Text 118

Text

Verš

apareyam itas tv anyāṁ
prakṛtiṁ viddhi me parām
jīva-bhūtāṁ mahā-bāho
yayedaṁ dhāryate jagat

Synonyms

Synonyma

aparā — inferior energy; iyam — this material world; itaḥ — beyond this; tu — but; anyām — another; prakṛtim — energy; viddhi — you must know; me — of Me; parām — which is superior energy; jīva-bhūtām — they are the living entities; mahā-bāho — O mighty-armed; yayā — by which; idam — this material world; dhāryate — is being conducted; jagat — the cosmic manifestation.

aparā — nižší energie; iyam — tento hmotný svět; itaḥ — nad tím; tu — ale; anyām — jiná; prakṛtim — energie; viddhi — věz; me — Mně; parām — která je vyšší energií; jīva-bhūtām — jsou to živé bytosti; mahā-bāho — ó válečníku mocných paží; yayā — kterou; idam — tento hmotný svět; dhāryate — je řízen; jagat — vesmírný projev.

Translation

Překlad

“ ‘Besides these inferior energies, O mighty-armed Arjuna, there is another, superior energy of Mine, which comprises the living entities who are exploiting the resources of this material, inferior nature.’

„Ó Arjuno, válečníku mocných paží! Kromě těchto nižších energií je zde ještě Má jiná, vyšší energie tvořená živými bytostmi, které využívají zdroje oné hmotné, nižší přírody.“

Purport

Význam

In the Bhagavad-gītā it is explained that the five elements earth, water, fire, air and ether constitute the gross energy of the Absolute Truth and that there are also three subtle energies, namely, the mind, intelligence and false ego, or identification with the phenomenal world. Thus the entire cosmic manifestation is divided into eight energies, all of which are inferior. As explained in the Bhagavad-gītā (mama māyā duratyayā), the inferior energy, known as māyā, is so strong that although the living entity does not belong to this energy, due to the superior strength of the inferior energy the living entity (jīva-bhūta) forgets his real position and identifies with it. Kṛṣṇa says distinctly that beyond the material energy there is a superior energy which is known as the jīva-bhūta, or living entities. When in contact with the material energy, this superior energy conducts all the activities of the entire material, phenomenal world.

V Bhagavad-gītě je vysvětleno, že hrubohmotná energie Absolutní Pravdy se skládá z pěti živlů, a to země, vody, ohně, vzduchu a éteru, a že existují také tři jemnohmotné energie, totiž mysl, inteligence a falešné ego neboli ztotožnění se s tímto projeveným světem. Celý vesmírný projev je tak rozdělen na osm nižších energií. Jak je vysvětleno v Bhagavad-gītě (mama māyā duratyayā), māyā je tak silná, že i když živá bytost (jīva-bhūta) k této energii nepatří, díky větší síle této nižší energie zapomíná na svoje skutečné postavení a ztotožňuje se s ní. Kṛṣṇa jasně říká, že nad hmotnou energií je energie vyšší, známá jako jīva-bhūta neboli živé bytosti. Když je tato vyšší energie ve styku s hmotnou energií, řídí všechny činnosti celého hmotného, projeveného světa.

The supreme cause is Kṛṣṇa (janmādy asya yataḥ), who is the origin of all energies, which work variously. The Supreme Personality of Godhead has both inferior and superior energies, and the difference between them is that the superior energy is factual whereas the inferior energy is a reflection of the superior. A reflection of the sun in a mirror or on water appears to be the sun but is not. Similarly, the material world is but a reflection of the spiritual world. Although it appears to be factual, it is not; it is only a temporary reflection, whereas the spiritual world is a factual reality. The material world, with its gross and subtle forms, is merely a reflection of the spiritual world.

Nejvyšší příčinou je Kṛṣṇa (janmādy asya yataḥ), jenž je také zdrojem všech různorodě působících energií. Nejvyšší Osobnost Božství má jak vyšší, tak nižší energie, a rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že vyšší energie je skutečná, kdežto nižší energie je jejím odrazem. Odraz slunce v zrcadle nebo na vodní hladině vypadá jako slunce, ale slunce to není. Také hmotný svět není nic jiného než odraz světa duchovního. I když vypadá jako skutečný, skutečný není, je to pouhý dočasný odraz, kdežto duchovní svět je realita. Hmotný svět se svými hrubohmotnými a jemnohmotnými projevy je pouhým odrazem duchovního světa.

The living entity is not a product of the material energy; he is spiritual energy, but in contact with matter he forgets his identity. Thus the living entity identifies himself with matter and enthusiastically engages in material activities in the guises of a technologist, scientist, philosopher, etc. He does not know that he is not at all a material product but is spiritual. His real identity thus being lost, he struggles very hard in the material world, and the Hare Kṛṣṇa movement, or Kṛṣṇa consciousness movement, is trying to revive his original consciousness. His activities in manufacturing big skyscrapers are evidence of intelligence, but this kind of intelligence is not at all advanced. He should know that his only real concern is how to get free from material contact, for by absorbing his mind in material activities he takes material bodies again and again, and although he falsely claims to be very intelligent, in material consciousness he is not at all intelligent. When we speak about the Kṛṣṇa consciousness movement, which is meant to make people intelligent, the conditioned living entity therefore misunderstands it. He is so engrossed in the material concept of life that he does not think there can be any activities that are actually based on intelligence beyond the construction of skyscrapers and big roads and the manufacturing of cars. This is proof of māyayāpahṛta-jñāna, or loss of all intelligence due to the influence of māyā. When a living entity is freed from such misconceptions, he is called liberated. When one is actually liberated he no longer identifies with the material world. The symptom of mukti (liberation) is that one engages in spiritual activities instead of falsely engaging in material activities.

