ,Já jsem velice inteligentní, tak proč bych měl tomu hlupákovi dávat hmotný prospěch? Raději ho přiměji k tomu, aby přijal nektar útočiště u Mých lotosových nohou a na iluzorní hmotný požitek zapomněl.̀  “
Text 40:
“ ‘Whenever Kṛṣṇa is requested to fulfill one’s desire, He undoubtedly does so, but He does not award anything which, after being enjoyed, will cause one to petition Him again and again to fulfill further desires. When one has other desires but engages in the Lord’s service, Kṛṣṇa forcibly gives one shelter at His lotus feet, where one will forget all other desires.’
Text 40:
„  ,Kdykoliv někdo Kṛṣṇu požádá, aby splnil jeho touhu, Kṛṣṇa to určitě udělá. Neudělí však nic, co by způsobilo, že Ho bude dotyčný opakovaně žádat o plnění dalších tužeb. Pokud někdo má ještě další touhy, ale slouží Pánu, Kṛṣṇa mu dá násilím útočiště u svých lotosových nohou, kde na všechny ostatní touhy zapomene.̀  “
Text 41:
“When someone engages in Lord Kṛṣṇa’s devotional service for the satisfaction of the senses and instead acquires a taste for serving Kṛṣṇa, he gives up his material desires and willingly offers himself as an eternal servant of Kṛṣṇa.
Text 41:
„Pokud se někdo zapojí do oddané služby Pánu Kṛṣṇovi pro uspokojení svých smyslů, ale místo toho získá chuť sloužit Kṛṣṇovi, vzdá se svých hmotných tužeb a dobrovolně se odevzdá jako Kṛṣṇův věčný služebník.“
Text 42:
“[When he was being blessed by the Supreme Personality of Godhead, Dhruva Mahārāja said:] ‘O my Lord, because I was seeking an opulent material position, I was performing severe types of penance and austerity. Now I have gotten You, who are very difficult for the great demigods, saintly persons and kings to attain. I was searching after a piece of glass, but instead I have found a most valuable jewel. Therefore I am so satisfied that I do not wish to ask any benediction from You.’
Text 42:
„(Dhruva Mahārāja na požehnání Nejvyšší Osobnosti Božství řekl:) ,Ó můj Pane, toužil jsem po zámožném hmotném postavení, a tak jsem prováděl náročnou askezi. Nyní jsem získal Tebe, jehož mohou jen stěží dosáhnout velcí polobozi, světci a králové. Hledal jsem skleněný střep, a místo toho jsem našel vzácný drahokam. Jsem proto tak spokojený, že Tě nežádám o žádné požehnání.̀  “
Text 43:
“The conditioned souls are wandering throughout the different planets of the universe, entering various species of life. By good fortune one of these souls may somehow or other be delivered from the ocean of nescience, just as one of the many big logs in a flowing river may by chance reach the bank.
Text 43:
„Podmíněné duše bloudí po různých planetách vesmíru a vstupují do různých životních druhů. Jedna z těchto duší, která má velké štěstí, může být nějakým způsobem vysvobozena z oceánu nevědomosti, tak jako se může jedna z mnoha klád plujících po řece náhodou dostat na břeh.“
Text 44:
“ ‘Because I am so fallen, I shall never get a chance to see the Supreme Personality of Godhead.” This was my false apprehension. Rather, by chance a person as fallen as I am may get to see the Supreme Personality of Godhead. Although one is being carried away by the waves of the river of time, one may eventually reach the shore.’
Text 44:
„  ,  „Protože jsem tolik pokleslý, nikdy nedostanu příležitost spatřit Nejvyšší Osobnost Božství.“ To byla má zbytečná obava. Je totiž možné, že i osoba pokleslá jako já shodou okolností spatří Nejvyšší Osobnost Božství. I když je živá bytost unášena vlnami řeky času, nakonec může dosáhnout břehu.̀  “
Text 45:
“By good fortune one becomes eligible to cross the ocean of nescience, and when one’s term of material existence decreases, one may get an opportunity to associate with pure devotees. By such association, one’s attraction to Kṛṣṇa is awakened.
Text 45:
„Díky štěstí může někdo získat schopnost překonat oceán nevědomosti, a když se délka jeho hmotné existence zkracuje, dostane příležitost sdružovat se s čistými oddanými. V této společnosti se probudí jeho náklonnost ke Kṛṣṇovi.“
Text 46:
“ ‘O my Lord! O infallible Supreme Person! When a person wandering throughout the universes becomes eligible for liberation from material existence, he gets an opportunity to associate with devotees. When he associates with devotees, his attraction for You is awakened. You are the Supreme Personality of Godhead — the highest goal of the topmost devotees and the Lord of the universe.’
Text 46:
„  ,Ó můj Pane, ó neklesající Nejvyšší Osobo! Když je živá bytost putující vesmíry způsobilá k vysvobození z hmotné existence, dostane příležitost sdružovat se s oddanými. V této společnosti se v ní probudí náklonnost k Tobě. Ty jsi Nejvyšší Osobnost Božství, nejvyšší cíl nejpokročilejších oddaných a Pán vesmíru.̀  “
Text 47:
“Kṛṣṇa is situated in everyone’s heart as the caittya-guru, the spiritual master within. When He is kind to some fortunate conditioned soul, He personally gives him lessons so he can progress in devotional service, instructing the person as the Supersoul within and the spiritual master without.
Text 47:
„Kṛṣṇa sídlí v srdci každé bytosti jako caitya-guru neboli duchovní mistr v nitru. Když nějaké šťastné podmíněné duši udělí svou milost, osobně ji poučí ohledně pokroku v oddané službě jako Nadduše zevnitř a duchovní mistr zvenčí.“
Text 48:
“ ‘O my Lord! Transcendental poets and experts in spiritual science could not fully express their indebtedness to You, even if they were endowed with the prolonged lifetime of Brahmā, for You appear in two features — externally as the ācārya and internally as the Supersoul — to deliver the embodied living being by directing him how to come to You.’
Text 48:
„  ,Ó můj Pane! Jelikož se kvůli tomu, abys vtělenou živou bytost osvobodil pokyny, jak k Tobě může dospět, zjevuješ ve dvou rysech: navenek jako ācārya a v nitru jako Nadduše, transcendentální básníci a odborníci na duchovní vědu by Ti nedokázali plně vyjádřit svoji zadluženost, ani kdyby žili stejně dlouho jako Brahmā.̀  “
Text 49:
“By associating with a devotee, one awakens his faith in devotional service to Kṛṣṇa. Because of devotional service, one’s dormant love for Kṛṣṇa awakens, and thus one’s material, conditioned existence comes to an end.
Text 49:
„Sdružováním se s oddaným člověk probudí svou víru v oddanou službu Kṛṣṇovi. Díky oddané službě se v něm probudí jeho spící láska ke Kṛṣṇovi a tím skončí jeho hmotná podmíněná existence.“
Text 50:
“ ‘Somehow or other, if one is attracted to talks about Me and has faith in the instructions I have set forth in the Bhagavad-gītā, and if one is neither falsely detached from material things nor very much attracted to material existence, his dormant love for Me will be awakened by devotional service.’
Text 50:
„  ,Pokud člověk nějak začne být přitahován k rozhovorům o Mně, má víru v pokyny, které jsem zanechal v Bhagavad-gītě, a není falešně odpoutaný od hmotných věcí, ani příliš připoutaný k hmotné existenci, probudí se v něm vykonáváním oddané služby jeho spící láska ke Mně.̀  “
Text 51:
“Unless one is favored by a pure devotee, one cannot attain the platform of devotional service. To say nothing of kṛṣṇa-bhakti, one cannot even be relieved from the bondage of material existence.
Text 51:
„Dokud člověk nezíská přízeň čistého oddaného, nemůže dosáhnout úrovně oddané služby. Ani nemůže být vysvobozen z otroctví hmotné existence, o kṛṣṇa-bhakti ani nemluvě.“
Text 52:
“ ‘O King Rahūgaṇa, without taking upon one’s head the dust from the lotus feet of a pure devotee [a mahājana or mahātmā], one cannot attain devotional service. Devotional service is not possible to attain simply by undergoing severe austerities and penances, by gorgeously worshiping the Deity, or by strictly following the rules and regulations of the sannyāsa or gṛhastha order; nor is it attained by studying the Vedas, submerging oneself in water, or exposing oneself to fire or scorching sunlight.’
