Skip to main content

CHAPTER SEVEN

KAPITOLA SEDMÁ

Lord Caitanya in Five Features

Pán Caitanya v pěti podobách

Text 1:
Let me first offer my respectful obeisances unto Lord Caitanya Mahāprabhu, who is the ultimate goal of life for one bereft of all possessions in this material world and is the only meaning for one advancing in spiritual life. Thus let me write about His magnanimous contribution of devotional service in love of God.
Text 1:
Nejdříve ze všeho skládám uctivé poklony Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi, jenž je nejvyšším cílem života těch, kdo v hmotném světě přišli o všechno, a který je jediným důvodem snažení pro toho, kdo dělá pokrok v duchovním životě. Popíši tedy Jeho milostivý přínos v podobě oddané služby vykonávané s láskou k Bohu.
Text 2:
Let me offer glorification to the Supreme Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu. One who has taken shelter of His lotus feet is the most glorified person.
Text 2:
Opěvuji Nejvyššího Pána, Śrī Caitanyu Mahāprabhua. Ten, kdo přijal útočiště u Jeho lotosových nohou, je tou nejslavnější osobou.
Text 3:
In the beginning I have discussed the truth about the spiritual master. Now I shall try to explain the Pañca-tattva.
Text 3:
Na začátku jsem vysvětlil pravdu o duchovním mistrovi, a nyní se pokusím vysvětlit Pañca-tattvu.
Text 4:
These five tattvas incarnate with Lord Caitanya Mahāprabhu, and thus the Lord executes His saṅkīrtana movement with great pleasure.
Text 4:
Těchto pět tattev sestupuje spolu s Pánem Caitanyou Mahāprabhuem, který tak s velkou radostí zavádí svoje saṅkīrtanové hnutí.
Text 5:
Spiritually there are no differences between these five tattvas, for on the transcendental platform everything is absolute. Yet there are also varieties in the spiritual world, and in order to taste these spiritual varieties one should distinguish between them.
Text 5:
Z duchovního pohledu mezi těmito tattvami nejsou rozdíly, protože na transcendentální úrovni je vše absolutní. Přesto v duchovním světě odlišnosti existují, a pokud je chceme vychutnat, musíme mezi nimi rozlišovat.
Text 6:
Let me offer my obeisances unto Lord Śrī Kṛṣṇa, who has manifested Himself in five as a devotee, expansion of a devotee, incarnation of a devotee, pure devotee and devotional energy.
Text 6:
Uctivě se klaním Pánu Śrī Kṛṣṇovi, který se projevil v pěti podobách: jako oddaný, expanze oddaného, inkarnace oddaného, čistý oddaný a energie oddanosti.
Text 7:
Kṛṣṇa, the reservoir of all pleasure, is the Supreme Personality of Godhead Himself, the supreme controller. No one is greater than or equal to Śrī Kṛṣṇa, yet He appears as the son of Mahārāja Nanda.
Text 7:
Śrī Kṛṣṇa, který je zdrojem veškeré blaženosti, je samotný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, nejvyšší vládce. Přestože Jej nikdo nepředčí ani se Mu nevyrovná, zjevuje se jako syn Mahārāje Nandy.
Text 8:
Lord Śrī Kṛṣṇa, the Supreme Personality of Godhead, is the supreme enjoyer in the rāsa dance. He is the leader of the damsels of Vraja, and all others are simply His associates.
Text 8:
Pán Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, je tím, kdo si nejvíce užívá při tanci rāsa. Je vůdcem dívek z Vradži a všichni ostatní jsou jen Jeho společníci.
Text 9:
The selfsame Lord Kṛṣṇa advented Himself as Śrī Caitanya Mahāprabhu with all His eternal associates, who are also equally glorious.
Text 9:
Ten samý Pán Kṛṣṇa se zjevil jako Śrī Caitanya Mahāprabhu spolu se všemi svými věčnými společníky, kteří jsou stejně slavní jako On.
Text 10:
Śrī Caitanya Mahāprabhu, who is the supreme controller, the one Personality of Godhead, has ecstatically become a devotee, yet His body is transcendental and not materially tinged.
Text 10:
Nejvyšší vládce, jediná Osobnost Božství, Śrī Caitanya Mahāprabhu, se stal extatickým způsobem oddaným, ale Jeho tělo je přesto transcendentální a nedotčené hmotou.
Text 11:
The transcendental mellow of conjugal love of Kṛṣṇa is so wonderful that Kṛṣṇa Himself accepts the form of a devotee to relish and taste it fully.
Text 11:
Transcendentální chuť milostné lásky ke Kṛṣṇovi je tak úžasná, že i samotný Kṛṣṇa přijímá podobu oddaného, aby ji plně vychutnal.
Text 12:
For this reason Śrī Caitanya Mahāprabhu, the supreme teacher, accepts the form of a devotee and accepts Lord Nityānanda as His elder brother.
Text 12:
Z tohoto důvodu přijímá nejvyšší učitel Śrī Caitanya Mahāprabhu podobu oddaného a Pána Nityānandu přijímá za svého staršího bratra.
Text 13:
Śrī Advaita Ācārya is Lord Caitanya’s incarnation as a devotee. Therefore these three tattvas [Caitanya Mahāprabhu, Nityānanda Prabhu and Advaita Gosāñi] are the predominators, or masters.
Text 13:
Śrī Advaita Ācārya je inkarnace Pána Caitanyi v podobě oddaného. Tyto tři tattvy (Caitanya Mahāprabhu, Nityānanda Prabhu a Advaita Gosāñi) jsou tedy vládci neboli páni.
Text 14:
One of Them is Mahāprabhu, and the other two are prabhus. These two prabhus serve the lotus feet of Mahāprabhu.
Text 14:
Jeden z Nich je Mahāprabhu a druzí dva jsou prabhuové, kteří slouží lotosovým nohám Mahāprabhua.
Text 15:
The three predominators [Caitanya Mahāprabhu, Nityānanda Prabhu and Advaita Prabhu] are worshipable by all living entities, and the fourth principle [Śrī Gadādhara Prabhu] is to be understood as Their worshiper.
Text 15:
Tito tři vládci (Caitanya Mahāprabhu, Nityānanda Prabhu a Advaita Prabhu) jsou hodni být uctíváni všemi živými bytostmi. O čtvrtém principu (kterým je Śrī Gadādhara Prabhu) bychom měli vědět, že patří k těm, kdo Je uctívají.
Text 16:
There are innumerable pure devotees of the Lord, headed by Śrīvāsa Ṭhākura, who are known as unalloyed devotees.
Text 16:
Existuje nesčetně mnoho čistých oddaných Pána, v čele se Śrīvāsem Ṭhākurem. Ti všichni jsou známí jako ryzí oddaní.
Text 17:
The devotees headed by Gadādhara Paṇḍita are to be considered incarnations of the internal potency of the Lord. They are confidential devotees engaged in the service of the Lord.
Text 17:
Oddaní vedení Gadādharem Paṇḍitem jsou považováni za inkarnace Pánovy vnitřní energie. Jsou to důvěrní oddaní pohroužení ve službě Pánu.
Texts 18-19:
The internal devotees or potencies are all eternal associates in the pastimes of the Lord. Only with them does the Lord advent to propound the saṅkīrtana movement, only with them does the Lord taste the mellow of conjugal love, and only with them does He distribute this love of God to people in general.
Text 18 - 19:
Všichni důvěrní oddaní či energie jsou věční společníci Pána v Jeho zábavách. Pouze s nimi Pán sestupuje, aby šířil saṅkīrtanové hnutí, pouze s nimi vychutnává nálady milostné lásky a pouze s nimi rozdává tuto lásku k Bohu všem.
Texts 20-21:
The characteristics of Kṛṣṇa are understood to be a storehouse of transcendental love. Although that storehouse of love certainly came with Kṛṣṇa when He was present, it was sealed. But when Śrī Caitanya Mahāprabhu came with His associates of the Pañca-tattva, they broke the seal and plundered the storehouse to taste transcendental love of Kṛṣṇa. The more they tasted it, the more their thirst for it grew.
