Skip to main content

Text 17

Text 17

Text

Verš

bhaṭṭācārya paṇḍita biśa triśa lañā
bhāgavata vicāra karena sabhāte vasiyā
bhaṭṭācārya paṇḍita biśa triśa lañā
bhāgavata vicāra karena sabhāte vasiyā

Synonyms

Synonyma

bhaṭṭācārya paṇḍita — learned scholars known as bhaṭṭācāryas; biśa triśa — twenty or thirty; lañā — taking with him; bhāgavata vicāra — discussion of Śrīmad-Bhāgavatam; karena — does; sabhāte vasiyā — sitting in an assembly.

bhaṭṭācārya paṇḍita — vzdělaní učenci známí jako bhaṭṭācāryové; biśa triśa — dvacet nebo třicet; lañā — beroucí s sebou; bhāgavata vicāra — hovory o Śrīmad-Bhāgavatamu; karena — vede; sabhāte vasiyā — sedící ve shromáždění.

Translation

Překlad

Śrī Sanātana Gosvāmī used to discuss Śrīmad-Bhāgavatam in an assembly of twenty or thirty learned brāhmaṇa scholars.

Śrī Sanātana Gosvāmī diskutoval Śrīmad-Bhāgavatam ve společnosti dvaceti nebo třiceti učených brāhmaṇů.

Purport

Význam

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura gives the following commentary on the words bhāgavata vicāra. As confirmed in the Muṇḍaka Upaniṣad (1.1.4-5), there are two kinds of educational systems:

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura komentuje slova bhāgavata vicāra následovně. Jak potvrzuje Muṇḍaka Upaniṣad (1.1.4–5), existují dva druhy vzdělávacích soustav:

dve vidye veditavya iti, ha sma yad brahma-vido vadanti — parā caivāparā ca. tatrāparā ṛg-vedo yajur-vedaḥ sāma-vedo ’tharva-vedaḥ śikṣā kalpo vyākaraṇaṁ niruktaṁ chando jyotiṣam iti. atha parā yayā tad akṣaram adhigamyate.

dve vidye veditavya iti, ha sma yad brahma-vido vadanti — parā caivāparā ca. tatrāparā ṛg-vedo yajur-vedaḥ sāma-vedo ’tharva-vedaḥ śikṣā kalpo vyākaraṇaṁ niruktaṁ chando jyotiṣam iti. atha parā yayā tad akṣaram adhigamyate.

“There are two kinds of educational systems. One deals with transcendental knowledge [parā vidyā] and the other with material knowledge [aparā vidyā]. All the Vedas — the Ṛg Veda, Yajur Veda, Sāma Veda and Atharva Veda, along with their corollaries, known as śikṣā, kalpa, vyākaraṇa, nirukta, chanda and jyotiṣa — belong to the inferior system of material knowledge [aparā vidyā]. By parā vidyā one can understand the akṣara — Brahman or the Absolute Truth.” As far as the Vedic literature is concerned, the Vedānta-sūtra is accepted as the parā vidyā. Śrīmad-Bhāgavatam is an explanation of that parā vidyā. Those who aspire for liberation (mukti or mokṣa) and introduce themselves as vaidāntika are also equal to those groups aspiring to improve religion (dharma), economic development (artha) and sense gratification (kāma). Dharma, artha, kāma and mokṣa are called catur-varga. They are all within the system of inferior, material knowledge. Any literature giving information about the spiritual world, spiritual life, spiritual identity and the spirit soul is called parā vidyā. Śrīmad-Bhāgavatam does not have anything to do with the materialistic way of life; it gives transcendental information to educate people in the superior system of parā vidyā. Sanātana Gosvāmī was engaged in discussing the bhāgavata-vidyā, which means he discussed transcendental superior knowledge. Those who are karmīs, jñānīs or yogīs are not actually fit to discuss Śrīmad-Bhāgavatam. Only Vaiṣṇavas, or pure devotees, are fit to discuss that literature. As stated in Śrīmad-Bhāgavatam itself (12.13.18):

„Existují dva druhy vzdělávacích soustav. Jedna se zabývá transcendentálním poznáním (parā vidyā) a druhá hmotným poznáním (aparā vidyā). Všechny Védy – Ṛg Veda, Yajur Veda, Sāma Veda a Atharva Veda, spolu s dodatky známými jako śikṣā, kalpa, vyākaraṇa, nirukta, chanda a jyotiṣa – patří k nižší soustavě hmotného poznání (aparā vidyā). Prostřednictvím parā vidyi lze pochopit akṣara – Brahman neboli Absolutní Pravdu.“ Co se týče védské literatury, Vedānta-sūtra je přijímána jako parā vidyā. Śrīmad-Bhāgavatam je jejím vysvětlením. Ti, kdo usilují o osvobození (mukti neboli mokṣa) a představují se jako vaidāntikové, jsou na stejné úrovni jako skupiny snažící se vylepšit náboženství (dharma), ekonomický rozvoj (artha) a uspokojování smyslů (kāma). Dharma, artha, kāma a mokṣa se nazývají catur-varga a všechny patří do soustavy nižšího, hmotného poznání. Jakákoliv literatura, která přináší poznatky o duchovním světě, duchovním životě, duchovní totožnosti nebo duši, se nazývá parā vidyā. Śrīmad-Bhāgavatam nemá s materialistickým způsobem života nic společného, ale přináší transcendentální poznatky pro vzdělávání lidí ve vyšší soustavě, kterou je parā vidyā. Sanātana Gosvāmī vedl hovory týkající se bhāgavata-vidyi, což znamená, že hovořil o transcendentálním, vyšším poznání. Karmī, jñānī a yogī ve skutečnosti nejsou způsobilí diskutovat o Śrīmad-Bhāgavatamu. To mohou jedině vaiṣṇavové neboli čistí oddaní. Samotný Śrīmad-Bhāgavatam (12.13.18) uvádí:

