Text 147

Text

Verš

dharmācāri-madhye bahuta ‘karma-niṣṭha’
koṭi-karma-niṣṭha-madhye eka ‘jñānī’ śreṣṭha

Synonyms

Synonyma

dharma-ācāri-madhye — among persons who actually follow the Vedic principles or religious system; bahuta — many of them; karma-niṣṭha — attracted to fruitive activities; koṭi-karma-niṣṭha-madhye — among millions of such performers of fruitive activities according to Vedic principles; eka — one; jñānī — wise man; śreṣṭha — the chief.

dharma-ācāri-madhye — z těch, kdo opravdu následují védské zásady nebo náboženský systém; bahuta — mnoho z nich; karma-niṣṭha — připoután k plodonosným činnostem; koṭi-karma-niṣṭha-madhye — z mnoha miliónů těch, kdo konají plodonosné činnosti podle védských zásad; eka — jeden; jñānī — moudrý člověk; śreṣṭha — hlavní.

Translation

Překlad

“Among the followers of Vedic knowledge, most are following the process of fruitive activity and distinguishing between good and bad work. Out of many such sincere fruitive actors, there may be one who is actually wise.

„Většina z těch, kdo se řídí védským poznáním, následuje proces plodonosných činností a rozlišuje mezi dobrými a špatnými skutky. Mezi mnoha takovými upřímnými ploduchtivými pracovníky může být jeden, který je opravdu moudrý.“

Purport

Význam

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura states that the word karma-niṣṭha refers to one who aspires to enjoy the results of his good work and pious activity. Some followers of Vedic principles offer everything to the Absolute Truth and do not aspire to enjoy the results of their pious actions. These are also considered among the karma-niṣṭhas. Sometimes we see pious men earn money with great hardship and then spend the money for some pious cause by opening public charities, schools and hospitals. Whether one earns money for himself or for the public benefit, he is called a karma-niṣṭha. Out of millions of karma-niṣṭhas there may be one who is wise. Those who try to avoid fruitive activity and who become silent in order to merge into the spiritual existence of the Absolute Truth are generally known as jñānīs, wise men. They are not interested in fruitive activity but in merging into the Supreme. In either case, both the karma-niṣṭhas and the jñānīs are interested in personal benefit. The karmīs are directly interested in personal benefit within the material world, and the jñānīs are interested in merging into the existence of the Supreme. The jñānīs maintain that fruitive activity is imperfect. For them, perfection is the cessation of work and the merging into the supreme existence. That is their goal in life. The jñānī wants to extinguish the distinction between knowledge, the knower and the aim of knowledge. This philosophy is called monism, or oneness, and is characterized by spiritual silence.

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura říká, že slovo karma-niṣṭha označuje toho, kdo si chce užívat výsledků svých dobrých skutků a zbožných činností. Někteří následovníci védských zásad obětují vše Absolutní Pravdě a nemají za cíl užívat si výsledků svých zbožných činností. Ti jsou také považováni za karma-niṣṭhy. Někdy vidíme, jak zbožní lidé těžce vydělají nějaké peníze a potom je věnují na nějakou zbožnou věc zakládáním charit, škol a nemocnic. Ať člověk vydělává peníze pro sebe, či pro veřejný prospěch, nazývá se karma-niṣṭha. Mezi mnoha milióny karma-niṣṭḥů se najde možná jeden, který je moudrý. Ti, kdo se snaží vyhýbat plodonosným činnostem, a proto umlknou, aby splynuli s duchovní Absolutní Pravdou, se obvykle nazývají jñānī neboli moudří lidé. Nezajímají je plodonosné činnosti, ale splynutí s Nejvyšším. Karma-niṣṭhové i jñānī se však zajímají o osobní prospěch. Karmī mají zájem přímo o osobní prospěch v tomto hmotném světě a jñānī se zajímají o splynutí s Nejvyšším. Jñānī tvrdí, že plodonosné jednání je nedokonalé. Pro ně je dokonalostí vzdát se činností a splynout s Nejvyšším. To je jejich životní cíl. Jñānī chce odstranit rozdíl mezi poznáním, znalcem a poznávaným. Této filosofii se říká monismus neboli jednota a je charakteristická duchovním mlčením.