Text 353

Text

Verš

sarvajña munira vākya — śāstra-‘paramāṇa’
āmā-sabā jīvera haya śāstra-dvārā ‘jñāna’

Synonyms

Synonyma

sarva-jña munira vākya — the words of the omniscient muni (Vyāsadeva); śāstra-paramāṇa — evidence of revealed scriptures; āmā-sabā — all of us; jīvera — of the conditioned souls; haya — there is; śāstra-dvārā — through the medium of revealed scriptures; jñāna — knowledge.

sarva-jña munira vākya — slova vševědoucího muniho (Vyāsadevy); śāstra-paramāṇa — důkazy zjevených písem; āmā-sabā — nás všech; jīvera — podmíněných duší; haya — je; śāstra-dvārā — skrze zjevená písma; jñāna — poznání.

Translation

Překlad

“The Vedic literatures composed by the omniscient Mahāmuni Vyāsadeva are evidence of all spiritual existence. Only through these revealed scriptures can all conditioned souls attain knowledge.

„Védská literatura sestavená vševědoucím Mahāmunim Vyāsadevou je důkazem veškeré duchovní existence. Jedině skrze tato zjevená písma mohou všechny podmíněné duše získat poznání.“

Purport

Význam

Foolish people try to concoct knowledge by manufacturing something in their brains. That is not the real way of knowledge. Knowledge is śabda-pramāṇa, evidence from the Vedic literature. Śrīla Vyāsadeva is called Mahāmuni. He is also known as Vedavyāsa because he has compiled so many śāstras. He has divided the Vedas into four divisions — Sāma, Ṛg, Yajur and Atharva. He has expanded the Vedas into eighteen Purāṇas and has summarized Vedic knowledge in the Vedānta-sūtra. He also compiled the Mahābhārata, which is accepted as the fifth Veda. The Bhagavad-gītā is contained within the Mahābhārata. Therefore the Bhagavad-gītā is also Vedic literature (smṛti). Some of the Vedic literatures are called śrutis, and some are called smṛtis. Śrīla Rūpa Gosvāmī recommends in the Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.101):

Hlupáci se snaží vymýšlet poznání tak, že něco zplodí ve svých mozcích. Takto však poznání nevzniká. Poznání je śabda-pramāṇa neboli důkaz z védské literatury. Śrīla Vyāsadeva je označen jako Mahāmuni. Je známý také jako Vedavyāsa, protože sestavil velké množství śāster. Rozdělil Védy do čtyř částí – Sāma, Ṛg, Yajur a Atharva. Védy pak rozvedl do osmnácti Purāṇ a védské poznání shrnul ve Vedānta-sūtře. Sestavil také Mahābhāratu, která je přijímána jako pátá Véda. Bhagavad-gītā je obsažená v Mahābhāratě. Bhagavad-gītā proto také patří k védské literatuře (smṛti). Určitá část védské literatury se nazývá śruti a jiná se nazývá smṛti. Śrīla Rūpa Gosvāmī v Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.101) doporučuje:

śruti-smṛti-purāṇādi- pañcarātra-vidhiṁ vinā
aikāntikī harer bhaktir utpātāyaiva kalpate

śruti-smṛti-purāṇādi-
pañcarātra-vidhiṁ vinā
aikāntikī harer bhaktir
utpātāyaiva kalpate

Unless one refers to śāstra (śruti, smṛti and purāṇādi), one’s spiritual activity simply disturbs society. There is no king or government to check people, and therefore society has fallen into a chaotic condition as far as spiritual understanding is concerned. Taking advantage of this chaotic condition, many rascals have appeared and proclaimed themselves incarnations of God. As a result, the entire population is indulging in sinful activities such as illicit sex, intoxication, gambling and meat-eating. Out of many sinful people, many so-called incarnations of God are emerging. This is a very regrettable situation, especially in India.

Duchovní činnosti toho, kdo se neodkazuje na śāstry (śruti, smṛti, purāṇy atd.), pouze ruší společnost. Dnes již není krále či vlády, která by v tom lidem zabránila, a společnost se proto, co se týče duchovního pochopení, ocitla v chaosu. Objevuje se mnoho darebáků, kteří této chaotické situace zneužívají a prohlašují se za inkarnace Boha. Výsledkem toho je, že se celá populace oddává hříšným činnostem, jako je nedovolený sex, užívání omamných látek, hazardování a jedení masa. Mnoho takzvaných inkarnací Boha pochází z řad hříšných lidí. Je to značně politováníhodná situace, zvláště v Indii.