Text 100
Text 100
Text
Verš
prātikūlyasya varjanam
rakṣiṣyatīti viśvāso
goptṛtve varaṇaṁ tathā
ātma-nikṣepa-kārpaṇye
ṣaḍ-vidhā śaraṇāgatiḥ
prātikūlyasya varjanam
rakṣiṣyatīti viśvāso
goptṛtve varaṇaṁ tathā
ātma-nikṣepa-kārpaṇye
ṣaḍ-vidhā śaraṇāgatiḥ
Synonyms
Synonyma
ānukūlyasya — of anything that assists devotional service to the Lord; saṅkalpaḥ — acceptance; prātikūlyasya — of anything that hinders devotional service; varjanam — complete rejection; rakṣiṣyati — He will protect; iti — thus; viśvāsaḥ — strong conviction; goptṛtve — in being the guardian, like the father or husband, master or maintainer; varaṇam — acceptance; tathā — as well as; ātma-nikṣepa — full self-surrender; kārpaṇye — and humility; ṣaṭ-vidhā — sixfold; śaraṇa-āgatiḥ — process of surrender.
ānukūlyasya — všeho, co pomáhá v oddané službě Pánu; saṅkalpaḥ — přijímání; prātikūlyasya — všeho, co brání v oddané službě; varjanam — naprosté zavržení; rakṣiṣyati — ochrání; iti — tak; viśvāsaḥ — silné přesvědčení; goptṛtve — že je ochránce jako otec či manžel, pán nebo živitel; varaṇam — přijetí; tathā — jakož i; ātma-nikṣepa — naprostá odevzdanost; kārpaṇye — a pokora; ṣaṭ-vidhā — šesterý; śaraṇa-āgatiḥ — způsob odevzdání se.
Translation
Překlad
“ ‘The six divisions of surrender are the acceptance of those things favorable to devotional service, the rejection of unfavorable things, the conviction that Kṛṣṇa will give protection, the acceptance of the Lord as one’s guardian or master, full self-surrender, and humility.
„ ,Přijetí toho, co je příznivé pro oddanou službu, zamítnutí věcí nepříznivých, přesvědčení, že mě Kṛṣṇa ochrání, přijetí Pána jako svého ochránce či pána, naprostá odevzdanost a pokora je šest způsobů odevzdání se.̀ “
Purport
Význam
One who is fully surrendered is qualified with the six following characteristics: (1) The devotee has to accept everything that is favorable for the rendering of transcendental loving service to the Lord. (2) He must reject everything unfavorable to the Lord’s service. This is also called renunciation. (3) A devotee must be firmly convinced that Kṛṣṇa will give him protection. No one else can actually give one protection, and being firmly convinced of this is called faith. This kind of faith is different from the faith of an impersonalist who wants to merge into the Brahman effulgence in order to benefit by cessation of repeated birth and death. A devotee wants to remain always in the Lord’s service. In this way, Kṛṣṇa is merciful to His devotee and gives him all protection from the dangers found on the path of devotional service. (4) The devotee should accept Kṛṣṇa as his supreme maintainer and master. He should not think that he is being protected by a demigod. He should depend only on Kṛṣṇa, considering Him the only protector. The devotee must be firmly convinced that within the three worlds he has no protector or maintainer other than Kṛṣṇa. (5) Self-surrender means remembering that one’s activities and desires are not independent. The devotee is completely dependent on Kṛṣṇa, and he acts and thinks as Kṛṣṇa desires. (6) The devotee is meek and humble.
Toho, kdo se zcela odevzdal, charakterizuje následujících šest vlastností: (1) Oddaný musí přijmout vše, co je příznivé pro transcendentální láskyplnou službu Pánu. (2) Musí odmítnout vše, co je pro službu Pánu nepříznivé. Tomu se také říká odříkání. (3) Oddaný musí být pevně přesvědčený, že ho Kṛṣṇa ochrání. Nikdo jiný nás ve skutečnosti ochránit nemůže, a být o tom pevně přesvědčený, se nazývá víra. Tato víra je jiná než víra impersonalisty, který chce splynout se září Brahmanu, aby ukončil opakované rození a umírání. Oddaný chce navždy sloužit Pánu. Díky tomu je Kṛṣṇa ke svému oddanému milostivý a poskytuje mu veškerou ochranu před různými druhy nebezpečí na cestě oddané služby. (4) Oddaný by měl Kṛṣṇu přijmout jako svého svrchovaného živitele a pána. Neměl by si myslet, že ho ochraňuje nějaký polobůh. Měl by záviset pouze na Kṛṣṇovi a považovat Ho za svého jediného ochránce. Oddaný musí být pevně přesvědčený o tom, že ve třech světech nemá jiného ochránce a živitele než Kṛṣṇu. (5) Odevzdání se znamená, neustále si být vědom toho, že naše činnosti a touhy nejsou nezávislé. Oddaný zcela závisí na Kṛṣṇovi a jedná a uvažuje tak, jak si Kṛṣṇa přeje. (6) Oddaný je mírný a pokorný.
Lord Kṛṣṇa states in the Bhagavad-gītā (15.15):
Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (15.15) říká:
mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca
vedaiś ca sarvair aham eva vedyo
vedānta-kṛd veda-vid eva cāham
mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca
vedaiś ca sarvair aham eva vedyo
vedānta-kṛd veda-vid eva cāham
“I am seated in everyone’s heart, and from Me come remembrance, knowledge and forgetfulness. By all the Vedas I am to be known. Indeed, I am the compiler of Vedānta, and I am the knower of the Vedas.” Situated in everyone’s heart, Kṛṣṇa deals differently according to the living entity’s position. The living entity’s position is to be under the protection of the illusory energy or under Kṛṣṇa’s personal protection. When a living entity is fully surrendered, he is under the direct protection of Kṛṣṇa, and Kṛṣṇa gives him all intelligence by which he can advance in spiritual realization. The nondevotee, however, being under the protection of the illusory energy, increasingly forgets his relationship with Kṛṣṇa. Sometimes it is asked how Kṛṣṇa causes one to forget. Kṛṣṇa personally causes His devotee to forget material activities, and through the agency of māyā Kṛṣṇa causes the nondevotee to forget his devotional service to the Lord. This is called apohana.
„Sídlím v srdcích všech a ode Mne pochází paměť, poznání i zapomnění. Všechny Védy jsou určeny k poznání Mě. To Já jsem sestavil Vedāntu a Já jsem také znalcem Véd.“ Kṛṣṇa dlí v srdcích všech živých bytostí a s každou jedná jinak v závislosti na jejím postavení. Živá bytost je buď pod ochranou klamné energie, nebo pod osobní ochranou Kṛṣṇy. Pokud je zcela odevzdaná, je pod přímou Kṛṣṇovou ochranou a Kṛṣṇa jí dává veškerou inteligenci potřebnou k pokroku v duchovní realizaci. Neoddaný je však pod ochranou klamné energie a na svůj vztah s Kṛṣṇou čím dál více zapomíná. Někdy slyšíme otázku, jak Kṛṣṇa způsobí, že někdo zapomene? Kṛṣṇa osobně zařizuje, aby Jeho oddaný zapomněl na hmotné činnosti, a prostřednictvím māyi způsobuje, že neoddaný zapomíná na službu Pánu. Tomu se říká apohana.