Skip to main content

Text 41

Text 41

Text

Verš

ei-mata bhakta-bhāva kari’ aṅgīkāra
āpani ācari’ bhakti karila pracāra
ei-mata bhakta-bhāva kari’ aṅgīkāra
āpani ācari’ bhakti karila pracāra

Synonyms

Synonyma

ei-mata — like this; bhakta-bhāva — the position of a devotee; kari’ — making; aṅgīkāra — acceptance; āpani — Himself; ācari’ — practicing; bhakti — devotional service; karila — did; pracāra — propagation.

ei-mata — takto; bhakta-bhāva — postavení oddaného; kari' — činící; aṅgīkāra — přijetí; āpani — osobně; ācari' — praktikující; bhakti — oddanou službu; karila — činil; pracāra — šíření.

Translation

Překlad

In this way, assuming the sentiment of a devotee, He preached devotional service while practicing it Himself.

Tak kázal oddanou službu v náladě oddaného a sám ji také vykonával.

Purport

Význam

When Rūpa Gosvāmī met Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu at Prayāga (Allahabad), he offered his respectful obeisances by submitting that Lord Caitanya was more magnanimous than any other avatāra of Kṛṣṇa because He was distributing love of Kṛṣṇa. His mission was to enhance love of Godhead. In the human form of life the highest achievement is to attain the platform of love of Godhead. Lord Caitanya did not invent a system of religion, as people sometimes assume. Religious systems are meant to show the existence of God, who is then generally approached as the cosmic order-supplier. But Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu’s transcendental mission is to distribute love of Godhead to everyone. Anyone who accepts God as the Supreme can take to the process of chanting Hare Kṛṣṇa and become a lover of God. Therefore Lord Caitanya is the most magnanimous. This munificent broadcasting of devotional service is possible only for Kṛṣṇa Himself. Therefore Lord Caitanya is Kṛṣṇa.

Když se Rūpa Gosvāmī setkal s Pánem Caitanyou Mahāprabhuem v Prajágu (Iláhábádu), uctivě se Mu poklonil s prohlášením, že Pán Caitanya je velkodušnější než jakýkoliv jiný avatāra Kṛṣṇy, protože rozdává lásku ke Kṛṣṇovi. Jeho misí bylo oživit lásku k Bohu. Dosáhnout úrovně lásky k Bohu je nejvyšším cílem lidské podoby. Pán Caitanya nezavedl nějaký nový náboženský systém, jak si někdy lidé myslí. Náboženské systémy jsou určeny k tomu, aby poukázaly na existenci Boha, který je potom obvykle chápán jako vesmírný dodavatel. Transcendentální mise Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua však znamená rozdávat lásku k Bohu všem. Každý, kdo Boha přijímá jako Nejvyššího, může přijmout proces zpívání Hare Kṛṣṇa a začít Boha milovat. Proto je Pán Caitanya nejvelkodušnější. Tak velkoryse šířit oddanou službu může pouze Kṛṣṇa osobně. Pán Caitanya je proto Kṛṣṇa.

In the Bhagavad-gītā Kṛṣṇa has taught the philosophy of surrender to the Supreme Personality of Godhead. One who has surrendered to the Supreme can make further progress by learning to love Him. Therefore the Kṛṣṇa consciousness movement propagated by Lord Caitanya is especially meant for those who are cognizant of the presence of the Supreme Godhead, the ultimate controller of everything. His mission is to teach people how to dovetail themselves into engagements of transcendental loving service. He is Kṛṣṇa teaching His own service from the position of a devotee. The Lord’s acceptance of the role of a devotee in the eternal form of Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu is another of the Lord’s wonderful features. A conditioned soul cannot reach the absolute Personality of Godhead by his imperfect endeavor, and therefore it is wonderful that Lord Śrī Kṛṣṇa, in the form of Lord Gaurāṅga, has made it easy for everyone to approach Him.

V Bhagavad-gītě Kṛṣṇa učil filosofii odevzdání se Nejvyšší Osobnosti Božství. Ten, kdo se Nejvyššímu Pánu odevzdal, může udělat další pokrok tím, že se bude učit Ho milovat. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, které šířil Pán Caitanya, je proto zvláště určeno těm, kdo jsou si vědomi přítomnosti Nejvyššího Pána, svrchovaného vládce všeho. Jeho misí je učit lidi, jak se mohou zapojit do transcendentální láskyplné služby. Je samotný Kṛṣṇa a v postavení oddaného učí službu sobě. To, že Pán přijímá ve věčné podobě Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua roli oddaného, je další z Jeho úžasných rysů. Podmíněná duše nemůže absolutní Osobnost Božství dosáhnout svojí nedokonalou snahou, a proto je úžasné, že Pán Śrī Kṛṣṇa dal v podobě Pána Gaurāṅgy každému možnost k Němu snadno dospět.