Text 20 - 21:
Kṛṣṇovy vlastnosti jsou pokladnicí transcendentální lásky. Přestože tato pokladnice sestoupila s Kṛṣṇou, když tu byl přítomen, byla zapečetěná. Jakmile však přišel Śrī Caitanya Mahāprabhu se svými společníky – Pañca-tattvou, pečeť rozlomili a pokladnici vydrancovali, aby ochutnali transcendentální lásku ke Kṛṣṇovi. Čím více ji ochutnávali, tím více po ní prahli.
Text 22:
Śrī Pañca-tattva themselves danced again and again and thus made it easier to drink nectarean love of Godhead. They danced, cried, laughed and chanted like madmen, and in this way they distributed love of Godhead.
Text 22:
Samotní členové Śrī Pañca-tattvy znovu a znovu tančili, čímž usnadňovali pití nektarové lásky k Bohu. Tančili, plakali, smáli se a zpívali jako šílení, a tak rozdávali lásku k Bohu.
Text 23:
In distributing love of Godhead, Caitanya Mahāprabhu and His associates did not consider who was a fit candidate and who was not, nor where such distribution should or should not take place. They made no conditions. Wherever they got the opportunity, the members of the Pañca-tattva distributed love of Godhead.
Text 23:
Při rozdávání lásky k Bohu Caitanya Mahāprabhu a Jeho společníci nebrali v úvahu, kdo je vhodný příjemce a kdo ne nebo které místo je vhodné a které ne. Nekladli si žádné podmínky. Členové Pañca-tattvy rozdávali lásku k Bohu, kdekoliv se naskytla příležitost.
Text 24:
Although the members of the Pañca-tattva plundered the storehouse of love of Godhead and ate and distributed its contents, there was no scarcity, for this wonderful storehouse is so complete that as the love is distributed, the supply increases hundreds of times.
Text 24:
Přestože členové Pañca-tattvy vydrancovali pokladnici lásky k Bohu a snědli a rozdali vše, co v ní bylo, nevznikl nedostatek, protože tato úžasná pokladnice je tak dokonalá, že rozdáváním lásky z ní se její obsah stonásobně zvětší.
Text 25:
The flood of love of Godhead swelled in all directions, and thus young men, old men, women and children were all immersed in that inundation.
Text 25:
Záplava lásky k Bohu se šířila všemi směry, a tak se do ní ponořili všichni – mladí, staří, ženy i děti.
Text 26:
The Kṛṣṇa consciousness movement will inundate the entire world and drown everyone, whether one be a gentleman, a rogue or even lame, invalid or blind.
Text 26:
Toto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy zaplaví celý svět a všichni se v něm utopí, ať už jsou to lidé slušní, ničemové, nebo dokonce chromí, nemocní či slepí.
Text 27:
When the five members of the Pañca-tattva saw the entire world drowned in love of Godhead and the seed of material enjoyment in the living entities completely destroyed, they all became exceedingly happy.
Text 27:
Když pět členů Pañca-tattvy vidělo celý svět zaplavený láskou k Bohu a semínko hmotného požitku v živých bytostech úplně zničené, byli všichni nesmírně šťastní.
Text 28:
The more the five members of the Pañca-tattva cause the rains of love of Godhead to fall, the more the inundation increases and spreads all over the world.
Text 28:
Čím více těchto pět členů Pañca-tattvy způsobuje, že padá déšť lásky k Bohu, tím více se záplava zvětšuje a šíří po celém světě.
Texts 29-30:
The impersonalists, fruitive workers, false logicians, blasphemers, nondevotees and lowest among the student community are very expert in avoiding the Kṛṣṇa consciousness movement, and therefore the inundation of Kṛṣṇa consciousness cannot touch them.
Text 29 - 30:
Protože se však impersonalisté, lidé dychtící po plodech své práce, falešní logici, rouhači, neoddaní a nejnižší mezi studenty umí velice šikovně vyhýbat hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, nemohla se jich tato záplava vědomí Kṛṣṇy dotknout.
Texts 31-32:
Seeing that the Māyāvādīs and others were fleeing, Lord Caitanya thought, “I wanted everyone to be immersed in this inundation of love of Godhead, but some of them have escaped. Therefore I shall devise a trick to drown them also.”
Text 31 - 32:
Když Pán Caitanya viděl, že māyāvādī a další utíkají, zamyslel se: „Chtěl jsem, aby tato záplava lásky k Bohu zasáhla všechny, ale některým se podařilo uniknout. Musím proto vymyslet nějakou lest, jak utopit i je.“
Text 33:
Thus the Lord accepted the sannyāsa order of life after full consideration.
Text 33:
Tak Pán po zralé úvaze vstoupil do stavu odříkání.
Text 34:
Śrī Caitanya Mahāprabhu remained in householder life for twenty-four years, and on the verge of His twenty-fifth year He accepted the sannyāsa order.
Text 34:
Śrī Caitanya Mahāprabhu zůstal dvacet čtyři let hospodářem a začátkem svého pětadvacátého roku přijal sannyās.
Text 35:
After accepting the sannyāsa order, Śrī Caitanya Mahāprabhu attracted the attention of all those who had evaded Him, beginning with the logicians.
Text 35:
Poté, co přijal sannyās, upoutal Śrī Caitanya Mahāprabhu pozornost všech těch, kteří se Mu předtím vyhýbali, počínaje logiky.
Text 36:
Thus the students, infidels, fruitive workers and critics all came to surrender unto the lotus feet of the Lord.
Text 36:
A tak se všichni tito studenti, ateisté, ploduchtiví pracovníci i kritici přišli odevzdat u lotosových nohou Pána.
Text 37:
Lord Caitanya excused them all, and they merged into the ocean of devotional service, for no one can escape the unique loving network of Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 37:
Pán Caitanya jim všem odpustil a oni se vnořili do oceánu oddané služby, protože z této jedinečné láskyplné sítě Śrī Caitanyi Mahāprabhua nemůže nikdo uniknout.
Text 38:
Śrī Caitanya Mahāprabhu appeared in order to deliver all the fallen souls. Therefore He devised many methods to liberate them from the clutches of māyā.
Text 38:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se zjevil, aby osvobodil všechny pokleslé duše, a proto vymyslel mnoho plánů, jak je vyprostit ze spárů māyi.
Text 39:
All were converted into devotees of Lord Caitanya, even the mlecchas and yavanas. Only the impersonalist followers of Śaṅkarācārya evaded Him.
Text 39:
Všichni, dokonce i mlecchové a yavanové, byli obráceni v oddané Pána Caitanyi. Pouze neosobní filosofové, Śaṅkarācāryovi následovníci, se Mu vyhýbali.
Text 40:
While Lord Caitanya Mahāprabhu was passing through Vārāṇasī on His way to Vṛndāvana, the Māyāvādī sannyāsī philosophers blasphemed against Him in many ways.
Text 40:
Když na své cestě do Vrindávanu Pán Caitanya Mahāprabhu procházel Váránasím, māyāvādští sannyāsī Jej mnoha způsoby pomlouvali.
Text 41:
The blasphemers said, “Although a sannyāsī, He does not take interest in the study of Vedānta but instead always engages in chanting and dancing in saṅkīrtana.
Text 41:
(Pomlouvači říkali:) „Přestože je sannyāsī, nestará se o studium vedānty, ale místo toho neustále zpívá a tančí v saṅkīrtanu.“
Text 42:
“This Caitanya Mahāprabhu is an illiterate sannyāsī and therefore does not know His real function. Guided only by His sentiments, He wanders about in the company of other sentimentalists.”
Text 42:
„Tento Caitanya Mahāprabhu je negramotný sannyāsī, a proto nezná svoje skutečné povinnosti. Nechá se unášet pouhými sentimenty a potuluje se ve společnosti stejných sentimentalistů.“
Text 43:
Hearing all this blasphemy, Lord Caitanya Mahāprabhu merely smiled to Himself, rejected all these accusations and did not talk with the Māyāvādīs.
Text 43:
Když Pán Śrī Kṛṣṇa Caitanya slyšel tyto pomluvy, jen se v duchu pousmál, všechna tato obvinění odmítl a s mayāvādīmi nemluvil.
Text 44:
Thus neglecting the blasphemy of the Vārāṇasī Māyāvādīs, Lord Caitanya Mahāprabhu proceeded to Mathurā, and after visiting Mathurā He returned to meet the situation.
