Skip to main content

Text 53

Text 53

Text

Verš

cintātra jāgarodvegau
tānavaṁ malināṅgatā
pralāpo vyādhir unmādo
moho mṛtyur daśā daśa
cintātra jāgarodvegau
tānavaṁ malināṅgatā
pralāpo vyādhir unmādo
moho mṛtyur daśā daśa

Synonyms

Synonyma

cintā — anxiety; atra — here (because of separation from Kṛṣṇa); jāgara — wakefulness; udvegau — and mental agitation; tānavam — thinness; malina-aṅgatā — an unclean, almost dirty state of the body; pralāpaḥ — talking like a madman; vyādhiḥ — disease; unmādaḥ — madness; mohaḥ — illusion; mṛtyuḥ — death; daśāḥ — conditions; daśa — ten.

cintā — úzkost; atra — zde (z odloučení od Kṛṣṇy); jāgara — bdělost; udvegau — a mentální neklid; tānavam — vyzáblost; malina-aṅgatā — nečisté, téměř špinavé tělo; pralāpaḥ — bláznivá mluva; vyādhiḥ — nemoc; unmādaḥ — šílenství; mohaḥ — iluze; mṛtyuḥ — smrt; daśāḥ — stavů; daśa — deset.

Translation

Překlad

“The ten bodily transformations resulting from separation from Kṛṣṇa are anxiety, wakefulness, mental agitation, thinness, uncleanliness, talking like a madman, disease, madness, illusion and death.”

„Úzkost, bdění, mentální neklid, vyzáblost, nečistota, bláznivá mluva, churavost, šílenství, iluze a smrt je deset tělesných proměn způsobených odloučením od Kṛṣṇy.“

Purport

Význam

This verse is part of a description of Śrīmatī Rādhārāṇī’s different traits from Ujjvala-nīlamaṇi (Vipralambha-prakaraṇa 153), by Śrīla Rūpa Gosvāmī. In this book, he elaborately explains the ten symptoms as follows.

Tento verš z Ujjvala-nīlamaṇi (Vipralambha-prakaraṇa 153) od Śrīly Rūpy Gosvāmīho je částí popisu různých stavů Śrīmatī Rādhārāṇī. Oněch deset příznaků je v této jeho knize podrobně popsáno takto:

Cintā, anxiety. As stated in the Haṁsa-dūta (2):

Cintā, úzkost. V Haṁsa-dūtě (2) se říká:

yadā yāto gopī-hṛdaya-madano nanda-sadanān
mukundo gāndinyās tanayam anurundhan madhu-purīm
tadāmāṅkṣīc cintā-sariti ghana-ghūrṇāparicayair
agādhāyāṁ bādhāmaya-payasi rādhā virahiṇī
yadā yāto gopī-hṛdaya-madano nanda-sadanān
mukundo gāndinyās tanayam anurundhan madhu-purīm
tadāmāṅkṣīc cintā-sariti ghana-ghūrṇāparicayair
agādhāyāṁ bādhāmaya-payasi rādhā virahiṇī

“At Akrūra’s request, Kṛṣṇa and Balarāma left the house of Nanda Mahārāja for Mathurā. At that time the mind of Śrīmatī Rādhārāṇī was disrupted, and She became almost mad because of extreme separation from Kṛṣṇa. She experienced great mental pain and agitation, which caused Her to drown in mental speculation in the river of anxiety. She thought, ‘Now I am going to die, and when I die, Kṛṣṇa will surely come back to see Me again. But when He hears of My death from the people of Vṛndāvana, He will certainly be very unhappy. Therefore I shall not die.’ ” This is the explanation of the word cintā.

„Kṛṣṇa a Balarāma na Akrūrovu žádost opustili dům Nandy Mahārāje a odjeli do Mathury. Mysl Śrīmatī Rādhārāṇī byla tehdy rozrušená, a Ona ze silného odloučení od Kṛṣṇy téměř zešílela. Zakoušela velkou mentální bolest a úzkost, které Ji utápěly v mentální spekulaci v řece úzkosti. Myslela si: ,Nyní zemřu, a až zemřu, Kṛṣṇa se jistě vrátí, aby Mě znovu viděl. Až se však od vrindávanských obyvatel dozví o Mé smrti, určitě Ho to zarmoutí. Proto umírat nebudu.̀  “ To je vysvětlení slova cintā.

