Skip to main content
Library » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Antya-līlā » CHAPTER THIRTEEN

Text 112

Text 112

Text

Verš

aṣṭa-māsa rahi’ prabhu bhaṭṭe vidāya dilā
‘vivāha nā kariha’ bali’ niṣedha karilā
aṣṭa-māsa rahi’ prabhu bhaṭṭe vidāya dilā
‘vivāha nā kariha’ bali’ niṣedha karilā

Synonyms

Synonyma

aṣṭa-māsa — for eight months; rahi’ — staying; prabhu — Śrī Caitanya Mahāprabhu; bhaṭṭe — to Raghunātha Bhaṭṭa; vidāya dilā — bid farewell; vivāha nā kariha — do not marry; bali’ — saying; niṣedha karilā — he forbade.

aṣṭa-māsa — osm měsíců; rahi' — poté, co zůstal; prabhu — Śrī Caitanya Mahāprabhu; bhaṭṭe — s Raghunāthem Bhaṭṭou; vidāya dilā — rozloučil se; vivāha nā kariha — nežeň se; bali' — říkající; niṣedha karilā — zakázal.

Translation

Překlad

After eight months, when Śrī Caitanya Mahāprabhu bade farewell to Raghunātha Bhaṭṭa, the Lord flatly forbade him to marry. “Do not marry,” the Lord said.

Po osmi měsících se Śrī Caitanya Mahāprabhu s Raghunāthem Bhaṭṭou rozloučil a přitom mu rezolutně zakázal se oženit. „Nežeň se,“ řekl Pán.

Purport

Význam

Raghunātha Bhaṭṭācārya had become a greatly advanced devotee while still unmarried. Śrī Caitanya Mahāprabhu could see this, and therefore He advised him not to begin the process of material sense gratification. Marriage is a concession for people who are unable to control their senses. Raghunātha, however, being an advanced devotee of Kṛṣṇa, naturally had no desire for sense gratification. Therefore Śrī Caitanya Mahāprabhu advised him not to enter the bondage of marriage. Generally a person cannot make much advancement in spiritual consciousness if he is married. He becomes attached to his family and is prone to sense gratification. Thus his spiritual advancement is very slow or almost nil.

Raghunātha Bhaṭṭa se stal velmi pokročilým oddaným jako dosud svobodný. Śrī Caitanya Mahāprabhu to viděl, a proto mu doporučil, aby s hmotným uspokojováním smyslů ani nezačínal. Manželství je ústupek pro lidi, kteří nedokáží ovládat své smysly. Raghunātha však byl pokročilý oddaný Kṛṣṇy a po uspokojování smyslů přirozeně vůbec netoužil. Proto mu Śrī Caitanya Mahāprabhu doporučil, aby nevstupoval do manželského svazku. Obvykle platí, že ženatý člověk nemůže dělat v duchovním životě příliš velký pokrok. Je připoutaný ke své rodině a má sklon k vyhledávání smyslového požitku. Jeho duchovní pokrok je tedy velmi pomalý nebo téměř žádný.