Text 8
Text 8
Text
Verš
pāraṁ paraṁ jigamiṣor bhava-sāgarasya
sandarśanaṁ viṣayiṇām atha yoṣitāṁ ca
hā hanta hanta viṣa-bhakṣaṇato ’py asādhu
pāraṁ paraṁ jigamiṣor bhava-sāgarasya
sandarśanaṁ viṣayiṇām atha yoṣitāṁ ca
hā hanta hanta viṣa-bhakṣaṇato ’py asādhu
Synonyms
Synonyma
niṣkiñcanasya — of a person who has completely detached himself from material enjoyment; bhagavat — the Supreme Personality of Godhead; bhajana — in serving; unmukhasya — who is eager to be engaged; pāram — to the other side; param — distant; jigamiṣoḥ — who is desiring to go; bhava-sāgarasya — of the ocean of material existence; sandarśanam — the seeing (for some material purpose); viṣayiṇām — of persons engaged in material activities; atha — as well as; yoṣitām — of women; ca — also; hā — alas; hanta hanta — expression of great lamentation; viṣa-bhakṣaṇataḥ — than the act of drinking poison; api — even; asādhu — more abominable.
niṣkiñcanasya — pro toho, kdo se zcela odpoutal od hmotného požitku; bhagavat — Nejvyšší Osobnosti Božství; bhajana — ve službě; unmukhasya — chce být zaměstnaný; pāram — na druhou stranu; param — vzdálenou; jigamiṣoḥ — kdo chce jít; bhava-sāgarasya — oceánu hmotné existence; sandarśanam — pohled (za nějakým světským účelem); viṣayiṇām — na lidi pohroužené do světských činností; atha — a také; yoṣitām — na ženy; ca — také; hā — běda; hanta hanta — výraz velkého nářku; viṣa-bhakṣaṇataḥ — než pití jedu; api — dokonce; asādhu — odpornější.
Translation
Překlad
Greatly lamenting, the Lord then informed Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, “ ‘Alas, for a person who is seriously desiring to cross the material ocean and engage in the transcendental loving service of the Lord without material motives, seeing a materialist engaged in sense gratification or seeing a woman who is similarly interested is more abominable than drinking poison willingly.’ ”
Pán potom za velkého bědování Sārvabhaumovi Bhaṭṭācāryovi řekl: „,Běda, pro toho, kdo chce vážně překročit hmotný oceán a zaměstnat se transcendentální láskyplnou službou Pánu bez hmotných úmyslů, je pohled na materialistu pohrouženého v uspokojování smyslů nebo na ženu s podobnými sklony odpornější než vědomé pití jedu.̀“
Purport
Význam
This is a quotation from Śrī Caitanya-candrodaya-nāṭaka (8.23). Thus Śrī Caitanya Mahāprabhu enunciates the principles for a sannyāsī renouncing the material world for spiritual advancement. Spiritual advancement is not meant for magic shows and jugglery but for crossing the material world and being transferred to the spiritual world. Pāraṁ paraṁ jigamiṣoḥ means desiring to go to the other side of the material world. There is a river called Vaitaraṇī, and on one side of this river is the material world, and on the other side is the spiritual world. Since the Vaitaraṇī River is compared to a great ocean, it is named bhava-sāgara, the ocean of repeated birth and death. Spiritual life aims at stopping this repetition of birth and death and entering into the spiritual world, where one can live eternally cognizant and blissful.
Toto je citát ze Śrī Caitanya-candrodaya-nāṭaky (8.23). Śrī Caitanya Mahāprabhu tak formuluje zásady pro sannyāsīho, který se zříká hmotného světa ve prospěch duchovního pokroku. Duchovní pokrok není určen pro nějaká kouzelnická představení nebo žonglérství, ale pro překonání hmotného světa a přemístění se do světa duchovního. Pāraṁ paraṁ jigamiṣoḥ znamená chtít se dostat na druhou stranu hmotného světa. Existuje řeka zvaná Vaitaraṇī, na jejíž jedné straně se nachází hmotný svět a na straně druhé svět duchovní. A protože je řeka Vaitaraṇī přirovnána k velkému oceánu, říká se jí bhava-sāgara, oceán opakovaného rození a umírání. Cílem duchovního života je ukončit tento koloběh zrození a smrti a vstoupit do duchovního světa, kde lze žít ve věčném poznání a blaženosti.
Unfortunately, the general populace does not know anything about spiritual life or the spiritual world. The spiritual world is mentioned in the Bhagavad-gītā (8.20):
Obyčejní lidé však bohužel o duchovním životě či duchovním světě nic nevědí. O duchovním světě je zmínka v Bhagavad-gītě (8.20):
yaḥ sa sarveṣu bhūteṣu naśyatsu na vinaśyati
'vyakto 'vyaktāt sanātanaḥ
yaḥ sa sarveṣu bhūteṣu
naśyatsu na vinaśyati
“Yet there is another unmanifested nature, which is eternal and is transcendental to this manifested and unmanifested matter. It is supreme and is never annihilated. When all in this world is annihilated, that part remains as it is.”
„Existuje však ještě jiná, neprojevená příroda, která je věčná a transcendentální vůči této projevené i neprojevené hmotě. Je svrchovaná a není nikdy zničena. Když je vše v tomto světě zničeno, tato část zůstává beze změny.“
Thus there is a spiritual nature beyond this material world, and that spiritual nature exists eternally. Spiritual advancement means stopping material activities and entering into spiritual activities. This is the process of bhakti-yoga. In the material world, the via media for sense gratification is mainly a woman. One who is seriously interested in spiritual life should strictly avoid women. A sannyāsī should never see a man or a woman for material benefit. In addition, talks with materialistic men and women are also dangerous, and they are compared to drinking poison. Śrī Caitanya Mahāprabhu was very strict on this point. He therefore refused to see King Pratāparudra, who was naturally always engaged in political and economic affairs. The Lord even refused to see the King despite the request of a personality like Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, who was the Lord’s intimate friend and devotee.
Nad tímto hmotným světem je tedy duchovní příroda, a ta existuje věčně. Duchovní pokrok znamená ukončit hmotné činnosti a přejít k činnostem duchovním. To je bhakti-yoga. V hmotném světě je prostředkem ke smyslovému požitku hlavně žena. Ten, kdo se vážně zajímá o duchovní život, by se měl ženám přísně vyhýbat. Sannyāsī by nikdy neměl žádného muže ani ženu navštěvovat s myšlenkou hmotného prospěchu. Rozhovory s materialistickými muži a ženami jsou také nebezpečné a přirovnávají se k pití jedu. Śrī Caitanya Mahāprabhu byl v této věci velmi nesmlouvavý, a proto odmítl setkání s králem Pratāparudrou, který byl přirozeně neustále zaměstnaný politickými a ekonomickými záležitostmi. Pán setkání s králem odmítl dokonce i přesto, že Ho o to požádala osobnost, jako byl Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, Pánův důvěrný přítel a oddaný.