Text 20

Text

Verš

sevya-buddhi āropiyā karena sevana
svābhāvika dāsī-bhāva karena āropaṇa

Synonyms

Synonyma

sevya-buddhi āropiyā — considering worshipable; karena sevana — engages in service; svābhāvika — by his natural position; dāsī-bhāva — as a maidservant; karena āropaṇa — considers.

sevya-buddhi āropiyā — považující za hodné uctívání; karena sevana — věnuje se službě; svābhāvika — svým přirozeným postavením; dāsī-bhāva — za služebnici; karena āropaṇa — považuje se.

Translation

Překlad

Śrīla Rāmānanda Rāya used to act in that way because he thought of himself in his original position as a maidservant of the gopīs. Thus although externally he appeared to be a man, internally, in his original spiritual position, he considered himself a maidservant and considered the two girls gopīs.

Śrīla Rāmānanda Rāya takto jednal proto, že se viděl ve svém původním postavení služebnice gopī. Přestože tedy navenek vypadal jako muž, vnitřně, ve svém původním duchovním postavení, se považoval za služebnou a obě dívky považoval za gopī.

Purport

Význam

Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura writes in his Amṛta-pravāha-bhāṣya: “Śrīla Rāmānanda Rāya composed a drama named Jagannātha-vallabha-nāṭaka, and he engaged two young girls who were professional dancers and singers to demonstrate the ideology of the drama. Such girls, who are called deva-dāsīs, are still employed in the temple of Jagannātha, where they are called māhārīs. Śrī Rāmānanda Rāya engaged two such girls, and because they were meant to play the parts of gopīs, he taught them how to awaken thoughts like those of the gopīs. Because the gopīs are worshipable personalities, Rāmānanda Rāya, who considered the two girls gopīs and himself their maidservant, engaged in their service by massaging their bodies with oil to cleanse them completely. Because Rāmānanda Rāya always placed himself in the position of a maidservant of the gopīs, his rehearsal with the girls was actually on the spiritual platform.”

Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura ve své Amṛta-pravāha-bhāṣyi píše: „Śrīla Rāmānanda Rāya složil divadelní hru s názvem Jagannātha-vallabha-nāṭaka a zaměstnal dvě mladé dívky, jejichž povoláním bylo tančit a zpívat, aby ztvárnily myšlenky této hry. Takovým dívkám se říká deva-dāsī a jsou dodnes zaměstnávány v Jagannāthově chrámu, kde se jim říká māhārī. Śrī Rāmānanda Rāya zaměstnal dvě takové dívky, a protože měly hrát role gopī, učil je, jak se vcítit do myšlenek gopī. Gopī jsou úctyhodné osobnosti, a Rāmānanda Rāya, který obě dívky považoval za gopī a sebe za jejich služebnou, jim proto sloužil tím, že jejich těla masíroval olejem, aby je důkladně očistil. Protože Rāmānanda Rāya vždy jednal v postavení služebnice gopī, bylo jeho nacvičování s dívkami na duchovní úrovni.“

Because there was no question of personal sense gratification when Śrī Rāmānanda Rāya was serving the girls, his mind was steady and his body untransformed. This is not to be imitated, nor is such a mentality possible for anyone but Śrī Rāmānanda Rāya, as Śrī Caitanya Mahāprabhu will explain. The example of Śrī Rāmānanda Rāya is certainly unique. The author of Śrī Caitanya-caritāmṛta has given this description because in perfect devotional service one can attain such a position. Nevertheless, one must understand this subject very seriously and never attempt to imitate such activities.

Při službě dívkám u Rāmānandy Rāye nepřipadal v úvahu smyslový požitek, a tak jeho mysl zůstávala klidná a jeho tělo beze změny. To se však nedá napodobovat, a jak vysvětlí Śrī Caitanya Mahāprabhu později, nikdo jiný než Rāmānanda Rāya takovou mentalitu nemůže mít. Příklad Śrī Rāmānandy Rāye je opravdu výjimečný. Tento popis předkládá autor Śrī Caitanya-caritāmṛty proto, že takového postavení lze dosáhnout dokonalou oddanou službou. Tomuto tématu je však třeba velmi vážně porozumět a nikdy se nesnažit tyto činnosti napodobovat.