Text 52:
„  ,Ó králi Rahūgaṇo, nikdo nemůže dosáhnout oddané služby, dokud nevezme na svou hlavu prach z lotosových nohou čistého oddaného (mahājany neboli mahātmy). Oddané služby nelze dosáhnout pouhým podstupováním tvrdé askeze, okázalým uctíváním Božstva, přísným dodržováním usměrňujících zásad stavu sannyās či gṛhastha, ani studováním Véd, potápěním se do vody a vystavováním se ohni či spalujícím slunečním paprskům.̀  “
Text 53:
“ ‘Unless human society accepts the dust of the lotus feet of great mahātmās — devotees who have nothing to do with material possessions — mankind cannot turn its attention to the lotus feet of Kṛṣṇa. Those lotus feet vanquish all the unwanted, miserable conditions of material life.’
Text 53:
„  ,Dokud lidská společnost nepřijme prach z lotosových nohou vznešených mahātmů neboli oddaných, kteří nemají vůbec nic společného s hmotným vlastnictvím, nemůže svou pozornost obrátit k lotosovým nohám Kṛṣṇy, jež ničí veškeré nežádoucí strastiplné podmínky hmotného života.̀  “
Text 54:
“The verdict of all revealed scriptures is that by even a moment’s association with a pure devotee, one can attain all success.
Text 54:
„Všechna zjevená písma říkají, že stačí jen okamžik ve společnosti čistého oddaného, a člověk může dosáhnout veškerého úspěchu.“
Text 55:
“ ‘The value of a moment’s association with a devotee of the Lord cannot be compared even to the attainment of the heavenly planets or liberation from matter, and what to speak of worldly benedictions in the form of material prosperity, which is for those who are meant for death.’
Text 55:
„  ,Hodnota okamžiku společnosti oddaného Pána se nedá přirovnat ani k dosažení nebeských planet nebo vysvobození z hmoty, nemluvě o světských požehnáních v podobě hmotného blahobytu, jež jsou určena těm, kdo mají zemřít.̀  “
Text 56:
“Kṛṣṇa is so merciful that simply by aiming His instructions at Arjuna, He has given protection to the whole world.
Text 56:
„Kṛṣṇa je tak milostivý, že poučováním Arjuny ochránil celý svět.“
Texts 57-58:
“ ‘Because you are My very dear friend, I am speaking to you My supreme instruction, the most confidential knowledge of all. Hear this from Me, for it is for your benefit. Always think of Me and become My devotee, worship Me and offer your homage unto Me. Thus you will come to Me without fail. I promise you this because you are My very dear friend.’
Text 57-58:
„  ,Jelikož jsi Můj drahý přítel, přednesu ti svůj nejvyšší pokyn, poznání ze všeho nejdůvěrnější. Vyslechni si je ode Mě, protože je to ve tvůj prospěch. Vždy na Mě mysli, staň se Mým oddaným, uctívej Mě a klaň se Mi. Tak ke Mně bezpochyby dospěješ. Slibuji ti to, protože jsi Můj velice drahý přítel.̀  “
Text 59:
“Although Kṛṣṇa previously explained the proficiency of executing Vedic rituals, performing fruitive activity as enjoined in the Vedas, practicing yoga and cultivating jñāna, these last instructions are most powerful and stand above all the others.
Text 59:
„I když Kṛṣṇa dříve popsal dokonalost vykonávání védských rituálů, provádění plodonosných činností podle pokynů Véd, praktikování yogy a pěstování jñāny, tyto poslední pokyny jsou velmi mocné a stojí nad všemi ostatními.“
Text 60:
“If the devotee has faith in the strength of this order, he worships Lord Kṛṣṇa and gives up all other activities.
Text 60:
„Má-li oddaný víru v sílu tohoto nařízení, pak uctívá Pána Kṛṣṇu a všech ostatních činností zanechá.“
Text 61:
“ ‘As long as one is not satiated by fruitive activity and has not awakened his taste for devotional service by śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ, one has to act according to the regulative principles of the Vedic injunctions.’
Text 61:
„  ,Dokud člověk není přesycený plodonosnými činnostmi a neprobudil chuť pro oddanou službu metodou śravaṇam kīrtanaṁ viṣṇoḥ, musí jednat podle usměrňujících zásad daných védskými pokyny.̀  “
Text 62:
“Śraddhā is confident, firm faith that by rendering transcendental loving service to Kṛṣṇa one automatically performs all subsidiary activities. Such faith is favorable to the discharge of devotional service.
Text 62:
„Śraddhā je přesvědčení a pevná víra, že prokazováním transcendentální láskyplné služby Kṛṣṇovi člověk automaticky vykonává všechny vedlejší činnosti. Taková víra je příznivá pro vykonávání oddané služby.“
Text 63:
“ ‘By pouring water on the root of a tree, one automatically satisfies the trunk, branches and twigs. Similarly, by supplying food to the stomach, where it nourishes the life air, one satisfies all the senses. In the same way, by worshiping Kṛṣṇa and rendering Him service, one automatically satisfies all the demigods.’
Text 63:
„  ,Zaléváním kořene stromu člověk automaticky uspokojí kmen, větve i výhonky. Podobně dodáváním potravy žaludku, kde vyživuje životní vzduch, uspokojí všechny smysly. A stejně tak uctíváním Kṛṣṇy a sloužením Jemu člověk automaticky uspokojí všechny polobohy.̀  “
Text 64:
“A faithful devotee is a truly eligible candidate for the loving service of the Lord. According to one’s faith, one is classified as a topmost devotee, an intermediate devotee or an inferior devotee.
Text 64:
„Oddaný, který má víru, je skutečně vhodným uchazečem o láskyplnou službu Pánu. Podle víry se řadí mezi nejvyšší oddané, střední oddané nebo nižší oddané.“
Text 65:
“One who is expert in logic, argument and the revealed scriptures and who has firm faith in Kṛṣṇa is classified as a topmost devotee. He can deliver the whole world.
Text 65:
„Ten, kdo je zběhlý v logice, argumentech, zná zjevená písma a má pevnou víru v Kṛṣṇu, je označován jako prvotřídní oddaný, který může osvobodit celý svět.“
Text 66:
“ ‘One who is expert in logic and in understanding the revealed scriptures, and who always has firm conviction and deep faith that is not blind, is to be considered a topmost devotee in devotional service.’
Text 66:
„  ,Ten, kdo je zběhlý v logice a chápání zjevených písem, má vždy pevné přesvědčení a hlubokou víru, která není slepá, je považován za nejvyššího oddaného.̀  “
Text 67:
“One who is not very expert in argument and logic based on the revealed scriptures but who has firm faith is considered a second-class devotee. He also must be considered most fortunate.
Text 67:
„Ten, kdo není příliš zběhlý v argumentování a logice založené na zjevených písmech, ale má pevnou víru, je považován za oddaného druhé třídy. I on musí být považován za velice požehnaného.“
Text 68:
“ ‘He who does not know scriptural argument very well but who has firm faith is called an intermediate or second-class devotee.’
Text 68:
„  ,Ten, kdo příliš nezná argumenty písem, ale má pevnou víru, se nazývá oddaný druhé neboli střední třídy.̀  “
Text 69:
“One whose faith is soft and pliable is called a neophyte, but by gradually following the process he will rise to the platform of a first-class devotee.
Text 69:
„Ten, jehož víra je křehká a poddajná, se nazývá začátečník. Postupným následováním procesu se ale povznese na úroveň prvotřídního oddaného.“
Text 70:
“ ‘One whose faith is not very strong, who is just beginning, should be considered a neophyte devotee.’
Text 70:
„  ,Toho, kdo nemá příliš pevnou víru a je teprve na začátku, je třeba považovat za oddaného začátečníka.̀  “
Text 71:
“A devotee is considered superlative or superior according to his attachment and love. In the Eleventh Canto of Śrīmad-Bhāgavatam, the following symptoms have been given.
Text 71:
„Oddaný je považován za vyššího či nejvyššího podle své připoutanosti a lásky. V jedenáctém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu jsou uvedeny následující příznaky.“
Text 72:
“ ‘A person advanced in devotional service sees within everything the soul of souls, the Supreme Personality of Godhead, Śrī Kṛṣṇa. Consequently he always sees the form of the Supreme Personality of Godhead as the cause of all causes and understands that all things are situated in Him.
Text 72:
„  ,Oddaný pokročilý v oddané službě vidí ve všem duši všech duší, Nejvyšší Osobnost Božství, Śrī Kṛṣṇu. Vždy proto vidí podobu Nejvyššího Pána jako příčinu všech příčin a chápe, že všechny věci se nacházejí v Něm.̀  “
Text 73:
“ ‘An intermediate, second-class devotee shows love for the Supreme Personality of Godhead, is friendly to all devotees and is very merciful to neophytes and ignorant people. The intermediate devotee neglects those who are envious of devotional service.