Text 44:
Pán Caitanya Mahāprabhu si tedy pomluv māyāvādīch z Váránasí nevšímal a pokračoval v cestě do Mathury. Poté, co ji navštívil, se vrátil zpět, aby celou situaci vyřešil.
Text 45:
This time Lord Caitanya stayed at the house of Candraśekhara, although he was regarded as a śūdra or kāyastha, for the Lord, as the Supreme Personality of Godhead, is completely independent.
Text 45:
Protože je Pán jako Nejvyšší Osobnost Božství plně nezávislý, ubytoval se tentokrát v domě Candraśekhara, přestože ten byl považován za śūdru neboli kāyasthu.
Text 46:
As a matter of principle, Lord Caitanya regularly accepted His food at the house of Tapana Miśra. He never mixed with other sannyāsīs, nor did He accept invitations from them.
Text 46:
Pán Caitanya pravidelně jedl zásadně v domě Tapany Miśry. Nikdy se nesdružoval s ostatními sannyāsīmi, ani od nich nepřijímal pozvání.
Text 47:
When Sanātana Gosvāmī came from Bengal, he met Lord Caitanya at the house of Tapana Miśra, where Lord Caitanya remained continuously for two months to teach him devotional service.
Text 47:
Když z Bengálska přišel Sanātana Gosvāmī, setkal se s Pánem Caitanyou v domě Tapany Miśry. Pán Caitanya tam zůstal celé dva měsíce, aby ho učil oddané službě.
Text 48:
On the basis of scriptures like Śrīmad-Bhāgavatam, which reveal these confidential directions, Śrī Caitanya Mahāprabhu instructed Sanātana Gosvāmī regarding all the regular activities of a devotee.
Text 48:
Śrī Caitanya Mahāprabhu poučil Sanātanu Gosvāmīho o všech pravidelných činnostech oddaného na základě Śrīmad-Bhāgavatamu a podobných písem, která tyto důvěrné pokyny vyjevují.
Text 49:
While Lord Caitanya Mahāprabhu was instructing Sanātana Gosvāmī, both Candraśekhara and Tapana Miśra became very unhappy. Therefore they submitted an appeal unto the lotus feet of the Lord.
Text 49:
Zatímco Pán Caitanya Mahāprabhu učil Sanātanu Gosvāmīho, Candraśekhara i Tapana Mišra byli velice nešťastní. Vznesli tedy u lotosových nohou Pána žádost.
Text 50:
“How long can we tolerate the blasphemy by Your critics against Your conduct? We should give up our lives rather than hear such blasphemy.
Text 50:
„Jak dlouho máme ještě snášet neustálé pomluvy kritiků namířené proti Tvému chování? Než je poslouchat, raději skoncujeme se svými životy.“
Text 51:
“The Māyāvādī sannyāsīs are all criticizing Your Holiness. We cannot tolerate hearing such criticism, for this blasphemy breaks our hearts.”
Text 51:
„Všichni māyāvādští sannyāsī Tvoji Svatost pomlouvají. Nemůžeme ty pomluvy poslouchat, protože nám to trhá srdce.“
Text 52:
While Tapana Miśra and Candraśekhara were thus talking with Śrī Caitanya Mahāprabhu, He only smiled slightly and remained silent. At that time a brāhmaṇa came there to meet the Lord.
Text 52:
Když takto Tapana Miśra a Candraśekhara hovořili se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem, jen se lehce pousmál a mlčel. Tehdy přišel Pána navštívit jeden brāhmaṇa.
Text 53:
The brāhmaṇa immediately fell at the lotus feet of Caitanya Mahāprabhu and requested Him to accept his proposal in a joyful mood.
Text 53:
Brāhmaṇa okamžitě padl k lotosovým nohám Śrī Caitanyi Mahāprabhua a poprosil Jej, aby jeho návrh s potěšením přijal.
Text 54:
“My dear Lord, I have invited all the sannyāsīs of Benares to my home. My desires will be fulfilled if You also accept my invitation.
Text 54:
„Můj drahý Pane, pozval jsem k sobě domů všechny sannyāsī z Váránasí. Pokud i Ty přijmeš pozvání, splní se moje touhy.“
Text 55:
“My dear Lord, I know that You never mix with other sannyāsīs, but please be merciful unto me and accept my invitation.”
Text 55:
„Můj drahý Pane, vím, že se nikdy nesdružuješ s jinými sannyāsīmi, ale přesto Tě prosím, buď ke mně milostivý a přijmi moje pozvání.“
Text 56:
Lord Caitanya smiled and accepted the invitation of the brāhmaṇa. He made this gesture to show His mercy to the Māyāvādī sannyāsīs.
Text 56:
Pán Caitanya se usmál a brāhmaṇovo pozvání přijal. Toto gesto učinil proto, aby prokázal milost māyāvādským sannyāsīm.
Text 57:
The brāhmaṇa knew that Lord Caitanya Mahāprabhu never went to anyone else’s house, yet due to inspiration from the Lord he earnestly requested Him to accept this invitation.
Text 57:
Brāhmaṇa věděl, že Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu nikdy nenavštívil dům nikoho jiného. Přesto Jej úpěnlivě žádal, aby přijal toto pozvání, protože mu k tomu dal Pán inspiraci.
Text 58:
The next day, when Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu went to the house of that brāhmaṇa, He saw all the sannyāsīs of Benares sitting there.
Text 58:
Dalšího dne, když Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu přišel do domu tohoto brāhmaṇy, viděl tam sedět všechny sannyāsī z Váránasí.
Text 59:
As soon as Śrī Caitanya Mahāprabhu saw the sannyāsīs He immediately offered obeisances, and then He went to wash His feet. After washing His feet, He sat down by the place where He had done so.
Text 59:
Jakmile Śrī Caitanya Mahāprabhu sannyāsī uviděl, ihned se jim poklonil a šel si umýt nohy. Poté si sedl na místě, kde si je myl.
Text 60:
After sitting on the ground, Caitanya Mahāprabhu exhibited His mystic power by manifesting an effulgence as brilliant as the illumination of millions of suns.
Text 60:
Když se Caitanya Mahāprabhu usadil na zem, projevil svou mystickou sílu v podobě záře připomínající milióny sluncí.
Text 61:
When the sannyāsīs saw the brilliant illumination of the body of Śrī Caitanya Mahāprabhu, their minds were attracted, and they all immediately gave up their sitting places and stood in respect.
Text 61:
Jakmile sannyāsī spatřili oslňující záři vycházející z těla Śrī Caitanyi Mahāprabhua, upoutala jejich pozornost, a všichni okamžitě uctivě povstali.
Text 62:
The leader of all the Māyāvādī sannyāsīs present was named Prakāśānanda Sarasvatī, and after standing up he addressed Lord Caitanya Mahāprabhu as follows with great respect.
Text 62:
Vůdce všech přítomných māyāvādských sannyāsīch se jmenoval Prakāśānanda Sarasvatī. Poté, co povstal, oslovil Pána Caitanyu Mahāprabhua s velkou úctou takto.
Text 63:
“Please come here. Please come here, Your Holiness. Why do You sit in that unclean place? What has caused Your lamentation?”
Text 63:
„Tvoje Svatosti, pojď sem prosím, pojď. Proč sedíš na tom nečistém místě? Co je příčinou Tvého smutku?“
Text 64:
The Lord replied, “I belong to a lower order of sannyāsīs. Therefore I do not deserve to sit with you.”
Text 64:
Pán odpověděl: „Patřím k nižšímu řádu sannyāsīch, a proto si nezasloužím sedět s vámi.“
Text 65:
Prakāśānanda Sarasvatī, however, caught Śrī Caitanya Mahāprabhu personally by the hand and seated Him with great respect in the midst of the assembly.
Text 65:
Prakāśānanda Sarasvatī však vzal Pána Śrī Caitanyu Mahāprabhua za ruku a s velkou úctou Jej posadil doprostřed shromáždění.
Text 66:
Prakāśānanda Sarasvatī then said, “I understand that Your name is Śrī Kṛṣṇa Caitanya. You are a disciple of Śrī Keśava Bhāratī, and therefore You are glorious.
Text 66:
Prakāśānanda Sarasvatī potom řekl: „Vím, že se jmenuješ Śrī Kṛṣṇa Caitanya. Jsi žákem Śrī Keśavy Bhāratīho, a proto jsi slavný.“
Text 67:
“You belong to our Śaṅkara-sampradāya and live in our village, Vārāṇasī. Why then do You not associate with us? Why is it that You avoid even seeing us?
