Text 170
Text 170
Text
Verš
śata-patraṁ bata śarvarī-mukhe
iti kena sadā śriyojjvalaṁ
tulanām arhati mat-priyānanam
śata-patraṁ bata śarvarī-mukhe
iti kena sadā śriyojjvalaṁ
tulanām arhati mat-priyānanam
Synonyms
Synonyma
vidhuḥ — the moon; eti — becomes; divā — by daytime; virūpatām — faded away; śata-patram — the lotus flower; bata — alas; śarvarī-mukhe — in the beginning of evening; iti — thus; kena — with what; sadā — always; śriyā-ujjvalam — brilliant with beauty; tulanām — comparison; arhati — deserves; mat — of Me; priyā — of the dear one; ānanam — the face.
vidhuḥ — měsíc; eti — stává se; divā — denním světlem; virūpatām — pohaslý; śata-patram — lotosový květ; bata — běda; śarvarī-mukhe — v podvečer; iti — tak; kena — s čím; sadā — neustále; śriyā-ujjvalam — zářící krásou; tulanām — přirovnání; arhati — zaslouží si; mat — Mé; priyā — drahé; ānanam — tvář.
Translation
Překlad
“ ‘Although the effulgence of the moon is brilliant initially at night, in the daytime it fades away. Similarly, although the lotus is beautiful during the daytime, at night it closes. But, O My friend, the face of My most dear Śrīmatī Rādhārāṇī is always bright and beautiful, both day and night. Therefore, to what can Her face be compared?’
„ ,Měsíc sice zpočátku v noci září, ale přes den pohasne. Lotos je zase pěkný ve dne, ale na noc se zavírá. Ó Můj příteli, tvář Mé nejdražší Śrīmatī Rādhārāṇī je však jasná a krásná ve dne i v noci. K čemu ji tedy lze přirovnat?̀ “
Purport
Význam
This verse (Vidagdha-mādhava 5.20) is spoken by Śrī Kṛṣṇa to Madhumaṅgala.
Tímto veršem (Vidagdha-mādhava 5.20) promlouvá Śrī Kṛṣṇa k Madhumaṅgalovi.