Skip to main content

Text 160

Text 160

Text

Verš

seka-jala pāñā upaśākhā bāḍi’ yāya
stabdha hañā mūla-śākhā bāḍite nā pāya
seka-jala pāñā upaśākhā bāḍi’ yāya
stabdha hañā mūla-śākhā bāḍite nā pāya

Synonyms

Synonyma

seka-jala — sprinkling water; pāñā — getting; upaśākhā — the unwanted creepers; bāḍi’ yāya — grow luxuriantly; stabdha hañā — becoming stopped; mūla-śākhā — the chief creeper; bāḍite — to increase; pāya — is not able.

seka-jala — kropení; pāñā — dostávající; upaśākhā — nežádoucí rostliny; bāḍi' yāya — bujně rostou; stabdha hañā — bude zastavena; mūla-śākhā — hlavní rostlinka; bāḍite — růst; pāya — nemůže.

Translation

Překlad

“If one does not distinguish between the bhakti creeper and the other creepers, the sprinkling of water is misused because the other creepers are nourished while the bhakti creeper is curtailed.

„Pokud člověk nerozlišuje mezi rostlinkou bhakti a ostatními, bude zalévání na škodu, protože bude vyživovat ostatní rostliny, zatímco bhakti-latā se bude dusit.“

Purport

Význam

If one chants the Hare Kṛṣṇa mantra while committing offenses, these unwanted creepers will grow. One should not take advantage of chanting the Hare Kṛṣṇa mantra for some material profit. As mentioned in verse 159:

Pokud někdo zpívá Hare Kṛṣṇa mantru, a přitom se dopouští přestupků, porostou nežádoucí rostliny. Nikdo by neměl zpívání Hare Kṛṣṇa mantry využívat pro nějaký hmotný zisk. Ve verši 159 se uvádí:

‘niṣiddhācāra’, ‘kuṭīnāṭī’, ‘jīva-hiṁsana’
‘lābha’, ‘pūjā’, ‘pratiṣṭhādi’ yata upaśākhā-gaṇa
̀niṣiddhācāra',`kuṭīnāṭī',`jīva-hiṁsana'
̀lābha',`pūjā',`pratiṣṭhādi' yata upaśākhā-gaṇa

The unwanted creepers have been described by Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura. He states that if one hears and chants without trying to give up offenses, one becomes materially attached to sense gratification. One may also desire freedom from material bondage like the Māyāvādīs, or one may become attached to the yoga-siddhis and desire wonderful yogic powers. If one is attached to wonderful material activities, one is called siddhi-lobhī, greedy for material perfection. One may also be victimized by diplomatic or crooked behavior, or one may associate with women for illicit sex. One may make a show of devotional service like the prākṛta-sahajiyās, or one may try to support his philosophy by joining some caste or identifying himself with a certain dynasty, claiming a monopoly on spiritual advancement. Thus with the support of family tradition, one may become a pseudo guru, or so-called spiritual master. One may become attached to the four sinful activities — illicit sex, intoxication, gambling and meat-eating — or one may consider a Vaiṣṇava to belong to a mundane caste or creed. One may think, “This is a Hindu Vaiṣṇava, and this is a European Vaiṣṇava. European Vaiṣṇavas are not allowed to enter the temples.” In other words, one may consider Vaiṣṇavas in terms of birth, thinking one a brāhmaṇa Vaiṣṇava, another a śūdra Vaiṣṇava, another a mleccha Vaiṣṇava and so on. One may also try to carry out a professional business by means of chanting the Hare Kṛṣṇa mantra or reading Śrīmad-Bhāgavatam, or one may try to increase his monetary strength by illegal means. Also, one may become a cheap Vaiṣṇava by trying to chant in a secluded place for material adoration, or one may desire mundane reputation by making compromises with nondevotees concerning one’s philosophy or spiritual life, or one may become a supporter of a hereditary caste system. All these are pitfalls of personal sense gratification. Just to cheat some innocent people, one makes a show of advanced spiritual life and becomes known as a sādhu, mahātmā or religious person. All this means that the so-called devotee has become victimized by all these unwanted creepers and that the real creeper, the bhakti-latā, has been stunted.

Tyto nežádoucí rostliny popsal Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura. Říká, že ten, kdo naslouchá a zpívá, aniž by se snažil odstranit přestupky, se hmotně připoutá k uspokojování smyslů. Může také začít toužit po vysvobození z hmotného otroctví jako māyāvādī nebo může přilnout k yoga-siddhim a toužit po úžasných jógových silách. Ten, kdo je připoutaný k úžasným hmotným činnostem, se nazývá siddhi-lobhī neboli osoba dychtící po hmotné dokonalosti. Oddaný se také může stát obětí diplomatického či nečestného jednání nebo může za účelem nedovoleného sexu vyhledávat společnost žen. Někdo může předvádět oddanou službu jako prākṛta-sahajiyové nebo se může snažit podporovat svoji filosofii členstvím v nějaké kastě či se ztotožňovat s určitou dynastií a na základě toho si přisvojovat monopol na duchovní pokrok. Takto podpořen rodinnými tradicemi se pak může stát pseudoguruem, neboli takzvaným duchovním mistrem. Může také propadnout čtyřem hříšným činnostem, což je nedovolený sex, požívání omamných látek, hazardování a jedení masa, nebo se může na vaiṣṇavu dívat jako na příslušníka určité kasty či víry. Může si myslet: „Toto je hinduistický vaiṣṇava a toto je evropský vaiṣṇava. Evropští vaiṣṇavové nesmí vstoupit do chrámů.“ Bude na vaiṣṇavy nahlížet podle jejich zrození a myslet si, že toto je brāhmaṇa vaiṣṇava, toto je śūdra vaiṣṇava, toto je mleccha vaiṣṇava a tak dále. Někdo si zase může ze zpívání Hare Kṛṣṇa mantry a čtení Śrīmad-Bhāgavatamu udělat zaměstnání nebo se může snažit získávat finanční prostředky nezákonným způsobem. Někdo se také může snažit zpívat na odlehlém místě a stát se tak laciným vaiṣṇavou kvůli hmotnému obdivu. Může také toužit po světské pověsti pomocí ústupků neoddaným ohledně filosofie a duchovního života nebo se může stát zastáncem dědičného kastovního systému. To vše jsou pasti osobního smyslového požitku. Někteří svým předváděním pokročilého duchovního života podvádějí nevinnou veřejnost a jsou pak známí jako sādhu, mahātmā nebo zbožný člověk. To znamená, že takzvaný oddaný podlehl všem těmto nežádoucím rostlinám a růst skutečné rostlinky, bhakti-laty, se zastavil.