Živá bytost není výtvor hmotné energie, živá bytost je duchovní energie, ale ve styku s hmotou zapomíná na svoji totožnost. Tak se ztotožňuje s hmotou a nadšeně se věnuje materialistickým činnostem v rouchu technika, vědce, filosofa a podobně. Vůbec neví, že není výtvorem hmoty, ale že je duchovní. Tak ztrácí svoji skutečnou totožnost a v hmotném světě tvrdě bojuje o přežití. Toto hnutí Hare Kṛṣṇa neboli hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se tedy snaží obnovit její původní vědomí. Její činnosti při výstavbě velkých mrakodrapů jsou důkazem inteligence, ale vůbec ne pokročilé. Měla by vědět, že jejím jediným skutečným zájmem je zjistit, jak se osvobodit od styku s hmotou, protože kvůli tomu, že soustředila svoji mysl na hmotné činnosti, znovu a znovu přijímá hmotné tělo, a přestože mylně tvrdí, že je inteligentní, s hmotným vědomím není vůbec inteligentní. Když tedy hovoříme o hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, které je určeno k tomu, aby lidem dalo inteligenci, podmíněná živá bytost to špatně chápe. Je tak pohroužená v hmotném pojetí života, že ji ani nenapadne, že by mohly existovat nějaké jiné činnosti, založené na skutečné inteligenci, než stavění mrakodrapů, velkých silnic a výroba aut. To je důkaz māyayāpahṛta-jñāny neboli ztráty veškeré inteligence působením māyi. Je-li živá bytost tohoto mylného chápání zbavena, nazývá se osvobozená. Ten, kdo je skutečně osvobozený, se již neztotožňuje s hmotným světem. Znakem mukti (osvobození) je, že místo toho, abychom se nesprávně zabývali hmotnými činnostmi, se věnujeme činnostem duchovním.

Transcendental loving devotional service is the spiritual activity of the spirit soul. Māyāvādī philosophers confuse such spiritual activity with material activity, but the Bhagavad-gītā (14.26) confirms:

Transcendentální láskyplná oddaná služba je duchovní činnost duše. Māyāvādští filosofové si tyto duchovní činnosti pletou s hmotnými, avšak Bhagavad-gītā (14.26) potvrzuje, že:

māṁ ca yo ’vyabhicāreṇa bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān brahma-bhūyāya kalpate

māṁ ca yo 'vyabhicāreṇa
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate

One who engages in the spiritual activities of unalloyed devotional service (avyabhicāriṇī-bhakti) is immediately elevated to the transcendental platform, and he is to be considered brahma-bhūta, which indicates that he is no longer in the material world but is in the spiritual world. Devotional service is enlightenment, or awakening. When the living entity perfectly performs spiritual activities under the direction of the spiritual master, he becomes perfect in knowledge and understands that he is not God but a servant of God. As explained by Caitanya Mahāprabhu, jīvera ‘svarūpa’ haya — kṛṣṇera ‘nitya-dāsa’: the real identity of the living entity is that he is an eternal servant of the Supreme (Cc. Madhya 20.108). As long as one does not come to this conclusion, he must be in ignorance. This is also confirmed by the Lord in the Bhagavad-gītā (7.19): bahūnāṁ janmanām ante jñānavān māṁ prapadyate . . . sa mahātmā su-durlabhaḥ. “After many births of struggling for existence and cultivating knowledge, when one comes to the point of real knowledge he surrenders unto Me. Such an advanced mahātmā, or great soul, is very rarely to be seen.” Thus although the Māyāvādī philosophers appear to be very much advanced in knowledge, they are not yet perfect. To come to the point of perfection they must voluntarily surrender to Kṛṣṇa.

Kdo se věnuje duchovním činnostem ryzí oddané služby (avyabhicāriṇī- bhakti) je okamžitě povýšen na transcendentální úroveň a má být považován za brahma-bhūtu, což znamená, že již není v hmotném světě, ale v duchovním. Oddaná služba je osvícení neboli probuzení. Když živá bytost správně vykonává duchovní činnosti pod vedením duchovního mistra, dosahuje dokonalého poznání a chápe, že není Bůh, ale služebník Boha. To vysvětlil Caitanya Mahāprabhu: jīvera`svarūpa' haya —— kṛṣṇera`nitya-dāsa' – skutečná totožnost živé bytosti je, že je věčný služebník Nejvyššího (Cc. Madhya 20.108). Dokud nedospěje k tomuto závěru, nutně setrvává v nevědomosti. To také potvrzuje Pán v Bhagavad-gītě (7.19): bahūnāṁ janmanām ante jñānavān māṁ prapadyate ... sa mahātmā su-durlabhaḥ – „Když někdo po mnoha životech boje o existenci a rozvoje poznání dosáhne skutečného poznání, odevzdá se Mi. S tak pokročilým mahātmou neboli velkou duší je vzácné se setkat.“ I když tedy māyāvādští filosofové vypadají jako velice vzdělaní, dokonalí ještě nejsou. Aby dosáhli dokonalosti, musí se z vlastní vůle odevzdat Kṛṣṇovi.