Skip to main content

Text 185

Text 185

Text

Verš

dharma-sthāpana-hetu sādhura vyavahāra
purī-gosāñira ye ācaraṇa, sei dharma sāra
dharma-sthāpana-hetu sādhura vyavahāra
purī-gosāñira ye ācaraṇa, sei dharma sāra

Synonyms

Synonyma

dharma-sthāpana-hetu — to establish the principles of religion; sādhura vyavahāra — behavior of a devotee; purī-gosāñira — of Mādhavendra Purī; ye ācaraṇa — the behavior; sei — that; dharma sāra — the essence of all religion.

dharma-sthāpana-hetu — za účelem ustanovit náboženské zásady; sādhura vyavahāra — chování oddaného; purī-gosāñira — Mādhavendry Purīho; ye ācaraṇa — jaké chování; sei — to; dharma sāra — podstata veškerého náboženství.

Translation

Překlad

“A devotee’s behavior establishes the true purpose of religious principles. The behavior of Mādhavendra Purī Gosvāmī is the essence of such religious principles.”

„Oddaný svým chováním ustanovuje skutečný význam náboženských zásad. Chování Mādhavendry Purīho Gosvāmīho je jejich podstatou.“

Purport

Význam

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura gives the following commentary on this passage. A sādhu, or honest man, is called a mahājana or a mahātmā. The mahātmā is described thus by Lord Kṛṣṇa in the Bhagavad-gītā (9.13):

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura tuto pasáž komentuje následovně. Sādhu, čestný člověk, se nazývá mahājana nebo mahātmā. Mahātmu popisuje Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (9.13) takto:

mahātmānas tu māṁ pārthadaivīṁ prakṛtim āśritāḥ
bhajanty ananya-manaso
jñātvā bhūtādim avyayam
mahātmānas tu māṁ pārthadaivīṁ prakṛtim āśritāḥ
bhajanty ananya-manaso
jñātvā bhūtādim avyayam

“O son of Pṛthā, those who are not deluded, the great souls, are under the protection of the divine nature. They are fully engaged in devotional service because they know Me as the Supreme Personality of Godhead, original and inexhaustible.”

„Ó synu Pṛthy, ti, kdo nejsou zmateni, velké duše, jsou pod ochranou božské přirozenosti. Plně se zaměstnávají oddanou službou, protože Mě znají jako původní a nepomíjivou Nejvyšší Osobnost Božství.“

In the material world, the word mahātmā is understood in different ways by different religionists. Mundaners also come up with their different angles of vision. For the conditioned soul busy in sense gratification, a mahājana is recognized according to the proportion of sense gratification he offers. For instance, a businessman may consider a certain banker to be a mahājana, and karmīs desiring material enjoyment may consider philosophers like Jaimini to be mahājanas. There are many yogīs who want to control the senses, and for them Patañjali Ṛṣi is a mahājana. For the jñānīs, the atheist Kapila, Vasiṣṭha, Durvāsā, Dattātreya and other impersonalist philosophers are mahājanas. For the demons, Hiraṇyākṣa, Hiraṇyakaśipu, Rāvaṇa, Rāvaṇa’s son Meghanāda, Jarāsandha and others are accepted as mahājanas. For materialistic anthropologists speculating on the evolution of the body, a person like Darwin is a mahājana. The scientists who are bewildered by Kṛṣṇa’s external energy have no relationship with the Supreme Personality of Godhead, yet they are accepted by some as mahājanas. Similarly, philosophers, historians, literary men, public speakers and social and political leaders are sometimes accepted as mahājanas. Such mahājanas are respected by certain men who have been described in Śrīmad-Bhāgavatam (2.3.19):