Text 73:
„  ,Oddaný druhé třídy neboli prostřední oddaný dává najevo svou lásku k Nejvyšší Osobnosti Božství, je přátelský ke všem oddaným, milostivý k začátečníkům a nevědomým lidem, a nevšímá si těch, kdo chovají zášť vůči oddané službě.̀  “
Text 74:
“ ‘A prākṛta-bhakta, or materialistic devotee, does not purposefully study the śāstra and try to understand the actual standard of pure devotional service. Consequently he does not show proper respect to advanced devotees. He may, however, follow the regulative principles learned from his spiritual master or from his family who worships the Deity. He is to be considered on the material platform, although he is trying to advance in devotional service. Such a person is a bhakta-prāya [neophyte devotee], or bhaktābhāsa, for he is a little enlightened by Vaiṣṇava philosophy.’
Text 74:
„  ,Prākṛta-bhakta neboli materialistický oddaný nestuduje cílevědomě śāstry a nesnaží se pochopit opravdový standard čisté oddané služby. Následkem toho neprokazuje náležitou úctu pokročilým oddaným. Může však následovat usměrňující zásady, které se naučil od svého duchovního mistra nebo od své rodiny, která uctívá Božstvo. I když se snaží dělat pokrok v oddané službě, je považován za oddaného na hmotné úrovni. Taková osoba je bhakta-prāya (začínající oddaný) nebo také bhaktābhāsa, protože je nepatrně osvícená vaiṣṇavskou filosofií.̀  “
Text 75:
“A Vaiṣṇava is one who has developed all good transcendental qualities. All the good qualities of Kṛṣṇa gradually develop in Kṛṣṇa’s devotee.
Text 75:
„Vaiṣṇava je ten, kdo rozvinul všechny dobré transcendentální vlastnosti. V Kṛṣṇově oddaném se postupně rozvinou veškeré dobré vlastnosti, které má Kṛṣṇa.“
Text 76:
“ ‘In one who has unflinching devotional faith in Kṛṣṇa, all the good qualities of Kṛṣṇa and the demigods are consistently manifest. However, he who has no devotion to the Supreme Personality of Godhead has no good qualifications because he is engaged by mental concoction in material existence, which is the external feature of the Lord.’
Text 76:
„  ,V tom, kdo má neochvějnou oddanou víru v Kṛṣṇu, se následně projeví všechny dobré vlastnosti Kṛṣṇy a polobohů. Ale ten, kdo postrádá oddanost k Nejvyšší Osobnosti Božství, nemá žádné dobré vlastnosti, protože se zabývá mentálními výmysly v hmotné existenci, která je vnějším rysem Pána.̀  “
Text 77:
“All these transcendental qualities are the characteristics of pure Vaiṣṇavas, and they cannot be fully explained, but I shall try to point out some of the important qualities.
Text 77:
„Všechny tyto transcendentální vlastnosti jsou znaky čistých vaiṣṇavů a nelze je zcela vysvětlit. Pokusím se však poukázat alespoň na některé z těch důležitějších.“
Texts 78-80:
“Devotees are always merciful, humble, truthful, equal to all, faultless, magnanimous, mild and clean. They are without material possessions, and they perform welfare work for everyone. They are peaceful, surrendered to Kṛṣṇa and desireless. They are indifferent to material acquisitions and are fixed in devotional service. They completely control the six bad qualities — lust, anger, greed and so forth. They eat only as much as required, and they are not inebriated. They are respectful, grave, compassionate and without false prestige. They are friendly, poetic, expert and silent.
Text 78-80:
„Oddaní jsou vždy milostiví, pokorní, pravdomluvní, nestranní, bezchybní, velkodušní, jemní a čistí. Nemají hmotné vlastnictví a konají činnosti prospěšné všem. Jsou klidní, odevzdaní Kṛṣṇovi a bez tužeb. Jsou neteční k hmotným ziskům a neochvějní v oddané službě. Šest špatných vlastností – chtíč, hněv, chamtivost a tak dále – mají zcela pod kontrolou. Jedí jen tolik, kolik je nutné, a nejsou nerozumní. Jsou uctiví, vážní, soucitní a bez falešné prestiže. Jsou přátelští, poetičtí, dovední a tiší.“
Text 81:
“ ‘Devotees are always tolerant, forbearing and very merciful. They are the well-wishers of every living entity. They follow the scriptural injunctions, and because they have no enemies, they are very peaceful. These are the decorations of devotees.’
Text 81:
„  ,Oddaní jsou vždy snášenliví, trpěliví a velice milostiví. Jsou dobrodinci každé živé bytosti. Následují nařízení písem, a protože nemají nepřátel, jsou zcela klidní. To jsou ozdoby oddaných.̀  “
Text 82:
“ ‘It is the verdict of all śāstras and great personalities that service to a pure devotee is the path of liberation. By contrast, association with materialistic people who are attached to material enjoyment and women is the path of darkness. Those who are actually devotees are broadminded, equal to everyone and very peaceful. They never become angry, and they are friendly to all living entities.’
Text 82:
„  ,Všechny śāstry a velké osobnosti prohlašují, že služba čistému oddanému je cestou osvobození. Společnost materialistů, kteří jsou připoutaní k světskému požitku a ženám, je naopak cestou temnoty. Ti, kdo jsou opravdu oddaní, jsou velkorysí, ke všem přistupují stejně a jsou naprosto klidní. Nikdy se nerozzlobí a jsou přátelští ke všem živým bytostem.̀  “
Text 83:
“The root cause of devotional service to Lord Kṛṣṇa is association with advanced devotees. Even when one’s dormant love for Kṛṣṇa awakens, association with devotees is still most essential.
Text 83:
„Hlavní příčinou oddané služby Pánu Kṛṣṇovi je společnost pokročilých oddaných, která zůstává tím nejpodstatnějším i tehdy, když se probudí spící láska ke Kṛṣṇovi.“
Text 84:
“ ‘O my Lord! O infallible Supreme Person! When a person wandering throughout the universes becomes eligible for liberation from material existence, he gets an opportunity to associate with devotees. When he associates with devotees, his attraction for You is awakened. You are the Supreme Personality of Godhead — the highest goal of the topmost devotees, and the Lord of the universe.’
Text 84:
„  ,Ó můj Pane! Ó neklesající Nejvyšší Osobo! Když je živá bytost putující vesmíry způsobilá k vysvobození z hmotné existence, dostane příležitost sdružovat se s oddanými. V této společnosti se v ní probudí náklonnost k Tobě. Ty jsi Nejvyšší Osobnost Božství, nejvyšší cíl těch největších oddaných a Pán vesmíru.̀  “
Text 85:
“ ‘O devotees! O you who are free from all sins! Let me inquire from you about that which is supremely auspicious for all living entities. Association with a pure devotee for even half a moment in this material world is the greatest treasure for human society.’
Text 85:
„  ,Ó oddaní! Ó vy, kteří jste zbaveni všech hříchů! Chci se vás dotazovat na to, co je největším dobrem pro všechny živé bytosti. I pouhá polovina okamžiku společnosti čistého oddaného je v tomto hmotném světě největším pokladem pro lidskou společnost.̀  “
Text 86:
“ ‘The spiritually powerful message of Godhead can be properly discussed only in a society of devotees, and it is greatly pleasing to hear in that association. If one hears from devotees, the way of transcendental experience quickly opens, and gradually one attains firm faith that in due course develops into attraction and devotion.’
Text 86:
„  ,O duchovně mocném poselství Boha lze správně hovořit pouze ve společnosti oddaných. V této společnosti také nejvíce lahodí uchu. Pokud ho člověk vyslechne od oddaných, rychle se mu otevře cesta transcendentálních zážitků a postupně dosáhne pevné víry, která se časem rozvine v zalíbení a oddanost.̀  “
Text 87:
“A Vaiṣṇava should always avoid the association of ordinary people. Common people are very much materially attached, especially to women. Vaiṣṇavas should also avoid the company of those who are not devotees of Lord Kṛṣṇa.
Text 87:
„Vaiṣṇava by se měl neustále vyhýbat společnosti obyčejných lidí, protože jsou příliš hmotně připoutaní, a to zvláště k ženám. Vaiṣṇavové by se také měli vyhnout společnosti těch, kdo nejsou oddanými Pána Kṛṣṇy.“
Texts 88-90:
“ ‘By association with worldly people, one becomes devoid of truthfulness, cleanliness, mercy, gravity, spiritual intelligence, shyness, austerity, fame, forgiveness, control of the mind, control of the senses, fortune and all opportunities. One should not at any time associate with a coarse fool who is bereft of the knowledge of self-realization and who is no more than a toy animal in the hands of a woman. The illusion and bondage that accrue to a man from attachment to any other object are not as complete as that resulting from association with a woman or with men too much attached to women.’