Text 67:
„Náležíš k naší Śaṅkara-sampradāyi a žiješ v naší vesnici Váránasí. Proč se tedy s námi nesdružuješ? Proč nás nechceš ani spatřit?“
Text 68:
“You are a sannyāsī. Why then do You indulge in chanting and dancing, engaging in Your saṅkīrtana movement in the company of fanatics?
Text 68:
„Jsi sannyāsī. Proč se tedy oddáváš zpívání a tancování ve svém saṅkīrtanovém hnutí, obklopen samými fanatiky?“
Text 69:
“Meditation and the study of Vedānta are the sole duties of a sannyāsī. Why do You abandon these to dance with fanatics?
Text 69:
„Meditace a studium vedānty představují jediné povinnosti sannyāsīho. Proč tyto činnosti zanedbáváš a raději tančíš s fanatiky?“
Text 70:
“You look as brilliant as if You were Nārāyaṇa Himself. Will You kindly explain the reason that You have adopted the behavior of lower-class people?”
Text 70:
„Záříš, jako kdybys byl samotný Nārāyaṇa. Můžeš nám tedy vysvětlit, proč se chováš jako lidé z nižších tříd?“
Text 71:
Śrī Caitanya Mahāprabhu replied to Prakāśānanda Sarasvatī, “My dear sir, kindly hear the reason. My spiritual master considered Me a fool, and therefore he chastised Me.
Text 71:
Śrī Caitanya Mahāprabhu Prakāśānandovi Sarasvatīmu odvětil: „Můj drahý pane, vyslechněte si prosím, proč tomu tak je. Můj duchovní mistr Mne považoval za hlupáka, a proto Mě pokáral.“
Text 72:
“ ‘You are a fool,’ he said. ‘You are not qualified to study Vedānta philosophy, and therefore You must always chant the holy name of Kṛṣṇa. This is the essence of all mantras, or Vedic hymns.
Text 72:
„,Jsi hlupák,̀ řekl. ,Nejsi schopen studovat filosofii vedānty, a proto musíš neustále zpívat svaté jméno Kṛṣṇy. To je podstatou všech manter neboli védských hymnů.̀“
Text 73:
“ ‘Simply by chanting the holy name of Kṛṣṇa one can obtain freedom from material existence. Indeed, simply by chanting the Hare Kṛṣṇa mantra one will be able to see the lotus feet of the Lord.
Text 73:
„,Pouhým zpíváním svatého jména Kṛṣṇy se lze vysvobodit z hmotného bytí. A nejen to, pouhé zpívání Hare Kṛṣṇa mantry umožní uzřít lotosové nohy Pána.̀“
Text 74:
“ ‘In this Age of Kali there is no religious principle other than the chanting of the holy name, which is the essence of all Vedic hymns. This is the purport of all scriptures.’
Text 74:
„,V tomto věku Kali neexistuje jiná náboženská zásada než zpívání svatého jména, které je podstatou všech védských manter. To je význam veškerých písem.̀“
Text 75:
“After describing the potency of the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra, My spiritual master taught Me another verse, advising Me to always keep it within My throat.
Text 75:
„Poté, co můj duchovní mistr popsal sílu Hare Kṛṣṇa mahā-mantry, naučil Mne další verš a doporučil Mi, abych ho neustále uchovával ve svém hrdle.“
Text 76:
“ ‘For spiritual progress in this Age of Kali, there is no alternative, there is no alternative, there is no alternative to the holy name, the holy name, the holy name of the Lord.’
Text 76:
„,V tomto věku Kali není jiná možnost, není jiná možnost, není jiná možnost, jak udělat duchovní pokrok, než svaté jméno, svaté jméno, svaté jméno Pána.̀“
Text 77:
“Since I received this order from My spiritual master, I always chant the holy name, but I thought that by chanting and chanting the holy name I had been bewildered.
Text 77:
„Od té doby, co jsem od svého duchovního mistra dostal tento pokyn, zpívám svaté jméno neustále. Měl jsem ale pocit, že jsem se samým zpíváním pomátl.“
Text 78:
“While chanting the holy name of the Lord in pure ecstasy, I lose Myself, and thus I laugh, cry, dance and sing just like a madman.
Text 78:
„Když tak v čisté extázi zpívám svaté jméno Pána, úplně se zapomínám a směji se, pláči, tančím a zpívám jako blázen.“
Text 79:
“Collecting My patience, therefore, I began to consider that chanting the holy name of Kṛṣṇa had covered all My spiritual knowledge.
Text 79:
„Proto jsem posbíral zbytky své rozvahy a začal zvažovat, že toto zpívání svatého jména Kṛṣṇy zakrylo veškeré Mé duchovní poznání.“
Text 80:
“I saw that I had become mad by chanting the holy name, and I immediately submitted this at the lotus feet of my spiritual master.
Text 80:
„Zjistil jsem, že jsem se vlivem zpívání svatého jména zbláznil, a tak jsem se s tím okamžitě svěřil u lotosových nohou Mého duchovního mistra.“
Text 81:
“ ‘My dear lord, what kind of mantra have you given Me? I have become mad simply by chanting this mahā-mantra!
Text 81:
„,Můj drahý Pane, co jste Mi to dal za mantru? Z pouhého pronášení této mahā-mantry jsem zešílel!̀“
Text 82:
“ ‘Chanting the holy name in ecstasy causes Me to dance, laugh and cry.’ When My spiritual master heard all this, he smiled and then began to speak.
Text 82:
„,Když v extázi zpívám svaté jméno, nutí Mě to tančit, smát se a plakat.̀ Když to Můj duchovní mistr slyšel, usmál se a řekl.“
Text 83:
“ ‘It is the nature of the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra that anyone who chants it immediately develops his loving ecstasy for Kṛṣṇa.
Text 83:
„,Povahou Hare Kṛṣṇa mahā-mantry je, že každý, kdo ji zpívá, okamžitě rozvine extázi lásky ke Kṛṣṇovi.̀“
Text 84:
“ ‘Religiosity, economic development, sense gratification and liberation are known as the four goals of life, but before love of Godhead, the fifth and highest goal, these appear as insignificant as straw in the street.
Text 84:
„,Zbožnost, ekonomický rozvoj, uspokojování smyslů a osvobození jsou známé jako čtyři cíle života, ale před láskou k Bohu, která je pátým a nejvyšším cílem, se jeví bezvýznamné jako tráva na ulici.̀“
Text 85:
“ ‘For a devotee who has actually developed bhāva, the pleasure derived from dharma, artha, kāma and mokṣa appears like a drop in the presence of the sea.
Text 85:
„,Pro oddaného, který opravdu rozvinul bhāvu, je radost pocházející z dharmy, arthy, kāmy a mokṣi jako kapka ve srovnání s oceánem.̀“
Text 86:
“ ‘The conclusion of all revealed scriptures is that one should awaken his dormant love of Godhead. You are greatly fortunate to have already done so.
Text 86:
„,Závěrem všech zjevených písem je, že člověk by měl probudit svoji neprojevenou lásku k Bohu. Máš velké štěstí, protože jsi to dokázal.̀“
Text 87:
“ ‘It is a characteristic of love of Godhead that by nature it induces transcendental symptoms in one’s body and makes one more and more greedy to achieve the shelter of the lotus feet of the Lord.
Text 87:
„,Vlastností lásky k Bohu je, že samotnou svojí povahou v našem těle vyvolá transcendentální příznaky a způsobí, že čím dál více dychtíme dosáhnout útočiště u lotosových nohou Pána.̀“
Text 88:
“ ‘When one actually develops love of Godhead, he naturally sometimes cries, sometimes laughs, sometimes chants and sometimes runs here and there just like a madman.
Text 88:
„,Ten, kdo skutečně rozvinul lásku k Bohu, přirozeně někdy pláče, někdy se směje, někdy zpívá a někdy běhá sem a tam jako šílený.̀“
Texts 89-90:
“ ‘Perspiration, trembling, standing on end of one’s bodily hairs, tears, faltering voice, fading complexion, madness, melancholy, patience, pride, joy and humility — these are various natural symptoms of ecstatic love of Godhead, which causes a devotee to dance and float in an ocean of transcendental bliss while chanting the Hare Kṛṣṇa mantra.
