Text 125

Text

Verš

abhidheya-nāma ‘bhakti’, ‘prema’ — prayojana
puruṣārtha-śiromaṇi prema mahā-dhana

Synonyms

Synonyma

abhidheya — activities to revive one’s relationship; nāma — named; bhakti — devotional service; prema — love of Godhead; prayojana — the ultimate goal of life; puruṣa-artha-śiromaṇi — the topmost interest of the living entity; prema — love of Godhead; mahā-dhana — the greatest wealth.

abhidheya — činnosti určené k obnovení svého vztahu; nāma — nazývají se; bhakti — oddaná služba; prema — láska k Bohu; prayojana — konečný životní cíl; puruṣa-artha-śiromaṇi — nejvyšší zájem živé bytosti; prema — láska k Bohu; mahā-dhana — největší bohatství.

Translation

Překlad

“Devotional service, or sense activity for the satisfaction of the Lord, is called abhidheya because it can develop one’s original love of Godhead, which is the goal of life. This goal is the living entity’s topmost interest and greatest wealth. Thus one attains the platform of transcendental loving service unto the Lord.

„Oddaná služba neboli jednání smyslů určené k uspokojení Pána se nazývá abhidheya, protože může rozvinout naši původní lásku k Bohu, jež je cílem života. Tento cíl je pro živou bytost tím nejvyšším zájmem a největším bohatstvím. Tak živá bytost dosáhne úrovně transcendentální láskyplné služby Pánu.“

Purport

Význam

The conditioned soul is bewildered by the external, material energy, which fully engages him in sense gratification in various ways. Due to engagement in material activities, one’s original Kṛṣṇa consciousness is covered. However, as the supreme father of all living entities, Kṛṣṇa wants His sons to return home, back to Godhead; therefore He personally comes to deliver Vedic literatures like the Bhagavad-gītā. He engages His confidential servants who serve as spiritual masters and enlighten the conditioned living entities. Being present in everyone’s heart, the Lord gives the living entities the conscience whereby they can accept the Vedas and the spiritual master. In this way the living entity can understand his constitutional position and his relationship with the Supreme Lord. As personally enunciated by the Lord Himself in the Bhagavad-gītā (15.15), vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ: through the study of Vedānta, one may become fully aware of his relationship with the Supreme Lord and act accordingly. In this way one may ultimately attain the platform of loving service to the Lord. It is in the living entity’s best interest to understand the Supreme Lord. Unfortunately, the living entities have forgotten that this is in their best interest, and therefore Śrīmad-Bhāgavatam says, na te viduḥ svārtha-gatiṁ hi viṣṇum (Bhāg. 7.5.31).

Podmíněná duše je zmatená vnější hmotnou energií, která ji plně zaměstnává různými druhy uspokojování smyslů. Kvůli těmto hmotným činnostem je zahaleno její původní vědomí Kṛṣṇy. Kṛṣṇa si však jako nejvyšší otec všech živých bytostí přeje, aby se Jeho synové vrátili zpátky domů, zpátky k Bohu, a proto osobně přichází přednést védskou literaturu, jako je Bhagavad-gītā. Své důvěrné služebníky zaměstnává jako duchovní mistry, jejichž úkolem je osvítit podmíněné živé bytosti. Pán je přítomný v srdci každé bytosti a dává živým bytostem svědomí, se kterým mohou přijmout Védy a duchovního mistra. Takto může živá bytost pochopit své přirozené postavení a svůj vztah s Nejvyšším Pánem. Samotný Pán v Bhagavad-gītě (15.15) říká: vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ – studiem vedānty si může člověk plně uvědomit svůj vztah k Nejvyššímu Pánu a jednat podle toho. Nakonec tak může dosáhnout úrovně láskyplné služby Pánu. Poznat Nejvyššího Pána je v nejlepším zájmu živé bytosti. Živé bytosti však naneštěstí zapomněly, že je to v jejich nejlepším zájmu, a proto Śrīmad-Bhāgavatam říká: na te viduḥ svārtha-gatiṁ hi viṣṇum (Bhāg. 7.5.31).

Everyone wants to achieve life’s ultimate goal, but due to being absorbed in the material energy, we waste our time with sense gratification. Through the study of Vedic literatures — of which the essence is the Bhagavad-gītā — one comes to Kṛṣṇa consciousness. Thus one engages in devotional service, called abhidheya. When the living entity actually develops love of Godhead, he has reached the ultimate goal, prayojana. In other words, one who becomes fully Kṛṣṇa conscious has attained the perfection of life.

Každý chce dosáhnout konečného cíle života, ale kvůli tomu, jak jsme pohroužení do hmotné energie, jen marníme čas smyslovým požitkem. Studium védské literatury, jejíž esencí je Bhagavad-gītā, vede k vědomí Kṛṣṇy. Tak se živá bytost zapojí do oddané služby zvané abhidheya. Když opravdu rozvine lásku k Bohu, dosáhne konečného cíle, prayojany. Jinými slovy, ten, kdo si je plně vědom Kṛṣṇy, již dosáhl dokonalosti života.