Text 71

Text

Verš

tāra madhye sarva-śreṣṭha nāma-saṅkīrtana
niraparādhe nāma laile pāya prema-dhana

Synonyms

Synonyma

tāra madhye — of the nine different types of devotional service; sarva-śreṣṭha — the most important of all; nāma-saṅkīrtana — chanting of the holy name of the Lord; niraparādhe — without offenses; nāma laile — if one chants the holy name; pāya — he gets; prema-dhana — the most valuable ecstatic love of Kṛṣṇa.

tāra madhye — z devíti různých způsobů oddané služby; sarva-śreṣṭha — nejdůležitější ze všech; nāma-saṅkīrtana — zpívání svatého jména Pána; niraparādhe — bez přestupků; nāma laile — když někdo zpívá svaté jméno; pāya — získá; prema-dhana — nejcennější extatickou lásku.

Translation

Překlad

“Of the nine processes of devotional service, the most important is to always chant the holy name of the Lord. If one does so, avoiding the ten kinds of offenses, one very easily obtains the most valuable love of Godhead.”

„Nejdůležitějším z těchto devíti způsobů oddané služby je neustálé zpívání svatého jména Pána. Ten, kdo to dělá a vyhýbá se zároveň deseti druhům přestupků, snadno dosáhne té nejcennější lásky k Bohu.“

Purport

Význam

Śrīla Jīva Gosvāmī Prabhu gives the following directions in his Bhakti-sandarbha (270):

Śrīla Jīva Gosvāmī ve své Bhakti-sandarbě (270) předkládá následující pokyny:

iyaṁ ca kīrtanākhyā bhaktir bhagavato dravya-jāti-guṇa-kriyābhir dīna-janaika-viṣayāpāra-karuṇā-mayīti śruti-purāṇādi-viśrutiḥ. ata eva kalau svabhāvata evāti-dīneṣu lokeṣu āvirbhūya tān anāyāsenaiva tat-tad-yuga-gata-mahā-sādhanānāṁ sarvam eva phalaṁ dadānā sā kṛtārthayati. yata eva tayaiva kalau bhagavato viśeṣataś ca santoṣo bhavati.

“Chanting the holy name is the chief means of attaining love of Godhead. This chanting or devotional service does not depend on any paraphernalia, nor on one’s having taken birth in a good family. By humility and meekness one attracts the attention of Kṛṣṇa. That is the verdict of all the Vedas. Therefore if one becomes very humble and meek, he can easily attain the lotus feet of Kṛṣṇa in this Age of Kali. That is the fulfillment of all great sacrifices, penances and austerities because when one achieves ecstatic love of Godhead, he attains the complete perfection of life. Therefore whatever one does in executing devotional service must be accompanied by the chanting of the holy name of the Lord.” The chanting of the holy name of Kṛṣṇa — Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare — has been praised by Śrīla Rūpa Gosvāmī in his Nāmāṣṭaka (verse 1):

„Zpívání svatého jména Pána je hlavní prostředek pro dosažení lásky k Bohu. Toto zpívání neboli oddaná služba nezávisí na žádném vybavení ani na zrození v dobré rodině. Kṛṣṇovu pozornost na sebe upoutáme pokorou. To je výrok všech Véd. Pokud je tedy někdo velice pokorný, může v tomto věku Kali snadno dosáhnout lotosových nohou Kṛṣṇy. To je naplněním všech velkých obětí a askeze, protože dosažením extatické lásky k Bohu oddaný dosáhne naprosté životní dokonalosti. Vše, co v rámci oddané služby děláme, tedy musí být doprovázeno neustálým zpíváním svatého jména Pána.“ Zpívání svatého jména Kṛṣṇy – Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare – vychvaluje Śrīla Rūpa Gosvāmī ve své Nāmāṣṭace (1):

nikhila-śruti-mauli-ratna-mālā-
dyuti-nīrājita-pāda-paṅkajānta
ayi mukta-kulair upāsyamānaṁ
paritas tvāṁ hari-nāma saṁśrayāmi

“O Hari-nāma! The tips of the toes of Your lotus feet are constantly being worshiped by the glowing radiance emanating from the string of gems known as the Upaniṣads, the crown jewels of all the Vedas. You are eternally adored by liberated souls such as Nārada and Śukadeva. O Hari-nāma! I take complete shelter of You.”