V hmotném světě chápou stoupenci různých náboženství slovo mahātmā různě. Materialisté také přicházejí s různými úhly pohledu. Podmíněná duše zaneprázdněná smyslovým požitkem hodnotí mahājanu podle toho, kolik požitku je schopný nabídnout. Obchodník může například za mahājanu považovat určitého bankéře a karmī toužící po hmotném požitku mohou za mahājany považovat filosofy, jako je Jaimini. Je mnoho yogīch, kteří touží po ovládnutí svých smyslů, a pro ně je mahājanou Patañjali Ṛṣi. Pro jñānī jsou mahājany ateista Kapila, Vasiṣṭha, Durvāsā, Dattātreya a další impersonalističtí filosofové. Démoni považují za mahājany Hiraṇyākṣu, Hiraṇyakaśipua, Rāvaṇu, Rāvaṇova syna Meghanādu, Jarāsandhu a další. Materialističtí antropologové, kteří spekulují o evoluci těla, považují za mahājany osoby, jako je Darwin. Vědci zmatení Kṛṣṇovou vnější energií nemají s Nejvyšší Osobností Božství žádný vztah, a přesto jsou některými osobami uznáváni jako mahājanové. Za mahājany jsou také někdy považováni filosofové, historici, spisovatelé, řečníci a společenští či političtí vůdci. Takové mahājany respektuje určitý druh lidí, které popisuje Śrīmad-Bhāgavatam (2.3.19):

śva-viḍ-varāhoṣṭra-kharaiḥ
saṁstutaḥ puruṣaḥ paśuḥ
na yat-karṇa-pathopeto

jātu nāma gadāgrajaḥ
śva-viḍ-varāhoṣṭra-kharaiḥ
saṁstutaḥ puruṣaḥ paśuḥ
na yat-karṇa-pathopeto

jātu nāma gadāgrajaḥ

“Men who are like dogs, hogs, camels and asses praise those men who never listen to the transcendental pastimes of Lord Śrī Kṛṣṇa, the deliverer from evils.”

„Lidé, kteří jsou jako psi, prasata, velbloudi a osli, chválí ty, kdo nikdy nenaslouchají o transcendentálních zábavách Pána Śrī Kṛṣṇy, jenž osvobozuje od veškerého zla.“

Thus on the material platform animalistic leaders are worshiped by animals. Sometimes physicians, psychiatrists and social workers try to mitigate bodily pain, distress and fear, but they have no knowledge of spiritual identity and are bereft of a relationship with God. Yet they are considered mahājanas by the illusioned. Self-deceived persons sometimes accept leaders or spiritual masters from a priestly order that has been officially appointed by the codes of material life. In this way, they are deceived by official priests. Sometimes people accept as mahājanas those who have been designated by Śrīla Vṛndāvana dāsa Ṭhākura as ḍhaṅga-vipras (imposter brāhmaṇas). Such imposters imitate the characteristics of Śrīla Haridāsa Ṭhākura, and they envy Haridāsa Ṭhākura, who was certainly a mahājana. They make great artificial endeavors, advertising themselves as great devotees of the Lord or as mystic hypnotists knowledgeable in witchcraft, hypnotism and miracles. Sometimes people accept as mahājanas demons like Pūtanā, Tṛṇāvarta, Vatsa, Baka, Aghāsura, Dhenuka, Kālīya and Pralamba. Some people accept imitators and adversaries of the Supreme Personality of Godhead, such as Pauṇḍraka, Śṛgāla Vāsudeva, the spiritual master of the demons (Śukrācārya), or atheists like Cārvāka, King Vena, Sugata and Arhat. People who accept such imitators as mahājanas have no faith in Śrī Caitanya Mahāprabhu as the Supreme Personality of Godhead. Rather, they accept godless cheaters who present themselves as incarnations of God and cheat foolish people within the material world by word jugglery. Thus many rascals are accepted as mahājanas.

