Text 17

Text

Verš

rājā kahe, — bhaṭṭa tumi vijña-śiromaṇi
tumi tāṅre ‘kṛṣṇa’ kaha, tāte satya māni

Synonyms

Synonyma

rājā kahe — the King said; bhaṭṭa — Sārvabhauma Bhaṭṭācārya; tumi — you; vijña-śiromaṇi — the most experienced learned scholar; tumi — you; tāṅre — Him; kṛṣṇa kaha — address as Lord Kṛṣṇa; tāte — your statement; satya māni — I accept as true.

rājā kahe — král řekl; bhaṭṭa — Sārvabhaumo Bhaṭṭācāryo; tumi — ty; vijña-śiromaṇi — nejzkušenější ze vzdělaných učenců; tumi — ty; tāṅre — Jeho; kṛṣṇa kaha — oslovuješ jako Kṛṣṇu; tāte — tvůj výrok; satya māni — přijímám jako pravdu.

Translation

Překlad

The King said, “Bhaṭṭācārya, you are the most learned and experienced person I know. Therefore when you address Śrī Caitanya Mahāprabhu as Lord Kṛṣṇa, I accept this as the truth.

Král řekl: „Bhaṭṭācāryo, jsi ta nejvzdělanější a nejzkušenější osoba, kterou znám. Pokud tedy oslovuješ Śrī Caitanyu Mahāprabhua jako Pána Kṛṣṇu, přijímám to jako pravdu.“

Purport

Význam

This is the way to advance in spiritual science. One must accept the words of an ācārya, a bona fide spiritual master, to clear the path for spiritual advancement. This is the secret of success. However, one’s guide must be a spiritual master who is actually an unalloyed devotee strictly following the instructions of the previous ācārya without deviation. Whatever the spiritual master says must be accepted by the disciple. Only then is success certain. This is the Vedic system.

Toto je způsob, jak dělat pokrok v duchovní vědě. Aby měl člověk cestu duchovního pokroku volnou, musí přijmout slova ācāryi, pravého duchovního mistra. To je tajemství úspěchu. Naším vůdcem se však musí stát duchovní mistr, který je opravdu ryzím oddaným, nekompromisně a bez odchylky následujícím pokyny předchozího ācāryi. Žák musí přijmout vše, co duchovní mistr řekne. Jedině tehdy je úspěch zaručen. To je védský postup.

Sārvabhauma Bhaṭṭācārya was a brāhmaṇa and a realized soul, whereas Pratāparudra was a kṣatriya. Kṣatriya kings used to obey very faithfully the orders of learned brāhmaṇas and saintly persons, and in this way they would rule their country. Similarly, vaiśyas used to follow the king’s orders, and śūdras used to serve the three higher castes. In this way the brāhmaṇas, kṣatriyas, vaiśyas and śūdras used to live cooperatively, performing their respective duties. Consequently society was peaceful, and people were able to discharge the duties of Kṛṣṇa consciousness. Thus they were happy in this life and able to return home, back to Godhead.

Sārvabhauma Bhaṭṭācārya byl brāhmaṇa a seberealizovaná duše, kdežto Pratāparudra byl kṣatriya. Kṣatriyští králové se vždy věrně řídili radami učených brāhmaṇů a svatých osob a tak vládli své zemi. Vaiśyové se zase řídili příkazy krále a śūdrové sloužili třem vyšším třídám. Brāhmaṇové, kṣatriyové, vaiśyové a śūdrové tak spolupracovali a vykonávali své příslušné povinnosti. Výsledkem byla poklidná společnost a lidé mohli plnit své povinnosti ohledně rozvoje vědomí Kṛṣṇy. Tak byli v tomto životě šťastní a schopní vrátit se domů, zpátky k Bohu.