Jāgara, wakefulness. As stated in the Padyāvalī (326):

Jāgara, bdělost. V Padyāvalī (326) se píše:

yāḥ paśyanti priyaṁ svapnedhanyās tāḥ sakhi yoṣitaḥ
asmākaṁ tu gate kṛṣṇe
gatā nidrāpi vairiṇī
yāḥ paśyanti priyaṁ svapne
dhanyāstāḥ sakhi yoṣitaḥ
asmākaṁ tu gate kṛṣṇe
gatā nidrāpi vairiṇī

Thinking Herself very unfortunate, Śrīmatī Rādhārāṇī addressed Her very dear friend Viśākhā, “My dear friend, if I could see Kṛṣṇa in My dreams, I would certainly be glorified for My great fortune. But what can I do? Sleep also plays mischievously with Me. Indeed, it has become My enemy. Therefore I have not slept since the departure of Kṛṣṇa.”

S pocitem velkého neštěstí oslovila Śrīmatī Rādhārāṇī svou drahou přítelkyni Viśākhu takto: „Má drahá přítelkyně, kdybych tak ve svých snech viděla Kṛṣṇu, jistě bych byla za to své velké štěstí opěvována. Co však nadělám? Spánek si se Mnou také hanebně zahrává. Stal se ve skutečnosti Mým nepřítelem. Od doby, co Kṛṣṇa odejel, jsem ještě neusnula.“

Udvega, mental agitation. This word is explained in the Haṁsa-dūta (104) as follows:

Udvega, mentální neklid. Toto slovo je vysvětlené v Haṁsa-dūtě (104) takto:

mano me hā kaṣṭaṁ jvalati kim ahaṁ hanta karavai
na pāraṁ nāvāraṁ su-mukhi kalayāmy asya jaladheḥ
iyaṁ vande mūrdhnā sapadi tam upāyaṁ kathaya me
parāmṛśye yasmād dhṛti-kaṇikayāpi kṣaṇikayā
mano me hā kaṣṭaṁ jvalati kim ahaṁ hanta karavai
na pāraṁ nāvāraṁ su-mukhi kalayāmy asya jaladheḥ
iyaṁ vande mūrdhnā sapadi tam upāyaṁ kathaya me
parāmṛśye yasmād dhṛti-kaṇikayāpi kṣaṇikayā

Śrīmatī Rādhārāṇī addressed Lalitā, “My dear beautiful-faced Lalitā, I cannot express how My heart is burning. It is a great, unfathomable ocean of anxiety. Still, I wish to offer My obeisances at your lotus feet. What shall I do? Please consider My condition and advise Me how I can become peaceful. That is My desire.”

Śrīmatī Rādhārāṇī oslovila Lalitu: „Má drahá Lalito s krásnou tváří, nedokáži popsat, jak Mi hoří srdce. Je to velký, nezměrný oceán úzkosti. Přesto se chci poklonit u tvých lotosových nohou. Co mám dělat? Zamysli se prosím nad Mou situací a poraď Mi, jak se můžu uklidnit. To je Má touha.“

Tānava, thinness, is described as follows:

Tānava, vyzáblost, je popsána následovně:

udañcad-vaktrāmbhoruha-vikṛtir antaḥ-kulaṣitā
sadāhārābhāva-glapita-kuca-kokā yadu-pate
viśuṣyantī rādhā tava viraha-tāpād anu-dinaṁ
nidāghe kuly eva kraśima-paripākaṁ prathayati
udañcad-vaktrāmbhoruha-vikṛtir antaḥ-kulaṣitā
sadāhārābhāva-glapita-kuca-kokā yadu-pate
viśuṣyantī rādhā tava viraha-tāpād anu-dinaṁ
nidāghe kuly eva kraśima-paripākaṁ prathayati

When Uddhava returned to Mathurā after visiting Vṛndāvana, Lord Kṛṣṇa inquired from him about Rādhārāṇī and Viśākhā. Uddhava replied as follows: “Consider the condition of the gopīs! Śrīmatī Rādhārāṇī especially is in a very painful condition because of separation from You. She has grown skinny, and Her bodily luster is almost gone. Her heart is immersed in pain, and because She has given up eating, Her breasts have become black, as if diseased. Because of separation from You, all the gopīs, especially Rādhārāṇī, appear like dried-up water holes under the scorching heat of the sun.”