Text 88-90:
„  ,Ve společnosti světských lidí člověk pozbude pravdomluvnosti, čistoty, milosrdnosti, vážnosti, duchovní inteligence, ostychu, odříkání, slávy, schopnosti odpouštět, ovládání mysli, ovládání smyslů, štěstí a všech dobrých šancí. Člověk by se nikdy neměl stýkat s neotesaným hlupákem, který postrádá poznání o seberealizaci a není ničím jiným než zvířecí hračkou v rukou ženy. Ať je muž připoutaný k čemukoliv, nikdy mu to nezpůsobí tak naprosté pobláznění a otroctví jako styky se ženou nebo s muži, kteří jsou příliš připoutaní k ženám.̀  “
Text 91:
“ ‘It is better to accept the miseries of being encaged within bars and surrounded by burning flames than to associate with those bereft of Kṛṣṇa consciousness. Such association is a very great hardship.’
Text 91:
„  ,Lepší je být zavřený v kleci a snášet utrpení způsobené ze všech stran šlehajícími plameny, než se sdružovat s těmi, kdo si nejsou vědomi Kṛṣṇy. Taková společnost je nesmírnou trýzní.̀  “
Text 92:
“ ‘One should not even see those who are bereft of devotional service in Kṛṣṇa consciousness and who are therefore devoid of pious activities.’
Text 92:
„  ,Člověk by se neměl ani podívat na ty, kdo oddaně neslouží s vědomím Kṛṣṇy, a tudíž neprovádějí žádné zbožné činnosti.̀  “
Text 93:
“Without hesitation, one should take exclusive shelter of Lord Kṛṣṇa with full confidence, giving up bad association and even neglecting the regulative principles of the four varṇas and four āśramas. That is to say, one should abandon all material attachment.
Text 93:
„Člověk by měl bez váhání přijmout útočiště výhradně u Pána Kṛṣṇy, s plnou důvěrou se vzdát špatné společnosti, a dokonce zanedbat i usměrňující zásady čtyř vareṇ a čtyř āśramů. Měl by se zkrátka vzdát veškeré hmotné připoutanosti.“
Text 94:
“ ‘After giving up all kinds of religious and occupational duties, if you come to Me, the Supreme Personality of Godhead, and take shelter, I shall give you protection from all of life’s sinful reactions. Do not worry.’
Text 94:
„  ,Pokud se vzdáš všech druhů náboženských a předepsaných povinností a přijdeš ke Mně, Nejvyšší Osobnosti Božství, abys u Mne vyhledal útočiště, ochráním Tě před všemi následky tvých hříchů. Neboj se.̀  “
Text 95:
“Lord Kṛṣṇa is very kind to His devotees. He is always very grateful and magnanimous, and He possesses all abilities. A learned man does not give up Kṛṣṇa to worship anyone else.
Text 95:
„Pán Kṛṣṇa je ke svým oddaným velice laskavý. Je vždy vděčný a velkodušný a má veškeré schopnosti. Učený člověk se Kṛṣṇy nikdy nevzdá, aby uctíval někoho jiného.“
Text 96:
“ ‘My dear Lord, You are very affectionate to Your devotees. You are also a truthful and grateful friend. Where is that learned man who would give You up and surrender to someone else? You fulfill all the desires of Your devotees, so much so that sometimes You even give Yourself to them. Still, You neither increase nor decrease by such activity.’
Text 96:
„  ,Můj drahý Pane, Ty ke svým oddaným chováš velkou náklonnost. Jsi také pravdomluvný a vděčný přítel. Který učenec by se Tě vzdal a odevzdal se někomu jinému? Naplňuješ všechny touhy svých oddaných až do té míry, že jim někdy dáváš i sám sebe. Přesto Tě při takovém jednání nepřibývá ani neubývá.̀  “
Text 97:
“Whenever an experienced person develops real knowledge of Kṛṣṇa and His transcendental qualities, he naturally gives up all other engagements and renders service to the Lord. Uddhava gives evidence concerning this.
Text 97:
„Kdykoliv nějaká zkušená osoba rozvine skutečné poznání o Kṛṣṇovi a Jeho transcendentálních vlastnostech, vzdá se přirozeně všech ostatních činností a slouží Pánu. Uddhava je toho důkazem.“
Text 98:
“ ‘Oh, how wonderful it is! Pūtanā, the sister of Bakāsura, wanted to kill Kṛṣṇa by smearing deadly poison on her breasts and having Kṛṣṇa take it. Nonetheless, Lord Kṛṣṇa accepted her as His mother, and thus she attained the destination befitting Kṛṣṇa’s mother. Of whom should I take shelter but Kṛṣṇa, who is most merciful?’
Text 98:
„  ,Ó jak je to úžasné! Pūtanā, sestra Bakāsury, chtěla Kṛṣṇu zabít tím, že si potřela prsní bradavky prudkým jedem a přiměla Kṛṣṇu, aby ho pozřel. Pán Kṛṣṇa ji však přijal jako svou matku, a ona tak dosáhla stejného postavení jako Kṛṣṇova matka. Komu jinému než nejmilostivějšímu Kṛṣṇovi bych se měl odevzdat?̀  “
Text 99:
“There are two kinds of devotees — those who are fully satiated and free from all material desires and those who are fully surrendered to the lotus feet of the Lord. Their qualities are one and the same, but those who are fully surrendered to Kṛṣṇa’s lotus feet are qualified with another transcendental quality — ātma-samarpaṇa, full surrender without reservation.
Text 99:
„Jsou dva druhy oddaných – ti, kteří jsou naprosto spokojení a nemají žádné hmotné touhy, a ti, kteří se plně odevzdali u lotosových nohou Pána. Jejich vlastnosti jsou stejné, ale ti, kdo se zcela odevzdali Kṛṣṇovým lotosovým nohám, mají ještě další transcendentální vlastnost, a tou je ātma-samarpaṇa neboli naprosté a bezvýhradné odevzdání se.“
Text 100:
“ ‘The six divisions of surrender are the acceptance of those things favorable to devotional service, the rejection of unfavorable things, the conviction that Kṛṣṇa will give protection, the acceptance of the Lord as one’s guardian or master, full self-surrender, and humility.
Text 100:
„  ,Přijetí toho, co je příznivé pro oddanou službu, zamítnutí věcí nepříznivých, přesvědčení, že mě Kṛṣṇa ochrání, přijetí Pána jako svého ochránce či pána, naprostá odevzdanost a pokora je šest způsobů odevzdání se.̀  “
Text 101:
“ ‘One whose body is fully surrendered takes shelter at the holy place where Kṛṣṇa had His pastimes, and he prays to the Lord, “My Lord, I am Yours.” Understanding this with his mind, he enjoys spiritual bliss.’
Text 101:
„  ,Ten, kdo plně odevzdal své tělo, se uchýlí na svaté místo, kde Kṛṣṇa prováděl své zábavy, a modlí se k Pánu: „Můj Pane, jsem Tvůj.“ S tímto pochopením si vychutnává transcendentální blaženost.̀  “
Text 102:
“When a devotee thus fully surrenders unto Kṛṣṇa’s lotus feet, Kṛṣṇa accepts him as one of His confidential associates.
Text 102:
„Jakmile se oddaný takto plně odevzdá Kṛṣṇovým lotosovým nohám, Kṛṣṇa ho učiní jedním ze svých důvěrných společníků.“
Text 103:
“ ‘The living entity who is subjected to birth and death attains immortality when he gives up all material activities, dedicates his life to the execution of My order, and acts according to My directions. In this way he becomes fit to enjoy the spiritual bliss derived from exchanging loving mellows with Me.’
Text 103:
„  ,Živá bytost podléhající zrození a smrti dosáhne nesmrtelnosti, když se vzdá všech hmotných činností a zasvětí svůj život vykonávání Mých nařízení. Pokud jedná podle Mých pokynů, je způsobilá zakoušet duchovní blaženost plynoucí z výměn láskyplných nálad se Mnou.̀  “
Text 104:
“My dear Sanātana, please now hear about the regulative principles for the execution of devotional service. By this process, one can attain the highest perfection of love of Godhead, which is the most desirable treasure.
