Text 112
Text 112
Text
Verš
cid-vibhūti ācchādi’ tāṅre kahe ‘nirākāra’
cid-vibhūti ācchādi’ tāṅre kahe ‘nirākāra’
Synonyms
Synonyma
Translation
Překlad
“Everything about the Supreme Personality of Godhead is spiritual, including His body, opulence and paraphernalia. Māyāvāda philosophy, however, covering His spiritual opulence, advocates the theory of impersonalism.
„Vše, co se týká Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, je duchovní, včetně Jeho těla, majestátu a doprovodu. Māyāvādská filosofie však Jeho duchovní majestát zakrývá a hlásá teorii impersonalismu.“
Purport
Význam
It is stated in the Brahma-saṁhitā, īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid-ānanda-vigrahaḥ: “The Supreme Personality of Godhead, Kṛṣṇa, has a spiritual body which is full of knowledge, eternity and bliss.” In this material world everyone’s body is just the opposite — temporary, full of ignorance and full of misery. Therefore when the Supreme Personality of Godhead is sometimes described as nirākāra, this is to indicate that He does not have a material body like us.
V Brahma-saṁhitě je řečeno: īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid-ānanda-vigrahaḥ – „Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, Kṛṣṇa má duchovní tělo, které je věčné a oplývá poznáním a blažeností.“ V tomto světě má každý tělo přesně opačné – dočasné, oplývající nevědomostí a utrpením. Je-li tedy Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, někdy označen jako nirākāra, znamená to, že nemá hmotné tělo jako my.
Māyāvādī philosophers do not know how it is that the Supreme Personality of Godhead is formless. The Supreme Lord does not have a form like ours but has a spiritual form. Not knowing this, Māyāvādī philosophers simply advocate the onesided view that the Supreme Godhead, or Brahman, is formless (nirākāra). In this connection Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura offers many quotes from the Vedic literature. If one accepts the real or direct meaning of these Vedic statements, one can understand that the Supreme Personality of Godhead has a spiritual body (sac-cid-ānanda-vigraha).
Māyāvādští filosofové nerozumějí, co to znamená, že Nejvyšší Osobnost Božství je bez podoby. Nejvyšší Pán sice nemá tělo, jako máme my, ale má duchovní tělo. Jelikož to nevědí, prosazují māyāvādští filosofové jednostranný pohled, že Nejvyšší Pán neboli Brahman nemá žádnou podobu (nirākāra). Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura v této souvislosti předkládá mnoho citátů z védské literatury. Přijmeme-li skutečný neboli přímý význam těchto védských výroků, pochopíme, že Nejvyšší Osobnost Božství má duchovní tělo (sac-cid-ānanda-vigraha).
In the Bṛhad-āraṇyaka Upaniṣad (5.1.1) it is said, pūrṇam adaḥ pūrṇam idaṁ pūrṇāt pūrṇam udacyate. This indicates that the body of the Supreme Personality of Godhead is spiritual, for even though He expands in many ways, He remains the same. In the Bhagavad-gītā (10.8) the Lord says, ahaṁ sarvasya prabhavo mattaḥ sarvaṁ pravartate: “I am the origin of all. Everything emanates from Me.” Māyāvādī philosophers materialistically think that if the Supreme Truth expands Himself in everything, He must lose His original form. Thus they think that there cannot be any form other than the expansive gigantic body of the Lord. But the Bṛhad-āraṇyaka Upaniṣad confirms, pūrṇam idaṁ pūrṇāt pūrṇam udacyate: “Although He expands in many ways, He keeps His original personality. His original spiritual body remains as it is.” Similarly, elsewhere it is stated, vicitra-śaktiḥ puruṣaḥ purāṇaḥ: “The Supreme Personality of Godhead, the original person [puruṣa], has multifarious energies.” And the Śvetāśvatara Upaniṣad declares, sa vṛkṣa-kālākṛtibhiḥ paro ’nyo yasmāt prapañcaḥ parivartate ’yaṁ dharmāvahaṁ pāpanudaṁ bhageśam: “He is the origin of material creation, and it is due to Him only that everything changes. He is the protector of religion and annihilator of all sinful activities. He is the master of all opulences.” (Śvet. Up. 6.6) Vedāham etaṁ puruṣaṁ mahāntam āditya-varṇaṁ tamasaḥ parastāt: “Now I understand the Supreme Personality of Godhead to be the greatest of the great. He is effulgent like the sun and is beyond this material world.” (Śvet. Up. 3.8) Patiṁ patīnāṁ paramaṁ parastāt: “He is the master of all masters, the superior of all superiors.” (Śvet. Up. 6.7) Mahān prabhur vai puruṣaḥ: “He is the supreme master and supreme person.” (Śvet. Up. 3.12) Parāsya śaktir vividhaiva śrūyate: “We can understand His opulences in different ways.” (Śvet. Up. 6.8) Similarly, in the Ṛg Veda it is stated, tad viṣṇoḥ paramaṁ padaṁ sadā paśyanti sūrayaḥ: “Viṣṇu is the Supreme, and those who are actually learned think only of His lotus feet.” In the Praśna Upaniṣad (6.3) it is said, sa īkṣāṁ cakre: “He glanced over the material creation.” In the Aitareya Upaniṣad (1.1.1-2) it is said, sa aikṣata — “He glanced over the material creation” — and sa imāḻ lokān asṛjata — “He created this entire material world.”
