Skip to main content

Foreword

Předmluva

Śrī Caitanya-caritāmṛta, by Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, is the principal work on the life and teachings of Śrī Kṛṣṇa Caitanya Mahāprabhu. Caitanya Mahāprabhu is the pioneer of a great social and religious movement that began in India about five hundred years ago and that has directly and indirectly influenced the subsequent course of religious and philosophical thinking not only in India but throughout the world. That Śrī Kṛṣṇa Caitanya’s influence has spread so far is due in large part to the efforts of His Divine Grace A. C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda, the present work’s translator and commentator and the founder and ācārya (spiritual guide) of the International Society for Krishna Consciousness.

Śrī Caitanya-caritāmṛta Śrīly Kṛṣṇadāse Kavirāje Gosvāmīho je hlavní dílo o životě a učení Śrī Kṛṣṇy Caitanyi Mahāprabhua. Caitanya Mahāprabhu započal v Indii zhruba před pěti sty lety velké společenské a náboženské hnutí, které přímo či nepřímo ovlivnilo pozdější náboženské a filosofické myšlení nejen v Indii, ale po celém světě. To, že se vliv Śrī Kṛṣṇy Caitanyi tolik rozšířil, je z velké části zásluha úsilí Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy, překladatele a komentátora tohoto díla a zakladatele a ācāryi (duchovního vůdce) Mezinárodní společnosti pro vědomí Kṛṣṇy.

Caitanya Mahāprabhu is thus a figure of great historical significance. However, our conventional method of historical analysis — that of seeing a man as a product of his times — fails here, for Śrī Kṛṣṇa Caitanya is a personality who transcends the limited scope of historical settings.

Śrī Caitanya Mahāprabhu je tedy osobností značného historického významu. Naše konvenční metoda historické analýzy – nahlížení na člověka jako na produkt své doby – zde však vychází naprázdno, protože Śrī Kṛṣṇa Caitanya je osobnost, která se vymyká omezenému historickému rámci.

At a time when, in the West, man was directing his explorative spirit toward studying the structure of the physical universe and circumnavigating the world in search of new oceans and continents, Śrī Kṛṣṇa Caitanya, in the East, was inaugurating and masterminding a revolution directed toward a scientific understanding of the highest knowledge of man’s spiritual nature.

V době, kdy lidé na Západě začínali zkoumat strukturu fyzického vesmíru a obeplouvat svět při hledání nových oceánů a kontinentů, Śrī Kṛṣṇa Caitanya na Východě zahajoval a řídil revoluci zaměřenou na vědecké poznání svrchované duchovní povahy člověka.

The chief historical sources for the life of Śrī Kṛṣṇa Caitanya are the kaḍacās (diaries) kept by Murāri Gupta and Svarūpa Dāmodara Gosvāmī. Murāri Gupta, a physician and close associate of Śrī Kṛṣṇa Caitanya’s, recorded extensive notes on the first twenty-four years of His life, culminating in His initiation into the renounced order, sannyāsa. The events of the rest of Caitanya Mahāprabhu’s forty-eight years were recorded in the diary of Svarūpa Dāmodara Gosvāmī, another of His intimate associates.

Hlavními historickými zdroji životopisu Śrī Kṛṣṇy Caitanyi jsou kadaci (deníky), které si vedli Murāri Gupta a Svarūpa Dāmodara Gosvāmī. Murāri Gupta, lékař a blízký společník Śrī Kṛṣṇy Caitanyi, si zapsal rozsáhlé poznámky o prvních čtyřiadvaceti letech Jeho života, které vrcholí Jeho zasvěcením do stavu odříkání, sannyāsu.Události druhé části osmačtyřicetiletého života Caitanyi Mahāprabhua jsou zaznamenány v deníku Svarūpy Dāmodara Gosvāmīho, dalšího z Jeho důvěrných společníků.

Śrī Caitanya-caritāmṛta is divided into three sections, called līlās, a word that literally means “pastimes” — the Ādi-līlā (recounting the early period of Lord Caitanya’s pastimes), the Madhya-līlā (recounting the middle period), and the Antya-līlā (recounting the final period). The notes of Murāri Gupta form the basis of the Ādi-līlā, and Svarūpa Dāmodara’s diary provides the details for the Madhya- and Antya-līlās.

Śrī Caitanya-caritāmṛta je rozdělena do tří částí zvaných līly, což doslovně znamená „zábavy“ – Ādi-līlā (rané období), Madhya-līlā (střední období) a Antya-līlā (závěrečné období). Zápisky Murāriho Gupty tvoří základ Ādi-līly a deník Svarūpy Dāmodara poskytuje podrobnosti pro Madhya- a Antya-līlu.