Svarūpa Dāmodara Gosvāmī has described Lord Caitanya as Kṛṣṇa Himself with the attitude of Rādhārāṇī, or a combination of Rādhā and Kṛṣṇa. The intention of Lord Caitanya is to taste Kṛṣṇa’s sweetness in transcendental love. He does not care to think of Himself as Kṛṣṇa, because He wants the position of Rādhārāṇī. We should remember this. A class of so-called devotees called the nadīyā-nāgarīs or gaura-nāgarīs pretend that they have the sentiment of gopīs toward Lord Caitanya, but they do not realize that He placed Himself not as the enjoyer, Kṛṣṇa, but as the enjoyed, the devotee of Kṛṣṇa. The concoctions of unauthorized persons pretending to be bona fide have not been accepted by Lord Caitanya. Presentations such as those of the gaura-nāgarīs are only disturbances to the sincere execution of the mission of Lord Caitanya. Lord Caitanya is undoubtedly Kṛṣṇa Himself, and He is always nondifferent from Śrīmatī Rādhārāṇī. But the emotion technically called vipralambha-bhāva, which the Lord adopted for confidential reasons, should not be disturbed in the name of service. A mundaner should not unnecessarily intrude into affairs of transcendence and thereby displease the Lord. One must always be on guard against this sort of devotional anomaly. A devotee is not meant to create disturbances to Kṛṣṇa. As Śrīla Rūpa Gosvāmī has explained, devotional service is ānukūlyena, or favorable to Kṛṣṇa. Acting unfavorably toward Kṛṣṇa is not devotion. Kaṁsa was the enemy of Kṛṣṇa. He always thought of Kṛṣṇa, but he thought of Him as an enemy. One should always avoid such unfavorable so-called service.

Svarūpa Dāmodara Gosvāmī Pána Śrī Caitanyu popsal jako samotného Kṛṣṇu v rozpoložení Rādhārāṇī neboli jako spojení Rādhy a Kṛṣṇy. Záměrem Pána Caitanyi je vychutnávat v transcendentální lásce Kṛṣṇovu sladkost. Nechce si o sobě myslet, že je Kṛṣṇa, protože si přeje být v postavení Rādhārāṇī. Na to bychom neměli zapomínat. Jistý druh takzvaných oddaných známých jako nadīyā-nāgarī nebo gaura-nāgarī předstírá, že se k Pánu Caitanyovi vztahují s city gopī, ale zapomínají na to, že nevystupoval jako Kṛṣṇa neboli ten, kdo si užívá, ale jako ten, kdo požitek přináší, čili oddaný Kṛṣṇy. Výmysly nepovolaných osob, které předstírají, že povolané jsou, Pán Caitanya nepřijímal. To, co představují gaura-nāgarī, je v upřímném vykonávání mise Pána Caitanyi pouze rušivým prvkem. Pán Caitanya je nepochybně samotný Kṛṣṇa a nikdy se neliší od Śrīmatī Rādhārāṇī. Rozpoložení zvané odborně vipralambha-bhāva, které Pán z důvěrných důvodů přijal, by však nemělo být pod rouškou služby narušováno. Materialisté by se neměli zbytečně vměšovat do transcendentálních záležitostí, a tak vyvolávat Pánovu nelibost. Na tento druh úchylky v oddané službě bychom si vždy měli dávat pozor. Oddaný není od toho, aby Kṛṣṇu rušil. Śrīla Rūpa Gosvāmī vysvětlil, že oddaná služba je ānukūlyena neboli konaná s příznivým postojem ke Kṛṣṇovi. Jednat vůči Kṛṣṇovi nepříznivě není projevem oddanosti. Kaṁsa byl Kṛṣṇův nepřítel. Neustále na Kṛṣṇu myslel, ale jenom jako na svého nepřítele. Této nepříznivé, takzvané službě, se musíme vždy vyhýbat.

Lord Caitanya has accepted the role of Rādhārāṇī, and we should support that position, as Svarūpa Dāmodara did in the Gambhīrā (the room where Lord Caitanya Mahāprabhu stayed in Purī). He always reminded Lord Caitanya of Rādhā’s feelings of separation as they are described in Śrīmad-Bhāgavatam, and Lord Caitanya appreciated his assistance. But the gaura-nāgarīs, who place Lord Caitanya in the position of enjoyer and themselves as His enjoyed, are not approved by Lord Caitanya or by Lord Caitanya’s followers. Instead of being blessed, the foolish imitators are left completely apart. Their concoctions are against the principles of Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu. The doctrine of transcendental enjoyment by Kṛṣṇa cannot be mixed up with the doctrine of transcendental feeling of separation from Kṛṣṇa in the role of Rādhārāṇī.

Pán Caitanya přijal roli Rādhārāṇī a my bychom toto postavení měli podporovat tak, jak to dělal Svarūpa Dāmodara v Gambhíře (místnosti, ve které Pán Caitanya bydlel v Purí). Vždy Pánu Caitanyovi připomínal pocity odloučení Rādhy, jak jsou popsány ve Śrīmad-Bhāgavatamu, a Pán jeho asistenci oceňoval. Avšak gaura-nāgarī, kteří Pána Caitanyu staví do role toho, kdo si užívá, a sebe do role těch, kterých si užívá, nemají uznání ani Pána Caitanyi ani Jeho následovníků. Tito hloupí imitátoři nedostanou žádná požehnání, ale naopak jsou ponecháni zcela stranou. Jejich výmysly jsou v rozporu se zásadami Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Nauku o Kṛṣṇově transcendentálním požitku není možné spojovat s naukou o transcendentálních pocitech odloučení od Kṛṣṇy v roli Rādhārāṇī.