Text 1

Text

Verš

agaty-eka-gatiṁ natvā
hīnārthādhika-sādhakam
śrī-caitanyaṁ likhyate ’sya
prema-bhakti-vadānyatā

Synonyms

Synonyma

agati — of the most fallen; eka — the only one; gatim — destination; natvā — after offering obeisances; hīna — inferior; artha — interest; adhika — greater than that; sādhakam — who can render; śrī-caitanyam — unto Lord Śrī Caitanya; likhyate — is being written; asya — of the Lord, Śrī Caitanya Mahāprabhu; prema — love; bhakti — devotional service; vadānyatā — magnanimity.

agati — nejpokleslejších; eka — jediný; gatim — cíl; natvā — po složení poklon; hīna — nižší; artha — zájem; adhika — větší než to; sādhakam — kdo může poskytnout; śrī-caitanyam — Pánu Śrī Caitanyovi; likhyate — popsáno; asya — Pána, Śrī Caitanyi Mahāprabhua; prema — láska; bhakti — oddaná služba; vadānyatā — velkodušnost.

Translation

Překlad

Let me first offer my respectful obeisances unto Lord Caitanya Mahāprabhu, who is the ultimate goal of life for one bereft of all possessions in this material world and is the only meaning for one advancing in spiritual life. Thus let me write about His magnanimous contribution of devotional service in love of God.

Nejdříve ze všeho skládám uctivé poklony Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi, jenž je nejvyšším cílem života těch, kdo v hmotném světě přišli o všechno, a který je jediným důvodem snažení pro toho, kdo dělá pokrok v duchovním životě. Popíši tedy Jeho milostivý přínos v podobě oddané služby vykonávané s láskou k Bohu.

Purport

Význam

A person in the conditioned stage of material existence is in an atmosphere of helplessness, but the conditioned soul, under the illusion of māyā, or the external energy, thinks that he is completely protected by his country, society, friendship and love, not knowing that at the time of death none of these can save him. The laws of material nature are so strong that none of our material possessions can save us from the cruel hands of death. In the Bhagavad-gītā (13.9) it is stated, janma-mṛtyu-jarā-vyādhi-duḥkha-doṣānudarśanam: one who is actually advancing must always consider the four principles of miserable life, namely, birth, death, old age and disease. One cannot be saved from all these miseries unless he takes shelter of the lotus feet of the Lord. Śrī Caitanya Mahāprabhu is therefore the only shelter for all conditioned souls. An intelligent person, therefore, does not put his faith in any material possessions, but completely takes shelter of the lotus feet of the Lord. Such a person is called akiñcana, or one who does not possess anything in this material world. The Supreme Personality of Godhead is also known as Akiñcana-gocara, for He can be achieved by a person who does not put his faith in material possessions. Therefore, for the fully surrendered soul who has no material possessions on which to depend, Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu is the only shelter.

V podmíněném stavu hmotné existence je duše sice bezmocná, ale pod vlivem iluze vnější energie māyi si myslí, že je dokonale ochráněna vlastní zemí, společností, přátelstvím a láskou. Neví, že v době smrti jí nic takového nepomůže. Přírodní zákony jsou tak mocné, že nic z toho, co v hmotném světě máme, nás neochrání před spáry kruté smrti. Bhagavad-gītā (13.9) říká: janma-mṛtyu-jarā-vyādhi-duḥkha-doṣānudarśanam – ten, kdo dělá skutečný pokrok, musí brát vždy v úvahu čtyři zákonitosti strastiplného života: zrození, smrt, stáří a nemoci. Dokud člověk nepřijme útočiště u lotosových nohou Pána, nemůže být před tímto utrpením ochráněn. Śrī Caitanya Mahāprabhu je proto jediným útočištěm všech podmíněných duší. Inteligentní člověk se tedy plně uchýlí k lotosovým nohám Pána, než aby vkládal svoji víru do hmotného majetku. Takovému člověku se říká akiñcana neboli ten, kdo v tomto hmotném světě nic nevlastní. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se také nazývá Akiñcana-gocara, protože Ho mohou dosáhnout ti, kdo nevěří v hmotný majetek. Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu je proto jediným útočištěm plně odevzdaných duší, kterým už nezbylo žádné hmotné vlastnictví, na kterém by mohly záviset.

Everyone depends upon dharma (religiosity), artha (economic development), kāma (sense gratification) and ultimately mokṣa (salvation), but Śrī Caitanya Mahāprabhu, due to His magnanimous character, can give more than salvation. Therefore in this verse the words hīnārthādhika-sādhakam indicate that although by material estimation salvation is of a quality superior to the inferior interests of religiosity, economic development and sense gratification, above salvation there is the position of devotional service and transcendental love for the Supreme Personality of Godhead. Śrī Caitanya Mahāprabhu is the bestower of this great benediction. Śrī Caitanya Mahāprabhu said, premā pum-artho mahān: “Love of Godhead is the ultimate benediction for all human beings.” Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, the author of Śrī Caitanya-caritāmṛta, therefore first offers his respectful obeisances unto Lord Caitanya Mahāprabhu before describing His magnanimity in bestowing love of Godhead.

Dharma (zbožnost), artha (ekonomický rozvoj), kāma (uspokojování smyslů) a nakonec mokṣa (osvobození) jsou tím, na čem každý závisí, ale Śrī Caitanya Mahāprabhu může díky své milostivé povaze udělit více než osvobození. Slova hīnārthādhika-sādhakam v tomto verši tedy vyjadřují, že i když je osvobození podle hmotných měřítek nadřazené nižším zájmům, jako je zbožnost, ekonomický rozvoj a uspokojování smyslů, oddaná služba a transcendentální láska k Nejvyšší Osobnosti Božství stojí ještě výše. Śrī Caitanya Mahāprabhu je tím, kdo uděluje toto velké požehnání. Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: premā pum-artho mahān – „Láska k Bohu je tím největším požehnáním pro celé lidstvo.“ Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, autor Śrī Caitanya-caritāmṛty, se tedy nejprve uctivě klaní Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi, než začne popisovat Jeho velkodušnost při rozdávání lásky k Bohu.