Text 74

Text

Verš

nāma vinu kali-kāle nāhi āra dharma
sarva-mantra-sāra nāma, ei śāstra-marma

Synonyms

Synonyma

nāma — the holy name; vinu — without; kali-kāle — in this Age of Kali; nāhi — there is none; āra — or any alternative; dharma — religious principle; sarva — all; mantra — hymns; sāra — essence; nāma — the holy name; ei — this is; śāstra — revealed scriptures; marma — purport.

nāma — svaté jméno; vinu — bez; kali-kāle — v tomto věku Kali; nāhi — není; āra — nebo cokoliv jiného; dharma — náboženská zásada; sarva — všech; mantra — manter; sāra — podstata; nāma — svaté jméno; ei — to je; śāstra — zjevených písem; marma — význam.

Translation

Překlad

“ ‘In this Age of Kali there is no religious principle other than the chanting of the holy name, which is the essence of all Vedic hymns. This is the purport of all scriptures.’

„,V tomto věku Kali neexistuje jiná náboženská zásada než zpívání svatého jména, které je podstatou všech védských manter. To je význam veškerých písem.̀“

Purport

Význam

The principles of the paramparā system were strictly honored in previous ages — Satya-yuga, Tretā-yuga and Dvāpara-yuga — but in the present age, Kali-yuga, people neglect the importance of this system of śrauta-paramparā, or receiving knowledge by disciplic succession. In this age, people are prepared to argue that they can understand that which is beyond their limited knowledge and perception through so-called scientific observations and experiments, not knowing that actual truth comes down to man from authorities. This argumentative attitude is against the Vedic principles, and it is very difficult for one who adopts it to understand that the holy name of Kṛṣṇa is as good as Kṛṣṇa Himself. Since Kṛṣṇa and His holy name are identical, the holy name is eternally pure and beyond material contamination. It is the Supreme Personality of Godhead as a transcendental vibration. The holy name is completely different from material sound, as confirmed by Narottama dāsa Ṭhākura: golokera prema-dhana, hari-nāma-saṅkīrtana. The transcendental vibration of hari-nāma-saṅkīrtana is imported from the spiritual world. Thus although materialists who are addicted to experimental knowledge and the so-called “scientific method” cannot place their faith in the chanting of the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra, it is a fact that simply by chanting the Hare Kṛṣṇa mantra offenselessly one can be freed from all subtle and gross material conditions. The spiritual world is called Vaikuṇṭha, which means “without anxiety.” In the material world everything is full of anxiety (kuṇṭha), whereas in the spiritual world (Vaikuṇṭha) everything is free from anxiety. Therefore those who are afflicted by a combination of anxieties cannot understand the Hare Kṛṣṇa mantra, which is free from all anxiety. In the present age the vibration of the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra is the only process that is in a transcendental position, beyond material contamination. Since the holy name can deliver a conditioned soul, it is explained here to be sarva-mantra-sāra, the essence of all Vedic hymns.

V dřívějších věcích – Satya-yuze, Tretā-yuze a Dvāpara-yuze – se přísně ctily zásady systému parampary, ale v současném věku, Kali-yuze, lidé tento systém śrauta-parampary neboli získávání poznání učednickou posloupností zanedbávají. Lidé tohoto věku jsou schopni tvrdit, že mohou pochopit to, co přesahuje hranice jejich omezeného poznání a vnímání, takzvanými vědeckými pokusy a pozorováním, aniž by věděli, že skutečná pravda k člověku sestupuje od autorit. Tento vyzývavý postoj je v rozporu s védskými principy a pro toho, kdo jej zaujme, bude velice těžké pochopit, že svaté jméno Kṛṣṇy je stejně dobré jako Kṛṣṇa samotný. A protože je Kṛṣṇa se svým svatým jménem totožný, je svaté jméno věčně čisté a mimo vliv hmotných nečistot. Je to Nejvyšší Osobnost Božství v podobě transcendentální vibrace. Svaté jméno je něco naprosto jiného než hmotný zvuk, což potvrzuje i Narottama dāsa Ṭhākura: golokera prema-dhana, hari-nāma-saṅkīrtana. Transcendentální vibrace hari-nāma-saṅkīrtanu přichází z duchovního světa. I když materialisté, kteří navykli experimentálnímu poznání a takzvaným „vědeckým metodám“, nejsou schopni do zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry vložit svoji víru, faktem zůstává, že pouhým zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry bez přestupků se lze zbavit všech jemnohmotných i hrubohmotných pout. Duchovní svět se nazývá Vaikuṇṭha, což znamená „bez úzkosti“. V hmotném světě je vše plné úzkosti (kuṇṭha), kdežto v duchovním světě (Vaikuṇṭha) je vše prosté úzkosti. Ti, jež souží úzkost v různých podobách, nemohou pochopit Hare Kṛṣṇa mantru, která je prostá veškeré úzkosti. V současném věku je vibrace Hare Kṛṣṇa mahā-mantry jediný proces na transcendentální úrovni, mimo hmotné znečištění. Jelikož svaté jméno může podmíněnou duši vysvobodit, je zde řečeno, že je sarva-mantra-sāra neboli podstatou všech védských manter.

A name that represents an object of this material world may be subjected to arguments and experimental knowledge, but in the absolute world a name and its owner, the fame and the famous, are identical, and similarly the qualities, pastimes and everything else pertaining to the Absolute are also absolute. Although Māyāvādīs profess monism, they differentiate between the holy name of the Supreme Lord and the Lord Himself. For this offense of nāmāparādha they gradually glide down from their exalted position of brahma-jñāna, as confirmed in Śrīmad-Bhāgavatam (10.2.32):

Jméno, které zastupuje nějakou věc v tomto hmotném světě, může být předmětem dohadů a experimentálního poznání, avšak v absolutním světě jsou jméno a jeho vlastník či sláva a oslavovaný jedno a totéž, a podobně i vlastnosti, zábavy a vše ostatní, co se týká Absolutního, jsou absolutní. Māyāvādī se na jedné straně hlásí k monismu, ale na druhé straně dělají rozdíly mezi svatým jménem Nejvyššího Pána a Pánem samotným. Za tento přestupek, nāmāparādhu, ze svého vznešeného postavení brahma-jñāny postupně poklesnou, jak je potvrzeno ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.2.32):

āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ
patanty adho ’nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ

āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ
patanty adho 'nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ

Although by severe austerities they rise to the exalted position of brahma-jñāna, they nevertheless fall down due to imperfect knowledge of the Absolute Truth. Although they profess to understand the Vedic mantra sarvaṁ khalv idaṁ brahma (Chāndogya Up. 3.14.1), which means “Everything is Brahman,” they are unable to understand that the holy name is also Brahman. If they regularly chant the mahā-mantra, however, they can be relieved from this misconception. Unless one properly takes shelter of the holy name, he cannot be relieved from the offensive stage in chanting the holy name.

I když se přísnou askezí pozvednou na vznešenou úroveň brahma-jñāny, stejně poklesnou, protože jejich poznání Absolutní Pravdy je nedokonalé. I když tvrdí, že chápou védskou mantru sarvaṁ khalv idaṁ brahma (Chāndogya Up. 3.14.1), což znamená „vše je Brahman“, nejsou schopni pochopit, že svaté jméno je také Brahman. Pokud však budou pravidelně zpívat mahā-mantru, mohou být oproštěni od této mylné představy. Dokud člověk správným způsobem nepřijme útočiště u svatého jména, nemůže se zbavit přestupků při zpívání svatého jména.