Text 99

Text

Verš

saṅkīrtana-yajñe tāṅre kare ārādhana
sei ta’ sumedhā, āra — kali-hata-jana

Synonyms

Synonyma

saṅkīrtana-yajñe — in the performance of congregational chanting; tāṅre — unto Śrī Caitanya Mahāprabhu; kare — does; ārādhana — worship; sei ta’ — such a person; su-medhā — sharply intelligent; āra — others; kali-hata-jana — victims of this Age of Kali.

saṅkīrtana-yajñe — prováděním společného zpívání; tāṅre — Śrī Caitanyi Mahāprabhua; kare — činí; ārādhana — uctívání; sei ta' — taková osoba; su-medhā — má bystrou inteligenci; āra — ostatní; kali-hata-jana — oběti tohoto věku Kali.

Translation

Překlad

“Anyone who worships Lord Caitanya Mahāprabhu by congregational chanting should be understood to be very intelligent. One who does not do so must be considered a victim of this age and bereft of all intelligence.

„Každý, kdo společným zpíváním uctívá Pána Caitanyu Mahāprabhua, musí být považován za velice inteligentního. Ten, kdo to nedělá, musí být považován za oběť tohoto věku zbavenou veškeré inteligence.“

Purport

Význam

Rascals propose that anyone can invent his own religious process, and this proposition is condemned herein. If one actually wants to become religious, he must take up the chanting of the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra. The real meaning of religion is stated in Śrīmad-Bhāgavatam (6.3.19-22):

Darebáci říkají, že si každý může vymyslet svoje vlastní náboženství, ale to se zde odsuzuje. Pokud chce být někdo opravdu zbožný, musí začít zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru. Skutečný význam náboženství je uveden ve Śrīmad-Bhāgavatamu (6.3.19–22):

dharmaṁ tu sākṣād-bhagavat-praṇītaṁ
na vai vidur ṛṣayo nāpi devāḥ
na siddha-mukhyā asurā manuṣyāh
kutaś ca vidyādhara-cāraṇādayaḥ

dharmaṁ tu sākṣād-bhagavat-praṇītaṁ
na vai vidur ṛṣayo nāpi devāḥ
na siddha-mukhyā asurā manuṣyāḥ
kutaś ca vidyādhara-cāraṇādayaḥ

svayambhūr nāradaḥ śambhuḥ kumāraḥ kapilo manuḥ
prahlādo janako bhīṣmo balir vaiyāsakir vayam

dvādaśaite vijānīmo dharmaṁ bhāgavataṁ bhaṭāḥ
guhyaṁ viśuddhaṁ durbodhaṁ yaṁ jñātvāmṛtam aśnute

etāvān eva loke ’smin puṁsāṁ dharmaḥ paraḥ smṛtaḥ
bhakti-yogo bhagavati tan-nāma-grahaṇādibhiḥ

The purport of these verses is that dharma, or religion, cannot be manufactured by a human being. Religion is the law or code of the Lord. Consequently religion cannot be manufactured even by great saintly persons, demigods or siddha-mukhyas, and what to speak of asuras, human beings, Vidyādharas, Cāraṇas, and so on. The principles of dharma, religion, come down in the paramparā system beginning with twelve personalities — namely, Lord Brahmā; the great saint Nārada; Lord Śiva; the four Kumāras; Kapila, the son of Devahūti; Svāyambhuva Manu; Prahlāda Mahārāja; King Janaka; grandfather Bhīṣma; Bali Mahārāja; Śukadeva Gosvāmī; and Yamarāja. The principles of religion are known to these twelve personalities. Dharma refers to the religious principles by which one can understand the Supreme Personality of Godhead. Dharma is very confidential, uncontaminated by any material influence, and very difficult for ordinary men to understand. However, if one actually understands dharma, he immediately becomes liberated and is transferred to the kingdom of God. Bhāgavata-dharma, or the principle of religion enunciated by the paramparā system, is the supreme principle of religion. In other words, dharma refers to the science of bhakti-yoga, which begins by the novice’s chanting the holy name of the Lord (tan-nāma-grahaṇādibhiḥ).

Tyto verše uvádějí, že dharmu neboli náboženství nemůže vytvořit lidská bytost. Náboženství je zákon Pána, a proto je nemohou vytvořit dokonce ani velcí světci, polobozi nebo siddha-mukhyové, o asurech, lidských bytostech, Vidyādharech, Cāraṇech a tak dále ani nemluvě. Zásady dharmy neboli náboženství sestupují skrze systém parampary počínající dvanácti osobnostmi – Pánem Brahmou, velkým světcem Nāradou, Pánem Śivou, čtyřmi Kumāry, Kapilou, synem Devahūti, Svāyambhuvou Manuem, Prahlādem Mahārājem, králem Janakou, praotcem Bhīṣmou, Bali Mahārājem, Śukadevou Gosvāmīm a Yamarājem. Těchto dvanáct osobností zná zásady náboženství. Dharma znamená náboženské zásady, jejichž pomocí lze poznat Nejvyšší Osobnost Božství. Dharma je velmi důvěrná, neznečištěná hmotnými vlivy a pro obyčejného člověka je velmi obtížně pochopitelná. Pokud však někdo dharmě opravdu porozumí, je okamžitě osvobozen a přemístěn do království Boha. Bhāgavata-dharma neboli náboženský princip předložený paramparou je tou nejvyšší náboženskou zásadou. Dharma jinými slovy znamená věda bhakti-yogy, která začíná tím, že nováček zpívá svaté jméno Pána (tan-nāma-grahaṇādibhiḥ).

Therefore in this Age of Kali, as recommended here in the Caitanya-caritāmṛta (text 98), kali-kāle dharma — kṛṣṇa-nāma- saṅkīrtana: the chanting of the holy name of the Lord is the method of religion approved by all Vedic scriptures. In the next text of the Caitanya-caritāmṛta, quoted from Śrīmad-Bhāgavatam (11.5.32), this principle is further stressed.

Pro tento věk Kali je tedy náboženskou metodou schválenou veškerými védskými písmy zpívání svatého jména Pána, jak doporučuje Caitanya-caritāmṛta (ve verši 98): kali-kāle dharma — kṛṣṇa-nāma-saṅkīrtana. Tato zásada je dále zdůrazněna v příštím verši Caitanya-caritāmṛty, citovaném ze Śrīmad-Bhāgavatamu (11.5.32).