Text 33
Text 33
Text
Verš
sannyāsa-āśrama prabhu kailā aṅgīkāra
sannyāsa-āśrama prabhu kailā aṅgīkāra
Synonyms
Synonyma
Translation
Překlad
Thus the Lord accepted the sannyāsa order of life after full consideration.
Tak Pán po zralé úvaze vstoupil do stavu odříkání.
Purport
Význam
There was no need for Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu to accept sannyāsa, for He is God Himself and therefore has nothing to do with the material bodily concept of life. Śrī Caitanya Mahāprabhu did not identify Himself with any of the eight varṇas and āśramas, namely, brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya, śūdra, brahmacārī, gṛhastha, vānaprastha and sannyāsa. He identified Himself as the Supreme Spirit. Śrī Caitanya Mahāprabhu, or for that matter any pure devotee, never identifies with these social and spiritual divisions of life, for a devotee is always transcendental to these different gradations of society. Nevertheless, Lord Caitanya decided to accept sannyāsa on the grounds that when He became a sannyāsī everyone would show Him respect and in that way be favored. Although there was actually no need for Him to accept sannyāsa, He did so for the benefit of those who might think Him an ordinary human being. The main purpose of His accepting sannyāsa was to deliver the Māyāvādī sannyāsīs. This will be evident later in this chapter.
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu neměl zapotřebí přijímat sannyās, protože je samotný Bůh, a nemá tedy nic společného s hmotným tělesným pojetím života. Śrī Caitanya Mahāprabhu se neztotožňoval s žádnou z osmi vareṇ a āśramů: brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya, śūdra, brahmacārī, gṛhastha, vanāprastha a sannyās. Ztotožňoval se s Nejvyšší Duší. Śrī Caitanya Mahāprabhu, a nakonec i jakýkoliv čistý oddaný se nikdy neztotožňuje se společenskými ani duchovními stádii života, protože je vůči těmto různým rozdělením společnosti transcendentální. Pán Caitanya se nicméně rozhodl sannyās přijmout, a protože Mu jako sannyāsīmu budou všichni prokazovat úctu, a tím získají prospěch. I když tedy sannyās opravdu přijímat nemusel, udělal to ve prospěch těch, kdo by Jej považovali za obyčejnou lidskou bytost. Hlavním záměrem Jeho přijetí sannyāsu bylo vysvobodit māyāvādské sannyāsī. To bude zřejmé později v této kapitole.
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura has explained the term “Māyāvādī” as follows: “The Supreme Personality of Godhead is transcendental to the material conception of life. A Māyāvādī is one who considers the body of the Supreme Personality of Godhead Kṛṣṇa to be made of māyā and who also considers the abode of the Lord and the process of approaching Him, devotional service, to be māyā. The Māyāvādī considers all the paraphernalia of devotional service to be māyā.” Māyā refers to material existence, which is characterized by the reactions of fruitive activities. Māyāvādīs consider devotional service to be among such fruitive activities. According to them, when bhāgavatas (devotees) are purified by philosophical speculation, they will come to the real point of liberation. Those who speculate in this way regarding devotional service are called kutārkikas (false logicians), and those who consider devotional service to be fruitive activity are called karma-niṣṭhas. Those who criticize devotional service are called nindakas (blasphemers). Similarly, nondevotees who consider devotional activities to be material are called pāṣaṇḍīs, and scholars with a similar viewpoint are called adhama paḍuyās.
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura vysvětlil pojem „māyāvādī“ takto: „Nejvyšší Osobnost Božství je transcendentální vůči všem hmotným pojetím života. Māyāvādī je ten, kdo si myslí, že tělo Nejvyšší Osobnosti Božství Kṛṣṇy je výtvor māyi a že totéž platí i o Jeho sídle a o procesu, který umožňuje s Ním navázat styk, o oddané službě. Māyāvādī považuje vše, co se používá v oddané službě, za māyu.“ Māyā znamená hmotné bytí, jehož příznačným rysem jsou reakce za ploduchtivé činnosti. Māyāvādī považují oddanou službu za jednu z činností konaných pro plody. Podle nich se bhāgavatové (oddaní) musí očistit filosofickou spekulací, a pak teprve dosáhnou skutečného osvobození. Ti, kdo takto spekulují o oddané službě, se nazývají kutārkikové (falešní logici), ti, kdo považují oddanou službu za plodonosnou činnost, se nazývají karma-niṣṭhové a ti, kdo kritizují oddanou službu, se nazývají nindakové (rouhači). Neoddaní, kteří považují oddané činnosti za hmotné, se nazývají pāṣaṇḍī a učenci stejného názoru adhama paḍuyové.
The kutārkikas, nindakas, pāṣaṇḍīs and adhama paḍuyās all avoided the benefit of Śrī Caitanya Mahāprabhu’s movement of developing love of Godhead. Śrī Caitanya Mahāprabhu felt compassion for them, and it is for this reason that He decided to accept the sannyāsa order, for by seeing Him as a sannyāsī they would offer Him respects. The sannyāsa order is still respected in India. Indeed, the very dress of a sannyāsī still commands respect from the Indian public. Therefore Śrī Caitanya Mahāprabhu accepted sannyāsa to facilitate preaching His devotional cult, although otherwise He had no need to accept the fourth order of spiritual life.
Tito kutārkikové, nindakové, pāṣaṇḍī a adhama paḍuyové se vyhýbali prospěchu, který přináší hnutí Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua, rozvoji lásky k Bohu. Śrī Caitanya Mahāprabhu s nimi soucítil, a z toho důvodu se rozhodl přijmout sannyās, protože až Ho tak uvidí, budou Mu vzdávat úctu. V Indii je sannyās dodnes respektován. Pouhé roucho sannyāsīho ještě i dnes vzbuzuje u indické veřejnosti úctu. Śrī Caitanya Mahāprabhu proto přijal sannyās, aby napomohl kázání oddané služby, i když jinak neměl potřebu čtvrtý stav duchovního života přijímat.