Když se Uddhava po návštěvě Vrindávanu vrátil do Mathury, Pán Kṛṣṇa se ho zeptal na Rādhārāṇī a Viśākhu. Uddhava odpověděl takto: „Je na pováženou, v jakém jsou gopī stavu! Zvláště Śrīmatī Rādhārāṇī zažívá nesmírně bolestivé stavy z odloučení od Tebe. Je vyzáblá a Její tělesný lesk téměř vyhasl. Její srdce se utápí v bolesti, a protože přestala jíst, Její ňadra zčernala, jako by byla nemocná. Vlivem odloučení od Tebe vypadají všechny gopī, a zvláště Rādhārāṇī, jako louže vysušené spalujícím žárem slunce.“

Malina-aṅgatā, uncleanliness, is described as follows:

Malina-aṅgatā, nečistota, je popsána takto:

hima-visara-viśīrṇāmbhoja-tulyānana-śrīḥ
khara-marud-aparajyad-bandhu-jīvopamauṣṭhī
agha-hara śarad-arkottāpitendīvarākṣī
tava viraha-vipatti-mlāpitāsīd viśākhā
hima-visara-viśīrṇāmbhoja-tulyānana-śrīḥ
khara-marud-aparajyad-bandhu-jīvopamauṣṭhī
agha-hara śarad-arkottāpitendīvarākṣī
tava viraha-vipatti-mlāpitāsīd viśākhā

Uddhava said to Kṛṣṇa, “O most auspicious Kṛṣṇa, please hear me. The tribulation caused by Your absence has made Viśākhā languid. Her lips tremble like trees in a strong wind. Her beautiful face is like a lotus flower that has withered under the snow, and her eyes are like lotus petals scorched by the heat of the autumn sun.”

Uddhava řekl Kṛṣṇovi: „Ó nejpříznivější Kṛṣṇo, prosím poslouchej. Viśākhā je z utrpení způsobeného odloučením od Tebe malátná. Rty se jí chvějí jako stromy v silném větru. Její překrásná tvář je jako lotosový květ, který zvadl pod vrstvou sněhu, a její oči jsou jako okvětní lístky lotosu spálené horkem podzimního slunce.“

Pralāpa, mad talking, is explained in the Lalita-mādhava as follows:

Pralāpa neboli bláznivé řeči jsou v Lalita-mādhavě vysvětlené takto:

kva nanda-kula-candramāḥ kva śikhi-candra-kālaṅkṛtiḥ
kva mandra-muralī-ravaḥ kva nu surendra-nīla-dyutiḥ
kva rāsa-rasa-tāṇḍavī kva sakhi jīva-rakṣauṣadhir
nidhir mama suhṛttamaḥ kva tava hanta hā dhig vidhiḥ
kva nanda-kula-candramāḥ kva śikhi-candra-kālaṅkṛtiḥ
kva mandra-muralī-ravaḥ kva nu surendra-nīla-dyutiḥ
kva rāsa-rasa-tāṇḍavī kva sakhi jīva-rakṣauṣadhir
nidhir mama suhṛttamaḥ kva tava hanta hā dhig vidhiḥ

This is Śrīmatī Rādhārāṇī’s lamentation for Her beloved Kṛṣṇa, who was away from home. A woman whose husband has left home and gone to a foreign land is called proṣita-bhartṛkā. Lamenting for Kṛṣṇa in the same way that such a woman laments for her husband, Śrīmatī Rādhārāṇī said, “My dear friend, where is the glory of the family of Mahārāja Nanda, who wears a half-moon ornament on His head? Where is Kṛṣṇa, whose hue is like that of the indranīla jewel and who plays so nicely on His flute? Where is your friend, the best of all men, so expert in dancing in the circle of the rāsa dance? Where is He who is the real medicine to save Me from dying of heart disease? I must condemn Providence, for he has caused Me so many tribulations by separating Me from Kṛṣṇa.”

