Text 95
Text 95
Text
Verš
sevya-sevaka-bhāva chāḍi’ āpanāre ‘īśvara’ māne
sevya-sevaka-bhāva chāḍi’ āpanāre ‘īśvara’ māne
Synonyms
Synonyma
vaiṣṇava hañā — being a Vaiṣṇava; yebā — anyone who; śārīraka-bhāṣya — the Māyāvāda commentary Śārīraka-bhāṣya; śune — listens to; sevya-sevaka-bhāva — the Kṛṣṇa conscious attitude that the Lord is the master and the living entity is His servant; chāḍi’ — giving up; āpanāre — himself; īśvara — the Supreme Lord; māne — considers.
vaiṣṇava hañā — jsoucí vaiṣṇavou; yebā — každý, kdo; śārīraka-bhāṣya — māyāvādský komentář Śārīraka-bhāṣya; śune — poslouchá; sevya-sevaka-bhāva — Kṛṣṇy si vědomého postoje, že Pán je vládce a živá bytost je Jeho služebník; chāḍi' — vzdávající se; āpanāre — sebe; īśvara — za Nejvyššího Pána; māne — považuje.
Translation
Překlad
“When a Vaiṣṇava listens to the Śārīraka-bhāṣya, the Māyāvāda commentary upon the Vedānta-sūtra, he gives up the Kṛṣṇa conscious attitude that the Lord is the master and the living entity is His servant. Instead, he considers himself the Supreme Lord.
„Vaiṣṇava, který poslouchá Śārīraka-bhāṣyu, māyāvādský komentář na Vedānta-sūtru, upustí od Kṛṣṇy si vědomého postoje, že Pán je vládce a živá bytost Jeho služebník, a začne sebe považovat za Nejvyššího Pána.“
Purport
Význam
The philosophers known as kevalādvaita-vādīs generally occupy themselves with hearing the Śārīraka-bhāṣya, a commentary by Śaṅkarācārya advocating that one impersonally consider oneself the Supreme Lord. Such Māyāvāda philosophical commentaries upon the Vedānta-sūtra are simply imaginary, but there are other commentaries on the Vedānta-sūtra. The commentary by Śrīla Rāmānujācārya, known as Śrī-bhāṣya, establishes the viśiṣṭādvaita-vāda philosophy. Similarly, in the Brahma-sampradāya, Madhvācārya’s Pūrṇaprajña-bhāṣya establishes śuddha-dvaita-vāda. In the Kumāra-sampradāya, or Nimbārka-sampradāya, Śrī Nimbārka establishes the philosophy of dvaitādvaita-vāda in the Pārijāta-saurabha-bhāṣya. And in the Viṣṇu-svāmi-sampradāya, or Rudra-sampradāya, which comes from Lord Śiva, Viṣṇu Svāmī has written a commentary called Sarvajñabhāṣya, which establishes śuddhādvaita-vāda.
Filosofové známí jako kevalādvaita-vādī se většinou věnují naslouchání Śaṅkarācāryovu komentáři Śārīraka-bhāṣya, který hlásá, že bychom se měli neosobně považovat za Nejvyššího Pána. Tyto māyāvādské filosofické komentáře k Vedānta-sūtře jsou prostě vymyšlené. K Vedānta-sūtře však existují ještě jiné komentáře. Komentář Śrīly Rāmānujācāryi, známý jako Śrī-bhāṣya, prosazuje filosofii viśiṣṭādvaita-vāda. V Brahma-sampradāyi pak Madhvācāryův komentář s názvem Pūrṇaprajña-bhāṣya prosazuje śuddha-dvaita-vādu. V Kumāra-sampradāyi neboli Nimbārka-sampradāyi Śrī Nimbārka v knize Pārijāta-saurabha-bhāṣya ustanovuje filosofii dvaitādvaita-vāda. A ve Viṣṇu-svāmi-sampradāyi neboli Rudra-sampradāyi, která pochází od Pána Śivy, napsal Viṣṇu Svāmī komentář zvaný Sarvajña-bhāṣya, prosazující śuddhādvaita-vādu.
A Vaiṣṇava should study the commentaries on the Vedānta-sūtra written by the four sampradāya-ācāryas, namely Śrī Rāmānujācārya, Madhvācārya, Viṣṇu Svāmī and Nimbārka, for these commentaries are based upon the philosophy that the Lord is the master and that all living entities are His eternal servants. One interested in studying Vedānta philosophy properly must study these commentaries, especially if he is a Vaiṣṇava. These commentaries are always adored by Vaiṣṇavas. The commentary by Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī is elaborately given in the Ādi-līlā, chapter seven, text 101. The Māyāvāda commentary Śārīraka-bhāṣya is like poison for a Vaiṣṇava. It should not be touched at all. Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura remarks that even a mahā-bhāgavata, or highly elevated devotee who has surrendered himself unto the lotus feet of Kṛṣṇa, sometimes falls down from pure devotional service if he hears the Māyāvāda philosophy of the Śārīraka-bhāṣya. This commentary should therefore be shunned by all Vaiṣṇavas.
Vaiṣṇava by měl studovat komentáře k Vedānta-sūtře od těchto čtyř sampradāya-ācāryů, jmenovitě Śrī Rāmānujācāryi, Madhvācāryi, Viṣṇu Svāmīho a Nimbārky, protože tyto komentáře jsou založené na filosofii, že Pán je vládce a všechny živé bytosti jsou Jeho věční služebníci. Ten, kdo chce správně studovat filosofii Vedānty, musí prostudovat tyto komentáře, zvláště pokud je vaiṣṇava. Vaiṣṇavové chovají tyto komentáře v nejvyšší úctě. Komentář Śrīly Bhaktisiddhānty Sarasvatīho Ṭhākura je obšírně popsán v Ādi-līle 7.101. Māyāvādský komentář Śārīraka-bhāṣya je pro vaiṣṇavu jako jed, a proto by se ho vůbec neměl dotknout. Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura poznamenává, že z úrovně čisté oddané služby někdy poklesne dokonce i mahā-bhāgavata neboli vysoce pokročilý oddaný odevzdaný lotosovým nohám Kṛṣṇy, pokud poslouchá māyāvādskou filosofii Śārīraka-bhāṣyi. Všichni vaiṣṇavové by se proto měli tomuto komentáři vyhýbat.