Text 42
Text 42
Text
Verš
āpanāke karena tāṅra ‘dāsa’-abhimāna
āpanāke karena tāṅra ‘dāsa’-abhimāna
Synonyms
Synonyma
Translation
Překlad
Śrī Advaita Ācārya, however, considers Lord Caitanya Mahāprabhu His master, and He thinks of Himself as a servant of Lord Caitanya Mahāprabhu.
Śrī Advaita Ācārya však považuje Pána Śrī Caitanyu Mahāprabhua za svého Pána a sebe za Jeho služebníka.
Purport
Význam
The Bhakti-rasāmṛta-sindhu of Rūpa Gosvāmī explains the superexcellent quality of devotional service as follows:
V Bhakti-rasāmṛta-sindhu vysvětluje Rūpa Gosvāmī nesmírně vznešenou povahu oddané služby:
naiti bhakti-sukhāmbhodheḥ paramāṇu-tulām api
cet parārdha-guṇī-kṛtaḥ
naiti bhakti-sukhāmbhodheḥ
paramāṇu-tulām api
“If multiplied billions of times, the transcendental pleasure derived from impersonal Brahman realization still could not compare to even an atomic portion of the ocean of bhakti, or transcendental service.” (B.r.s. 1.1.38) Similarly, the Bhāvārtha-dīpikā states:
„I kdyby byla transcendentální blaženost z realizace neosobního Brahmanu znásobena miliardou, stále by se nemohla srovnat ani s atomem z oceánu bhakti neboli transcendentální služby.“ (B.r.s. 1.1.38) Podobně i Bhāvārtha-dīpika uvádí:
kurvanti kṛtinaḥ kecic catur-vargaṁ tṛṇopamam
viharanto mahā-mudaḥ
kurvanti kṛtinaḥ kecic
catur-vargaṁ tṛṇopamam
“For those who take pleasure in the transcendental topics of the Supreme Personality of Godhead, the four progressive realizations of religiosity, economic development, sense gratification and liberation, all combined together, cannot compare, any more than a straw could, to the happiness derived from hearing about the transcendental activities of the Lord.” Those who engage in the transcendental service of the lotus feet of Kṛṣṇa, being relieved of all material enjoyment, have no attraction to topics of impersonal monism. In the Padma Purāṇa, in connection with the glorification of the month of Kārtika, it is stated that devotees pray:
„Pro ty, kdo nacházejí potěšení v transcendentálních tématech pojednávajících o Nejvyšší Osobnosti Božství, nejsou čtyři stupně realizace – náboženství, ekonomický rozvoj, uspokojování smyslů a osvobození – dohromady ničím víc než stéblem slámy ve srovnání se štěstím z naslouchání o transcendentálních činnostech Pána.“ Ti, kdo se věnují transcendentální službě lotosovým nohám Śrī Kṛṣṇy, jsou lehčí o všechny hmotné požitky, a tak je vůbec nepřitahují hovory o neosobním monismu. V Padma Purāṇě je v souvislosti s popisem slávy měsíce Kārttiku řečeno, že oddaní se modlí takto:
na cānyaṁ vṛṇe ’haṁ vareśād apīha
idaṁ te vapur nātha gopāla-bālaṁ
sadā me manasy āvirāstāṁ kim anyaiḥ
na cānyaṁ vṛṇe 'haṁ vareśād apīha
idaṁ te vapur nātha gopāla-bālaṁ
sadā me manasy āvirāstāṁ kim anyaiḥ
tathā prema-bhaktiṁ svakāṁ me prayaccha na mokṣe graho me ’sti dāmodareha
tathā prema-bhaktiṁ svakāṁ me prayaccha na mokṣe graho me ’sti dāmodareha
“Dear Lord, always remembering Your childhood pastimes at Vṛndāvana is better for us than aspiring to merge into the impersonal Brahman. During Your childhood pastimes You liberated the two sons of Kuvera and made them great devotees of Your Lordship. Similarly, I wish that instead of giving me liberation You may award me such devotion unto You.” In the Hayaśīrṣīya-śrī-nārāyaṇa-vyūha-stava, in the chapter called Nārāyaṇa-stotra, it is stated:
„Můj drahý Pane, neustále vzpomínat na Tvoje dětské zábavy ve Vrindávanu je pro nás mnohem lepší než se snažit splynout s neosobním Brahmanem. Během těchto zábav jsi osvobodil dva Kuverovy syny a učinil jsi z nich své velké oddané. A tak si i já přeji, abys mne místo osvobození obdaroval takovou oddaností Tobě.“ V písmu Hayaśīrṣīya-śrī-nārāyaṇa-vyūha-stava, v kapitole nazvané Nārāyaṇa-stotra, se píše:
prārthaye tava pādābje dāsyam evābhikāmaye