Na hmotné úrovni jsou tedy zvířatům podobní vůdci uctíváni zvířaty. Lékaři, psychiatrové a sociální pracovníci se někdy snaží odstraňovat tělesnou bolest, úzkost a strach, ale nemají poznání o duchovní totožnosti a postrádají vztah k Bohu. Lidé pod vlivem iluze je přesto považují za mahājany. Lidé, kteří podvádějí sami sebe, někdy přijímají vůdce či duchovní mistry z kněžského řádu oficiálně ustanovené světskými zákony a jsou pak těmito oficiálními kněžími klamáni. Stává se také, že lidé považují za mahājany osoby, které Śrīla Vṛndāvana dāsa Ṭhākura nazýval ḍhaṅga-vipry (falešní brāhmaṇové). Tito podvodníci napodobují vlastnosti Śrīly Haridāse Ṭhākura, který byl skutečný mahājana, a závidějí mu. Vynakládají značné umělé úsilí a představují se jako velcí oddaní Pána nebo jako mystičtí hypnotizéři znalí čar, hypnotismu a konání zázraků. Někteří lidé považují za mahājany démony, jako byla Pūtanā, Tṛṇāvarta, Vatsa, Baka, Aghāsura, Dhenuka, Kāliya a Pralamba. Někteří zase uznávají imitátory a protivníky Nejvyšší Osobnosti Božství, jako jsou Pauṇḍraka, Śṛgāla Vāsudeva, duchovní mistr démonů (Śukrācārya), nebo ateisty jako Cārvāka, král Vena, Sugata a Arhat. Ti, kdo takové imitátory považují za mahājany, nevěří, že Śrī Caitanya Mahāprabhu je Nejvyšší Osobnost Božství. Raději uznávají bezbožné podvodníky, kteří vystupují jako Boží inkarnace a podvádějí slovním kejklířstvím hlupáky v hmotném světě. Za mahājany je tak považováno mnoho darebáků.

It is those who are devoid of devotional service who sometimes mistakenly accept persons with mundane motives as mahājanas. The only motive must be kṛṣṇa-bhakti, devotional service to the Lord. Sometimes fruitive workers, dry philosophers, nondevotees, mystic yogīs and persons attached to material opulence, women and money are considered mahājanas. But Śrīmad-Bhāgavatam (6.3.25) gives the following statement about such unauthorized mahājanas:

Osoby se světskými pohnutkami tedy za mahājany mylně považují pouze lidé, kteří se nevěnují oddané službě. Jediným motivem musí být kṛṣṇa-bhakti, oddaná služba Pánu. Někdy jsou za mahājany považováni ploduchtiví pracovníci, suší filosofové, neoddaní, mystičtí yogī a lidé připoutaní k hmotnému bohatství, ženám a penězům. Śrīmad-Bhāgavatam (6.3.25) však o takových neautorizovaných mahājanech říká:

prāyeṇa veda tad idaṁ na mahājano ’yaṁ
devyā vimohita-matir bata māyayālam
trayyāṁ jaḍī-kṛta-matir madhu-puṣpitāyāṁ
vaitānike mahati karmaṇi yujyamānaḥ
prāyeṇa veda tad idaṁ na mahājano ’yaṁ
devyā vimohita-matir bata māyayālam
trayyāṁ jaḍī-kṛta-matir madhu-puṣpitāyāṁ
vaitānike mahati karmaṇi yujyamānaḥ

In this material world, karmīs (fruitive actors) are accepted as mahājanas by foolish people who do not know the value of devotional service. The mundane intelligence and mental speculative methods of such foolish people are under the control of the three modes of material nature. Consequently they cannot understand unalloyed devotional service. They are attracted by material activities, and they become worshipers of material nature. Thus they are known as fruitive actors. They even become entangled in material activities disguised as spiritual activities. In the Bhagavad-gītā such people are described as veda-vāda-ratāḥ, supposed followers of the Vedas. They do not understand the real purport of the Vedas, yet they think of themselves as Vedic authorities. People versed in Vedic knowledge must know Kṛṣṇa as the Supreme Personality of Godhead. Vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ. (Bg. 15.15)

Hloupí lidé, kteří neznají hodnotu oddané služby, v tomto hmotném světě považují za mahājany karmī (ty, kdo pracují pro plody). Světská inteligence a mentální spekulování takových hloupých lidí podléhají třem kvalitám hmotné přírody, a proto nechápou ryzí oddanou službu. Přitahují je hmotné činnosti, a tak se stávají uctívači hmotné přírody. Jsou tudíž známí jako ploduchtiví pracovníci. Zaplétají se dokonce i do hmotných činností převlečených za duchovní. V Bhagavad-gītě jsou popsáni jako veda-vāda-ratāḥ, neboli takzvaní následovníci Véd. Považují se za autority na Védy, aniž by znali jejich skutečný význam. Lidé znalí védského poznání musí vědět, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství. Vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ. (Gītā 15.15).