„Ó Hari-nāme! Špičky prstů Tvých lotosových nohou jsou neustále uctívány září vycházející ze šňůr drahokamů známých jako Upaniṣady, jež jsou korunními klenoty všech Véd. Osvobozené duše jako Nārada a Śukadeva Tě věčně oslavují. Ó Hari-nāme! Zcela se Ti odevzdávám.“

Similarly, Śrīla Sanātana Gosvāmī has praised the chanting of the holy name as follows in his Bṛhad-bhāgavatāmṛta (part one, chapter One, verse 9):

Podobně vychvaluje zpívání svatého jména Śrīla Sanātana Gosvāmī ve své Bṛhad-bhāgavatāmṛtě (1.1.9):

jayati jayati nāmānanda-rūpaṁ murārer
viramita-nija-dharma-dhyāna-pūjādi-yatnam
katham api sakṛd āttaṁ mukti-daṁ prāṇināṁ yat
paramam amṛtam ekaṁ jīvanaṁ bhūṣaṇaṁ me

“All glories, all glories to the all-blissful holy name of Śrī Kṛṣṇa, which causes the devotee to give up all conventional religious duties, meditation and worship. When somehow or other uttered even once by a living entity, the holy name awards him liberation. The holy name of Kṛṣṇa is the highest nectar. It is my very life and my only treasure.”

„Sláva, sláva dokonale blaženému svatému jménu Śrī Kṛṣṇy, které způsobuje, že se oddaný vzdá všech běžných náboženských povinností, meditace a uctívání. Pokud živá bytost byť jen jednou vysloví svaté jméno, získá od Něho osvobození. Svaté jméno Kṛṣṇy je ten největší nektar. Je to celý můj život a jediný poklad.“

In Śrīmad-Bhāgavatam (2.1.11) Śukadeva Gosvāmī says:

Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (2.1.11) Śukadeva Gosvāmī říká:

etan nirvidyamānānām icchatām akuto-bhayam
yogināṁ nṛpa nirṇītaṁ harer nāmānukīrtanam

“O King, constant chanting of the holy name of the Lord after the ways of the great authorities is the doubtless and fearless way of success for all, including those who are free from all material desires, those who are desirous of all material enjoyment, and those who are self-satisfied by dint of transcendental knowledge.”

„Ó králi, neustálé zpívání svatého jména Pána po vzoru velkých autorit je cestou, po které bez pochyb a beze strachu dojdou k úspěchu všichni, včetně těch, kdo jsou zcela prosti hmotných tužeb, těch, kdo touží po veškerém hmotném požitku, i těch, kdo jsou díky transcendentálnímu poznání spokojení sami v sobě.“

In Śrīmad-Bhāgavatam (6.3.22) Yamarāja says:

Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (6.3.22) Yamarāja říká:

etāvān eva loke ’smin puṁsāṁ dharmaḥ paraḥ smṛtaḥ
bhakti-yogo bhagavati tan-nāma-grahaṇādibhiḥ

“Devotional service, beginning with the chanting of the holy name of the Lord, is the ultimate religious principle for the living entity in human society.”

„Oddaná služba, která začíná zpíváním svatého jména Pána, je pro živou bytost v lidské společnosti nejvyšším náboženským principem.“

Similarly, Śrī Caitanya Mahāprabhu has said in His Śikṣāṣṭaka (3):

Také Śrī Caitanya Mahāprabhu říká ve své Śikṣāṣṭace (3):

tṛṇād api su-nīcena taror iva sahiṣṇunā
amāninā māna-dena kīrtanīyaḥ sadā hariḥ

“One should chant the holy name of the Lord in a humble state of mind, thinking oneself lower than the straw in the street. One should be more tolerant than a tree, devoid of all sense of false prestige and ready to offer all respect to others. In such a state of mind one can chant the holy name of the Lord constantly.” Regarding the ten offenses in chanting the holy name, one may refer to Ādi-līlā, chapter eight, verse 24.

„Člověk by měl zpívat svaté jméno Pána s pokornou myslí a považovat se za nižšího než tráva na ulici. Má být snášenlivější než strom, bez jediné stopy falešné ctižádosti a připravený vzdávat úctu druhým. V takovém rozpoložení mysli lze zpívat svaté jméno Pána neustále.“ Pojednání o deseti přestupcích při zpívání svatého jména Pána se nachází v Ādi-līle 8.24.