Śrīmatī Rādhārāṇī zde naříká pro svého milovaného Kṛṣṇu, který se vzdálil z domova. Ženě, jejíž manžel opustil domov a odešel do ciziny, se říká proṣita-bhartṛkā. Śrīmatī Rādhārāṇī pro Kṛṣṇu naříkala stejně jako taková žena pro svého manžela a říkala: „Má drahá přítelkyně, kam se poděla sláva rodiny Mahārāje Nandy, nosící na hlavě ozdobu ve tvaru půlměsíce? Kde je Kṛṣṇa, jehož pleť má barvu drahokamu indranīla a jenž tak pěkně hraje na flétnu? Kde je tvůj přítel, ten nejlepší z mužů, jenž tak dovedně tančí v kruhu tance rāsa? Kde je ten, jenž je skutečným lékem, který Mě může zachránit před úmrtím na nemocné srdce? Musím odsoudit osud, protože Mě oddělil od Kṛṣṇy a způsobil Mi tím tolik utrpení.“

Vyādhi, disease, is also described in the Lalita-mādhava:

Vyādhi neboli churavost je také popsaná v Lalita-mādhavě:

uttāpī puṭa-pākato ’pi garala-grāmād api kṣobhaṇo
dambholer api duḥsahaḥ kaṭur alaṁ hṛn-magna-śūlyād api
tīvraḥ prauḍha-visūcikāni cayato ’py uccair mamāyaṁ balī
marmāṇy adya bhinatti gokula-pater viśleṣa-janmā jvaraḥ
uttāpī puṭa-pākato 'pi garala-grāmād api kṣobhaṇo
dambholer api duḥsahaḥ kaṭur alaṁ hṛn-magna-śūlyād api
tīvraḥ prauḍha-visūcikāni cayato 'py uccair mamāyaṁ balī
marmāṇy adya bhinatti gokula-pater viśleṣa-janmā jvaraḥ

Being greatly afflicted by the pain of separation from Kṛṣṇa, Śrīmatī Rādhārāṇī said, “My dear Lalitā, kindly hear Me. I cannot bear suffering the fever of separation from Kṛṣṇa, nor can I explain it to you. It is something like gold melting in an earthen box. This fever produces more distress than poison, and it is more piercing than a thunderbolt. I suffer exactly like someone almost dead from cholera. To be giving Me so much pain, this fever must be very strong indeed.”

Śrīmatī Rādhārāṇī, soužená bolestí odloučení od Kṛṣṇy, řekla: „Moje drahá Lalito, prosím poslouchej Mě. Už nesnesu utrpení z horečky odloučení od Kṛṣṇy, ani ti je nedokáži popsat. Je to něco jako zlato rozpouštějící se v hliněné nádobě. Tato horečka způsobuje víc utrpení než jed a zraňuje víc než blesk. Trpím jako ten, kdo umírá na choleru. Tato horečka musí být opravdu silná, když Mi působí takovou bolest.“

Unmāda, madness, is explained as follows:

Unmāda neboli šílenství je vysvětleno následovně:

bhramati bhavana-garbhe nirnimittaṁ hasantī
prathayati tava vārtāṁ cetanācetaneṣu
luṭhati ca bhuvi rādhā kampitāṅgī murāre
viṣama-viraha-khedodgāri-vibhrānta-cittā
bhramati bhavana-garbhe nirnimittaṁ hasantī
prathayati tava vārtāṁ cetanācetaneṣu
luṭhati ca bhuvi rādhā kampitāṅgī murāre
viṣama-viraha-khedodgāri-vibhrānta-cittā

Uddhava said to Kṛṣṇa, “My dear Kṛṣṇa, all the gopīs are so afflicted by Your absence that they have become almost mad. O Murāri, at home Śrīmatī Rādhārāṇī laughs unnecessarily and, like a madwoman, inquires about You from every entity without distinction, even from the stones. She rolls on the ground, unable to bear the agony of Your absence.”

