Text 41
Text 41
Text
Verš
nā kare vedānta-pāṭha, kare saṅkīrtana
nā kare vedānta-pāṭha, kare saṅkīrtana
Synonyms
Synonyma
Translation
Překlad
The blasphemers said, “Although a sannyāsī, He does not take interest in the study of Vedānta but instead always engages in chanting and dancing in saṅkīrtana.
(Pomlouvači říkali:) „Přestože je sannyāsī, nestará se o studium vedānty, ale místo toho neustále zpívá a tančí v saṅkīrtanu.“
Purport
Význam
Fortunately or unfortunately, we also meet such Māyāvādīs who criticize our method of chanting and accuse us of not being interested in study. They do not know that we have translated volumes and volumes of books into English and that the students in our temples regularly study them in the morning, afternoon and evening. We are writing and printing books, and our students study them and distribute them all over the world. No Māyāvādī school can present as many books as we have; nevertheless, they accuse us of not being fond of study. Such accusations are completely false. But although we study, we do not study the nonsense of the Māyāvādīs.
Naštěstí nebo naneštěstí se také setkáváme s māyāvādīmi, kteří kritizují naši metodu zpívání a viní nás z toho, že se nezajímáme o studium. Nevědí, že jsme do angličtiny přeložili mnoho knih a že je studenti v našich chrámech pravidelně ráno, v poledne a večer studují. My tyto knihy píšeme a vydáváme a naši studenti je studují a šíří po celém světě. Žádná māyāvādská škola nemůže nabídnout tolik knih, kolik jich máme my, a přesto nás viní z toho, že neradi studujeme. Taková nařčení jsou zcela neopodstatněná. Studujeme, ale ne māyāvādské nesmysly.
Māyāvādī sannyāsīs neither chant nor dance. Their technical objection is that this method of chanting and dancing is called tauryatrika, which indicates that a sannyāsī should completely avoid such activities and engage his time in the study of Vedānta. Actually, such men do not understand what is meant by Vedānta. In the Bhagavad-gītā (15.15) Kṛṣṇa says, vedaiś ca sarvair aham eva vedyo vedānta-kṛd veda-vid eva cāham: “By all the Vedas I am to be known; indeed I am the compiler of Vedānta, and I am the knower of the Vedas.” Lord Kṛṣṇa is the actual compiler of Vedānta, and whatever He speaks is Vedānta philosophy. Although they are lacking the knowledge of Vedānta presented by the Supreme Personality of Godhead in the transcendental form of Śrīmad-Bhāgavatam, the Māyāvādīs are very proud of their study. Foreseeing the bad effects of their presenting Vedānta philosophy in a perverted way, Śrīla Vyāsadeva compiled Śrīmad-Bhāgavatam as a commentary on the Vedānta-sūtra. Śrīmad-Bhāgavatam is bhāṣyo ’yaṁ brahma-sūtrāṇām; in other words, all the Vedānta philosophy in the aphorisms of the Brahma-sūtra is thoroughly described in the pages of Śrīmad-Bhāgavatam. Thus the factual propounder of Vedānta philosophy is a Kṛṣṇa conscious person who always engages in reading and understanding the Bhagavad-gītā and Śrīmad-Bhāgavatam and teaching the purport of these books to the entire world. The Māyāvādīs are very proud of having monopolized the Vedānta philosophy, but devotees have their own commentaries on Vedānta such as Śrīmad-Bhāgavatam and others written by the ācāryas. The commentary of the Gauḍīya Vaiṣṇavas is the Govinda-bhāṣya.