In this material world a person may be famous as a karma-vīra, a successful fruitive worker, or he may be very successful in performing religious duties, or he may be known as a hero in mental speculation (jñāna-vīra), or he may be a very famous renunciant. In any case, Śrīmad-Bhāgavatam (3.23.56) gives the following opinion in this matter.

V tomto hmotném světě může být člověk známý jako karma-vīra neboli úspěšný ploduchtivý pracovník, nebo může být velice úspěšný v plnění náboženských povinností, nebo může být hrdinou v oblasti mentální spekulace (jñāna-vīra), nebo může být slavným asketou. Śrīmad-Bhāgavatam (3.23.56) na to však má tento názor:

neha yat karma dharmāyana virāgāya kalpate
na tīrtha-pada-sevāyai
jīvann api mṛto hi saḥ
neha yat karma dharmāyana virāgāya kalpate
na tīrtha-pada-sevāyai
jīvann api mṛto hi saḥ

“Anyone whose work is not meant for elevating him to religious life, anyone whose religious ritualistic performances do not raise him to renunciation, and anyone situated in renunciation that does not lead him to devotional service to the Supreme Personality of Godhead must be considered dead, although he is breathing.”

„Každý, jehož práce nevede k dosažení úrovně náboženského života, každý, jehož náboženské obřady nevedou k odříkání, a každý, kdo se věnuje odříkání, které ho nevede k oddané službě Nejvyšší Osobnosti Božství, musí být považován za mrtvého, přestože dýchá.“

The conclusion is that all pious activity, fruitive activity, religious principles and renunciation must ultimately lead to devotional service. There are different types of processes for rendering service. One may serve his country, people and society, the varṇāśrama-dharma system, the sick, the poor, the rich, women, demigods and so on. All this service comes under the heading of sense gratification, or enjoyment in the material world. It is most unfortunate that people are more or less attracted by such material activity and that the leaders of these activities are accepted as mahājanas, great ideal leaders. Actually they are only misleaders, but an ordinary man cannot understand how he is being misled.

Závěr je, že veškeré zbožné činnosti, plodonosné jednání, náboženské zásady a odříkání musí nakonec vést k oddané službě. Jsou různé způsoby, jak se dá sloužit. Člověk může sloužit své zemi, lidem a společnosti, systému varṇāśrama-dharmy, nemocným, chudým, bohatým, ženám, polobohům a tak dále. Veškerá tato služba spadá do kategorie uspokojování smyslů neboli požitku v hmotném světě. Je nanejvýš politováníhodné, že lidi více či méně přitahují takové světské činnosti a že vůdci těchto činností jsou považováni za mahājany, velké ideální vůdce. Ve skutečnosti pouze svádějí na scestí, ale obyčejný člověk nechápe, jak je sveden.

Narottama dāsa Ṭhākura says, sādhu-śāstra-guru-vākya, cittete kariyā aikya: “One should accept as one’s guide the words of the sādhus, the śāstra and the guru.” A sādhu is a great personality like Śrī Caitanya Mahāprabhu, the śāstras are the injunctions of revealed scriptures, and the guru, or spiritual master, is one who confirms the scriptural injunctions. Accepting the guidance of these three is the actual way of following the great personalities (mahājanas) for real advancement in life (mahājano yena gataḥ sa panthāḥ). A man covered by illusion cannot understand the proper way; therefore Śrī Caitanya Mahāprabhu says, dharma-sthāpana-hetu sādhura vyavahāra: “The behavior of a devotee is the criterion for all other behavior.” Śrī Caitanya Mahāprabhu Himself followed the devotional principles and taught others to follow them. Purī-gosāñira ye ācaraṇa, sei dharma sāra. Śrī Caitanya Mahāprabhu personally followed the behavior of Mādhavendra Purī and advised others to follow his principles. Unfortunately, people have been attracted to the material body since time immemorial.

