Skip to main content

Text 152

Text 152

Text

Verš

mālī hañā kare sei bīja āropaṇa
śravaṇa-kīrtana-jale karaye secana
mālī hañā kare sei bīja āropaṇa
śravaṇa-kīrtana-jale karaye secana

Synonyms

Synonyma

mālī hañā — becoming a gardener; kare — does; sei — that; bīja — seed of devotional service; āropaṇa — sowing; śravaṇa — of hearing; kīrtana — of chanting; jale — with the water; karaye — does; secana — sprinkling.

mālī hañā — stávající se zahradníkem; kare — činí; sei — toto; bīja — semínko oddané služby; āropaṇa — zasetí; śravaṇa — naslouchání; kīrtana — opěvování; jale — vodou; karaye — činí; secana — kropení.

Translation

Překlad

“When a person receives the seed of devotional service, he should take care of it by becoming a gardener and sowing the seed in his heart. If he waters the seed gradually by the process of śravaṇa and kīrtana [hearing and chanting], the seed will begin to sprout.

„Pokud někdo obdrží semínko oddané služby, měl by se o ně starat tak, že se stane zahradníkem a zasadí je do svého srdce. Bude-li je zalévat procesem śravaṇa a kīrtana (naslouchání a opěvování), semínko vyklíčí.“

Purport

Význam

To live with devotees or to live in a temple means to associate with the śravaṇa-kīrtana process. Sometimes neophyte devotees think that they can continue the śravaṇa-kīrtana process without worshiping the Deity, but the execution of such śravaṇa-kīrtana is meant for highly developed devotees like Haridāsa Ṭhākura, who engaged in the śravaṇa-kīrtana process without worshiping the Deity. However, one should not falsely imitate Haridāsa Ṭhākura and abandon Deity worship just to try to engage in śravaṇa-kīrtana. This is not possible for neophyte devotees.

Žít s oddanými nebo žít v chrámu znamená být ve styku s procesem śravaṇa-kīrtana. Někdy si začátečníci myslí, že mohou s procesem śravaṇa-kīrtana pokračovat bez uctívání Božstev, ale takové śravaṇa-kīrtana je určené pro vysoce pokročilé oddané, jako byl Haridāsa Ṭhākura, který praktikoval śravaṇa-kīrtana bez uctívání Božstev. Nikdo by však neměl Haridāse Ṭhākura uměle napodobovat a zanechat uctívání Božstev, aby se snažil věnovat pouze śravaṇa-kīrtana. To u začátečníků nepřipadá v úvahu.

The word guru-prasāda indicates that the spiritual master is very merciful in bestowing the boon of devotional service upon the disciple. That is the best possible gift the spiritual master has to offer. Those with a background of pious life are eligible to receive life’s supreme benefit, and to bestow this benefit, the Supreme Personality of Godhead sends His representative to impart His mercy. endowed with the mercy of the Supreme Personality of Godhead, the spiritual master distributes the mercy to those who are elevated and pious. Thus the spiritual master trains his disciples to render devotional service unto the Supreme Personality of Godhead. This is called guru-kṛpā. It is kṛṣṇa-prasāda, Kṛṣṇa’s mercy, that He sends a bona fide spiritual master to the deserving disciple. By the mercy of Kṛṣṇa, one meets the bona fide spiritual master, and by the mercy of the spiritual master, the disciple is fully trained in the devotional service of the Lord.

Slovo guru-prasāda znamená, že duchovní mistr je velice milostivý v udílení požehnání oddané služby svému žákovi. To je nejlepší možný dar, který může duchovní mistr nabídnout. Ti, kdo mají zbožnou minulost, jsou schopni tento nejvyšší životní prospěch obdržet a Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pošle svého zástupce, aby Jeho milost předal. Duchovní mistr vybavený milostí Nejvyšší Osobnosti Božství tuto milost rozdává vznešeným a zbožným. Duchovní mistr tak své žáky cvičí ve službě Nejvyšší Osobnosti Božství. Tomu se říká guru-kṛpā. Je to kṛṣṇa-prasāda, Kṛṣṇova milost, že žákovi, který si to zaslouží, pošle pravého duchovního mistra. Milostí Kṛṣṇy se člověk setká s pravým duchovním mistrem a milostí duchovního mistra žák dostává úplný výcvik v oddané službě Pánu.

