Text 178

Text

Verš

prema vṛddhi-krame nāma — sneha, māna, praṇaya
rāga, anurāga, bhāva, mahābhāva haya

Synonyms

Synonyma

prema — ecstatic love for God; vṛddhi-krame — in terms of progressive increase; nāma — named; sneha — affection; māna — abhorrence; praṇaya — love; rāga — attachment; anurāga — further attachment; bhāva — ecstasy; mahā-bhāva — great ecstasy; haya — are.

prema — extatická láska k Bohu; vṛddhi-krame — jak se zvětšuje; nāma — pojmenována; sneha — náklonnost; māna — odpor; praṇaya — láska; rāga — připoutanost; anurāga — ještě větší připoutanost; bhāva — extáze; mahā-bhāva — velká extáze; haya — jsou.

Translation

Překlad

“The basic aspects of prema, when gradually increasing to different states, are affection, abhorrence, love, attachment, further attachment, ecstasy and great ecstasy.

„Jak prema postupně roste do různých stádií, jejími základními aspekty jsou náklonnost, odpor, láska, připoutanost, ještě větší připoutanost, extáze a velká extáze.“

Purport

Význam

In the Bhakti-rasāmṛta-sindhu, (3.2.84) sneha (affection) is described as follows:

V Bhakti-rasāmṛta-sindhu (3.2.84) je sneha (náklonnost) popsána takto:

sāndraś citta-dravaṁ kurvan premā sneha itīryate
kṣaṇikasyāpi neha syād viśleṣasya sahiṣṇutā

sāndraś citta-dravaṁ kurvan
premā`sneha' itīryate
kṣaṇikasyāpi neha syād
viśleṣasya sahiṣṇutā

“That aspect of prema in which the melting of the heart for the lover is concentrated is called sneha, or affection. The symptom of such affection is that the lover cannot for a moment remain without the association of the beloved.” A description of māna can be found in Madhya-līlā (chapter two, verse 66). Similarly, a description of praṇaya is also there. As far as rāga is concerned, the Bhakti-rasāmṛta-sindhu (3.2.87) says:

„Úroveň premy, na které z touhy po milovaném s velkou intenzitou taje srdce, se nazývá sneha neboli náklonnost. Jejím příznakem je, že milující nevydrží ani okamžik bez milovaného.“ Popis māny a praṇayi nacházíme v 66. verši druhé kapitoly Madhya-līly. A co se týče rāgy, Bhakti-rasāmṛta-sindhu (3.2.87) uvádí:

snehaḥ sa rāgo yena syāt sukhaṁ duḥkham api sphuṭam
tat-sambandha-lave ’py atra prītiḥ prāṇa-vyayair api

snehaḥ sa rāgo yena syāt
sukhaṁ duḥkham api sphuṭam
tat-sambandha-lave 'py atra
prītiḥ prāṇa-vyayair api

“That stage at which affection for the beloved converts unhappiness into happiness is called rāga, or attachment. When one has such attachment for Kṛṣṇa, he can give up his own life to satisfy his beloved Kṛṣṇa.” Anurāga, bhāva and mahābhāva are described in the Sixth chapter of the Madhya-līlā, verse 13. The purport to that verse explains adhirūḍha-mahābhāva.

„Úroveň, na které náklonnost k milovanému obrátí neštěstí ve štěstí, se nazývá rāga neboli připoutanost. S touto připoutaností ke Kṛṣṇovi je možné se vzdát vlastního života pro uspokojení milovaného Kṛṣṇy.“ Anurāga, bhāva a mahābhāva jsou popsány ve 13. verši šesté kapitoly Madhya-līly. Význam k tomuto verši vysvětluje adhirūḍha-mahābhāvu.