V Bṛhad-āraṇyaka Upaniṣadě (5.1.1) je uvedeno: pūrṇam adaḥ pūrṇam idaṁ pūrṇāt pūrṇam udacyate. To vyjadřuje, že tělo Nejvyšší Osobnosti Božství je duchovní, protože Pán zůstává stejný, i když se mnoha způsoby expanduje. V Bhagavad-gītě (10.8) Pán říká: ahaṁ sarvasya prabhavo mattaḥ sarvaṁ pravartate – „Jsem původem všeho, vše pochází ze Mě.“ Māyāvādští filosofové uvažují materialisticky, a proto si myslí, že když se Nejvyšší expanduje do všeho, musí ztratit svoji původní podobu. Docházejí tedy k závěru, že neexistuje žádná jiná podoba Pána než tato obrovská a všudypřítomná. Bṛhad-āraṇyaka Upaniṣad však potvrzuje, že: pūrṇam idaṁ pūrṇāt pūrṇam udacyate – „I když se Pán mnoha způsoby expanduje, uchovává si svoji původní osobnost. Jeho původní duchovní tělo zůstává takové, jaké je.“ Jinde se píše podobná věc: vicitra-śaktiḥ puruṣaḥ purāṇaḥ – „Nejvyšší Osobnost Božství, původní osoba (puruṣa), vlastní rozmanité energie.“ Śvetāśvatara Upaniṣad prohlašuje: sa vṛkṣa-kālākṛtibhiḥ paro 'nyo yasmāt prapañcaḥ parivartate 'yaṁ dharmāvahaṁ pāpanudaṁ bhageśam – „On je původem hmotného stvoření a jen díky Němu se vše mění. Je ochráncem náboženství a ničitelem všech hříšných činností. Je také Pánem veškerého majestátu.“ (Śvet. Up. 6.8) Vedāham etaṁ puruṣaṁ mahāntam āditya-varṇaṁ tamasaḥ parastāt – „Nyní chápu, že Nejvyšší Osobnost Božství je největší z největších. Září jako slunce a nachází se za hranicemi tohoto hmotného světa.“ (Śvet. Up. 3.8) Patiṁ patīnāṁ paramaṁ parastāt – „On je pánem všech pánů a nadřízeným všech nadřízených.“ (Śvet. Up. 6.7) Mahān prabhur vai puruṣaḥ – „On je nejvyšší pán a nejvyšší osoba.“ (Śvet. Up. 3.12) Parāsya śaktir vividhaiva śrūyate – „Jeho majestát můžeme chápat mnoha způsoby.“ (Śvet. Up. 6.8) Také Ṛg Veda říká: tad viṣṇoḥ paramaṁ padaṁ sadā paśyanti sūrayaḥ – „Viṣṇu je Nejvyšší a ti, kdo jsou skutečně učení, meditují pouze o Jeho lotosových nohách.“ V Praśna Upaniṣadě (6.3) se říká: sa īkṣāṁ cakre – „On pohlédl na hmotné stvoření.“ V Aitareya Upaniṣadě (1.1.1–2) je řečeno: sa aikṣata – „On pohlédl na hmotné stvoření,“ a sa imāl lokān asṛjata – „On stvořil celý tento hmotný svět.“
Thus many verses can be quoted from the Upaniṣads and Vedas which prove that the Supreme Godhead is not impersonal. In the Kaṭha Upaniṣad (2.2.13) it is also said, nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām eko bahūnāṁ yo vidadhāti kāmān: “He is the supreme eternally conscious person, who maintains all other living entities.” From all these Vedic references one can understand that the Absolute Truth is a person and that no one can equal or excel Him. Although there are many foolish Māyāvādī philosophers who think that they are even greater than Kṛṣṇa, Kṛṣṇa is asamaurdhva: no one is equal to or above Him.
Takto by se dalo z Upaniṣad a Véd citovat ještě mnoho veršů, které dokazují, že Nejvyšší Bůh není neosobní. V Kaṭha Upaniṣadě (2.2.13) se také říká: nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām eko bahūnāṁ yo vidadhāti kāmān – „On je nejvyšší z věčně vědomých osob, která všechny ostatní živé bytosti udržuje.“ Ze všech těchto védských odkazů lze pochopit, že Absolutní Pravda je osoba, které se nikdo nevyrovná ani ji nepředčí. I když existuje mnoho hloupých māyāvādských filosofů, kteří si myslí, že předčí i Kṛṣṇu, Kṛṣṇa je asamaurdhva – nikdo se Mu nerovná a nikdo není nad Ním.
As stated in the Śvetāśvatara Upaniṣad (3.19), apāṇi-pādo javano grahītā. This verse describes the Absolute Truth as having no legs or hands. Although this is an impersonal description, it does not mean that the Absolute Personality of Godhead has no form. He has a spiritual form that is distinct from the forms of matter. In this verse Caitanya Mahāprabhu clarifies this distinction.
Śvetāśvatara Upaniṣad (3.19) uvádí: apāṇi-pādo javano grahītā. Tento verš popisuje Absolutní Pravdu jako beznohou a bezrukou. I když se jedná o neosobní popis, neznamená to, že Absolutní Osobnost Božství nemá žádnou podobu. Má duchovní podobu, jež se liší od hmotných podob. V tomto verši Caitanya Mahāprabhu objasňuje tento rozdíl.