Skip to main content

Text 224

Text 224

Text

Verš

smerāṁ bhaṅgī-traya-paricitāṁ sāci-vistīrṇa-dṛṣṭiṁ
vaṁśī-nyastādhara-kiśalayām ujjvalāṁ candrakeṇa
govindākhyāṁ hari-tanum itaḥ keśi-tīrthopakaṇṭhe
mā prekṣiṣṭhās tava yadi sakhe bandhu-saṅge ’sti raṅgaḥ
smerāṁ bhaṅgī-traya-paricitāṁ sāci-vistīrṇa-dṛṣṭiṁ
vaṁśī-nyastādhara-kiśalayām ujjvalāṁ candrakeṇa
govindākhyāṁ hari-tanum itaḥ keśi-tīrthopakaṇṭhe
mā prekṣiṣṭhās tava yadi sakhe bandhu-saṅge ’sti raṅgaḥ

Synonyms

Synonyma

smerām — smiling; bhaṅgī-traya-paricitām — bent in three places, namely the neck, waist and knees; sāci-vistīrṇa-dṛṣṭim — with a broad sideways glance; vaṁśī — on the flute; nyasta — placed; adhara — lips; kiśalayām — newly blossomed; ujjvalām — very bright; candrakeṇa — by the moonshine; govinda-ākhyām — named Lord Govinda; hari-tanum — the transcendental body of the Lord; itaḥ — here; keśi-tīrtha-upakaṇṭhe — on the bank of the Yamunā in the neighborhood of Keśīghāṭa; — do not; prekṣiṣṭhāḥ — glance over; tava — your; yadi — if; sakhe — O dear friend; bandhu-saṅge — to worldly friends; asti — there is; raṅgaḥ — attachment.

smerām — usmívající se; bhaṅgī-traya-paricitām — prohnutý ve třech místech: v šíji, pase a kolenou; sāci-vistīrṇa-dṛṣṭim — pohledem koutky doširoka otevřených očí; vaṁśī — k flétně; nyasta — přiložené; adhara — rty; kiśalayām — právě rozkvetlý; ujjvalām — zářící; candrakeṇa — měsíčním světlem; govinda-ākhyām — jménem Pán Govinda; hari-tanum — transcendentální tělo Pána; itaḥ — zde; keśi-tīrtha-upakaṇṭhe — na břehu Jamuny vedle Kéšíghátu; — ne; prekṣiṣṭhāḥ — dívej se; tava — tvoje; yadi — jestliže; sakhe — drahá přítelkyně; bandhu-saṅge — ke světským přátelům; asti — je; raṅgaḥ — připoutanost.

Translation

Překlad

“My dear friend, if you are indeed attached to your worldly friends, do not look at the smiling face of Lord Govinda as He stands on the bank of the Yamunā at Keśīghāṭa. Casting sidelong glances, He places His flute to His lips, which seem like newly blossomed twigs. His transcendental body, bending in three places, appears very bright in the moonlight.”

„Jsi-li, moje drahá přítelkyně, připoutaná ke svým světským přátelům, nedívej se do usměvavé tváře Pána Govindy, když stojí na břehu Jamuny u Kéšíghátu. Pokukuje koutky očí s flétnou na svých rtech, jež připomínají čerstvě rozkvetlé snítky. Jeho transcendentální tělo, prohnuté ve třech místech, září v měsíčním světle.“

Purport

Význam

This is a verse quoted from the Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.239) in connection with practical devotional service. Generally people in their conditioned life engage in the pleasure of society, friendship and love. This so-called love is lust, not love. But people are satisfied with such a false understanding of love. Vidyāpati, a great and learned poet of Mithilā, has said that the pleasure derived from friendship, society and family life in the material world is like a drop of water, but our hearts desire pleasure like an ocean. Thus the heart is compared to a desert of material existence that requires the water of an ocean of pleasure to satisfy its dryness. If there is a drop of water in the desert, one may indeed say that it is water, but such a minute quantity of water has no value. Similarly, in this material world no one is satisfied in the dealings of society, friendship and love. Therefore if one wants to derive real pleasure within his heart, he must seek the lotus feet of Govinda. In this verse Rūpa Gosvāmī indicates that if one wants to be satisfied in the pleasure of society, friendship and love, he need not seek shelter at the lotus feet of Govinda, for if one takes shelter under His lotus feet he will forget that minute quantity of so-called pleasure. One who is not satisfied with that so-called pleasure may seek the lotus feet of Govinda, who stands on the shore of the Yamunā at Keśītīrtha, or Keśīghāṭa, in Vṛndāvana and attracts all the gopīs to His transcendental loving service.

Tento verš je v Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.239) uveden v souvislosti s praktickou oddanou službou. Lidé ve svém podmíněném životě nacházejí obvykle potěšení ve společnosti, přátelství a lásce. Tato takzvaná láska je ale chtíč, ne láska. Lidé jsou však s tímto mylným pochopením lásky spokojeni. Vidyāpati, velký a učený básník z Mithily, řekl, že radost získaná z přátelství, společenského a rodinného života v tomto světě je jako kapka vody, avšak naše srdce touží po oceánu radosti. Naše srdce je tak přirovnáno k poušti hmotné existence, která potřebuje ke svlažení své vyprahlosti vodu celého oceánu. Nachází-li se na poušti kapka vody, můžeme samozřejmě říci, že se jedná o vodu, ale tak nepatrné množství nemá žádnou cenu. Podobně i v tomto hmotném světě nikoho společnost, přátelství a láska neuspokojuje. Chce-li tedy někdo v srdci pocítit skutečnou radost, musí vyhledat lotosové nohy Govindy. V tomto verši ale Rūpa Gosvāmī naznačuje, že bychom útočiště u lotosových nohou Govindy neměli vyhledávat, pokud chceme mít potěšení ze společnosti, přátelství a lásky, protože pokud to uděláme, tak na tuto nepatrnou radost zapomeneme. Ten, kdo však s touto takzvanou radostí spokojen není, může vyhledat lotosové nohy Śrī Govindy, jenž stojí na břehu Jamuny u Kéšítírthy neboli Kéšíghátu ve Vrindávanu a láká všechny gopī k transcendentální láskyplné službě Jemu.