Uddhava řekl Kṛṣṇovi: „Můj drahý Kṛṣṇo, všechny gopī jsou tak zasažené Tvou nepřítomností, že se téměř zbláznily. Ó Murāri, Śrīmatī Rādhārāṇī se doma bez příčiny směje jako šílená a ptá se na Tebe každé bytosti bez rozlišování, dokonce i kamenů. Válí se po zemi, neboť nedokáže snášet muka Tvé nepřítomnosti.“

Moha, illusion, is explained as follows:

Moha neboli iluze je vysvětlena takto:

nirundhe dainyābdhiṁ harati guru-cintā paribhavaṁ
vilumpaty unmādaṁ sthagayati balād bāṣpa-laharīm
idānīṁ kaṁsāre kuvalaya-dṛśaḥ kevalam idaṁ
vidhatte sācivyaṁ tava viraha-mūrcchā-sahacarī
nirundhe dainyābdhiṁ harati guru-cintā paribhavaṁ
vilumpaty unmādaṁ sthagayati balād bāṣpa-laharīm
idānīṁ kaṁsāre kuvalaya-dṛśaḥ kevalam idaṁ
vidhatte sācivyaṁ tava viraha-mūrcchā-sahacarī

Lalitā wrote Kṛṣṇa the following letter on Śrīmatī Rādhārāṇī’s behalf: “My dear Kṛṣṇa, Śrīmatī Rādhārāṇī has fallen unconscious on the ground, Her mind greatly agitated by Her separation from You. O enemy of Kaṁsa, You have now become a first-class politician, and therefore You can supposedly give relief to everyone. Therefore please consider the plight of Śrīmatī Rādhārāṇī, or very soon You will hear of Her death. Maybe at that time You will lament, although now You are jubilant.”

Lalita napsala Kṛṣṇovi v zájmu Śrīmatī Rādhārāṇī následující dopis: „Můj drahý Kṛṣṇo, Śrīmatī Rādhārāṇī se v bezvědomí zhroutila na zem, neboť Její mysl je velmi rozrušená odloučením od Tebe. Ó nepříteli Kaṁsy, stal ses nyní prvotřídním politikem, a proto bys měl být schopný poskytnout úlevu každému. Zamysli se prosím nad tím, v jak zoufalé situaci se Śrīmatī Rādhārāṇī nachází, nebo se brzy dozvíš, že zemřela. Potom budeš možná naříkat, i když se nyní raduješ.“

Mṛtyu, death, is explained in the Haṁsa-dūta (96):

Mṛtyu neboli smrt je v Haṁsa-dūtě (96) vysvětlena takto:

aye rāsa-krīḍā-rasika mama sakhyaṁ nava-navā
purā baddhā yena praṇaya-laharī hanta gahanā
sa cen muktāpekṣas tvam asi dhig imāṁ tūla-śakalaṁ
yad etasyā nāsā-nihitam idam adyāpi calati
aye rāsa-krīḍā-rasika mama sakhyaṁ nava-navā
purā baddhā yena praṇaya-laharī hanta gahanā
sa cen muktāpekṣas tvam asi dhig imāṁ tūlaśakalaṁ
yad etasyā nāsā-nihitam idam adyāpi calati

In the following letter, Lalitā chastised Kṛṣṇa for staying in Mathurā: “Simply by dancing in the circle of the rāsa dance, You attracted Śrīmatī Rādhārāṇī’s love. Why are You now so indifferent to my dear friend Rādhārāṇī? She is lying nearly unconscious, thinking of Your pastimes. I shall determine whether She is alive by putting a cotton swab under Her nostrils, and if She is still living, I shall chastise Her.”

Lalitā v následujícím dopise kárá Kṛṣṇu za to, že zůstal v Mathuře: „Tančením v kruhu tance rāsa jsi získal lásku Śrīmatī Rādhārāṇī. Proč jsi nyní k mé drahé přítelkyni Rādhārāṇī tak netečný? Leží téměř vbezvědomí, myšlenkami pohroužená ve Tvých zábavách. Přiložím Jí vatu k nosním dírkám, abych zjistila, zda ještě žije, a pokud ano, tak Ji pokárám.“