Text 32

Text

Verš

ūrdhva-bāhu kari’ kahoṅ, śuna, sarva-loka
nāma-sūtre gāṅthi’ para kaṇṭhe ei śloka

Synonyms

Synonyma

ūrdhva-bāhu — raising my hands; kari’ — doing so; kahoṅ — I declare; śuna — please hear; sarva-loka — all persons; nāma — of the holy name; sūtre — on the thread; gāṅthi — stringing; para — get it; kaṇṭhe — on the neck; ei — this; śloka — verse.

ūrdhva-bāhu kari' — se zvednutýma rukama; kahoṅ — prohlašuji; śuna — prosím poslouchejte; sarva-loka — všechny osoby; nāma — svatého jména; sūtre — na šňůru; gāṅthi' — navlékající; para — zavěste si; kaṇṭhe — na krk; ei — tento; śloka — verš.

Translation

Překlad

Raising my hands, I declare, “Everyone please hear me! String this verse on the thread of the holy name and wear it on your neck for continuous remembrance.”

Zvedám ruce a prohlašuji: „Všichni mě prosím poslouchejte! Navlékněte si tento verš na šňůru svatého jména a noste ho na krku, abyste na něj ani na okamžik nezapomněli.“

Purport

Význam

When chanting the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra, in the beginning one may commit many offenses, which are called nāmābhāsa and nāma-aparādha. In this stage there is no possibility of achieving perfect love of Kṛṣṇa by chanting the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra. Therefore one must chant the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra according to the principles of the above verse, tṛṇād api su-nīcena taror iva sahiṣṇunā. One should note in this connection that chanting involves the activities of the upper and lower lips as well as the tongue. All three must be engaged in chanting the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra. The words “Hare Kṛṣṇa” should be very distinctly pronounced and heard. Sometimes one mechanically produces a hissing sound instead of chanting with the proper pronunciation with the help of the lips and tongue. Chanting is very simple, but one must practice it seriously. Therefore the author of Śrī Caitanya-caritāmṛta, Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, advises everyone to keep this verse always strung about his neck.

Při zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry je možné, že se člověk zpočátku dopouští mnoha přestupků, kterým se říká nāmābhāsa a nāma-aparādha. Na této úrovni není možné zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry dosáhnout dokonalé lásky ke Kṛṣṇovi. Je proto nutné zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru podle zásad výše zmíněného verše tṛṇād api su-nīcena taror iva sahiṣṇunā. V této souvislosti je třeba si povšimnout toho, že zpívání zahrnuje pohyb horního a dolního rtu i jazyka. To vše se musí při zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry zapojit. Slova „Hare Kṛṣṇa“ je třeba vyslovovat i slyšet velice zřetelně. Občas totiž někdo místo zpívání se správnou výslovností za pomoci rtů a jazyka pouze mechanicky vydává syčivé zvuky. Zpívání je velice jednoduché, ale je třeba ho praktikovat zodpovědně. Autor Śrī Caitanya-caritāmṛty Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī proto všechny vyzývá, aby tento verš neustále nosili pověšený kolem krku.