Text 39

Text

Verš

āmi — vijña, ei mūrkhe ‘viṣaya’ kene diba?
sva-caraṇāmṛta diyā ‘viṣaya’ bhulāiba

Synonyms

Synonyma

āmi — I; vijña — all-intelligent; ei mūrkhe — unto this foolish person; viṣaya — material enjoyment; kene diba — why should I give; sva-caraṇa-amṛta — the nectar of shelter at My lotus feet; diyā — giving; viṣaya — the idea of material enjoyment; bhulāiba — I shall make him forget.

āmi — Já; vijña — dokonale inteligentní; ei mūrkhe — tomuto hlupákovi; viṣaya — hmotný požitek; kene diba — proč bych měl dát; sva-caraṇa-amṛta — nektar útočiště u Mých lotosových nohou; diyā — dávající; viṣaya — představu hmotného požitku; bhulāiba — způsobím, že zapomene.

Translation

Překlad

“ ‘Since I am very intelligent, why should I give this fool material prosperity? Instead I shall induce him to take the nectar of the shelter of My lotus feet and make him forget illusory material enjoyment.’

„ ,Já jsem velice inteligentní, tak proč bych měl tomu hlupákovi dávat hmotný prospěch? Raději ho přiměji k tomu, aby přijal nektar útočiště u Mých lotosových nohou a na iluzorní hmotný požitek zapomněl.̀ “

Purport

Význam

Those who are interested in material enjoyment are known as bhukti-kāmī. One who is interested in merging into the effulgence of Brahman or perfecting the mystic yoga system is not a devotee at all. Devotees do not have such desires. However, if a karmī, jñānī or yogī somehow contacts a devotee and renders devotional service, Kṛṣṇa immediately awards him love of God and gives him shelter at His lotus feet, although he may have no idea how to develop love of Kṛṣṇa. If a person wants material profit from devotional service, Kṛṣṇa condemns such materialistic desires. To desire material opulence while engaging in devotional service is foolish. Although the person may be foolish, Kṛṣṇa, being all-intelligent, engages him in His devotional service in such a way that he gradually forgets material opulence. The point is that we should not try to exchange loving service for material prosperity. If we are actually surrendered to the lotus feet of Kṛṣṇa, our only desire should be to satisfy Kṛṣṇa. That is pure Kṛṣṇa consciousness. Surrender means not that we demand something from the Lord but that we completely depend on His mercy. If Kṛṣṇa likes, He may keep His devotee in a poverty-stricken condition, or if He likes He may keep him in an opulent position. The devotee should not be concerned in either case; he should simply be very serious about trying to satisfy the Lord by rendering Him service.

Ti, kdo se zajímají o hmotný požitek, jsou známí jako bhukti-kāmī. Ten, kdo se zajímá o splynutí se září Brahmanu nebo o dokonalost v mystické yoze, není v žádném případě oddaný. Oddaní takové touhy nemají. Pokud se však karmī, jñānī nebo yogī dostane nějak do styku s oddaným a začne oddaně sloužit, Kṛṣṇa mu dá okamžitě lásku k Bohu a útočiště u svých lotosových nohou, i když dotyčný ani neví, jak lásku ke Kṛṣṇovi rozvinout. Kṛṣṇa odsuzuje materialistické touhy, kdy chce člověk za oddanou službu nějakou hmotnou odměnu. Toužit po hmotném bohatství při vykonávání oddané služby je hloupé. I když může být člověk hloupý, Kṛṣṇa je dokonale inteligentní a zaměstná ho oddanou službou takovým způsobem, že na hmotné bohatství postupně zapomene. Hlavní věc tedy je, nesnažit se vyměnit láskyplnou službu za hmotné bohatství. Pokud se opravdu odevzdáme lotosovým nohám Kṛṣṇy, naší jedinou touhou by mělo být uspokojit Ho. To je čisté vědomí Kṛṣṇy. Odevzdání se neznamená, že od Pána něco chceme, ale že zcela závisíme na Jeho milosti. Pokud si to Kṛṣṇa přeje, může svého oddaného držet v chudobě, nebo ho může zahrnout bohatstvím. Oddaný by si však ani v jednom případě neměl dělat starosti, ale měl by se pouze velmi vážně snažit uspokojovat Pána svou službou.