Text 104:
„Můj drahý Sanātano, prosím naslouchej nyní o usměrňujících zásadách oddané služby. Tímto postupem lze dospět k nejvyšší dokonalosti lásky k Bohu, která je tím nejkýženějším pokladem.“
Text 105:
“ ‘When transcendental devotional service, by which love for Kṛṣṇa is attained, is executed by the senses, it is called sādhana-bhakti, or the regulative discharge of devotional service. Such devotion eternally exists within the heart of every living entity. The awakening of this eternal devotion is the potentiality of devotional service in practice.’
Text 105:
„  ,Když se transcendentální oddaná služba, kterou se dosahuje lásky ke Kṛṣṇovi, vykonává prostřednictvím smyslů, nazývá se sādhana-bhakti neboli usměrněná oddaná služba. Oddanost existuje věčně v srdci každé živé bytosti. Probuzení této věčné oddanosti je v moci praktické oddané služby.̀  “
Text 106:
“The spiritual activities of hearing, chanting, remembering and so forth are the natural characteristics of devotional service. The marginal characteristic is that it awakens pure love for Kṛṣṇa.
Text 106:
„Duchovní činnosti jako naslouchání, opěvování, vzpomínání a tak dále jsou přirozenými rysy oddané služby. Jejím okrajovým rysem je, že probouzí čistou lásku ke Kṛṣṇovi.“
Text 107:
“Pure love for Kṛṣṇa is eternally established in the hearts of the living entities. It is not something to be gained from another source. When the heart is purified by hearing and chanting, this love naturally awakens.
Text 107:
„Čistá láska ke Kṛṣṇovi je věčně zakotvená v srdcích živých bytostí. Není to nic, co by se mělo získat odjinud. Tato láska se přirozeně probouzí, když je srdce očištěné nasloucháním a zpíváním.“
Text 108:
“There are two processes of practical devotional service. One is regulative devotional service, and the other is spontaneous devotional service.
Text 108:
„Praktická oddaná služba je dvou druhů. Jedním je usměrněná oddaná služba a druhým je spontánní oddaná služba.“
Text 109:
“Those who have not attained the platform of spontaneous attachment in devotional service render devotional service under the guidance of a bona fide spiritual master according to the regulative principles mentioned in the revealed scriptures. According to the revealed scriptures, this kind of devotional service is called vaidhī bhakti.
Text 109:
„Ti, kdo ještě nedosáhli úrovně spontánní připoutanosti v oddané službě, slouží pod vedením pravého duchovního mistra podle usměrňujících zásad popsaných ve zjevených písmech. Tento druh oddané služby písma označují jako vaidhī bhakti.“
Text 110:
“ ‘O descendant of Bharata! O Mahārāja Parīkṣit! The Supreme Personality of Godhead, who is situated in everyone’s heart as Paramātmā, who is the supreme controller, and who always removes the miseries of the living entities, must always be heard about from reliable sources, and He must be glorified and remembered by one who wishes to become fearless.’
Text 110:
„  ,Ó potomku Bharaty! Ó Mahārāji Parīkśite! Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, sídlí v srdcích všech jako Paramātmā, je nejvyšším vládcem a neustále zbavuje živé bytosti utrpení. O Něm musí ten, kdo se chce zbavit strachu, neustále naslouchat z důvěryhodných zdrojů, Jeho musí opěvovat a na Něho musí vzpomínat.̀  “
Text 111:
“ ‘From the mouth of Brahmā, the brahminical order has come into existence. Similarly, from his arms the kṣatriyas have come, from his waist the vaiśyas have come, and from his legs the śūdras have come. These four orders and their spiritual counterparts [brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha and sannyāsa] combine to make human society complete.
Text 111:
„  ,Z Pánových úst vzešla třída brāhmaṇů, z jeho paží kṣatriyové, ze stehen vaiśyové a z nohou śūdrové. Tyto čtyři třídy spolu se svými duchovními protějšky (brahmacārī, gṛhastha, vanāprastha a sannyās) vytvářejí úplnou lidskou společnost.̀  “
Text 112:
“ ‘If one simply maintains an official position in the four varṇas and āśramas but does not worship the Supreme Lord Viṣṇu, he falls down from his puffed-up position into a hellish condition.’
Text 112:
„  ,Pokud někdo jen udržuje své formální postavení ve čtyřech varṇách a āśramech, ale neuctívá Nejvyššího Pána Viṣṇua, poklesne ze svého pyšného postavení do pekelných podmínek.̀  “
Text 113:
“ ‘Kṛṣṇa is the origin of Lord Viṣṇu. He should always be remembered and never forgotten at any time. All the rules and prohibitions mentioned in the śāstras should be the servants of these two principles.’
Text 113:
„  ,Kṛṣṇa je původem Pána Viṣṇua. Měli bychom na Něho neustále vzpomínat a nikdy na Něho nezapomenout. Všechna pravidla a zákazy śāster by měly být služebníky těchto dvou zásad.̀  “
Text 114:
“I shall say something about the various practices of devotional service, which is expanded in so many ways. I wish to speak briefly of the essential practices.
Text 114:
„Nyní se zmíním o různých formách oddané služby, která se expanduje mnoha způsoby. Krátce promluvím o základních činnostech.“
Text 115:
“On the path of regulative devotional service, one must observe the following items: (1) One must accept a bona fide spiritual master. (2) One must accept initiation from him. (3) One must serve him. (4) One must receive instructions from the spiritual master and make inquiries in order to learn devotional service. (5) One must follow in the footsteps of the previous ācāryas and follow the directions given by the spiritual master.
Text 115:
„Na cestě usměrněné oddané služby musí člověk dodržovat následující zásady: (1) Musí přijmout pravého duchovního mistra. (2) Musí od něho přijmout zasvěcení. (3) Musí mu sloužit. (4) Musí od duchovního mistra přijímat pokyny a dotazovat se, aby se seznámil s oddanou službou. (5) Musí kráčet ve stopách předchozích ācāryů a následovat pokyny dané duchovním mistrem.“
Text 116:
“The next steps are as follows: (6) One should be prepared to give up everything for Kṛṣṇa’s satisfaction, and one should also accept everything for Kṛṣṇa’s satisfaction. (7) One must live in a place where Kṛṣṇa is present — a city like Vṛndāvana or Mathurā or a Kṛṣṇa temple. (8) One should acquire a livelihood that is just sufficient to keep body and soul together. (9) One must fast on the Ekādaśī day.
Text 116:
„Další kroky jsou: (6) Člověk musí být připravený vzdát se všeho pro potěšení Kṛṣṇy a také vše pro potěšení Kṛṣṇy přijmout. (7) Musí žít na místě, kde je Kṛṣṇa přítomný – ve městech, jako je Vrindávan či Mathura, nebo v Kṛṣṇově chrámu. (8) Měl by si shánět obživu, jen co stačí k udržení duše v těle. (9) Musí držet půst na Ekādaśī.“
Text 117:
“(10) One should worship dhātrī trees, banyan trees, cows, brāhmaṇas and devotees of Lord Viṣṇu. (11) One should avoid offenses against devotional service and the holy name.
Text 117:
„(10) Člověk by měl uctívat stromy dhātrī, banyány, krávy, brāhmaṇy a oddané Pána Viṣṇua. (11) Měl by se vyhýbat přestupkům v oddané službě a při zpívání svatého jména.“
Text 118:
“The twelfth item is to give up the company of nondevotees. (13) One should not accept an unlimited number of disciples. (14) One should not partially study many scriptures just to be able to give references and expand explanations.
Text 118:
„Dvanáctou zásadou je vzdát se společnosti neoddaných. (13) Nepřijímat neomezené množství žáků. (14) Neměli bychom povrchně studovat mnoho různých písem jen proto, abychom byli schopní předkládat odkazy a rozšiřovat výklady.“
Text 119:
“(15) The devotee should treat loss and gain equally. (16) The devotee should not be overwhelmed by lamentation. (17) The devotee should not worship demigods, nor should he disrespect them. Similarly, the devotee should not study or criticize other scriptures.
Text 119:
„(15) Oddaný by měl snášet stejně ztrátu i zisk. (16) Oddaný by neměl podléhat nářku. (17) Oddaný by neměl uctívat polobohy ani je chovat v neúctě, a neměl by studovat ani kritizovat jiná písma.
Text 120:
“(18) The devotee should not hear Lord Viṣṇu or His devotees blasphemed. (19) The devotee should avoid reading or hearing newspapers or mundane books that contain stories of love affairs between men and women or subjects palatable to the senses. (20) Neither by mind nor words should the devotee cause anxiety to any living entity, regardless how insignificant he may be.
