Skip to main content
Library » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Madhya-līlā » CHAPTER SEVENTEEN

Text 134

Text 134

Text

Verš

ataeva kṛṣṇera ‘nāma’, ‘deha’, ‘vilāsa’
prākṛtendriya-grāhya nahe, haya sva-prakāśa
ataeva kṛṣṇera ‘nāma’, ‘deha’, ‘vilāsa’
prākṛtendriya-grāhya nahe, haya sva-prakāśa

Synonyms

Synonyma

ataeva — therefore; kṛṣṇera — of Lord Kṛṣṇa; nāma — the holy name; deha — the spiritual body; vilāsa — the pastimes; prākṛta-indriya — by the dull senses made of matter; grāhya — perceptible; nahe — not; haya — are; sva-prakāśa — self-manifested.

ataeva — proto; kṛṣṇera — Pána Kṛṣṇy; nāma — svaté jméno; deha — duchovní tělo; vilāsa — zábavy; prākṛta-indriya — tupými hmotnými smysly; grāhya — vnímatelné; nahe — ne; haya — jsou; sva-prakāśa — samostatně projevené.

Translation

Překlad

“The holy name of Kṛṣṇa, His body and His pastimes cannot be understood by the blunt material senses. They are manifested independently.

„Kṛṣṇovo svaté jméno, Jeho tělo a Jeho zábavy nelze poznat tupými hmotnými smysly. Projevují se samy od sebe.“

Purport

Význam

Since Kṛṣṇa’s transcendental body, name, form, qualities, pastimes and entourage are all the Absolute Truth, they are as good as Kṛṣṇa Himself (sac-cid-ānanda-vigraha). As long as the living entity is conditioned by the three modes of material nature (goodness, passion and ignorance), the objects of his material senses — material form, taste, smell, sound and touch — will not help him understand spiritual knowledge and bliss. Rather, these are revealed to the pure devotee. One’s material name, form and qualities are certainly different from one another. In the material world, there is no conception of absolute; however, when we come to Kṛṣṇa consciousness we find that there is no material difference between Kṛṣṇa’s body and His names, activities and entourage.

Kṛṣṇovo transcendentální tělo, jméno, podoba, vlastnosti, zábavy a doprovod jsou Absolutní Pravda, a proto jsou stejně dobré jako Kṛṣṇa samotný (sac-cid-ānanda-vigraha). Dokud je živá bytost podmíněná třemi kvalitami hmotné přírody (dobrem, vášní a nevědomostí), objekty jejích hmotných smyslů – hmotná podoba, chuť, vůně, zvuk a dotek – jí nepomohou pochopit duchovní poznání a blaženost. Ty jsou však vyjeveny čistému oddanému. Naše hmotné jméno, podoba a vlastnosti se od sebe navzájem liší. V hmotném světě neexistuje pojetí absolutna, ale když získáme vědomí Kṛṣṇy, dozvíme se, že mezi Kṛṣṇovým tělem a Jeho jmény, činnostmi a doprovodem není žádný hmotný rozdíl.