Text 89 - 90:
„,Pocení, třes, ježení chlupů na těle, slzy, přeskakování hlasu, blednutí barvy pleti, šílenství, zádumčivost, trpělivost, pýcha, radost a pokora jsou různé přirozené příznaky extatické lásky k Bohu, jež způsobuje, že oddaný při zpívání Hare Kṛṣṇa mantry tančí a plave v oceánu transcendentální blaženosti.̀“
Text 91:
“ ‘It is very good, my dear child, that You have attained the supreme goal of life by developing love of Godhead. Thus You have pleased me very much, and I am very much obliged to You.
Text 91:
„,Mé drahé dítě, je moc dobře, že jsi dosáhl nejvyššího cíle života, že jsi rozvinul lásku k Bohu. Velice jsi mne tím potěšil a jsem Ti za to nesmírně zavázán.̀“
Text 92:
“ ‘My dear child, continue dancing, chanting and performing saṅkīrtana in association with devotees. Furthermore, go out and preach the value of chanting kṛṣṇa-nāma, for by this process You will be able to deliver all fallen souls.’
Text 92:
„,Mé drahé dítě, pokračuj v tančení, zpívání a provádění saṅkīrtanu ve společnosti oddaných. Choď také kázat o důležitosti zpívání kṛṣṇa-nāmy, protože tím budeš schopen osvobodit všechny pokleslé duše.̀“
Text 93:
“Saying this, My spiritual master taught Me a verse from Śrīmad-Bhāgavatam. It is the essence of all the Bhāgavatam’s instructions; therefore he recited this verse again and again.
Text 93:
„Když to Můj duchovní mistr řekl, naučil Mne jeden verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu. Tento verš představuje podstatu všech pokynů Bhāgavatamu, a proto ho znovu a znovu opakoval.“
Text 94:
“ ‘When a person is actually advanced and takes pleasure in chanting the holy name of the Lord, who is very dear to him, he is agitated and loudly chants the holy name. He also laughs, cries, becomes agitated and chants just like a madman, not caring for outsiders.’
Text 94:
„,Ten, kdo je skutečně pokročilý, nachází potěšení ve zpívání svatého jména Pána, který je mu nesmírně drahý. Je rozrušený a hlasitě zpívá svaté jméno. Také se směje, pláče, je neklidný a zpívá jako blázen, aniž by se staral o lidi kolem.̀“
Texts 95-96:
“I firmly believe in these words of My spiritual master, and therefore I always chant the holy name of the Lord, alone and in the association of devotees. That holy name of Lord Kṛṣṇa sometimes causes Me to chant and dance, and therefore I chant and dance. Please do not think that I intentionally do it. I do it automatically.
Text 95 - 96:
„Pevně věřím těmto slovům svého duchovního mistra, a proto neustále zpívám svaté jméno Pána, o samotě i ve společnosti oddaných. Toto svaté jméno Pána Kṛṣṇy Mě někdy rozezpívá a roztančí, a proto zpívám a tančím. Nemyslete si prosím, že to dělám úmyslně, děje se to spontánně.“
Text 97:
“Compared to the ocean of transcendental bliss that one tastes by chanting the Hare Kṛṣṇa mantra, the pleasure derived from impersonal Brahman realization [brahmānanda] is like the shallow water in a canal.
Text 97:
„Ve srovnání s oceánem transcendentální blaženosti, kterou člověk vychutnává při zpívání Hare Kṛṣṇa mantry, je blaženost z realizace neosobního Brahmanu (brahmānanda) jako mělká voda ve stoce.“
Text 98:
“ ‘My dear Lord, O master of the universe, since I have directly seen You, my transcendental bliss has taken the shape of a great ocean. Being situated in that ocean, I now realize all other so-called happiness to be like the water contained in the hoofprint of a calf.’ ”
Text 98:
„,Můj drahý Pane, ó vládce vesmíru, od té doby, kdy jsem Tě spatřil, moje transcendentální blaženost nabyla velikosti oceánu. Obklopen tímto oceánem nyní přicházím na to, že veškeré ostatní takzvané štěstí je jako voda obsažená v otisku kopýtka telete.̀“
Text 99:
After hearing Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu, all the Māyāvādī sannyāsīs were moved. Their minds changed, and thus they spoke with pleasing words.
Text 99:
Poté, co vyslechli Pána Śrī Caitanyu Mahāprabhua, byli všichni māyāvādští sannyāsī dojati. Jejich myšlení se změnilo, a tak promluvili příjemnými slovy.
Text 100:
“Dear Śrī Caitanya Mahāprabhu, what You have said is all true. Only one who is favored by fortune attains love of Godhead.
Text 100:
„Drahý Śrī Caitanyo Mahāprabhu, vše, co jsi řekl, je pravda. Pouze ti, kterým přeje štěstí, dosáhnou lásky k Bohu.“
Text 101:
“Dear Sir, there is no objection to Your being a great devotee of Lord Kṛṣṇa. Everyone is satisfied with this. But why do You avoid discussion on the Vedānta-sūtra? What is the fault in it?”
Text 101:
„Milý Pane, proti tomu, že jsi vznešený oddaný Pána Kṛṣṇy, nikdo nic nenamítá. S tím jsou všichni spokojeni. Proč se ale vyhýbáš rozhovorům o Vedānta-sūtře? Co je na nich špatného?“
Text 102:
After hearing the Māyāvādī sannyāsīs speak in that way, Lord Caitanya Mahāprabhu smiled slightly and said, “My dear sirs, if you don’t mind I can say something to you regarding Vedānta philosophy.”
Text 102:
Poté, co Pán Caitanya Mahāprabhu slyšel māyāvādské sannyāsī takto mluvit, lehce se pousmál a řekl: „Vážení pánové, pokud nemáte nic proti, řekl bych vám něco o filosofii vedānty.“
Text 103:
Hearing this, the Māyāvādī sannyāsīs became somewhat humble and addressed Caitanya Mahāprabhu as Nārāyaṇa Himself, who they all agreed He was.
Text 103:
Když to māyāvādští sannyāsī uslyšeli, nabyli jisté pokory a oslovili Caitanyu Mahāprabhua jako samotného Nārāyaṇa, kterým, jak se všichni shodli, opravdu byl.
Text 104:
“Dear Caitanya Mahāprabhu,” they said, “to tell You the truth, we are greatly pleased to hear Your words, and furthermore Your bodily features are so pleasing that we feel extraordinary satisfaction in seeing You.
Text 104:
„Drahý Caitanyo Mahāprabhu, po pravdě řečeno, naslouchání Tvým slovům nás velice těší, a Tvoje tělesné rysy jsou navíc tak příjemné, že při pohledu na Tebe pociťujeme neobvyklou spokojenost.“
Text 105:
“Dear Sir, by Your influence our minds are greatly satisfied, and we believe that Your words will never be unreasonable. Therefore You may speak on the Vedānta-sūtra.”
Text 105:
„Milý Pane, naše mysli jsou díky Tvému vlivu velmi spokojené a věříme, že Tvoje slova nebudou nikdy nerozumná. Můžeš proto o Vedānta-sūtře hovořit.“
Text 106:
The Lord said, “Vedānta philosophy consists of words spoken by the Supreme Personality of Godhead Nārāyaṇa in the form of Vyāsadeva.
Text 106:
Pán řekl: „Filosofii vedānty tvoří slova pronesená Nejvyšším Pánem, Osobností Božství Nārāyaṇem v podobě Vyāsadevy.“
Text 107:
“The material defects of mistakes, illusions, cheating and sensory inefficiency do not exist in the words of the Supreme Personality of Godhead.
Text 107:
„Hmotné nedostatky v podobě omylů, iluze, podvádění a nedokonalosti smyslů se ve slovech Nejvyšší Osobnosti Božství nenacházejí.“
Text 108:
“The Absolute Truth is described in the Upaniṣads and Brahma-sūtra, but one must understand the verses as they are. That is the supreme glory in understanding.
Text 108:
„Absolutní Pravda je popsána v Upaniṣadách a Brahma-sūtře, ale jejich verše musíme chápat tak, jak jsou napsány. To je nejslavnější pochopení.“
Text 109:
“Śrīpāda Śaṅkarācārya has described all the Vedic literatures in terms of indirect meanings. One who hears such explanations is ruined.