Text 120:
„(18) Oddaný by neměl poslouchat pomlouvání Pána Viṣṇua nebo Jeho oddaných. (19) Oddaný by se měl vyhýbat čtení či poslouchání novin nebo světských knih, které obsahují milostné příběhy mužů a žen nebo témata lahodící smyslům. (20) Oddaný by svou myslí ani slovy neměl způsobovat úzkost žádné živé bytosti, bez ohledu na to, jak je nepatrná.“
Text 121:
“After one is established in devotional service, the positive actions are (1) hearing, (2) chanting, (3) remembering, (4) worshiping, (5) praying, (6) serving, (7) accepting servitorship, (8) becoming a friend and (9) surrendering fully.
Text 121:
„Pozitivní činnosti oddané služby jsou: (1) naslouchání, (2) opěvování, (3) vzpomínání, (4) uctívání, (5) modlení se, (6) sloužení, (7) stát se služebníkem, (8) stát se přítelem a (9) zcela se odevzdat.“
Text 122:
“One should also (10) dance before the Deity, (11) sing before the Deity, (12) open one’s mind to the Deity, (13) offer obeisances to the Deity, (14) stand up before the Deity and the spiritual master just to show them respect, (15) follow the Deity or the spiritual master and (16) visit different places of pilgrimage or go see the Deity in the temple.
Text 122:
„Oddaný by také měl (10) tančit před Božstvem, (11) zpívat před Božstvem, (12) vyjevovat Božstvu svou mysl, (13) klanět se Božstvu, (14) povstat před Božstvem a duchovním mistrem na projev úcty, (15) následovat Božstvo nebo duchovního mistra a (16) navštěvovat různá poutní místa nebo Božstvo v chrámu.“
Text 123:
“One should (17) circumambulate the temple, (18) recite various prayers, (19) chant softly, (20) chant congregationally, (21) smell the incense and flower garlands offered to the Deity, and (22) eat the remnants of food offered to the Deity.
Text 123:
„Oddaný by měl (17) obcházet chrám, (18) přednášet různé modlitby, (19) polohlasně pronášet mantry, (20) účastnit se společného zpívání, (21) čichat k vonným tyčinkám a květinovým girlandám obětovaným Božstvu a (22) jíst zbytky jídla obětovaného Božstvu.“
Text 124:
“One should (23) attend ārati and festivals, (24) see the Deity, (25) present what is very dear to oneself to the Deity, (26) meditate on the Deity, and (27-30) serve those related to the Lord.
Text 124:
„Oddaný by měl (23) navštěvovat ārati a slavnosti, (24) dívat se na Božstvo, (25) dávat Božstvu něco, co je mu velmi drahé, (26) meditovat o Božstvu a (27–30) sloužit těm, kdo mají s Pánem vztah.“
Text 125:
“Tadīya means the tulasī leaves, the devotees of Kṛṣṇa, the birthplace of Kṛṣṇa (Mathurā), and the Vedic literature Śrīmad-Bhāgavatam. Kṛṣṇa is very eager to see His devotee serve tulasī, Vaiṣṇavas, Mathurā and Bhāgavatam.
Text 125:
„Tadīya znamená lístky tulasī, oddaní Kṛṣṇy, Kṛṣṇovo rodiště (Mathura) a védský text Śrīmad-Bhāgavatam. Kṛṣṇa velmi dychtí vidět své oddané sloužit tulasī, vaiṣṇavům, Mathuře a Bhāgavatamu.“
Text 126:
“(31) One should perform all endeavors for Kṛṣṇa. (32) One should look forward to His mercy. (33) One should partake of various ceremonies with devotees — ceremonies like Lord Kṛṣṇa’s birthday or Rāmacandra’s birthday.
Text 126:
„(31) Člověk by měl všechno dělat pro Kṛṣṇu. (32) Měl by očekávat Jeho milost. (33) Měl by se společně s oddanými podílet na oslavách různých svátků, jako jsou narozeniny Pána Kṛṣṇy nebo Rāmacandry.“
Text 127:
“(34) One should surrender to Kṛṣṇa in all respects. (35) One should observe particular vows like kārttika-vrata. These are some of the sixty-four important items of devotional service.
Text 127:
„(34) Oddaný by se měl odevzdat Kṛṣṇovi ve všech ohledech. (35) Měl by dodržovat zvláštní sliby, jako je Kārtik-vrata. To jsou některé ze šedesáti čtyř důležitých zásad oddané služby.“
Text 128:
“One should associate with devotees, chant the holy name of the Lord, hear Śrīmad-Bhāgavatam, reside at Mathurā and worship the Deity with faith and veneration.
Text 128:
„Člověk by se měl sdružovat s oddanými, zpívat svaté jméno Pána, naslouchat Śrīmad-Bhāgavatamu, žít v Mathuře a uctívat Božstvo s vírou a úctou.“
Text 129:
“These five limbs of devotional service are the best of all. Even a slight performance of these five awakens love for Kṛṣṇa.
Text 129:
„Těchto pět forem oddané služby je ze všech nejlepších. Dokonce i když jsou vykonávány v nepatrné míře, probudí v člověku lásku ke Kṛṣṇovi.“
Text 130:
“ ‘With love and full faith one should worship the lotus feet of the Deity.
Text 130:
„  ,S láskou a naprostou vírou by měl oddaný uctívat lotosové nohy Božstva.̀  “
Text 131:
“ ‘One should taste the meaning of Śrīmad-Bhāgavatam in the association of pure devotees, and one should associate with the devotees who are more advanced than oneself and who are endowed with a similar type of affection for the Lord.
Text 131:
„  ,Člověk by si měl vychutnávat význam Śrīmad-Bhāgavatamu ve společnosti čistých oddaných a měl by se sdružovat s oddanými, kteří jsou pokročilejší než on a kteří mají k Pánu podobnou náklonnost.̀  “
Text 132:
“ ‘One should congregationally chant the holy name of the Lord and reside in Vṛndāvana.’
Text 132:
„  ,Oddaný by se měl zúčastňovat společného zpívání svatého jména Pána a měl by sídlit ve Vrindávanu.̀  “
Text 133:
“ ‘The power of these five principles is very wonderful and difficult to understand. Even without faith in them, a person who is offenseless can awaken his dormant love of Kṛṣṇa simply by being a little connected with them.’
Text 133:
„  ,Moc těchto pěti zásad je úžasná a je těžké jí porozumět. Člověk, který se nedopouští přestupků, může probudit svou spící lásku ke Kṛṣṇovi i nepatrným stykem s nimi i tehdy, když v ně nevěří.̀  “
Text 134:
“When one is firmly fixed in devotional service, whether he executes one or many processes of devotional service, the waves of love of Godhead will awaken.
Text 134:
„Pokud je oddaný ve své oddané službě neochvějný, probudí se v něm vlny lásky k Bohu, ať praktikuje jeden, nebo mnoho způsobů oddané služby.“
Text 135:
“There are many devotees who execute only one of the nine processes of devotional service. Nonetheless, they get ultimate success. Devotees like Mahārāja Ambarīṣa execute all nine items, and they also get ultimate success.
Text 135:
„Je mnoho oddaných, kteří vykonávají jen jeden způsob oddané služby, a přesto dosáhnou konečného úspěchu. Oddaní jako Mahārāja Ambarīṣa vykonávají všech devět způsobů a dosahují konečného úspěchu také.“
Text 136:
“ ‘Mahārāja Parīkṣit attained the highest perfection, shelter at Lord Kṛṣṇa’s lotus feet, simply by hearing about Lord Viṣṇu. Śukadeva Gosvāmī attained perfection simply by reciting Śrīmad-Bhāgavatam. Prahlāda Mahārāja attained perfection by remembering the Lord. The goddess of fortune attained perfection by massaging the transcendental legs of Mahā-Viṣṇu. Mahārāja Pṛthu attained perfection by worshiping the Deity, and Akrūra attained perfection by offering prayers unto the Lord. Vajrāṅgajī [Hanumān] attained perfection by rendering service to Lord Rāmacandra, and Arjuna attained perfection simply by being Kṛṣṇa’s friend. Bali Mahārāja attained perfection by dedicating everything to the lotus feet of Kṛṣṇa.’