Narottama dāsa Ṭhākura říká: sādhu-śāstra-guru-vākya, cittete kariyā aikya  –  „Našimi vůdci by měla být slova sādhuů, śāstry a gurua.Sādhu je velká osobnost, jako je Śrī Caitanya Mahāprabhu, śāstry jsou pokyny zjevených písem a guru neboli duchovní mistr je ten, kdo potvrzuje pokyny písem. Přijetí vedení těchto tří je správný způsob následování velkých osobností (mahājanů) pro dosažení skutečného pokroku v životě (mahājano yena gataḥ sa panthāḥ). Člověk zahalený iluzí není schopný rozpoznat správnou cestu, a proto Śrī Caitanya Mahāprabhu říká: dharma-sthāpana-hetu sādhura vyavahāra – „Chování oddaného je měřítkem všech ostatních způsobů chování.“ Śrī Caitanya Mahāprabhu sám následoval zásady oddanosti a ostatní učil to samé. Purī-gosāñira ye ācaraṇa, sei dharma sāra. Śrī Caitanya Mahāprabhu osobně následoval chování Mādhavendry Purīho a ostatním radil, aby jeho zásady následovali také. Lidé jsou však naneštěstí od nepaměti přitahováni hmotným tělem.

yasyātma-buddhiḥ kuṇape tri-dhātuke
sva-dhīḥ kalatrādiṣu bhauma ijya-dhīḥ
yat-tīrtha-buddhiḥ salile na karhicij
janeṣv abhijñeṣu sa eva go-kharaḥ
yasyātma-buddhiḥ kuṇape tri-dhātuke
sva-dhīḥ kalatrādiṣu bhauma ijya-dhīḥ
yat-tīrtha-buddhiḥ salile na karhicij
janeṣv abhijñeṣu sa eva go-kharaḥ

“A human being who identifies this body made of three elements with his self, who considers the by-products of the body to be his kinsmen, who considers his land of birth worshipable, and who goes to a place of pilgrimage simply to take a bath rather than meet men of transcendental knowledge there is to be considered like an ass or a cow.” (Bhāg. 10.84.13) Those who accept the logic of gaḍḍālikā-pravāha and follow in the footsteps of pseudo mahājanas are carried away by the waves of māyā. Bhaktivinoda Ṭhākura therefore warns:

„Člověk, který se ztotožňuje s tímto tělem ze tří prvků, který pokládá vedlejší produkty těla za své příbuzné a svou rodnou zemi za hodnou uctívání a který se chodí na poutní místa pouze vykoupat, místo aby se tam setkal s těmi, kdo mají transcendentální poznání, je jako osel nebo kráva.“ (Bhāg. 10.84.13) Ti, kdo přijímají logiku gaḍḍālikā-pravāha a následují příklad pseudo mahājanů, jsou unášeni vlnami māyi. Bhaktivinoda Ṭhākura proto varuje:

miche māyāra vaśe,yāccha bhese’,
khāccha hābuḍubu, bhāi
jīva kṛṣṇa-dāsa,
e viśvāsa,
ka’rle ta’ āra duḥkha nāi
miche māyāra vaśe,yāccha bhese’,
khāccha hābuḍubu, bhāi
jīva kṛṣṇa-dāsa,
e viśvāsa,
ka’rle ta’ āra duḥkha nāi

“Don’t be carried away by the waves of māyā. Just surrender to the lotus feet of Kṛṣṇa, and all miseries will end.” Those who follow social customs and behavior forget to follow the path chalked out by the mahājanas; thus they are offenders at the feet of the mahājanas. Sometimes they consider such mahājanas very conservative, or they create their own mahājanas. In this way they ignore the principles of the paramparā system. This is a great misfortune for everyone. If one does not follow in the footsteps of the real mahājanas, one’s plans for happiness will be frustrated. This is elaborately explained later in the Madhya-līlā (chapter twenty-five, verses 55, 56 and 58). It is there stated:

