Text 113

Text

Verš

smartavyaḥ satataṁ viṣṇur
vismartavyo na jātucit
sarve vidhi-niṣedhāḥ syur
etayor eva kiṅkarāḥ

Synonyms

Synonyma

smartavyaḥ — to be remembered; satatam — always; viṣṇuḥ — Lord Viṣṇu; vismartavyaḥ — to be forgotten; na — not; jātucit — at any time; sarve — all; vidhi-niṣedhāḥ — rules and prohibitions mentioned in the revealed scripture or given by the spiritual master; syuḥ — should be; etayoḥ — of these two principles (always to remember Kṛṣṇa or Viṣṇu and never to forget Him); eva — certainly; kiṅkarāḥ — the servants.

smartavyaḥ — má být vzpomínán; satatam — neustále; viṣṇuḥ — Pán Viṣṇu; vismartavyaḥ — být zapomenut; na — ne; jātucit — kdykoliv; sarve — všechny; vidhi-niṣedhāḥ — usměrňující zásady popsané v písmech nebo dané duchovním mistrem; syuḥ — měly by být; etayoḥ — těchto dvou zásad (neustále vzpomínat na Kṛṣṇu neboli Viṣṇua a nikdy na Něho nezapomenout); eva — zajisté; kiṅkarāḥ — služebníci.

Translation

Překlad

“ ‘Kṛṣṇa is the origin of Lord Viṣṇu. He should always be remembered and never forgotten at any time. All the rules and prohibitions mentioned in the śāstras should be the servants of these two principles.’

„ ,Kṛṣṇa je původem Pána Viṣṇua. Měli bychom na Něho neustále vzpomínat a nikdy na Něho nezapomenout. Všechna pravidla a zákazy śāster by měly být služebníky těchto dvou zásad.̀ “

Purport

Význam

This verse is a quotation from the Padma Purāṇa. There are many regulative principles in the śāstras and directions given by the spiritual master. These regulative principles should act as servants of the basic principle — that is, one should always remember Kṛṣṇa and never forget Him. This is possible when one chants the Hare Kṛṣṇa mantra. Therefore one must strictly chant the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra twenty-four hours daily. One may have other duties to perform under the direction of the spiritual master, but he must first abide by the spiritual master’s order to chant a certain number of rounds. In our Kṛṣṇa consciousness movement, we have recommended that the neophyte chant at least sixteen rounds. This chanting of sixteen rounds is absolutely necessary if one wants to remember Kṛṣṇa and not forget Him. Of all the regulative principles, the spiritual master’s order to chant at least sixteen rounds is most essential.

Tento verš je citátem z Padma Purāṇy. Existuje mnoho usměrňujících zásad písem a pokynů od duchovního mistra. To vše by mělo sloužit základnímu principu – neustále vzpomínat na Kṛṣṇu a nikdy na Něho nezapomenout. To je možné, když člověk zpívá Hare Kṛṣṇa mahā-mantru. Proto je nutné striktně zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru dvacet čtyři hodin denně. Oddaný může mít i jiné povinnosti, které pod vedením duchovního mistra vykonává, ale v první řadě musí splnit pokyn duchovního mistra zpívat určitý počet kol denně. V našem hnutí pro vědomí Kṛṣṇy jsme doporučili, aby začátečníci zpívali alespoň šestnáct kol. Zpívat těchto šestnáct kol je absolutně nezbytné, pokud chce oddaný vzpomínat na Kṛṣṇu a nezapomenout na Něho. Ze všech usměrňujících zásad je pokyn duchovního mistra zpívat alespoň šestnáct kol nejdůležitější.

One may sell books or enlist life members or render some other service, but these duties are not ordinary duties. These duties serve as an impetus for remembering Kṛṣṇa. When one goes with a saṅkīrtana party or sells books, he naturally remembers that he is going to sell Kṛṣṇa’s books. In this way, he is remembering Kṛṣṇa. When one goes to enlist a life member, he talks about Kṛṣṇa and thereby remembers Him. Smartavyaḥ satataṁ viṣṇur vismartavyo na jātucit. The conclusion is that one must act in such a way that he will always remember Kṛṣṇa, and one must refrain from doing things that make him forget Kṛṣṇa. These two principles form the basic background of Kṛṣṇa consciousness.

Někdo může prodávat knihy, získávat doživotní členy nebo dělat nějakou jinou službu, ale tyto povinnosti nejsou obyčejné. Pomáhají při vzpomínání na Kṛṣṇu. Pokud jde někdo se saṅkīrtanovou skupinou nebo prodává knihy, přirozeně myslí na to, že jde prodávat Kṛṣṇovy knihy, a tak vzpomíná na Kṛṣṇu. Když jde získat podporu nového doživotního člena, mluví o Kṛṣṇovi, a tak na Něho vzpomíná. Smartavyaḥ satataṁ viṣṇur vismartavyo na jātucit. Závěrem je, že člověk musí jednat takovým způsobem, aby neustále vzpomínal na Kṛṣṇu, a musí upustit od věcí, které způsobují zapomnění na Kṛṣṇu. Tyto dvě zásady tvoří základ vědomí Kṛṣṇy.