Text 136:
„  ,Mahārāja Parīkṣit dosáhl nejvyšší dokonalosti, útočiště u lotosových nohou Pána Kṛṣṇy, pouhým nasloucháním o Pánu Viṣṇuovi. Śukadeva Gosvāmī dosáhl dokonalosti pouhým přednesem Śrīmad-Bhāgavatamu. Prahlāda Mahārāja dosáhl dokonalosti vzpomínáním na Pána a bohyně štěstí masírováním transcendentálních nohou Mahā-Viṣṇua. Mahārāja Pṛthu dosáhl dokonalosti uctíváním Božstva a Akrūra přednášením modliteb k Pánu. Vajrāṅgajī (Hanumān) dosáhl dokonalosti sloužením Pánu Rāmacandrovi a Arjuna jednoduše tím, že byl Kṛṣṇův přítel. Bali Mahārāja dosáhl dokonalosti tím, že všechno odevzdal lotosovým nohám Kṛṣṇy.̀  “
Texts 137-139:
“ ‘Mahārāja Ambarīṣa always engaged his mind at the lotus feet of Kṛṣṇa, his words in describing the spiritual world and the Supreme Personality of Godhead, his hands in cleansing and washing the Lord’s temple, his ears in hearing topics about the Supreme Lord, his eyes in seeing the Deity of Lord Kṛṣṇa in the temple, his body in embracing Vaiṣṇavas or touching their lotus feet, his nostrils in smelling the aroma of the tulasī leaves offered to Kṛṣṇa’s lotus feet, his tongue in tasting food offered to Kṛṣṇa, his legs in going to places of pilgrimage like Vṛndāvana and Mathurā or to the Lord’s temple, his head in touching the lotus feet of the Lord and offering Him obeisances, and his desires in serving the Lord faithfully. In this way Mahārāja Ambarīṣa engaged his senses in the transcendental loving service of the Lord. As a result, he awakened his dormant loving propensity for the Lord’s service.’
Text 137-139:
„  ,Mahārāja Ambarīśa svou mysl neustále upínal na lotosové nohy Kṛṣṇy, slova zaměstnával popisováním duchovního světa a Nejvyšší Osobnosti Božství, ruce čištěním a umýváním Pánova chrámu, uši nasloucháním hovorům o Nejvyšším Pánu, oči díváním se na Božstvo Pána Kṛṣṇy v chrámu, tělo objímáním vaiṣṇavů nebo dotýkáním se jejich lotosových nohou, nosní dírky čicháním vůně lístků tulasī, obětovaných lotosovým nohám Kṛṣṇy, jazyk sloužil jedením jídla obětovaného Kṛṣṇovi, nohy používal k navštěvování poutních míst, jako je Vrindávan a Mathura nebo Pánův chrám, hlavu k dotýkání se lotosových nohou Pána a klanění se Mu a své touhy zaměstnával věrnou službou Pánu. Tímto způsobem Mahārāja Ambarīṣa zapojoval své smysly do transcendentální láskyplné služby Pánu, a výsledkem bylo probuzení jeho láskyplného sklonu Pánovi sloužit.̀  “
Text 140:
“If a person gives up all material desires and completely engages in the transcendental loving service of Kṛṣṇa, as enjoined in the revealed scriptures, he is never indebted to the demigods, sages or forefathers.
Text 140:
„Ten, kdo se vzdá všech hmotných tužeb a v souladu s pokyny zjevených písem se zcela pohrouží do transcendentální láskyplné služby Kṛṣṇovi, nikdy nic nedluží polobohům, mudrcům ani předkům.“
Text 141:
“ ‘One who has given up all material duties and taken full shelter at the lotus feet of Mukunda, who gives shelter to all, is not indebted to the demigods, great sages, ordinary living beings, relatives, friends, mankind or even his forefathers who have passed away.’
Text 141:
„  ,Ten, kdo se vzdal všech hmotných povinností a zcela se odevzdal lotosovým nohám Mukundy, jenž poskytuje útočiště všem, nic nedluží polobohům, velkým mudrcům, obyčejným živým bytostem, příbuzným, přátelům, lidstvu, a dokonce ani svým předkům, kteří již odešli.̀  “
Text 142:
“Although the pure devotee does not follow all the regulative principles of varṇāśrama, he worships the lotus feet of Kṛṣṇa. Therefore he naturally has no tendency to commit sin.
Text 142:
„I když čistý oddaný nenásleduje všechny usměrňující zásady varṇāśramy, uctívá lotosové nohy Kṛṣṇy, a proto přirozeně nemá sklon dopouštět se hříchů.“
Text 143:
“If, however, a devotee accidentally becomes involved in a sinful activity, Kṛṣṇa purifies him. He does not have to undergo the regulative form of atonement.
Text 143:
„Pokud se však oddaný náhodně do nějaké hříšné činnosti zaplete, Kṛṣṇa ho očistí. Nemusí podstupovat běžný způsob odčinění.“
Text 144:
“ ‘One who has given up everything and taken full shelter at the lotus feet of Hari, the Supreme Personality of Godhead, is very dear to Kṛṣṇa. If he is involved in some sinful activity by accident, the Supreme Personality of Godhead, who is seated within everyone’s heart, removes his sins without difficulty.’
Text 144:
„  ,Ten, kdo se všeho vzdal a zcela přijal útočiště u lotosových nohou Hariho, Nejvyšší Osobnosti Božství, je Kṛṣṇovi nesmírně drahý. A pokud se shodou okolností zaplete do nějaké hříšné činnosti, Nejvyšší Osobnost Božství, Pán sídlící v srdci každého, jeho hříchy snadno odstraní.̀  “
Text 145:
“The path of speculative knowledge and renunciation is not essential for devotional service. Indeed, good qualities such as nonviolence and control of the mind and senses automatically accompany a devotee of Lord Kṛṣṇa.
Text 145:
„Cesta spekulativního poznání a odříkání není pro oddanou službu podstatná. Oddaného Pána Kṛṣṇy doprovázejí dobré vlastnosti, jako je nenásilí a ovládání mysli a smyslů, samy od sebe.“
Text 146:
“ ‘For one who is fully engaged in My devotional service, whose mind is fixed on Me in bhakti-yoga, the path of speculative knowledge and dry renunciation is not very beneficial.’
Text 146:
„  ,Pro toho, kdo se plně věnuje Mé oddané službě a mysl má zaměřenou na Mě v bhakti-yoze, není cesta spekulativního poznání a suchého odříkání příliš prospěšná.̀  “
Text 147:
“ ‘O hunter, good qualities like nonviolence, which you have developed, are not very astonishing, for those who are engaged in the Lord’s devotional service are never inclined to give pain to others because of envy.’
Text 147:
„  ,Ó lovče, není nic úžasného na tom, že se v tobě rozvinuly dobré vlastnosti, jako je nenásilí, protože ti, kdo jsou zaměstnaní oddanou službou Pánu, nikdy nechtějí ze zášti působit bolest druhým.̀  “
Text 148:
“My dear Sanātana, I have now in detail described devotional service according to the regulative principles. Now hear from Me about spontaneous devotional service and its characteristics.
Text 148:
„Můj drahý Sanātano, podrobně jsem popsal oddanou službu podle usměrňujících zásad. Nyní poslouchej, jak popíši spontánní oddanou službu a její příznaky.“
Text 149:
“The original inhabitants of Vṛndāvana are attached to Kṛṣṇa spontaneously in devotional service. Nothing can compare to such spontaneous devotional service, which is called rāgātmikā bhakti. When a devotee follows in the footsteps of the devotees of Vṛndāvana, his devotional service is called rāgānugā bhakti.
Text 149:
„Původní obyvatelé Vrindávanu jsou ke Kṛṣṇovi spontánně připoutaní oddanou službou. Tato spontánní oddaná služba nazývaná rāgātmikā bhakti se nedá s ničím srovnávat. Když nějaký oddaný kráčí ve stopách oddaných z Vrindávanu, říká se jeho oddané službě rāgānugā bhakti.“
Text 150:
“ ‘When one becomes attached to the Supreme Personality of Godhead according to one’s natural inclination to love Him and is fully absorbed in thoughts of the Lord, that state is called transcendental attachment, and devotional service according to that attachment is called rāgātmikā, or spontaneous devotional service.’
Text 150:
„  ,Jakmile se člověk připoutá k Nejvyšší Osobnosti Božství na základě svého přirozeného sklonu milovat Pána a je zcela pohroužený v myšlenkách na Něho, říká se tomu transcendentální připoutanost. Oddaná služba vykonávaná s touto připoutaností se nazývá rāgātmikā neboli spontánní oddaná služba.̀  “
Text 151:
“The primary characteristic of spontaneous love is deep attachment for the Supreme Personality of Godhead. Absorption in thought of Him is a marginal characteristic.
Text 151:
„Hlavním rysem spontánní lásky je hluboká připoutanost k Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství. Pohroužení do myšlenek na Něho je okrajový rys.“
Text 152:
“Thus devotional service which consists of rāga [deep attachment] is called rāgātmikā, spontaneous loving service. If a devotee covets such a position, he is considered to be most fortunate.