Bhakti-latā-bīja means “the seed of devotional service.” Everything has an original cause, or seed. For any idea, program, plan or device, there is first of all the contemplation of the plan, and that is called the bīja, or seed. The methods, rules and regulations by which one is perfectly trained in devotional service constitute the bhakti-latā-bīja, or seed of devotional service. This bhakti-latā-bīja is received from the spiritual master by the grace of Kṛṣṇa. Other seeds, called anyābhilāṣa-bīja, include karma-bīja and jñāna-bīja. If one is not fortunate enough to receive the bhakti-latā-bīja from the spiritual master, he instead cultivates such seeds as karma-bīja, jñāna-bīja, or political, social or philanthropic bījas. However, the bhakti-latā-bīja is different from these other bījas. The bhakti-latā-bīja can be received only through the mercy of the spiritual master. Therefore one has to satisfy the spiritual master to get the bhakti-latā-bīja (yasya prasādād bhagavat-prasādaḥ). The bhakti-latā-bīja is the origin of devotional service. Unless one satisfies the spiritual master, he gets the bīja, or root cause, of karma, jñāna and yoga without the benefit of devotional service. But one who is faithful to his spiritual master gets the bhakti-latā-bīja. This bhakti-latā-bīja is received when one is initiated by the bona fide spiritual master. After receiving the spiritual master’s mercy, one must repeat his instructions, and this is called śravaṇa-kīrtana — hearing and chanting. One who has not properly heard from the spiritual master or who does not follow the regulative principles is not fit for chanting (kīrtana). This is explained in the Bhagavad-gītā (2.41): vyavasāyātmikā buddhir ekeha kuru-nandana. One who has not listened carefully to the instructions of the spiritual master is unfit for chanting or for preaching the cult of devotional service. One has to water the bhakti-latā-bīja by receiving instructions from the spiritual master.

Bhakti-latā-bīja znamená „semínko oddané služby“. Všechno má svou původní příčinu neboli semínko. Za každým nápadem, programem, plánem nebo zařízením je nejdříve promýšlení tohoto plánu, a tomu se říká bīja neboli semínko. Metody a usměrňující zásady, podle kterých je člověk dokonale vycvičen v oddané službě, představují bhakti-latā-bīju neboli semínko oddané služby. To člověk obdrží Kṛṣṇovou milostí od duchovního mistra. Jiná semínka zvaná anyābhilāṣa-bīja zahrnují karma-bīju a jñāna-bīju. Ten, kdo nemá tolik štěstí, aby od duchovního mistra obdržel bhakti-latā-bīju, bude místo toho pěstovat semínka, jako je karma-bīja, jñāna-bīja neboli politické, sociální či filantropické bīji. Bhakti-latā-bīja se však od ostatních bīj liší, protože tu lze získat pouze milostí duchovního mistra. Aby člověk bhakti-latā-bīju obdržel, musí uspokojit duchovního mistra (yasya prasādād bhagavat-prasādaḥ). Bhakti-latā-bīja je původem oddané služby. Dokud člověk duchovního mistra neuspokojí, dostane bīju neboli příčinu karmy, jñāny a yogy, a nezíská prospěch z oddané služby. Avšak ten, kdo je věrným následovníkem svého duchovního mistra, obdrží bhakti-latā-bīju, a to v okamžiku, kdy od pravého duchovního mistra dostane zasvěcení. Po obdržení milosti duchovního mistra musíme jeho pokyny opakovat a tomu se říká śravaṇa-kīrtana neboli naslouchání a opěvování. Ten, kdo od duchovního mistra správně nenaslouchal nebo nedodržuje usměrňující zásady, není způsobilý pro zpívání (kīrtana). To je vysvětleno v Bhagavad-gītě (2.41): vyavasāyātmikā buddhir ekeha kuru-nandana. Ten, kdo pozorně nenaslouchal pokynům duchovního mistra, není vhodnou osobou pro zpívání nebo kázání oddané služby. Bhakti-latā-bīju je třeba zalévat příjímáním pokynů od duchovního mistra.