The first twelve chapters of the Ādi-līlā constitute the preface for the entire work. By referring to Vedic scriptural evidence, Kṛṣṇadāsa Kavirāja establishes that Caitanya Mahāprabhu is the avatāra (incarnation) of God for the Age of Kali — the current epoch, which began five thousand years ago and is characterized by materialism, hypocrisy, and dissension.

Prvních dvanáct kapitol Ādi-līly tvoří úvod do celého díla. Odkazy na védská písma Kṛṣṇadāsa Kavirāja dokládá, že Caitanya Mahāprabhu je avatāra (inkarnace) Boha v současném věku Kali, který začal před pěti tisíci lety a charakterizuje ho materialismus, pokrytectví a rozbroje.

The author also proves that Caitanya Mahāprabhu is identical to Lord Kṛṣṇa and explains that He descends to liberally grant the fallen souls of this degraded age pure love of God by propagating saṅkīrtana — literally, “congregational glorification of God” — especially by organizing massive public chanting of the mahā-mantra: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. In addition, in the twelve-chapter preface Kṛṣṇadāsa Kavirāja reveals the esoteric purpose of Lord Caitanya’s appearance in the world, describes His co-avatāras and principal devotees, and summarizes His teachings. In the remaining portion of the Ādi-līlā, chapters thirteen through seventeen, the author briefly recounts Lord Caitanya’s divine birth and His life until He accepted the renounced order. This account includes His childhood miracles, schooling, marriage, and early philosophical confrontations, as well as His organization of a widespread saṅkīrtana movement and His civil disobedience against the repression of the Muslim government.

Autor také dokazuje, že Caitanya Mahāprabhu je totožný s Pánem Kṛṣṇou, a vysvětluje, že sestupuje proto, aby pokleslé duše tohoto zdegradovaného věku štědře obdaroval čistou láskou k Bohu šířením saṅkīrtanu – doslova „společného oslavování Boha“ – především organizováním rozsáhlého veřejného zpívání mahā-mantry (velkého zpěvu pro osvobození). Ve dvanácté kapitole tohoto úvodu navíc Kṛṣṇadāsa Kavirāja odhaluje skrytý význam zjevení Pána Caitanyi v tomto světě, popisuje ostatní avatāry sestupující s Ním a hlavní oddané a shrnuje Jeho učení. Ve zbývající části Ādi-līly, v kapitolách třináct až sedmnáct, autor krátce líčí božské zrození Pána Caitanyi a Jeho život až do přijetí řádu odříkání. Tento popis zahrnuje Jeho dětské zázraky, školní léta, sňatek a rané filosofické střety, a také organizování masového saṅkīrtanového hnutí a občanské neposlušnosti vůči útlaku muslimské vlády.

The Madhya-līlā, the longest of the three divisions, narrates in detail Lord Caitanya’s extensive and eventful travels throughout India as a renounced mendicant, teacher, philosopher, spiritual preceptor, and mystic. During this period of six years, Śrī Caitanya Mahāprabhu transmits His teachings to His principal disciples. He debates and converts many of the renowned philosophers and theologians of His time, including Śaṅkarites, Buddhists, and Muslims, and incorporates their many thousands of followers and disciples into His own burgeoning numbers. The author also includes in this section a dramatic account of Caitanya Mahāprabhu’s miraculous activities at the giant Ratha-yātrā (Car Festival) in Jagannātha Purī, Orissa.

Madhya-līlā, nejdelší ze tří částí, podrobně líčí rozsáhlé a na události bohaté cesty Pána Caitanyi po celé Indii v roli odříkavého mnicha, učitele, filosofa, duchovního rádce a mystika. V tomto šestiletém období Śrī Caitanya Mahāprabhu předává své učení předním žákům. Diskutuje a konvertuje mnoho významných filosofů a teologů své doby včetně následovníků Śaṇkary, buddhistů a muslimů a tisíce z nich začleňuje do rostoucího počtu svých stoupenců. Autor do této části zahrnuje i dramatický popis zázračného působení Śrī Caitanyi Mahāprabhua během obrovského svátku vozů (Ratha-yātrā) v Džagannáth Purí v Uríse.

The Antya-līlā concerns the last eighteen years of Śrī Caitanya’s presence, spent in semiseclusion near the famous Jagannātha temple in Purī. During these final years, Śrī Kṛṣṇa Caitanya drifted deeper and deeper into trances of spiritual ecstasy unparalleled in all of religious and literary history, Eastern or Western. His perpetual and ever-increasing religious beatitude, graphically described in the eyewitness accounts of Svarūpa Dāmodara Gosvāmī, His constant companion during this period, clearly defy the investigative and descriptive abilities of modern psychologists and phenomenologists of religious experience.