mokṣaṁ vā vara-deśvara
prārthaye tava pādābje
dāsyam evābhikāmaye
“My dear Lord, I do not wish to become a man of religion or a master of economic development or sense gratification, nor do I wish for liberation. Although I can have all these from You, the supreme bestower of benedictions, I do not pray for any of these. I simply pray that I may always be engaged as a servant of Your lotus feet.” Nṛsiṁhadeva offered Prahlāda Mahārāja all kinds of benedictions, but Prahlāda Mahārāja did not accept any of them, for he simply wanted to engage in the service of the lotus feet of the Lord. Similarly, a pure devotee wishes to be blessed like Mahārāja Prahlāda by being thus endowed with devotional service. Devotees also offer their respects to Hanumān, who always remained a servant of Lord Rāma. The great devotee Hanumān prayed:
„Můj drahý Pane, nestojím o to být zbožným člověkem nebo pánem ekonomického rozvoje či smyslového požitku, a ani netoužím po osvobození. I když mi to vše můžeš dát, protože jsi ten nejvyšší dárce požehnání, o tyto věci se nemodlím. Modlím se pouze o to, abych mohl být vždy služebníkem Tvých lotosových nohou.“ Nṛsiṁhadeva nabídl Prahlādovi Mahārājovi veškerá požehnání, ale ten žádné z nich nepřijal, protože se chtěl věnovat pouze službě lotosovým nohám Pána. Každý čistý oddaný chce být požehnán stejně jako Prahlāda Mahārāja pouze oddanou službou. Oddaní také vzdávají úctu Hanumānovi, který vždy sloužil Pánu Rāmovi. Velký oddaný Hanumān se modlí:
bhavān prabhur ahaṁ dāsa iti yatra vilupyate
spṛhayāmi na muktaye
bhavān prabhur ahaṁ dāsa
iti yatra vilupyate
“I do not wish to take liberation or to merge in the Brahman effulgence, where the conception of being a servant of the Lord is completely lost.” Similarly, in the Nārada-pañcarātra it is stated:
„Netoužím dosáhnout osvobození nebo splynout se září Brahmanu, protože tam je postavení Pánova služebníka zcela ztraceno.“ Podobně i v Nārada-pañcarātře se říká:
tvat-pāda-paṅkajasyādho jīvitaṁ dīyatāṁ mama
necchā mama kadācana
tvat-pāda-paṅkajasyādho
jīvitaṁ dīyatāṁ mama
“I do not want any one of the four desirable stations. I simply want to engage as a servant of the lotus feet of the Lord.” King Kulaśekhara, in his very famous book Mukunda-mālā-stotra, prays:
„Nechci žádné ze čtyř vyhledávaných postavení. Jediné, po čem toužím, je být služebníkem lotosových nohou Pána.“ Král Kulaśekhara se ve své slavné knize Mukunda-mālā-stotra modlí:
ramyā-rāmā-mṛdu-tanu-latā-nandane nābhirantuṁ bhāve bhāve hṛdaya-bhavane bhāvayeyaṁ bhavantam
kumbhī-pākaṁ gurum api hare nārakaṁ nāpanetum
ramyā-rāmā-mṛdu-tanu-latā-nandane nābhirantuṁ
bhāve bhāve hṛdaya-bhavane bhāvayeyaṁ bhavantam
“My Lord, I do not worship You to be liberated from this material entanglement, nor do I wish to save myself from the hellish condition of material existence, nor do I ever pray for a beautiful wife to enjoy in a nice garden. I wish only that I may always be in full ecstasy with the pleasure of serving Your Lordship.” (M.m.s. 4) In Śrīmad-Bhāgavatam also there are many instances in the Third and Fourth cantos in which devotees pray to the Lord simply to be engaged in His service, and nothing else (Bhāg. 3.4.15, 3.25.34, 3.25.36, 4.8.22, 4.9.10 and 4.20.24).
„Můj Pane, neuctívám Tě proto, abych byl vysvobozen z tohoto zajetí hmoty nebo abych se zachránil před pekelnými podmínkami hmotného bytí, ani se nikdy nemodlím o krásnou manželku, se kterou bych si užíval v příjemných zahradách. Přeji si jen, abych mohl neustále zakoušet úplnou extázi ve službě Tobě.“ (M.m.s. 4) Ve třetím a čtvrtém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu najdeme také mnoho případů, kdy se oddaní modlí k Pánu pouze o to, aby Mu mohli sloužit, a o nic víc (Bhāg. 3.4.15, 3.25.34, 3.25.36, 4.8.22, 4.9.10 a 4.20.24).