Skip to main content

Text 68

Text 68

Text

Verš

sannyāsī virakta tomāra kā-sane sambandha?
vyavahāra lāgi’ tomā bhaje, sei jñāna-andha
sannyāsī virakta tomāra kā-sane sambandha?
vyavahāra lāgi’ tomā bhaje, sei jñāna-andha

Synonyms

Synonyma

sannyāsī — a sannyāsī; virakta — one who has given up all connections with everyone; tomāra — Your; -sane — with whom; sambandha — relationship; vyavahāra lāgi’ — for some material purpose; tomā bhaje — worships You; sei — he; jñāna-andha — blind to all knowledge.

sannyāsīsannyāsī; virakta — ten, kdo se vzdal všech vztahů s ostatními; tomāra — Tvůj; -sane — s kým; sambandha — vztah; vyavahāra lāgi' — s nějakým hmotným záměrem; tomā bhaje — uctívá Tě; sei — ten; jñāna-andha — slepý k veškerému poznání.

Translation

Překlad

“You are a renounced sannyāsī. What connections do You have? One who worships You for some material purpose is blind to all knowledge.”

„Jsi odříkavý sannyāsī. Jaké Ty máš vztahy? Ten, kdo Tě uctívá s nějakým hmotným záměrem, je slepý vůči veškerému poznání.“

Purport

Význam

Becoming a devotee of the Lord to serve material purposes is a great mistake. Many people become showbottle devotees for material profits. Indeed, materialistic persons sometimes take to professional devotional service and keep Viṣṇu, the Supreme Personality of Godhead, as a means of livelihood. None of this, however, is approved. In the book known as Sapta-śatī, as mentioned by Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura, one can discover how a person worshiping the goddess Durgā begs her for different varieties of material profit. Such activities are very popular among people in general, but they are the attempts of foolish, blind people (sei jñāna-andha).

Stát se oddaným Pána pro splnění hmotných záměrů je velká chyba. Mnoho lidí se stává napodobeninami oddaných pro dosažení hmotných zisků. Materialisté někdy ve skutečnosti přímo vykonávají profesionální oddanou službu a vydržují si Viṣṇua, Nejvyšší Osobnost Božství, jako zdroj obživy. Nic z toho však není v pořádku. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura zmiňuje, že v knize Sapta-śatī se lze dozvědět, jak člověk, který uctívá bohyni Durgu, prosí o různé druhy hmotného zisku. Takové činnosti jsou mezi obyčejnými lidmi velmi populární, ale jsou to jen pokusy hloupých, slepých lidí (sei jñāna-andha).

A materialist does not actually know why one should become a devotee. A devotee’s only concern is to satisfy the Supreme Personality of Godhead. Pure devotional service is defined by Śrīla Rūpa Gosvāmī:

Materialista neví, proč by se měl člověk stát oddaným. Jediným zájmem oddaného je uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství. Čistou oddanou službu definuje Śrīla Rūpa Gosvāmī:

anyābhilāṣitā-śūnyaṁjñāna-karmādy-anāvṛtam
ānukūlyena kṛṣṇānu-
śīlanaṁ bhaktir uttamā
anyābhilāṣitā-śūnyaṁ
jñāna-karmādy-anāvṛtam
ānukūlyena kṛṣṇānu-
śīlanaṁ bhaktir uttamā

One should be completely free from all material desires and should serve Kṛṣṇa simply to please Him. When people become interested in their own sense gratification (bhukti-mukti-siddhi-kāmī), some of them desire to enjoy the material world to the fullest extent, some of them desire to be liberated and merge into the existence of Brahman, and others want to perform magic through mystic power and thus become incarnations of God. These are all against the principles of devotional service. One must be free from all material desires. The desire of the impersonalist to merge into the existence of Brahman is also material because such an impersonalist wants to gratify his senses by merging into the existence of Kṛṣṇa instead of serving His lotus feet. Even if such a person merges into the Brahman effulgence, he falls down again into material existence. As stated in Śrīmad-Bhāgavatam (10.2.32):

Oddaný by měl být zcela oproštěný od všech hmotných tužeb a měl by Kṛṣṇovi sloužit jen proto, aby Ho potěšil. Někteří z těch, kdo se zajímají pouze o uspokojení svých vlastních smyslů (bhukti-mukti-siddhi-kāmī), si přejí v plné míře užívat tohoto hmotného světa, někteří z nich touží po osvobození a splynutí s Brahmanem a jiní zase chtějí provádět kouzla na základě mystických sil a stát se tak inkarnacemi Boha. To vše je v rozporu se zásadami oddané služby. Všech hmotných tužeb je nutné se vzdát. Touha impersonalisty splynout s Brahmanem je také hmotná, protože takový impersonalista chce splynutím s Kṛṣṇou uspokojit svoje smysly, místo aby sloužil Jeho lotosovým nohám. Taková osoba poklesne zpátky do hmotné existence, i kdyby již splynula se září Brahmanu. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.2.32) se uvádí:

āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ
patanty adho ’nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ
āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ
patanty adho 'nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ

Because Māyāvādī philosophers have no information regarding the transcendental service of the Lord, even after attaining liberation from material activities and merging into the Brahman effulgence, they must come down again to this material world.

Māyāvādští filosofové se dokonce i poté, co dosáhli osvobození od hmotných činností a splynuli se září Brahmanu, musí vrátit do tohoto hmotného světa, protože nevědí nic o transcendentální službě Pánu.