Skip to main content
Library » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Ādi-līlā » CHAPTER FOUR

Text 68

Text 68

Text

Verš

hlādinīra sāra ‘prema’, prema-sāra ‘bhāva’
bhāvera parama-kāṣṭhā, nāma — ‘mahā-bhāva’
hlādinīra sāra ‘prema’, prema-sāra ‘bhāva’
bhāvera parama-kāṣṭhā, nāma — ‘mahā-bhāva’

Synonyms

Synonyma

hlādinīra — of the pleasure potency; sāra — the essence; prema — love for God; prema-sāra — the essence of such love; bhāva — emotion; bhāvera — of emotion; parama-kāṣṭhā — the highest limit; nāma — named; mahā-bhāva — mahābhāva.

hlādinīra — energie blaženosti; sāra — podstata; prema — láska k Bohu; prema-sāra — podstata této lásky; bhāva — cit; bhāvera — citů; parama-kāṣṭhā — nejvyšší úroveň; nāma — jménem; mahā-bhāva — mahābhāva.

Translation

Překlad

The essence of the hlādinī potency is love of God, the essence of love of God is emotion [bhāva], and the ultimate development of emotion is mahābhāva.

Podstatou energie hlādinī je láska k Bohu, podstatou lásky k Bohu je cit (bhāva) a nejvyšším stupněm rozvoje citu je mahābhāva.

Purport

Význam

The product of the hlādinī-śakti is love of Godhead, which has two divisions — namely, pure love of Godhead and adulterated love of Godhead. Only when the hlādinī-śakti emanates from Śrī Kṛṣṇa and is bestowed upon the living being to attract Him does the living being become a pure lover of God. But when the same hlādinī-śakti is adulterated by the external, material energy and emanates from the living being, it does not attract Kṛṣṇa; on the contrary, the living being becomes attracted by the glamor of the material energy. At that time instead of becoming mad with love of Godhead, the living being becomes mad after material sense enjoyment, and because of his association with the qualitative modes of material nature, he is captivated by its interactions of distressful, unhappy feelings.

Výsledkem působení hlādinī-śakti je láska k Bohu, a ta je dvou druhů: čistá láska k Bohu a znečištěná láska k Bohu. Živá bytost se stane čistým milovníkem Boha pouze tehdy, když je obdařena hlādinī-śakti vycházející z Kṛṣṇy, aby mohla Kṛṣṇu přitahovat. Je-li však stejná hlādinī-śakti znečištěna vnější, hmotnou energií a vychází-li z živé bytosti, Kṛṣṇu nezaujme, nýbrž živou bytost bude přitahovat kouzlo hmotné energie. Tehdy se živá bytost zblázní, ale ne láskou k Bohu, nýbrž honbou za hmotným smyslovým požitkem, a tak ji kvůli styku s kvalitami přírody uchvátí jejich vzájemné působení, vytvářející pocity úzkosti a neštěstí.