Text 109:
„Śrīpāda Śaṅkarācārya popsal veškerou védskou literaturu z hlediska nepřímých významů. Ten, kdo tyto výklady uslyší, je ztracen.“
Text 110:
“Śaṅkarācārya is not at fault, for it is under the order of the Supreme Personality of Godhead that he has covered the real purport of the Vedas.
Text 110:
„Není to však Śaṅkarācāryova vina. To Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, mu nařídil, aby zakryl skutečný význam Véd.“
Text 111:
“According to direct understanding, the Absolute Truth is the Supreme Personality of Godhead, who has all spiritual opulences. No one can be equal to or greater than Him.
Text 111:
„Podle přímého chápání je Absolutní Pravdou Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jenž vlastní úplný duchovní majestát. Nikdo se Mu nemůže vyrovnat a nikdo Jej nepředčí.“
Text 112:
“Everything about the Supreme Personality of Godhead is spiritual, including His body, opulence and paraphernalia. Māyāvāda philosophy, however, covering His spiritual opulence, advocates the theory of impersonalism.
Text 112:
„Vše, co se týká Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, je duchovní, včetně Jeho těla, majestátu a doprovodu. Māyāvādská filosofie však Jeho duchovní majestát zakrývá a hlásá teorii impersonalismu.“
Text 113:
“The Supreme Personality of Godhead is full of spiritual potencies. Therefore His body, name, fame and entourage are all spiritual. The Māyāvādī philosopher, due to ignorance, says that these are all merely transformations of the material mode of goodness.
Text 113:
„Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, oplývá duchovními energiemi. Proto i Jeho tělo, jméno, sláva a doprovod jsou duchovní. Māyāvādský filosof z nevědomosti říká, že to vše jsou jen proměny hmotné kvality dobra.“
Text 114:
“Śaṅkarācārya, who is an incarnation of Lord Śiva, is faultless because he is a servant carrying out the orders of the Lord. But those who follow his Māyāvādī philosophy are doomed. They will lose all their advancement in spiritual knowledge.
Text 114:
„Śaṅkarācārya, jenž je inkarnací Pána Śivy, neudělal žádnou chybu, protože je pouze služebníkem, který vykonává Pánovy příkazy. Avšak ti, kdo následují jeho māyāvādskou filosofii, se řítí do záhuby. Přijdou o veškerý pokrok, kterého v duchovním poznání dosáhli.“
Text 115:
“One who considers the transcendental body of Lord Viṣṇu to be made of material nature is the greatest offender at the lotus feet of the Lord. There is no greater blasphemy against the Supreme Personality of Godhead.
Text 115:
„Osoba, která považuje transcendentální tělo Pána Viṣṇua za výtvor hmotné přírody, se dopouští té největší urážky u lotosových nohou Pána. Horší urážka Nejvyšší Osobnosti Božství neexistuje.“
Text 116:
“The Lord is like a great blazing fire, and the living entities are like small sparks of that fire.
Text 116:
„Pán je jako velký planoucí oheň a živé bytosti jsou jako malé jiskry tohoto ohně.“
Text 117:
“The living entities are energies, not the energetic. The energetic is Kṛṣṇa. This is very vividly described in the Bhagavad-gītā, the Viṣṇu Purāṇa and other Vedic literatures.
Text 117:
„Živé bytosti jsou energie a nikoliv zdroj. Tímto zdrojem je Kṛṣṇa, což je názorně popsáno v Bhagavad-gītě, Viṣṇu Purāṇě a dalších védských textech.“
Text 118:
“ ‘Besides these inferior energies, O mighty-armed Arjuna, there is another, superior energy of Mine, which comprises the living entities who are exploiting the resources of this material, inferior nature.’
Text 118:
„Ó Arjuno, válečníku mocných paží! Kromě těchto nižších energií je zde ještě Má jiná, vyšší energie tvořená živými bytostmi, které využívají zdroje oné hmotné, nižší přírody.“
Text 119:
“ ‘The potency of Lord Viṣṇu is summarized in three categories — namely, the spiritual potency, the living entities and ignorance. The spiritual potency is full of knowledge; the living entities, although belonging to the spiritual potency, are subject to bewilderment; and the third energy, which is full of ignorance, is always visible in fruitive activities.’
Text 119:
„,Energie Pána Viṣṇua je rozdělena do tří kategorií: duchovní energie, živé bytosti a nevědomost. Duchovní energie je plná poznání, živé bytosti sice patří k duchovní energii, ale mohou být zmateny, a třetí energii, která je plná nevědomosti, je vždy vidět v plodonosných činnostech.̀“
Text 120:
“The Māyāvāda philosophy is so degraded that it has taken the insignificant living entities to be the Lord, the Supreme Truth, thus covering the glory and supremacy of the Absolute Truth with monism.
Text 120:
„Māyāvādská filosofie je tak zkažená, že považuje nepatrné živé bytosti za Pána, Nejvyšší Pravdu, a takto monismem zakrývá slávu a svrchovanost Absolutní Pravdy.“
Text 121:
“In his Vedānta-sūtra Śrīla Vyāsadeva has described that everything is but a transformation of the energy of the Lord. Śaṅkarācārya, however, has misled the world by commenting that Vyāsadeva was mistaken. Thus he has raised great opposition to theism throughout the entire world.
Text 121:
„Ve své Vedānta-sūtře Śrīla Vyāsadeva napsal, že vše je pouhou přeměnou Pánovy energie. Śaṅkarācārya nicméně zmátl svět tvrzením, že Vyāsadeva udělal chybu. Tak způsobil, že se na celém světě zvedl velký odpor k teismu.“
Text 122:
“According to Śaṅkarācārya, by accepting the theory of the transformation of the energy of the Lord, one creates an illusion by indirectly accepting that the Absolute Truth is transformed.
Text 122:
„Přijetím teorie o přeměně energie člověk podle Śaṅkarācāryi vytváří iluzi, protože nepřímo uznává, že se Absolutní Pravda mění.“
Text 123:
“Transformation of energy is a proven fact. It is the false bodily conception of the self that is an illusion.
Text 123:
„Přeměna energie je dokázaná skutečnost. Iluzí je mylné tělesné pojetí vlastního já.“
Text 124:
“The Supreme Personality of Godhead is opulent in all respects. Therefore by His inconceivable energies He has transformed the material cosmic manifestation.
Text 124:
„Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, oplývá majestátem ve všech ohledech, a proto působením svých nepochopitelných energií proměnil hmotný vesmírný projev.“
Text 125:
“Using the example of a touchstone, which by its energy turns iron to gold and yet remains the same, we can understand that although the Supreme Personality of Godhead transforms His innumerable energies, He remains unchanged.
Text 125:
„Na příkladu zázračného kamene, který svojí energií promění železo ve zlato, a přesto zůstane stejný, můžeme porozumět tomu, že Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, přeměňuje své nesčetné energie, a přesto zůstává beze změn.“
Text 126:
“Although a touchstone produces many varieties of valuable jewels, it nevertheless remains the same. It does not change its original form.
Text 126:
„Zázračný kámen zůstává stejný i přesto, že vytváří spoustu vzácných kamenů různých druhů. Nezmění svoji původní podobu.“
Text 127:
“If there is such inconceivable potency in material objects, why should we not believe in the inconceivable potency of the Supreme Personality of Godhead?
Text 127:
„Mají-li tak nepochopitelnou moc hmotné předměty, proč bychom neměli věřit v nepochopitelnou energii Nejvyšší Osobnosti Božství?“
Text 128:
“The Vedic sound vibration oṁkāra, the principal word in the Vedic literatures, is the basis of all Vedic vibrations. Therefore one should accept oṁkāra as the sound representation of the Supreme Personality of Godhead and the reservoir of the cosmic manifestation.
Text 128:
„Védská zvuková vibrace oṁkāra, ústřední slovo ve védské literatuře, je základem všech védských vibrací. Oṁkāru bychom tedy měli přijmout jako zvukové zastoupení Nejvyšší Osobnosti Božství a zdroj vesmírného projevu.“
Text 129:
“It is the purpose of the Supreme Personality of Godhead to present praṇava [oṁkāra] as the reservoir of all Vedic knowledge. The words ‘tat tvam asi’ are only a partial explanation of the Vedic knowledge.
