Skip to main content

Text 117

Text 117

Text

Verš

jīva-tattva — śakti, kṛṣṇa-tattva — śaktimān
gītā-viṣṇupurāṇādi tāhāte pramāṇa
jīva-tattva — śakti, kṛṣṇa-tattva — śaktimān
gītā-viṣṇupurāṇādi tāhāte pramāṇa

Synonyms

Synonyma

jīva-tattva — the truth of the living entities; śakti — energy; kṛṣṇa-tattva — the truth of the Supreme Personality of Godhead; śakti-mān — the possessor of the energies; gītā — the Bhagavad-gītā; viṣṇu-purāṇa-ādiViṣṇu Purāṇa and other Purāṇas; tāhāte — in them; pramāṇa — there are evidences.

jīva-tattva — pravda, kterou jsou živé bytosti; śakti — energie; kṛṣṇa-tattva — pravda, kterou je Nejvyšší Osobnost Božství; śakti-mān — vlastník energií; gītāBhagavad-gītā; viṣṇu-purāṇa-ādiViṣṇu Purāṇa a další Purāṇy; tāhāte — v nich; pramāṇa — jsou důkazy.

Translation

Překlad

“The living entities are energies, not the energetic. The energetic is Kṛṣṇa. This is very vividly described in the Bhagavad-gītā, the Viṣṇu Purāṇa and other Vedic literatures.

„Živé bytosti jsou energie a nikoliv zdroj. Tímto zdrojem je Kṛṣṇa, což je názorně popsáno v Bhagavad-gītě, Viṣṇu Purāṇě a dalších védských textech.“

Purport

Význam

As already explained, there are three prasthānas on the path of advancement in spiritual knowledge — namely, nyāya-prasthāna (Vedānta philosophy), śruti-prasthāna (the Upaniṣads and Vedic mantras) and smṛti-prasthāna (the Bhagavad-gītā, Mahābhārata, Purāṇas, etc.). Unfortunately, Māyāvādī philosophers do not accept the smṛti-prasthāna. Smṛti refers to the conclusions drawn from the Vedic evidence. Sometimes Māyāvādī philosophers do not accept the authority of the Bhagavad-gītā and the Purāṇas, and this is called ardha-kukkuṭī-nyāya, “the logic of half a hen” (See Ādi-līlā 5.176). If one believes in the Vedic literatures, one must accept all the Vedic literatures recognized by the great ācāryas, but the Māyāvādī philosophers accept only the nyāya-prasthāna and śruti-prasthāna, rejecting the smṛti-prasthāna. Here, however, Śrī Caitanya Mahāprabhu cites evidence from the Gītā, Viṣṇu Purāṇa, etc., which are smṛti-prasthāna. No one can avoid the Personality of Godhead in the statements of the Bhagavad-gītā and other Vedic literatures such as the Mahābhārata and the Purāṇas. Lord Caitanya therefore quotes a passage from the Bhagavad-gītā (7.5).

Již dříve bylo vysvětleno, že na cestě pokroku v duchovním poznání jsou známy tři prasthāny: nyāya-prasthāna (filosofie vedānty), śruti-prasthāna (Upaniṣady a védské mantry) a smṛti-prasthāna (Bhagavad-gītā, Mahābhārata, Purāṇy a tak dále). Māyāvādští filosofové však bohužel smṛti-prasthānu nepřijímají. Smṛti znamená závěry vyvozené z védských důkazů. Māyāvādští filosofové někdy nepřijímají Bhagavad-gītu a Purāṇy, čemuž se říká ardha-kukkuṭī-nyāya – „logika poloviční slepice“ (viz Ādi-līla 5.176). Věří-li někdo ve védskou literaturu, musí přijmout všechny védské texty uznané velkými ācāryi, ale māyāvādští filosofové přijímají pouze nyāya-prasthānu a śruti-prasthānu, a smṛti-prasthānu odmítají. Zde však Śrī Caitanya Mahāprabhu uvádí důkazy z Gīty, Viṣṇu Purāṇy a podobných textů, což je smṛti-prasthāna. Ve výrocích Bhagavad-gīty a jiných védských textů, jako Mahābhārata a Purāṇy, se nikdo nemůže vyhnout Osobnosti Božství. Pán Caitanya proto cituje Bhagavad-gītu (7.5).