Antya-līlā se týká posledních osmnácti let života Śrī Caitanyi strávených v částečném ústraní poblíž slavného Jagannāthova chrámu v Purí. Během těchto let se Śrī Kṛṣṇa Caitanya hlouběji a hlouběji nořil do tranzů duchovní extáze, která nemá obdoby v celé náboženské a literární historii, východní ani západní. Jeho trvalá a stále vzrůstající duchovní blaženost živě líčená očitým svědkem Svarūpou Dāmodarem Gosvāmīm, Jeho stálým společníkem v tomto období, se očividně vzpírá výzkumům a popisným schopnostem moderních psychologů a fenomenologů zabývajících se náboženským prožitkem.

The author of this great classic, Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, born around the beginning of the sixteenth century, was a disciple of Raghunātha dāsa Gosvāmī, a confidential follower of Caitanya Mahāprabhu’s. Raghunātha dāsa, a renowned ascetic saint, heard and memorized all the activities of Caitanya Mahāprabhu told to him by Svarūpa Dāmodara Gosvāmī. After the passing away of Śrī Caitanya Mahāprabhu and Svarūpa Dāmodara, Raghunātha dāsa, unable to bear the pain of separation from these objects of his complete devotion, traveled to Vṛndāvana, intending to commit suicide by jumping from Govardhana Hill. In Vṛndāvana, however, he encountered Śrīla Rūpa Gosvāmī and Śrīla Sanātana Gosvāmī, two of the most confidential disciples of Caitanya Mahāprabhu. They convinced him to give up his planned suicide and impelled him to reveal to them the spiritually inspiring events of Lord Caitanya’s later life. Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī was also residing in Vṛndāvana at this time, and Raghunātha dāsa Gosvāmī endowed him with a full comprehension of the transcendental life of Śrī Caitanya Mahāprabhu.

Autor tohoto významného klasického díla, Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, který se narodil počátkem šestnáctého století, byl žákem Raghunātha dāse Gosvāmīho, důvěrného následovníka Caitanyi Mahāprabhua. Raghunātha dāsa, proslulý asketa a světec, si vyslechl a zapamatoval všechny činnosti Caitanyi Mahāprabhua, které mu vylíčil Svarūpa Dāmodara Gosvāmī. Když Śrī Caitanya Mahāprabhu a Svarūpa Dāmodara opustili tento svět, Raghunātha dāsa nebyl schopen snést bolest odloučení od těchto objektů své oddanosti a odešel do Vrindávanu s úmyslem spáchat sebevraždu skokem z kopce Góvardhanu. Ve Vrindávanu se však setkal se Śrīlou Rūpou Gosvāmīm a Śrīlou Sanātanou Gosvāmīm, dvěma z nejdůvěrnějších žáků Caitanyi Mahāprabhua. Ti ho přesvědčili, aby od sebevraždy upustil a vybídli ho, aby jim vyjevil duchovně inspirující události z pozdějšího života Pána Caitanyi. Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī v té době také sídlil ve Vrindávanu a Raghunātha dāsa Gosvāmī ho obdařil úplným porozuměním transcendentálního života Śrī Caitanyi Mahāprabhua.

By this time, contemporary and near-contemporary scholars and devotees had already written several biographical works on the life of Śrī Kṛṣṇa Caitanya Mahāprabhu. These included Śrī Caitanya-carita, by Murāri Gupta, Caitanya-maṅgala, by Locana dāsa Ṭhākura, and Caitanya-bhāgavata. This latter work, by Vṛndāvana dāsa Ṭhākura, who was then considered the principal authority on Śrī Caitanya’s life, was highly revered. While composing his important work, Vṛndāvana dāsa, fearing that it would become too voluminous, avoided elaborately describing many of the events of Śrī Caitanya Mahāprabhu’s life, particularly the later ones. Anxious to hear of these later pastimes, the devotees in Vṛndāvana requested Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, whom they respected as a great saint and scholar, to compose a book narrating these episodes in detail. Upon this request, and with the permission and blessings of the Madana-mohana Deity of Vṛndāvana, he began compiling Śrī Caitanya-caritāmṛta, which, due to its literary excellence and philosophical thoroughness, is today universally regarded as the foremost work on the life and profound teachings of Śrī Caitanya Mahāprabhu.

Učenci a oddaní, kteří byli současníky či téměř současníky Śrī Kṛṣṇy Caitanyi Mahāprabhua, do té doby již napsali několik Jeho životopisů. Patří mezi ně Śrī Caitanya-carita Murāriho Gupty, Caitanya-maṅgala Locana dāse Ṭhākura a Caitanya-bhāgavata. Toto posledně zmíněné dílo Vṛndāvana dāse Ṭhākura, který byl považován za hlavní autoritu ohledně života Śrī Caitanyi, bylo vysoce oceňováno. Při sepisování svého významného díla se Vṛndāvana dāsa obával, že bude příliš objemné, a proto se vyhnul obšírnému popisu mnoha událostí ze života Śrī Caitanyi Mahāprabhua, zvláště těch pozdějších. Oddaní ve Vrindávanu toužili slyšet tyto pozdější zábavy a požádali Kṛṣṇadāse Kavirāje Gosvāmīho, jenž mezi nimi požíval úcty jako velký světec a učenec, aby napsal knihu vyprávějící dopodrobna tyto události. Na jejich žádost a se svolením a požehnáním Božstva Madana-mohana z Vrindávanu tedy začal psát Śrī Caitanya-caritāmṛtu, která je dnes díky své literární dokonalosti a filosofické důkladnosti obecně považována za nejpřednější dílo o životě a hlubokém učení Śrī Caitanyi Mahāprabhua.

Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī commenced work on the text at a very advanced age and in failing health, as he vividly describes in the text itself: “I have now become too old and disturbed by invalidity. While writing, my hands tremble. I cannot remember anything, nor can I see or hear properly. Still I write, and this is a great wonder.” That he completed the greatest literary gem of medieval India under such debilitating conditions is surely one of the wonders of literary history.

Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī zahájil práci na tomto textu ve velmi pokročilém věku a s podlomeným zdravím, jak živě popisuje v textu samotném: „Nyní jsem příliš starý a trápí mě nemohoucnost. Při psaní se mi třesou ruce, nemohu si na nic vzpomenout a špatně vidím a slyším. Přesto píši a to je velký zázrak.“ To, že dokončil největší literární drahokam novověké Indie za tak nepříznivých podmínek, je určitě jeden z divů literární historie.

As mentioned above, this English translation and commentary is the work of His Divine Grace A. C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda, the world’s most distinguished teacher of Indian religious and philosophical thought. Śrīla Prabhupāda’s commentary is based upon two Bengali commentaries, one by his guru, Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Gosvāmī, the eminent Vedic scholar, teacher, and saint who predicted, “The time will come when the people of the world will learn Bengali to read Śrī Caitanya-caritāmṛta,” and the other by Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī’s father and instructing spiritual master, Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura, who pioneered the propagation of Śrī Caitanya Mahāprabhu’s teachings in the modern era.

Jak bylo uvedeno výše, tento anglický překlad a výklad je dílem Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy, nejvýznamnějšího učitele indických náboženství a filosofie na světě. Výklad Śrīly Prabhupādy je založen na dvou bengálských komentářích, z nichž jeden napsal jeho guru, Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Gosvāmī, význačný védský učenec, učitel a světec, který předpověděl: „Přijde doba, kdy se lidé z celého světa budou učit bengálsky, aby si mohli přečíst Śrī Caitanya-caritāmṛtu.“ Druhý komentář napsal Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura, otec Śrīly Bhaktisiddhānty Sarasvatīho, který byl průkopníkem šíření nauky Śrī Caitanyi Mahāprabhua v moderní době.

Śrīla Prabhupada is himself a disciplic descendant of Śrī Caitanya Mahāprabhu, and is the first scholar to execute systematic English translations of the major works of Śrī Caitanya Mahāprabhu’s followers. His consummate Bengali and Sanskrit scholarship and intimate familiarity with the precepts of Śrī Kṛṣṇa Caitanya are a fitting combination that eminently qualifies him to present this important classic to the English-speaking world. The ease and clarity with which he expounds upon difficult philosophical concepts enable even a reader totally unfamiliar with the Indian religious tradition to understand and appreciate this profound and monumental work. The entire text, with commentary, presented by the Bhaktivedanta Book Trust, represents a contribution of major importance to the intellectual, cultural, and spiritual life of contemporary man.

Śrīla Prabhupāda sám náleží do učednické posloupnosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua a je prvním učencem, který systematicky přeložil do angličtiny hlavní díla následovníků Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Jeho dokonalá znalost bengálštiny a sanskrtu a důvěrný vztah k učení Śrī Kṛṣṇy Caitanyi jsou vhodnou kombinací, která mu dodává pozoruhodnou způsobilost předložit toto významné klasické dílo anglicky hovořícímu světu. Lehkost a jasnost, s níž vykládá obtížné filosofické pojmy, umožňují i čtenáři neznalému indické náboženské tradice porozumět tomuto hlubokému a velkolepému dílu a ocenit je. Celý text i s výkladem, jenž Bhaktivedanta Book Trust předkládá v bohatě ilustrovaných svazcích, představuje velmi významný příspěvek intelektuálnímu, kulturnímu a duchovnímu životu současného člověka.

— The Publishers

— Vydavatelé

Editor’s note: Revisions in this edition are based on the transcripts of His Divine Grace A. C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda’s original dictation of the translations, word meanings and purports of Śrī Caitanya-caritāmṛta.

Úpravy v tomto vydání se zakládají na přepisech původních nahrávek, na kterých Jeho Božská Milost A. C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda osobně diktoval překlady, významy slov a výklady Śrī Caitanya-caritāmṛty.