Text 129:
„Záměrem Nejvyšší Osobnosti Božství je představovat praṇavu (oṁkāru) jako zdroj veškerého védského poznání. Slova ,tat tvam asì vysvětlují védské poznání pouze částečně.“
Text 130:
“Praṇava [oṁkāra] is the mahā-vākya [mahā-mantra] in the Vedas. Śaṅkarācārya’s followers cover this to stress without authority the mantra tat tvam asi.
Text 130:
„Praṇava (oṁkāra) je mahā-vākya (mahā-mantra) ve Védách. Śaṅkarācāryovi následovníci to zakrývají, aby neautorizovaně zdůrazňovali mantru tat tvam asi.“
Text 131:
“In all the Vedic sūtras and literatures, it is Lord Kṛṣṇa who is to be understood, but the followers of Śaṅkarācārya have covered the real meaning of the Vedas with indirect explanations.
Text 131:
„Tím, kdo má být skrze všechny védské texty a sūtry poznán, je Pán Kṛṣṇa. Śaṅkarācāryovi následovníci však skutečný význam Véd zakryli svými nepřímými výklady.“
Text 132:
“The self-evident Vedic literatures are the highest evidence of all, but if these literatures are interpreted, their self-evident nature is lost.
Text 132:
„Nejvyšším ze všech důkazů je védská literatura, která dokazuje sama sebe. Vytvářením výkladů se však její sebedokazující povaha ztratí.“
Text 133:
“To prove their philosophy, the members of the Māyāvāda school have given up the real, easily understood meaning of the Vedic literature and introduced indirect meanings based on their imaginative powers.”
Text 133:
„Kvůli tomu, aby dokázali svou filosofii, ponechali členové māyāvādské školy stranou skutečný a snadno pochopitelný význam védské literatury a zavedli nepřímé významy založené na jejich vlastní představivosti.“
Text 134:
When Śrī Caitanya Mahāprabhu thus showed for each and every sūtra the defects in Śaṅkarācārya’s explanations, all the assembled Māyāvādī sannyāsīs were struck with wonder.
Text 134:
Když takto Śrī Caitanya Mahāprabhu ukázal nedostatky Śaṅkarācāryových výkladů každé sūtry, všichni shromáždění māyāvādští sannyāsī žasli.
Text 135:
All the Māyāvādī sannyāsīs said, “Your Holiness, kindly know from us that we actually have no quarrel with Your refutation of these meanings, for You have given a clear understanding of the sūtras.
Text 135:
Všichni māyāvādští sannyāsī řekli: „Tvoje Svatosti, prosíme Tě věz, že proti Tvému vyvrácení těchto výkladů nic nenamítáme, protože jsi přednesl jasné vysvětlení sūter.“
Text 136:
“We know that all this word jugglery springs from the imagination of Śaṅkarācārya, and yet because we belong to his sect, we accept it although it does not satisfy us.
Text 136:
„Víme, že celá tato hra se slovy pramení ze Śaṅkarācāryovy představivosti, a i když nás to neuspokojuje, přijímáme to proto, že náležíme k jeho škole.“
Text 137:
“Now let us see,” the Māyāvādī sannyāsīs continued, “how well You can describe the sūtras in terms of their direct meaning.” Hearing this, Lord Caitanya Mahāprabhu began His direct explanation of the Vedānta-sūtra.
Text 137:
Māyāvādští sannyāsī pokračovali: „Podívejme se nyní, jak jsi schopen sūtry popsat na základě jejich přímého významu.“ Když to Pán Caitanya Mahāprabhu slyšel, zahájil své přímé výklady Vedānta-sūtry.
Text 138:
“Brahman, who is greater than the greatest, is the Supreme Personality of Godhead. He is full in six opulences, and therefore He is the reservoir of ultimate truth and absolute knowledge.
Text 138:
„Brahman, který je větší než největší, je Nejvyšší Osobnost Božství. V plné míře oplývá šesti druhy majestátu, a proto je zdrojem konečné pravdy a absolutního poznání.“
Text 139:
“In His original form the Supreme Personality of Godhead is full with transcendental opulences, which are free from the contamination of the material world. It is to be understood that in all Vedic literature the Supreme Personality of Godhead is the ultimate goal.
Text 139:
„Ve své původní podobě Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, oplývá transcendentálním majestátem, který je nedotčený nečistotami hmotného světa. Je třeba pochopit, že podle veškeré védské literatury je Nejvyšší Osobnost Božství konečným cílem.“
Text 140:
“When we speak of the Supreme as impersonal, we deny His spiritual potencies. Logically, if you accept half of the truth, you cannot understand the whole.
Text 140:
„Hovoříme-li o Nejvyšším jako o neosobním, popíráme tím Jeho duchovní energie. Je logické, že když přijmete poloviční pravdu, nemůžete pochopit celek.“
Text 141:
“It is only by devotional service, beginning with hearing, that one can approach the Supreme Personality of Godhead. That is the only means to approach Him.
Text 141:
„K Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, lze přistoupit pouze skrze oddanou službu, počínaje nasloucháním. To je jediný způsob, jak se k Němu přiblížit.“
Text 142:
“By practicing this regulated devotional service under the direction of the spiritual master, certainly one awakens his dormant love of Godhead. This process is called abhidheya.
Text 142:
„Praktikováním této usměrněné oddané služby pod vedením duchovního mistra člověk probudí svoji nerozvinutou lásku k Bohu. Tento proces se nazývá abhidheya.“
Text 143:
“If one develops his love of Godhead and becomes attached to the lotus feet of Kṛṣṇa, gradually he loses his attachment to everything else.
Text 143:
„Rozvine-li člověk lásku k Bohu a přilne k lotosovým nohám Kṛṣṇy, ztratí postupně svoji připoutanost ke všemu ostatnímu.“
Text 144:
“Love of Godhead is so exalted that it is considered to be the fifth goal of human life. By awakening one’s love of Godhead, one can attain the platform of conjugal love, tasting it even during the present span of life.
Text 144:
„Láska k Bohu je tak vznešená, že je považována za pátý cíl lidského života. Probuzením lásky k Bohu lze dosáhnout úrovně milostné lásky a vychutnávat ji už v tomto životě.“
Text 145:
“The Supreme Lord, who is greater than the greatest, becomes submissive to even a very insignificant devotee because of his devotional service. It is the beautiful and exalted nature of devotional service that the infinite Lord becomes submissive to the infinitesimal living entity because of it. In reciprocal devotional activities with the Lord, the devotee actually enjoys the transcendental mellow of devotional service.
Text 145:
„Nejvyšší Pán, který je větší než největší, se podřídí i nepatrnému oddanému díky jeho oddané službě. Krásnou a vznešenou povahou oddané služby je, že se díky ní nekonečně velký Pán podřídí nekonečně malé živé bytosti. Ve vzájemných oddaných vztazích s Pánem oddaný skutečně vychutnává transcendentální náladu oddané služby.“
Text 146:
“One’s relationship with the Supreme Personality of Godhead, activities in terms of that relationship, and the ultimate goal of life [to develop love of God] — these three subjects are explained in every aphorism of the Vedānta-sūtra, for they form the culmination of the entire Vedānta philosophy.”
Text 146:
„Vztah s Nejvyšším Pánem, Osobností Božství, činnosti konané na základě tohoto vztahu a konečný cíl života (rozvinutí lásky k Bohu) jsou tři témata, která jsou popsána v každém aforismu Vedānta-sūtry, protože jsou vrcholem celé vedāntské filosofie.“
Text 147:
When all the Māyāvādī sannyāsīs thus heard the explanation of Caitanya Mahāprabhu on the basis of sambandha, abhidheya and prayojana, they spoke very humbly.
Text 147:
Potom, co všichni māyāvādští sannyāsī vyslechli vysvětlení Caitanyi Mahāprabhua založené na principech sambandha, abhidheya a prayojana, promluvili s velkou pokorou.
Text 148:
“Dear Sir, You are Vedic knowledge personified and are directly Nārāyaṇa Himself. Kindly excuse us for the offenses we previously committed by criticizing You.”