Māyāvādští sannyāsī nezpívají ani netančí. Jejich formální námitkou je, že tato metoda tančení a zpívání se nazývá tauryatrika, což vyjadřuje, že sannyāsī by se měl těchto činností zcela vyvarovat a využít čas ke studiu vedānty. Tito pánové ale vůbec nechápou, co vedānta znamená. V Bhagavad- gītě (15.15) Kṛṣṇa říká: vedaiś ca sarvair aham eva vedyo vedānta-kṛd veda- vid eva cāham – „Studiem všech Véd mám být poznán Já. Ve skutečnosti jsem Já sestavil vedāntu a Já jsem také znalcem Véd.“ Skutečným sestavitelem vedānty je tedy Pán Kṛṣṇa, a cokoliv vyřkne, je vedāntská filosofie. I když māyāvādīm zcela schází poznání vedānty předložené Nejvyšší Osobností Božství v transcendentální podobě Śrīmad-Bhāgavatamu, jsou na svoje studium velice pyšní. A protože Śrīla Vyāsadeva předvídal neblahé následky jejich zvrácené prezentace vedāntské filosofie, sestavil Śrīmad-Bhāgavatam, komentář Vedānta-sūtry. Śrīmad-Bhāgavatam je označen jako bhāṣyo 'yaṁ brahma-sūtrānām – veškerá vedāntská filosofie, předložená v aforismech Brahma-sūtry, je bezezbytku popsána na jeho stránkách. Skutečnou vedāntskou filosofii tedy může předkládat jen osoba vědomá si Kṛṣṇy, jež se neustále zaměstnává čtením a chápáním Bhagavad-gīty a Śrīmad-Bhāgavatamu a učí jejich význam po celém světě. Māyāvādī jsou velice pyšní na to, že si přivlastnili monopol na vedāntskou filosofii, ale oddaní mají k vedāntě své vlastní komentáře, jako je Śrīmad-Bhāgavatam a další písemnosti ācāryů. Komentářem gauḍīya-vaiṣṇavů je Govinda-bhāṣya.
The Māyāvādīs’ accusation that devotees do not study Vedānta is false. The Māyāvādīs do not know that chanting, dancing and preaching the principles of Śrīmad-Bhāgavatam, called bhāgavata-dharma, are the same as studying Vedānta. Since they think that reading Vedānta philosophy is the only function of a sannyāsī and they did not find Caitanya Mahāprabhu engaged in such direct study, they criticized the Lord. Śrīpāda Śaṅkarācārya has given special stress to the study of Vedānta philosophy: vedānta-vākyeṣu sadā ramantaḥ kaupīnavantaḥ khalu bhāgyavantaḥ. “A sannyāsī, accepting the renounced order very strictly and wearing nothing more than a loincloth, should always enjoy the philosophical statements in the Vedānta-sūtra. Such a person in the renounced order is to be considered very fortunate.” The Māyāvādīs in Vārāṇasī blasphemed Lord Caitanya because His behavior did not follow these principles. Lord Caitanya, however, bestowed His mercy upon these Māyāvādī sannyāsīs and delivered them by means of His Vedānta discourses with Prakāśānanda Sarasvatī and Sārvabhauma Bhaṭṭācārya.
Māyāvādská obvinění oddaných, že nestudují vedāntu, jsou tedy neoprávněná. Tito māyāvādī nemají ponětí, že zpívat, tančit a kázat zásady obsažené ve Śrīmad-Bhāgavatamu, zvané bhāgavata-dharma, je stejné jako studovat vedāntu. Protože si myslí, že čtení vedāntské filosofie je jediným úkolem sannyāsīho, a protože Caitanyu Mahāprabhua takto přímo studovat neviděli, kritizovali Ho za to. Śrīpāda Śaṅkarācārya studium vedānty zvláště zdůrazňoval: vedānta-vākyeṣu sadā ramantaḥ kaupīnavantaḥ khalu bhāgyvantaḥ – „Sannyāsī by měl být ve svém stavu odříkání velice přísný. Neměl by nosit nic než bederní roušku a neustále by měl nacházet potěšení ve filosofických výrocích Vedānta-sūtry. Takového člověka ve stavu odříkání je třeba považovat za velice požehnaného.“ Māyāvādī z Váránasí Pána Caitanyu pomlouvali, protože Jeho chování neodpovídalo těmto zásadám. Pán Caitanya však těmto māyāvādským sannyāsīm udělil milost a svými rozhovory o vedāntě s Prakāśānandou Sarasvatīm a Sārvabhaumou Bhaṭṭācāryou je vysvobodil.