„Nenech se unášet vlnami māyi. Odevzdej se lotosovým nohám Kṛṣṇy, a veškeré utrpení skončí.“ Ti, kdo následují společenské zvyky a chování, zapomínají následovat cestu vytčenou mahājany a tak se u nohou těchto mahājanů dopouštějí přestupků. Někdy považují mahājany za příliš konzervativní nebo si vytvářejí své vlastní mahājany a tímto způsobem ignorují systém parampary, což je pro všechny velké neštěstí. Pokud člověk nenásleduje příkladu skutečných mahājanů, jeho plány na dosažení štěstí ztroskotají. To je obšírně popsáno později v Madhya-līle (kapitole dvacáté páté, verších 55, 56 a 58), kde se uvádí:

parama kāraṇa īśvare keha nāhi māne
sva-sva-mata sthāpe para-matera khaṇḍane
parama kāraṇa īśvare keha nāhi māne
sva-sva-mata sthāpe para-matera khaṇḍane
tāte chaya darśana haite ‘tattva’ nāhi jāni
‘mahājana’ yei kahe, sei ‘satya’ māni
tāte chaya darśana haite ‘tattva’ nāhi jāni
‘mahājana’ yei kahe, sei ‘satya’ māni
śrī-kṛṣṇa-caitanya-vāṇī — amṛtera dhāra
tiṅho ye kahaye vastu, sei ‘tattva’ — sāra
śrī-kṛṣṇa-caitanya-vāṇī — amṛtera dhāra
tiṅho ye kahaye vastu, sei ‘tattva’ — sāra

People are so unfortunate that they do not accept the instructions of the Supreme Personality of Godhead. Instead, they want to be supported by so-called mahājanas, or authorities. Tāte chaya darśana haite ‘tattva’ nāhi jāni: we cannot ascertain the real truth simply by following speculators. We have to follow the footsteps of the mahājanas in the disciplic succession. Then our attempt will be successful. Śrī-kṛṣṇa-caitanya-vāṇī — amṛtera dhāra: “Whatever is spoken by Śrī Caitanya Mahāprabhu is an incessant flow of nectar.” Whoever accepts His words as reality can understand the essence of the Absolute Truth.

Lidé jsou natolik nešťastní, že nepřijímají pokyny Nejvyšší Osobnosti Božství. Raději chtějí být podporováni takzvanými mahājany neboli autoritami. Tāta chaya darśana haite`tattva' nāhi jāni – skutečnou pravdu nelze odhalit následováním spekulantů. Musíme kráčet ve stopách mahājanů v učednické posloupnosti. Potom bude naše snaha úspěšná. Śrī-kṛṣṇa-caitanya-vānī — amṛtera dhāra – „Vše, co říká Śrī Caitanya Mahāprabhu, je nepřetržitý proud nektaru.“ Každý, kdo Jeho slova přijme jako skutečnost, může pochopit podstatu Absolutní Pravdy.

No one can ascertain the Absolute Truth by following the philosophy of Sāṅkhya or the yoga system of Patañjali, for neither the followers of Sāṅkhya nor the yogīs who follow Patañjali accept Lord Viṣṇu as the Supreme Personality of Godhead (na te viduḥ svārtha-gatiṁ hi viṣṇum). The ambition of such people is never fulfilled; therefore they are attracted by the external energy. Although mental speculators may be renowned all over the world as great authorities, actually they are not. Such leaders are themselves conservative and not at all liberal. However, if we preach this philosophy, people will consider Vaiṣṇavas very sectarian. Śrīla Mādhavendra Purī was a real mahājana, but misguided people cannot distinguish the real from the unreal. But a person who is awakened to Kṛṣṇa consciousness can understand the real religious path chalked out by the Lord and His pure devotees. Śrī Mādhavendra Purī was a real mahājana because he understood the Absolute Truth properly and throughout his life behaved like a pure devotee. Śrī Caitanya Mahāprabhu approved the method of Śrī Mādhavendra Purī. Therefore, although from the material viewpoint the Sanoḍiyā brāhmaṇa was on a lower platform, Śrī Caitanya Mahāprabhu considered him situated on the highest platform of spiritual realization.