Text 148:
„Milý Pane, jsi zosobněné poznání Véd a samotný Nārāyaṇa. Odpusť nám prosím přestupky, kterých jsme se dopouštěli tím, že jsme Tě pomlouvali.“
Text 149:
From that moment when the Māyāvādī sannyāsīs heard the explanation of the Vedānta-sūtra from the Lord, their minds changed, and on the instruction of Caitanya Mahāprabhu, they too chanted “Kṛṣṇa! Kṛṣṇa!” always.
Text 149:
Od chvíle, kdy si māyāvādští sannyāsī vyslechli Pánovo vysvětlení Vedānta-sūtry, se jejich mysli změnily a na pokyn Caitanyi Mahāprabhua i oni neustále zpívali „Kṛṣṇa!“, „Kṛṣṇa!“
Text 150:
Thus Lord Caitanya excused all the offenses of the Māyāvādī sannyāsīs and very mercifully blessed them with kṛṣṇa-nāma.
Text 150:
Tak Pán Caitanya prominul māyāvādským sannyāsīm všechny přestupky a milostivě je požehnal kṛṣṇa-nāmou.
Text 151:
After this, all the sannyāsīs took the Lord into their midst, and thus they all took their meal together.
Text 151:
Potom sannyāsī vzali Pána mezi sebe a všichni společně poobědvali.
Text 152:
After taking lunch among the Māyāvādī sannyāsīs, Śrī Caitanya Mahāprabhu, who is known as Gaurasundara, returned to His residence. Thus the Lord performs His wonderful pastimes.
Text 152:
Po obědě s māyāvādskými sannyāsīmi se Śrī Caitanya Mahāprabhu, známý jako Gaurasundara, vrátil do svého obydlí. Tak Pán provádí své úžasné zábavy.
Text 153:
Hearing the arguments of Śrī Caitanya Mahāprabhu and seeing His victory, Candraśekhara, Tapana Miśra and Sanātana Gosvāmī were all extremely pleased.
Text 153:
Když Candraśekhara, Tapana Miśra i Sanātana Gosvāmī slyšeli argumenty Śrī Caitanyi Mahāprabhua a viděli Jeho vítězství, byli velice spokojeni.
Text 154:
Many Māyāvādī sannyāsīs of Vārāṇasī came to see the Lord after this incident, and the entire city praised Him.
Text 154:
Po této události přicházeli mnozí māyāvādští sannyāsī z Váránasí, aby mohli Pána vidět, a celé město Jej velebilo.
Text 155:
Śrī Caitanya Mahāprabhu visited the city of Vārāṇasī, and all of its people were very thankful.
Text 155:
Śrī Caitanya Mahāprabhu navštívil město Váránasí a všichni obyvatelé Mu za to byli vděční.
Text 156:
The crowd at the door of His residence was so great that it numbered hundreds of thousands.
Text 156:
Před vchodem do Jeho obydlí se shromažďoval obrovský dav čítající statisíce lidí.
Text 157:
When the Lord went to visit the temple of Viśveśvara, hundreds of thousands of people assembled to see Him.
Text 157:
Když šel Pán navštívit chrám Viśveśvary, shromáždily se statisíce lidí, aby Jej spatřily.
Text 158:
Whenever Lord Caitanya went to the banks of the Ganges to take His bath, big crowds of many hundreds of thousands of people assembled there.
Text 158:
Kdykoliv šel Śrī Caitanya Mahāprabhu ke břehům Gangy, aby vykonal svou koupel, shromáždil se tam dav statisíců lidí.
Text 159:
Whenever the crowds were too great, Śrī Caitanya Mahāprabhu stood up, raised His hands and chanted, “Hari! Hari!” to which all the people responded, filling both the land and sky with the vibration.
Text 159:
Jakmile se sešel velký dav, Śrī Caitanya Mahāprabhu zvedl ruce a zakřičel „Hari! Hari!“ Všichni lidé to po Něm opakovali a tato vibrace se rozléhala zemí i nebem.
Text 160:
After thus delivering the people in general, the Lord desired to leave Vārāṇasī. After instructing Śrī Sanātana Gosvāmī, He sent him toward Vṛndāvana.
Text 160:
Poté, co Pán takto osvobodil všechny lidi, chtěl z Váránasí odejít. Poučil tedy Śrī Sanātanu Gosvāmīho a poslal jej do Vrindávanu.
Text 161:
Because the city of Vārāṇasī was always full of tumultuous crowds, Śrī Caitanya Mahāprabhu, after sending Sanātana to Vṛndāvana, returned to Jagannātha Purī.
Text 161:
Pak se Śrī Caitanya Mahāprabhu vrátil do Džagannáth Purí, protože Váránasí bylo neustále plné hlučících davů.
Text 162:
I have here given a brief account of these pastimes of Lord Caitanya, but later I shall describe them in an extensive way.
Text 162:
Tyto zábavy Pána Caitanyi jsem zde popsal pouze v krátkosti, ale později je popíši obšírně.
Text 163:
Śrī Kṛṣṇa Caitanya Mahāprabhu and His associates of the Pañca-tattva distributed the holy name of the Lord to invoke love of Godhead throughout the universe, and thus the entire universe was thankful.
Text 163:
Śrī Kṛṣṇa Caitanya Mahāprabhu a Jeho společníci z Pañca-tattvy rozdávali svaté jméno Pána, aby v celém vesmíru probudili lásku k Bohu, a celý vesmír jim za to byl vděčný.
Text 164:
Lord Caitanya dispatched the two generals Rūpa Gosvāmī and Sanātana Gosvāmī to Vṛndāvana to preach the bhakti cult.
Text 164:
Śrī Caitanya Mahāprabhu vypravil své dva generály, Rūpu Gosvāmīho a Sanātanu Gosvāmīho, kázat oddanou službu do Vrindávanu.
Text 165:
As Rūpa Gosvāmī and Sanātana Gosvāmī were sent toward Mathurā, so Nityānanda Prabhu was sent to Bengal to preach extensively the cult of Caitanya Mahāprabhu.
Text 165:
Tak jako byli Rūpa a Sanātana Gosvāmī posláni do Mathury, byl Nityānanda Prabhu poslán do Bengálska, aby tam mohutně kázal učení Caitanyi Mahāprabhua.
Text 166:
Śrī Caitanya Mahāprabhu personally went to South India, and He broadcast the holy name of Lord Kṛṣṇa in every village and town.
Text 166:
Samotný Śrī Caitanya Mahāprabhu se vydal do jižní Indie a šířil svaté jméno Pána Kṛṣṇy v každé vesnici a každém městě.
Text 167:
Thus the Lord went to the southernmost tip of the Indian peninsula, known as Setubandha [Cape Comorin]. Everywhere He distributed the bhakti cult and love of Kṛṣṇa, and in this way He delivered everyone.
Text 167:
Tak Pán došel až k nejjižnějšímu cípu indického poloostrova, známému jako Sétubandha (mys Kumárí). Všude rozdával učení o bhakti a lásku ke Kṛṣṇovi, a tak každého osvobodil.
Text 168:
I have thus explained the truth of the Pañca-tattva. One who hears this explanation increases in knowledge of Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 168:
Takto jsem vysvětlil pravdu o Pañca-tattvě. Každý, kdo toto vysvětlení slyší, obohatí své poznání o Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi.
Text 169:
While chanting the Pañca-tattva mahā-mantra, one must chant the names of Śrī Caitanya, Nityānanda, Advaita, Gadādhara and Śrīvāsa with their many devotees. This is the process.
Text 169:
Když zpíváme Pañca-tattva mahā-mantru, musíme zpívat jména Śrī Caitanyi, Nityānandy, Advaity, Gadādhara a Śrīvāse i s jejich mnoha oddanými. To je správný postup.
Text 170:
I again and again offer obeisances unto the Pañca-tattva. Thus I think that I will be able to describe something about the pastimes of Lord Caitanya Mahāprabhu.
Text 170:
Znovu a znovu se klaním Pañca-tattvě. Myslím si, že tak budu schopen popsat alespoň něco o zábavách Pána Caitanyi Mahāprabhua.
Text 171:
Praying at the lotus feet of Śrī Rūpa and Śrī Raghunātha, always desiring their mercy, I, Kṛṣṇadāsa, narrate Śrī Caitanya-caritāmṛta, following in their footsteps.
Text 171:
Já, Kṛṣṇadāsa, kráčím ve stopách Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha a vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.