Text 202

Text

Verš

ei dui bhāiye āmi pāṭhāiluṅ vṛndāvane
śakti diyā bhakti-śāstra karite pravartane

Synonyms

Synonyma

ei — these; dui — two; bhāiye — brothers; āmi — I; pāṭhāiluṅ — sent; vṛndāvane — to Vṛndāvana; śakti diyā — empowering them; bhakti-śāstra — transcendental literature regarding devotional service; karite — to do; pravartane — establishing.

ei — tyto; dui — dva; bhāiye — bratry; āmi — Já; pāṭhāiluṅ — poslal jsem; vṛndāvane — do Vrindávanu; śakti diyā — poté, co jsem je zmocnil; bhakti-śāstra — transcendentální literatury týkající se oddané služby; karite — činit; pravartane — prosazení.

Translation

Překlad

“I empowered both of these brothers to go to Vṛndāvana to expand the literature of bhakti.”

„Oba tyto bratry jsem poslal do Vrindávanu a zmocnil je k rozšíření literatury o bhakti.“

Purport

Význam

Śrī Caitanya Mahāprabhu informed Śrīla Rāmānanda Rāya that he and Sanātana Gosvāmī had engaged equally in devotional service after giving up all relationships with material activity. Such renunciation is a symptom of an unalloyed devotee engaged in the service of the Lord with no tinge of material contamination. According to Śrī Caitanya Mahāprabhu, this is the position of tṛṇād api su-nīcena taror iva sahiṣṇunā. A pure devotee, free from the reactions of the material modes of nature, executes devotional service with tolerance like that of a tree. He also feels humbler than the grass. Such a devotee, who is called niṣkiñcana, or free from all material possessions, is always absorbed in emotional love of Godhead. He is reluctant to perform any kind of sense gratification. In other words, such a devotee is free from all material bondage, but he engages in Kṛṣṇa conscious activities. Such expert devotional service is performed without hypocrisy. Humility, renunciation and learned scholarship were combined in Sanātana Gosvāmī, the ideal pure devotee, who was on the same level of understanding as Śrīla Rāmānanda Rāya. Like Rāmānanda Rāya, Sanātana Gosvāmī was a fully cognizant expert in the conclusions of devotional service and was therefore able to describe such transcendental knowledge.

Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl Śrīlovi Rāmānandovi Rāyovi, že se on i Sanātana Gosvāmī po zřeknutí se všech vztahů k hmotným činnostem stejnou měrou zapojili do oddané služby. Toto odříkání je znakem ryzího oddaného zaměstnaného službou Pánu bez doteku hmotného znečištění. Podle Śrī Caitanyi Mahāprabhua je to postavení tṛṇād api su-nīcena taror iva sahiṣṇunā. Čistý oddaný, nedotčený účinky hmotných kvalit přírody, koná oddanou službu snášenlivě jako strom. Také se cítí pokornější než tráva. Takový oddaný, jemuž se říká niṣkiñcana, oproštěný od veškerého hmotného majetku, je neustále pohroužený v emotivní lásce k Bohu. Nemá chuť do jakéhokoliv uspokojování svých smyslů. Jinými slovy je prostý všech hmotných pout, ale zaměstnává se činnostmi s vědomím Kṛṣṇy. Tato vynikající oddaná služba se koná bez pokrytectví. V Sanātanovi Gosvāmīm, ideálním čistém oddaném, byla zároveň přítomná pokora, odříkání i vzdělanost a byl na stejné úrovni chápání jako Śrīla Rāmānanda Rāya. Sanātana Gosvāmī byl stejně jako Rāmānanda Rāya dokonalým odborníkem na závěry týkající se oddané služby, a proto byl schopný toto transcendentální poznání vysvětlovat.