Nikdo nemůže poznat Absolutní Pravdu následováním filosofie sāṅkhyi nebo jógového systému Patañjaliho, protože následovníci sāṅkhyi ani yogī, kteří následují Patañjaliho, nepřijímají Pána Viṣṇua jako Nejvyšší Osobnost Božství (na te viduḥ svārtha-gatiṁ hi viṣṇum). Touhy těchto lidí se nikdy nenaplní, a proto je přitahuje vnější energie. I když mohou být mentální spekulanti slavní po celém světě jako velké autority, ve skutečnosti jimi nejsou. Tito vůdci jsou sami velmi konzervativní, a vůbec ne liberální. Když však kážeme tuto filosofii, lidé považují vaiṣṇavy za sektáře. Śrīla Mādhavendra Purī byl skutečný mahājana, ale svedení lidé nedokáží rozlišit skutečné od neskutečného. Ten, kdo je probuzený k vědomí Kṛṣṇy, však dokáže pochopit skutečnou cestu náboženství určenou Pánem a Jeho čistými oddanými. Śrī Caitanya Mahāprabhu schválil jednání Śrī Mādhavendry Purīho. I když byl tedy z hmotného pohledu Sanoḍiyā brāhmaṇa na nižší úrovni, Śrī Caitanya Mahāprabhu jej považoval za osobu na nejvyšší úrovni duchovní realizace.

Śrīmad-Bhāgavatam (6.3.20) states that there are twelve mahājanas: Brahmā, Nārada, Śambhu, the four Kumāras, Kapila, Manu, Prahlāda, Janaka, Bhīṣma, Bali, Śukadeva and Yamarāja.

Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (6.3.20) se uvádí, že existuje dvanáct mahājanů: Brahmā, Nārada, Śambu, čtyři Kumārové, Kapila, Manu, Prahlāda, Janaka, Bhīṣma, Bali, Śukadeva a Yamarāja.

To select our mahājanas in the Gauḍīya-sampradāya, we have to follow in the footsteps of Śrī Caitanya Mahāprabhu and His representatives. His next representative is Śrī Svarūpa Dāmodara Gosvāmī, and the next representatives are the six Gosvāmīs — Śrī Rūpa, Śrī Sanātana, Bhaṭṭa Raghunātha, Śrī Jīva, Gopāla Bhaṭṭa and Dāsa Raghunātha. A follower of Viṣṇu Svāmī’s was Śrīdhara Svāmī, the most well known commentator on Śrīmad-Bhāgavatam. He was also a mahājana. Similarly, Caṇḍīdāsa, Vidyāpati and Jayadeva were all mahājanas. One who tries to imitate the mahājanas just to become an imitative spiritual master is certainly far away from following in the footsteps of the mahājanas. Sometimes people cannot actually understand how a mahājana follows other mahājanas. In this way people commit offenses and fall from devotional service.

Abychom určili mahājany v naší Gauḍīya-sampradāyi, musíme následovat Śrī Caitanyu Mahāprabhua a Jeho představitele. Jeho dalším představitelem je Śrī Svarūpa Dāmodara Gosvāmī a dále pak šest Gosvāmīch – Śrī Rūpa, Śrī Sanātana, Bhaṭṭa Raghunātha, Śrī Jīva, Gopāla Bhaṭṭa a Dāsa Raghunātha. Následovníkem Viṣṇu-svāmīho byl Śrīdhara Svāmī, nejznámější komentátor Śrīmad-Bhāgavatamu. I on byl mahājana. Byli jimi také Caṇḍīdāsa, Vidyāpati a Jayadeva. Ten, kdo se snaží tyto mahājany napodobovat, aby se stal napodobeninou duchovního mistra, je následování mahājanů zcela jistě na hony vzdálen. Někdy lidé nemohou pochopit, jak jeden mahājana následuje jiné mahājany. Tím se dopouštějí přestupků a klesají z úrovně oddané služby.