Skip to main content

Text 46

Text 46

Text

Verš

aho eṣāṁ varaṁ janma
sarva-prāṇy-upajīvinām
su-janasyeva yeṣāṁ vai
vimukhā yānti nārthinaḥ
aho eṣāṁ varaṁ janma
sarva-prāṇy-upajīvinām
su-janasyeva yeṣāṁ vai
vimukhā yānti nārthinaḥ

Synonyms

Synonyma

aho — oh, just see; eṣām — of these trees; varam — superior; janma — birth; sarva — all; prāṇi — living entities; upajīvinām — one who provides maintenance; su-janasya iva — like the great personalities; yeṣām — from whose; vai — certainly; vimukhāḥ — disappointed; yānti — goes away; na — never; arthinaḥ — one who is asking for something.

aho — ó, jen se podívejte; eṣām — těchto stromů; varam — vyšší; janma — zrození; sarva — všechny; prāṇi — živé bytosti; upajīvinām — ten, kdo udržuje; su-janasya iva — jako velké osobnosti; yeṣām — od nichž; vai — jistě; vimukhāḥ — zklamaný; yānti — odejde; na — nikdy; arthinaḥ — ten, kdo o něco žádá.

Translation

Překlad

“ ‘Just see how these trees are maintaining every living entity! Their birth is successful. Their behavior is just like that of great personalities, for anyone who asks anything from a tree never goes away disappointed.’ ”

„,Jen se podívejte, jak tyto stromy pečují o každou živou bytost! Jejich zrození je úspěšné. Chovají se jako velké osobnosti, protože nikdo z těch, kdo strom o něco požádají, neodejde zklamaný.̀“

Purport

Význam

According to Vedic civilization, kṣatriyas are considered to be great personalities because if anyone goes to a kṣatriya king to ask for charity, the king will never refuse. The trees are compared to those noble kṣatriyas because everyone derives all kinds of benefits from them — some people take fruit, others take flowers, others take leaves, others take twigs, and others even cut the tree, and yet the tree gives to everyone without hesitation.

Ve védské civilizaci se kṣatriyové považují za vznešené osobnosti, protože když přijde kṣatriyského krále kdokoliv požádat o milodar, král nikdy neodmítne. Stromy jsou tedy přirovnány k těmto ušlechtilým kṣatriyům proto, že každý z nich má nejrůznější užitek – někteří si vezmou ovoce, někteří květy, někteří listy a někteří větvičky, zatímco jiní skácejí celý strom. Strom však přesto bez okolků dává všem.

Unnecessarily cutting trees without consideration is another example of human debauchery. The paper industry cuts many hundreds and thousands of trees for its mills, and with the paper so much rubbish literature is published for the whimsical satisfaction of human society. Unfortunately, although these industrialists are now happy in this life by dint of their industrial development, they do not know that they will incur the responsibility for killing these living entities who are in the form of trees.

Zbytečné a nerozvážné kácení stromů je dalším příkladem lidské zhýralosti. Papírenský průmysl kácí stovky a tisíce stromů a na papír se pak vytiskne množství odpadní literatury pro uspokojení vrtochů společnosti. Přestože jsou však tito průmyslníci v současném životě díky rozvoji svého průmyslu šťastní, nevědí, že budou muset nést zodpovědnost za zabití živých bytostí v tělech oněch stromů.

This verse, quoted from Śrīmad-Bhāgavatam, was spoken by Lord Kṛṣṇa to His friends when He was taking rest underneath a tree after His pastime of stealing the clothes of the gopīs (vastra-haraṇa-līlā). By quoting this verse, Caitanya Mahāprabhu teaches us that we should be tolerant like trees and also beneficial like trees, which give everything to the needy persons who come underneath them. A needy person may derive many advantages from trees and also from many animals, but in modern civilization people have become so ungrateful that they exploit the trees and animals and kill them. These are some of the sinful activities of modern civilization.

Tuto sloku citovanou ze Śrīmad-Bhāgavatamu řekl Pán Śrī Kṛṣṇa svým přátelům, když odpočíval pod stromem po jedné ze svých zábav, kdy ukradl šaty gopīm (vastra-haraṇa-līlā). Citováním této sloky nás Caitanya Mahāprabhu učí, abychom byli tolerantní a prospěšní jako stromy, které dávají vše těm potřebným, kteří se pod ně uchýlí. Strádajícímu člověku mohou stromy a také mnohá zvířata poskytnout prospěch, ale v moderní civilizaci se lidé stali takovými nevděčníky, že zvířata i stromy vykořisťují a zabíjejí. To jsou některé z hříšných činností moderní civilizace.