Text 345
Text 345
Text
Verš
tretāyāṁ yajato makhaiḥ
dvāpare paricaryāyāṁ
kalau tad dhari-kīrtanāt
tretāyāṁ yajato makhaiḥ
dvāpare paricaryāyāṁ
kalau tad dhari-kīrtanāt
Synonyms
Synonyma
kṛte — in Satya-yuga; yat — which; dhyāyataḥ — from meditation; viṣṇum — on Lord Viṣṇu; tretāyām — in Tretā-yuga; yajataḥ — from worshiping; makhaiḥ — by performing sacrifices; dvāpare — in the Age of Dvāpara; paricaryāyām — by worshiping the lotus feet of Kṛṣṇa; kalau — in the Age of Kali; tat — that same result (can be achieved); hari-kīrtanāt — simply by chanting the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra.
kṛte — v Satya-yuze; yat — jenž; dhyāyataḥ — z meditace; viṣṇum — o Pánu Viṣṇuovi; tretāyām — v Tretā-yuze; yajataḥ — uctíváním; makhaiḥ — prováděním obětí; dvāpare — ve věku Dvāpara; paricaryāyām — uctíváním lotosových nohou Kṛṣṇy; kalau — ve věku Kali; tat — stejného výsledku (lze dosáhnout); hari-kīrtanāt — pouhým zpěvem Hare Kṛṣṇa mahā-mantry.
Translation
Překlad
“ ‘Whatever result was obtained in Satya-yuga by meditating on Viṣṇu, in Tretā-yuga by performing sacrifices and in Dvāpara-yuga by serving the Lord’s lotus feet can also be obtained in Kali-yuga simply by chanting the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra.’
„ ,Veškeré výsledky, které člověk v Satya-yuze získal meditací o Viṣṇuovi, v Tretā-yuze vykonáváním obětí a v Dvāpara-yuze sloužením lotosovým nohám Pána, může v Kali-yuze získat prostým zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry.̀ “
Purport
Význam
This verse is quoted from Śrīmad-Bhāgavatam (12.3.52). At the present moment in Kali-yuga there are many false meditators who concoct some imaginary form and try to meditate upon it. It has become fashionable to meditate, but people know nothing about the object of meditation. That is explained here. Yad dhyāyato viṣṇum. One has to meditate upon Lord Viṣṇu or Lord Kṛṣṇa. Without referring to the śāstras, so-called meditators aim at impersonal objects. Lord Kṛṣṇa has condemned them in the Bhagavad-gītā (12.5):
Tento verš je citát ze Śrīmad-Bhāgavatamu (12.3.52). V Kali-yuze dnes působí mnoho podvodníků s meditací, kteří si vymýšlejí nějakou podobu a snaží se o ní meditovat. Meditovat je sice módní, avšak lidé nevědí, co je cílem meditace. To je vysvětleno zde. Yad dhyāyato viṣṇum. Člověk musí meditovat o Pánu Viṣṇuovi nebo Pánu Kṛṣṇovi. Takzvaní učitelé meditace se bez odkazu na śāstry zaměřují na neosobní objekty. Pán Kṛṣṇa je odsoudil v Bhagavad-gītě (12.5):
avyaktā hi gatir duḥkhaṁ dehavadbhir avāpyate
avyaktāsakta-cetasām
avyaktā hi gatir duḥkhaṁ
dehavadbhir avāpyate
“For those whose minds are attached to the unmanifested, impersonal feature of the Supreme, advancement is very troublesome. To make progress in that discipline is always difficult for those who are embodied.” Not knowing how to meditate, foolish people simply suffer, and there is no benefit derived from their spiritual activities.
„Pro ty, jejichž mysl je připoutána k neprojevenému, neosobnímu rysu Nejvyššího, je pokrok nesmírně těžký. Pro vtělené bytosti je vždy těžké dosahovat pokroku touto metodou.“ Hloupí lidé nevědí, jak meditovat, a tak pouze trpí, aniž by ze svých duchovních činností získali nějaký prospěch.
The same idea expressed in this verse from Śrīmad-Bhāgavatam can be found in the following verse from the Viṣṇu Purāṇa (6.2.17), Padma Purāṇa (Uttara-khaṇḍa 72.25) and Bṛhan-nāradīya Purāṇa (38.97).
Stejnou myšlenku vyjádřenou v tomto verši ze Śrīmad-Bhāgavatamu lze nalézt v následujícím verši z Viṣṇu Purāṇy (6.2.17), Padma Purāṇy (Uttara-khaṇda 72.25) a Bṛhan-nāradīya Purāṇy (38.97).