Skip to main content

Texts 147-148

Text 147-148

Text

Verš

kiṁ vidhatte kim ācaṣṭe
kim anūdya vikalpayet
ity asyā hṛdayaṁ loke
nānyo mad veda kaścana
kiṁ vidhatte kim ācaṣṭe
kim anūdya vikalpayet
ity asyā hṛdayaṁ loke
nānyo mad veda kaścana
māṁ vidhatte ’bhidhatte māṁ
vikalpyāpohyate hy aham
etāvān sarva-vedārthaḥ
śabda āsthāya māṁ bhidām
māyā-mātram anūdyānte
pratiṣidhya prasīdati
māṁ vidhatte ’bhidhatte māṁ
vikalpyāpohyate hy aham
etāvān sarva-vedārthaḥ
śabda āsthāya māṁ bhidām
māyā-mātram anūdyānte
pratiṣidhya prasīdati

Synonyms

Synonyma

kim — what; vidhatte — direct; kim — what; ācaṣṭe — declare; kim — what; anūdya — taking as the object; vikalpayet — may conjecture; iti — thus; asyāḥ — of the Vedic literature; hṛdayam — intention; loke — in this world; na — not; anyaḥ — other; mat — than Me; veda — knows; kaścana — anyone; mām — Me; vidhatte — they ordain; abhidhatte — set forth; mām — Me; vikalpya — speculating; apohyate — am fixed; hi — certainly; aham — I; etāvān — of such measures; sarva-veda-arthaḥ — the purport of the Vedas; śabdaḥ — the Vedas; āsthāya — taking shelter of; mām — Me; bhidām — different; māyā — illusory energy; mātram — only; anūdya — saying; ante — at the end; pratiṣidhya — driving away; prasīdati — gets satisfaction.

kim — co; vidhatte — nařizují; kim — co; ācaṣṭe — prohlašují; kim — co; anūdya — uznávající jako objekt; vikalpayet — mohou se domnívat; iti — tak; asyāḥ — védské literatury; hṛdayam — záměr; loke — v tomto světě; na — ne; anyaḥ — jiný; mat — než Mě; veda — zná; kaścana — každý; mām — Mě; vidhatte — určují; abhidhatte — předkládají; mām — Mě; vikalpya — spekulující; aphyate — jsem neochvějný; hi — zajisté; aham — Já; etāvān — takových opatření; sarva-veda-arthaḥ — význam Véd; śabdaḥ — Védy; āsthāya — přijímající útočiště; mām — u Mě; bhidām — odlišné; māyā — iluzorní energie; mātram — pouze; anūdya — říkající; ante — nakonec; pratiṣidhya — odstraňující; prasīdati — je uspokojen.

Translation

Překlad

“[Lord Kṛṣṇa said:] ‘What is the purpose of all Vedic literatures? On whom do they focus? Who is the object of all speculation? Outside of Me no one knows these things. Now you should know that all these activities are aimed at ordaining and setting forth Me. The purpose of the Vedic literatures is to know Me by different speculations, either by indirect understanding or by dictionary understanding. Everyone is speculating about Me. The essence of all Vedic literatures is to distinguish Me from māyā. By considering the illusory energy, one comes to the platform of understanding Me. In this way one becomes free from speculation about the Vedas and comes to Me as the conclusion. Thus one is satisfied.’

„(Pán Kṛṣṇa řekl:) ,Jaký je význam veškeré védské literatury? Na koho se zaměřuje? Kdo je cílem veškerých spekulací? Nikdo kromě Mne tyto věci nezná. Nyní bys měl vědět, že všechny tyto činnosti mají za cíl určit a vysvětlit Mě. Významem védské literatury je poznat Mě skrze různé spekulace, buď nepřímým, nebo slovníkovým pochopením. Podstatou veškeré védské literatury je rozlišit mezi Mnou a māyou. Uvažováním o iluzorní energii člověk dospěje k pochopení Mě. Tím se zbaví spekulací o Védách a závěrem, ke kterému dojde, budu Já. To jej plně uspokojí.̀  “

Purport

Význam

These two verses are quoted from Śrīmad-Bhāgavatam (11.21.42-43). When Uddhava asked Kṛṣṇa about the purpose of Vedic speculation, the Lord informed him of the process of understanding the Vedic literature. The Vedas are composed of karma-kāṇḍa, jñāna-kāṇḍa and upāsanā-kāṇḍa. One who analytically studies the purpose of the Vedas understands that by karma-kāṇḍa, sacrificial activity, one comes to the conclusion of jñāna-kāṇḍa, speculative knowledge, and that after speculation one comes to the conclusion that worship of the Supreme Personality of Godhead is the ultimate. When one comes to this conclusion, he becomes fully satisfied.

Tyto dva verše jsou ze Śrīmad-Bhāgavatamu (11.21.42–43). Když se Uddhava zeptal Kṛṣṇy na význam védské spekulace, Pán ho poučil o postupu, jak pochopit védskou literaturu. Védy se skládají z karma-kāṇḍy, jñāna-kāṇḍy a upāsanā-kāṇḍy. Ten, kdo analyticky prostuduje význam Véd, pochopí, že skrze karma-kāṇḍu, obětní činnosti, člověk dospěje ke jñāna-kāṇḍě, spekulativnímu poznání, a že po spekulování dospěje k závěru, že Nejvyšší Osobnost Božství je konečným cílem. Ten, kdo dospěje k tomuto závěru, bude naprosto uspokojen.