Text 152:
„Oddaná služba tvořená rāgou (hlubokou připoutaností) se jmenuje rāgātmikā neboli spontánní oddaná služba. Jestliže oddaný dychtí po takovém postavení, je nanejvýš požehnaný.“
Text 153:
“If one follows in the footsteps of the inhabitants of Vṛndāvana out of such transcendental covetousness, he does not care for the injunctions or reasonings of śāstra. That is the way of spontaneous love.
Text 153:
„Pokud někdo na základě takové transcendentální dychtivosti následuje obyvatele Vrindávanu, nestará se o nařízení nebo úsudky śāster. Tak vypadá spontánní láska.“
Text 154:
“ ‘Devotional service in spontaneous love is vividly expressed and manifested by the inhabitants of Vṛndāvana. Devotional service that accords with their devotional service is called rāgānugā bhakti, or devotional service following in the wake of spontaneous loving service.’
Text 154:
„  ,Oddanou službu se spontánní láskou plně vyjadřují a projevují obyvatelé Vrindávanu. Oddaná služba, která se slučuje s jejich oddanou službou, se nazývá rāgānugā bhakti neboli oddaná služba následující spontánní láskyplnou službu.̀  “
Text 155:
“ ‘When an advanced, realized devotee hears about the affairs of the devotees of Vṛndāvana — in the mellows of śānta, dāsya, sakhya, vātsalya and mādhurya — he becomes inclined in one of these ways, and his intelligence becomes attracted. Indeed, he begins to covet that particular type of devotion. When such covetousness is awakened, one’s intelligence no longer depends on the instructions of śāstra [revealed scripture] or on logic and argument.’
Text 155:
„  ,Když pokročilý a realizovaný oddaný slyší o jednání oddaných z Vrindávanu v náladách śānta, dāsya, sakhya, vātsalya a mādhurya, vyvine k jedné z nich náklonnost, jeho inteligence jí bude upoutána a začne po tomto druhu oddanosti přímo dychtit. Po probuzení takové dychtivosti už inteligence nezávisí na pokynech śāstry (zjeveného písma) nebo logice či argumentech.̀  “
Texts 156-157:
“There are two processes by which one may execute this rāgānugā bhakti — external and internal. When self-realized, the advanced devotee externally remains like a neophyte and executes all the śāstric injunctions, especially those concerning hearing and chanting. But within his mind, in his original, purified, self-realized position, he serves Kṛṣṇa in Vṛndāvana in his particular way. He serves Kṛṣṇa twenty-four hours a day, all day and night.
Text 156-157:
„Jsou dva způsoby, jak rāgānugā bhakti vykonávat – vnější a vnitřní. Když je pokročilý oddaný seberealizovaný, navenek se chová jako začátečník a následuje veškeré pokyny śāster, hlavně ty, které se týkají naslouchání a opěvování. V mysli však ve svém původním, očištěném seberealizovaném postavení slouží svým osobitým způsobem Kṛṣṇovi ve Vrindávanu. Slouží Kṛṣṇovi dvacet čtyři hodin denně, ve dne v noci.“
Text 158:
“ ‘The advanced devotee who is inclined to spontaneous loving service should follow the activities of a particular associate of Kṛṣṇa’s in Vṛndāvana. He should execute service externally as a regulative devotee as well as internally from his self-realized position. Thus he should perform devotional service both externally and internally.’
Text 158:
„  ,Pokročilý oddaný se sklonem ke spontánní láskyplné službě by měl následovat činnosti určitého společníka Kṛṣṇy z Vrindávanu. Službu by měl vykonávat navenek jako usměrněný oddaný a vnitřně ze své seberealizované úrovně. Tak by měl vykonávat oddanou službu navenek i uvnitř.̀  “
Text 159:
“Actually the inhabitants of Vṛndāvana are very dear to Kṛṣṇa. If one wants to engage in spontaneous loving service, he must follow the inhabitants of Vṛndāvana and constantly engage in devotional service within his mind.
Text 159:
„Obyvatelé Vrindávanu jsou Kṛṣṇovi nesmírně drazí. Pokud chce někdo vykonávat spontánní oddanou službu, musí následovat obyvatele Vrindávanu a neustále prokazovat oddanou službu ve své mysli.“
Text 160:
“ ‘The devotee should always think of Kṛṣṇa within himself and should choose a very dear devotee who is a servitor of Kṛṣṇa in Vṛndāvana. One should constantly engage in topics about that servitor and his loving relationship with Kṛṣṇa, and one should live in Vṛndāvana. If one is physically unable to go to Vṛndāvana, he should mentally live there.’
Text 160:
„  ,Oddaný by měl neustále ve svém nitru myslet na Kṛṣṇu a měl by si vybrat nějakého velmi drahého oddaného, který slouží Kṛṣṇovi ve Vrindávanu. Neustále by se měl zabývat tématy, která se týkají tohoto služebníka a jeho láskyplného vztahu s Kṛṣṇou, a měl by žít ve Vrindávanu. Pokud nemůže jít do Vrindávanu fyzicky, měl by tam žít v mysli.̀  “
Text 161:
“Kṛṣṇa has many types of devotees — some are servants, some are friends, some are parents, and some are conjugal lovers. Devotees who are situated in one of these attitudes of spontaneous love according to their choice are considered to be on the path of spontaneous loving service.
Text 161:
„Kṛṣṇa má mnoho druhů oddaných. Někteří jsou služebníci, někteří přátelé, někteří rodiče a někteří milenky. Oddaní, kteří se podle svého výběru umístili v jednom z těchto postojů spontánní lásky, se nacházejí na cestě spontánní láskyplné služby.“
Text 162:
“ ‘My dear mother, Devahūti! O emblem of peace! My weapon, the disc of time, never vanquishes those for whom I am very dear — for whom I am the Supersoul, son, friend, spiritual master, well-wisher, worshipable Deity and desired goal. Since the devotees are always attached to Me, they are never vanquished by the agents of time.’
Text 162:
„  ,Má drahá matko Devahūti! Ó ztělesnění klidu! Moje zbraň, disk času, nikdy nezničí ty, kterým jsem velmi drahý – pro něž jsem Nadduší, synem, přítelem, duchovním mistrem, dobrodincem, uctívaným Božstvem a vytouženým cílem. Oddaní jsou vždy připoutaní ke Mně, a proto je nikdy nezničí faktory času.̀  “
Text 163:
“ ‘Let me offer my respectful obeisances again and again to those who always eagerly meditate upon the Supreme Personality of Godhead as a husband, son, friend, brother, father or intimate friend.’
Text 163:
„  ,Znovu a znovu se s úctou klaním těm, kdo neustále dychtivě meditují o Nejvyšší Osobnosti Božství jako o svém manželovi, synovi, příteli, bratru, otci nebo důvěrném příteli.̀  “
Text 164:
“If one engages in spontaneous loving service to the Lord, his affection for the lotus feet of Kṛṣṇa gradually increases.
Text 164:
„U toho, kdo vykonává spontánní láskyplnou službu Pánu, se postupně zvětšuje náklonnost k lotosovým nohám Kṛṣṇy.“
Text 165:
“In the seed of affection, there is attachment which goes by two names, rati and bhāva. The Supreme Personality of Godhead comes under the control of such attachment.
Text 165:
„V semínku náklonnosti je obsažená připoutanost, která má dvě jména – rati a bhāva. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se takovou připoutaností nechává ovládat.“
Text 166:
“That by which one can attain loving service to the Lord I have described in detail as the execution of devotional service, called abhidheya.
Text 166:
„To, čím lze dosáhnout láskyplné služby Pánu, jsem podrobně popsal jako prokazování oddané služby, zvané abhidheya.“
Text 167:
“My dear Sanātana, I have briefly described the process of devotional service in practice, which is the means for obtaining love of Kṛṣṇa. It cannot be described broadly.”
Text 167:
„Můj drahý Sanātano, krátce jsem popsal proces praktické oddané služby, který je prostředkem k dosažení lásky ke Kṛṣṇovi. Obšírně to popsat nelze.“
Text 168:
Whoever hears this description of the process of practical devotional service very soon attains shelter at the lotus feet of Kṛṣṇa in love and affection.
Text 168:
Každý, kdo naslouchá tomuto popisu praktické oddané služby, získá brzy útočiště v lásce a náklonnosti u lotosových nohou Kṛṣṇy.
Text 169:
Praying at the lotus feet of Śrī Rūpa and Śrī Raghunātha, always desiring their mercy, I, Kṛṣṇadāsa, narrate Śrī Caitanya-caritāmṛta, following in their footsteps.
Text 169:
Já, Kṛṣṇadāsa, vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu po vzoru Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.