Text 209

Text

Verš

nānā piṭhā-pānā khāya ākaṇṭha pūriyā
madhye madhye ‘hari’ kahe ānandita hañā

Synonyms

Synonyma

nānā — various; piṭhā-pānā — cakes and sweet rice; khāya — eat; ā-kaṇṭha pūriyā — filling up to the throat; madhye madhye — occasionally; hari — the holy name of Kṛṣṇa; kahe — they speak; ānandita hañā — in great jubilation.

nānā — různé; piṭhā-pānā — koláčky a sladkou rýži; khāya — jedí; ā-kaṇṭha pūriyā — naplňující se až po krk; madhye madhye — příležitostně; hari — svaté jméno Kṛṣṇy; kahe — říkají; ānandita hañā — s velkou radostí.

Translation

Překlad

They ate all kinds of cakes and sweet rice, filling themselves up to their throats, and at intervals they vibrated the holy name of the Lord in great jubilation.

Jedli všemožné druhy koláčků a sladké rýže a naplnili se až po krk. Přitom chvílemi radostně vykřikovali svaté jméno Pána.

Purport

Význam

It is the practice of Vaiṣṇavas while taking prasādam to chant the holy name of Lord Hari at intervals and also sing various songs, such as śarīra avidyā-jāla. Those who are honoring prasādam, accepting the remnants of food offered to the Deity, must always remember that prasādam is not ordinary food. Prasādam is transcendental. We are therefore reminded:

U vaiṣṇavů je obvyklé čas od času zpívat během přijímání prasādam svaté jméno Pána Hariho a také jiné písně, jako je śarīra avidyā-jāla. Ti, kdo uctívají prasādam, zbytky jídla obětovaného Božstvu, si musí neustále uvědomovat, že prasādam není obyčejné jídlo. Je transcendentální. Proto si připomínáme:

mahā-prasāde govinde nāma-brahmaṇi vaiṣṇave
sv-alpa-puṇya-vatāṁ rājan viśvāso naiva jāyate

mahā-prasāde govinde
nāma-brahmaṇi vaiṣṇave
sv-alpa-puṇya-vatām rājan
viśvāso naiva jāyate

Those who are not pious cannot understand the value of mahā- prasādam or the holy name of the Lord. Both prasādam and the Lord’s name are on the Brahman platform, or spiritual platform. One should never consider prasādam to be like ordinary hotel cooking. Nor should one touch any kind of food not offered to the Deity. Every Vaiṣṇava strictly follows this principle and does not accept any food that is not prasādam. One should take prasādam with great faith and should chant the holy name of the Lord and worship the Deity in the temple, always remembering that the Deity, mahā-prasādam and the holy name do not belong to the mundane platform. By worshiping the Deity, eating prasādam and chanting the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra, one can always remain on the spiritual platform (brahma-bhūyāya kalpate).

Ti, kdo nejsou zbožní, nemohou pochopit hodnotu mahā-prasādam a svatého jména Pána. Jak prasādam, tak Pánovo jméno jsou na úrovni Brahmanu, neboli na duchovní úrovni. Nikdy bychom neměli prasādam považovat za obyčejné hotelové jídlo a také bychom se neměli ani dotknout žádného jídla, které nebylo obětováno Božstvu. Každý vaiṣṇava tuto zásadu přísně následuje a nepřijme žádné jídlo, které není prasādam. Měli bychom přijímat prasādam s velkou vírou, zpívat svaté jméno Pána, uctívat Božstvo v chrámu a neustále si uvědomovat, že Božstvo, mahā-prasādam a svaté jméno nepatří na světskou úroveň. Díky uctívání Božstva, jedení prasādam a zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry můžeme neustále spočívat na duchovní úrovni (brahma-bhūyāya kalpate).