Text 68

Text

Verš

sannyāsī ha-iyā kara nartana-gāyana
bhāvuka saba saṅge lañā kara saṅkīrtana

Synonyms

Synonyma

sannyāsī — the renounced order of life; ha-iyā — accepting; kara — You do; nartana-gāyana — dancing and chanting; bhāvuka — fanatics; saba — all; saṅge — in Your company; lañā — accepting them; kara — You do; saṅkīrtana — chanting of the holy name of the Lord.

sannyāsī — stav odříkání; ha-iyā — poté, co jsi přijal; kara — oddáváš se; nartana-gāyana — tančení a zpívání; bhāvuka — fanatici; saba — všichni; saṅge — do své společnosti; lañā — přijímající je; kara — činíš; saṅkīrtana — zpívání svatých jmen Pána.

Translation

Překlad

“You are a sannyāsī. Why then do You indulge in chanting and dancing, engaging in Your saṅkīrtana movement in the company of fanatics?

„Jsi sannyāsī. Proč se tedy oddáváš zpívání a tancování ve svém saṅkīrtanovém hnutí, obklopen samými fanatiky?“

Purport

Význam

This is a challenge by Prakāśānanda Sarasvatī to Śrī Caitanya Mahāprabhu. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura writes in his Anubhāṣya that Śrī Caitanya Mahāprabhu, who is the object of Vedānta philosophical research, has very kindly determined who is an appropriate candidate for study of Vedānta philosophy. The first qualification of such a candidate is expressed by Śrī Caitanya Mahāprabhu in His Śikṣāṣṭaka:

Takto zpochybňoval Prakāśānanda Sarasvatī jednání Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura ve své Anubhāṣyi píše, že Śrī Caitanya Mahāprabhu, který je předmětem filosofického zkoumání vedānty, laskavě stanovil, kdo je správným uchazečem o studium vedāntské filosofie. První předpoklad takového uchazeče popsal Śrī Caitanya Mahāprabhu ve své Śikṣāṣṭace:

tṛṇād api su-nīcena taror iva sahiṣṇunā
amāninā māna-dena kīrtanīyaḥ sadā hariḥ

tṛṇād api su-nīcena
taror api sahiṣṇunā
amāninā māna-dena
kīrtanīyaḥ sadā hariḥ

This statement indicates that one can hear or speak about Vedānta philosophy through the disciplic succession. One must be very humble and meek, more tolerant than a tree and more humble than the grass. One should not claim respect for himself but should be prepared to give all respect to others. One must have these qualifications to be eligible to understand Vedic knowledge.

Tento výrok naznačuje, že o filosofii vedānty můžeme naslouchat nebo hovořit prostřednictvím učednické posloupnosti. Člověk musí být velice pokorný, snášenlivější než strom a pokornější než tráva. Neměl by vyžadovat úctu pro sebe, ale měl by být připraven vzdávat veškerou úctu druhým. Ten, kdo chce porozumět védskému poznání, musí splňovat tyto předpoklady.