śrīmad-bhāgavataṁ purāṇam amalaṁ yad vaiṣṇavānāṁ priyaṁ
yasmin pāramahaṁsyam ekam amalaṁ jñānaṁ paraṁ gīyate
yatra jñāna-virāga-bhakti-sahitaṁ naiṣkarmyam āviṣkṛtaṁ
tac chṛṇvan supaṭhan vicāraṇa-paro bhaktyā vimucyen naraḥ
śrīmad-bhāgavataṁ purāṇam amalaṁ yad vaiṣṇavānāṁ priyaṁ
yasmin pāramahaṁsyam ekam amalaṁ jñānaṁ paraṁ gīyate
yatra jñāna-virāga-bhakti-sahitaṁ naiṣkarmyam āviṣkṛtaṁ
tac chṛṇvan supaṭhan vicāraṇa-paro bhaktyā vimucyen naraḥ

Although Śrīmad-Bhāgavatam is counted among the Purāṇas, it is called the spotless Purāṇa. Because it does not discuss anything material, it is liked by transcendental Vaiṣṇava devotees. The subject matter found in Śrīmad-Bhāgavatam is meant for paramahaṁsas. As it is said, paramo nirmatsarāṇāṁ satāṁ vedyam. A paramahaṁsa is one who does not live in the material world and who does not envy others. In Śrīmad-Bhāgavatam, devotional service is discussed to arouse the living entity to the transcendental position of jñāna (knowledge) and vairāgya (renunciation). As stated in Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.12):

I když je Śrīmad-Bhāgavatam počítán mezi Purāṇy, říká se mu neposkvrněná Purāṇa. Transcendentální oddaní vaiṣṇavové ho mají rádi, protože se v něm nemluví o ničem hmotném. Náplň Śrīmad-Bhāgavatamu je určena pro paramahaṁsy: paramo nirmatsarāṇāṁ satāṁ vedyam. Paramahaṁsa je ten, kdo nežije v hmotném světě a nezávidí druhým. Pro pozvednutí živé bytosti na transcendentální úroveň jñāny (poznání) a vairāgyi (odříkání) je ve Śrīmad-Bhāgavatamu rozebírána oddaná služba. Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.12) uvádí:

tac chraddadhānāḥ munayojñāna-vairāgya-yuktayā
paśyanty ātmani cātmānaṁ
bhaktyā śruta-gṛhītayā
tac chraddadhānāḥ munayojñāna-vairāgya-yuktayā
paśyanty ātmani cātmānaṁ
bhaktyā śruta-gṛhītayā

“The seriously inquisitive student or sage, well equipped with knowledge and detachment, realizes that Absolute Truth by rendering devotional service in terms of what he has heard from the Vedānta-śruti.”

„Tuto Absolutní Pravdu realizují upřímně hledající studenti či mudrci s tak vypěstovaným poznáním a odpoutaností, že prokazují oddanou službu v souladu s tím, co slyšeli z Vedānta-śruti.

This is not sentiment. Knowledge and renunciation can be obtained through devotional service (bhaktyā śruta-gṛhītayā), that is, by arousing one’s dormant devotional consciousness, Kṛṣṇa consciousness. When Kṛṣṇa consciousness is aroused, it relieves one from fruitive activity, activity for economic improvement and material enjoyment. This relief is technically called naiṣkarmya, and when one is relieved, he is no longer interested in working hard for sense gratification. Śrīmad-Bhāgavatam is Śrīla Vyāsadeva’s last, mature contribution, and one should read and hear it in an assembly of realized souls while engaging in devotional service. At such a time one can be liberated from all material bondage. This was the course taken by Sanātana Gosvāmī, who retired from government service to study Śrīmad-Bhāgavatam with learned scholars.

To není sentiment. Poznání a odpoutanost lze získat oddanou službou (bhaktyā śruta-gṛhītayā), neboli probuzením svého spícího vědomí oddanosti, vědomí Kṛṣṇy. Jakmile je vědomí Kṛṣṇy probuzeno, vyprostí člověka z plodonosných činností určených pro ekonomický rozvoj a smyslový požitek. Tomuto vyproštění se technicky říká naiṣkarmya, a jakmile je člověk vyproštěn, tvrdá práce pro smyslový požitek ho už nezajímá. Śrīmad-Bhāgavatam je posledním, zralým příspěvkem Śrīly Vyāsadevy a každý by ho měl číst a poslouchat ve společnosti realizovaných duší a současně být zapojený do oddané služby. Tehdy může být osvobozen od veškerých hmotných pout. Právě touto cestou se vydal Sanātana Gosvāmī, když zanechal vládní služby, aby ve společnosti učenců studoval Śrīmad-Bhāgavatam.