Text 61

Text

Verš

ei — mahā-bhāgavata, yāṅhāra darśane
vrajendra-nandana-smṛti haya sarva-jane

Synonyms

Synonyma

ei — here is; mahā-bhāgavata — a first-class devotee; yāṅhāra darśane — by the sight of whom; vrajendra-nandana — of the son of the King of Vraja; smṛti — remembrance; haya — becomes; sarva-jane — for everyone.

ei — zde je; mahā-bhāgavata — prvotřídní oddaný; yāṅhāra darśane — při pohledu na nějž; vrajendra-nandana — na syna krále Vradži; smṛti — vzpomínky; haya — přijdou; sarva-jane — u každého.

Translation

Překlad

“Here is a great devotee,” Śrī Caitanya Mahāprabhu said. “Upon seeing him, everyone can remember the Supreme Personality of Godhead, Kṛṣṇa, son of Mahārāja Nanda.”

„Zde je velký oddaný,“ řekl Śrī Caitanya Mahāprabhu. „Při pohledu na něho si každý vzpomene na Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇu, syna Mahārāje Nandy.“

Purport

Význam

In his Anubhāṣya, Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura states that a materialist mistakenly accepts the body and mind as the source of material enjoyment. In other words, a materialist accepts the bodily conception of life. Śrī Caitanya Mahāprabhu did not regard the son of Mahārāja Pratāparudra with the idea that he was a materialist, being the son of a materialist. Nor did He consider Himself the enjoyer. Māyāvādī philosophers make a great mistake by assuming that the sac-cid-ānanda-vigraha, the transcendental form of the Lord, is like a material body. However, there is no material contamination in transcendence, nor is there any possibility of imagining a spirituality in matter. One cannot accept matter as spirit. As indicated by the technical words bhauma ijya-dhīḥ (Bhāg. 10.84.13), materialistic Māyāvādīs imagine the form of God in matter, although according to their imagination, God is ultimately formless. This is simply mental speculation. Even though Śrī Caitanya Mahāprabhu is the Supreme Personality of Godhead, He placed Himself in the position of a gopī. He also accepted the King’s son directly as the son of Mahārāja Nanda, Vrajendra-nandana Hari. This is perfect vision according to the direction of the Vedic culture, as confirmed in Śrīmad Bhagavad-gītā: paṇḍitāḥ sama-darśinaḥ. Such acceptance of the Absolute Truth according to Vaiṣṇava philosophy is explained in both the Muṇḍaka Upaniṣad (3.2.3) and the Kaṭha Upaniṣad (1.2.23) in the following words:

Ve své Anubhāṣyi Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura říká, že materialista mylně pokládá tělo a mysl za zdroj hmotného požitku. Materialista jinými slovy uznává tělesné pojetí života. Śrī Caitanya Mahāprabhu se na syna Mahārāje Pratāparudry nedíval jako na materialistu jen kvůli tomu, že byl synem materialisty. Ani sebe nepovažoval za poživatele. Māyāvādští filosofové dělají velkou chybu, když považují sac-cid-ānanda-vigrahu, transcendentální podobu Pána, za hmotné tělo. V transcendenci se žádné hmotné znečištění nenachází, ani není možné představovat si duchovno v hmotě. Hmotu nelze přijímat jako něco duchovního. Jak naznačují technické termíny bhauma ijya-dhīḥ (Śrīmad-Bhāgavatam 10.84.13), materialističtí māyāvādī si představují podobu Boha v hmotě, i když podle jejich představ je Bůh v konečném smyslu bez podoby. To je však pouze mentální spekulace. I když je Śrī Caitanya Mahāprabhu Nejvyšší Osobnost Božství, vystupuje v roli gopī. A zároveň králova syna viděl přímo jako syna Nandy Mahārāje, Vrajendra-nandanu Hariho. To je podle védské kultury dokonalá vize, což potvrzuje Śrīmad Bhagavad-gītā: paṇḍitāḥ sama-darśinaḥ. Takovéto přijímání Absolutní Pravdy v souladu s vaiṣṇavskou filosofií je vysvětleno v Muṇḍaka Upaniṣadě (3.2.3) a v Kaṭha Upaniṣadě (1.2.23) těmito slovy:

nāyam ātmā pravacanena labhyo
na medhayā na bahunā śrutena
yam evaiṣa vṛṇute tena labhyas
tasyaiṣa ātmā vivṛṇute tanūṁ svām

nāyam ātmā pravacanena labhyo
na medhayā na bahunā śrutena
yam evaiṣa vṛṇute tena labhyas
tasyaiṣa ātmā vivṛṇute tanūṁ svām

“The Supreme Lord is not obtained by expert explanations, by vast intelligence, nor even by much hearing. He is obtained only by one whom He Himself chooses. To such a person He manifests His own form.”

„Nejvyššího Pána nelze dosáhnout učenými výklady, velkou inteligencí, a dokonce ani častým nasloucháním. Dosáhnout Ho může pouze ten, koho si On sám vybere. Takové osobě vyjeví svoji podobu.“

The living entity is entangled in material existence due to his lack of such spiritual vision. Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura has sung in his Kalyāṇa-kalpataru: saṁsāre āsiyā prakṛti bhajiyā ‘puruṣa’ abhimāne mari. When the living entity comes to the material world, he thinks himself the enjoyer. Thus he becomes more and more entangled.

Živá bytost je v hmotné existenci zapletena právě kvůli nedostatku takového duchovního pohledu. Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura ve své Kalyāṇa-kalpataru zpívá: saṁsāre āsiyā prakṛti bhajiyā`puruṣa' abhimāne mari. Když živá bytost přijde do hmotného světa, považuje se za poživatele, a tak se více a více zaplétá.