Text 265
Text 265
Text
Verš
sannyāsi-buddhye more praṇata ha-iba
sannyāsi-buddhye more praṇata ha-iba
Synonyms
Synonyma
Translation
Překlad
“I shall accept the sannyāsa order of life, for thus people will offer Me their obeisances, thinking of Me as a member of the renounced order.
„Přijmu sannyās, protože pak Mě lidé budou považovat za příslušníka stavu odříkání a budou se Mi klanět.“
Purport
Význam
Among the members of the varṇāśrama institution’s social orders (brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya and śūdra), the brāhmaṇa is considered the foremost, for he is the teacher and spiritual master of all the other varṇas. Similarly, among the spiritual orders (brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha and sannyāsa), the sannyāsa order is the most elevated. Therefore a sannyāsī is the spiritual master of all the varṇas and āśramas, and a brāhmaṇa is also expected to offer obeisances to a sannyāsī. Unfortunately, however, caste brāhmaṇas do not offer obeisances to a Vaiṣṇava sannyāsī. They are so proud that they do not offer obeisances even to Indian sannyāsīs, what to speak of European and American sannyāsīs. Śrī Caitanya Mahāprabhu, however, expected that even the caste brāhmaṇas would offer respectful obeisances to a sannyāsī because five hundred years ago the social custom was to offer obeisances immediately to any sannyāsī, known or unknown.
Z příslušníků všech společenských tříd varṇāśramské společnosti (brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra) je brāhmaṇa považován za nejpřednějšího, protože je učitelem a duchovním mistrem všech ostatních vareṇ. Mezi duchovními stavy (brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyās) je podobně nejvyšším stavem sannyās. Sannyāsī je tedy duchovním mistrem všech vareṇ a āśramů a i od brāhmaṇy se očekává, že se bude sannyāsīmu klanět. Kastovní brāhmaṇové se však bohužel vaiṣṇavskému sannyāsīmu neklaní. Jsou tak pyšní, že se neklaní ani indickým sannyāsīm, natož pak evropským nebo americkým. Śrī Caitanya Mahāprabhu však očekával, že se sannyāsīmu pokloní i kastovní brāhmaṇové, protože před pěti sty lety bylo společenským zvykem okamžitě se poklonit každému sannyāsīmu, známému i neznámému.
The sannyāsīs of the Kṛṣṇa consciousness movement are bona fide. All the students of the Kṛṣṇa consciousness movement have undergone the regular process of initiation. As enjoined in the Hari-bhakti-vilāsa by Sanātana Gosvāmī, tathā dīkṣā-vidhānena dvijatvaṁ jāyate nṛṇām: by the regular process of initiation, any man can become a brāhmaṇa. Thus in the beginning the students of our Kṛṣṇa consciousness movement agree to live with devotees, and gradually, having given up four prohibited activities — illicit sex, gambling, meat-eating and intoxication — they become advanced in the activities of spiritual life. When one is found to be regularly following these principles, he is given the first initiation (hari-nāma), and he regularly chants at least sixteen rounds a day. Then, after six months or a year, he is initiated for the second time and given the sacred thread with the regular sacrifice and rituals. After some time, when he advances still further and is willing to give up this material world, he is given the sannyāsa order. At that time he receives the title svāmī or gosvāmī, both of which mean “master of the senses.” Unfortunately, debauched so-called brāhmaṇas in India neither offer them respect nor accept them as bona fide sannyāsīs.Śrī Caitanya Mahāprabhu expected the so-called brāhmaṇas to offer respect to such Vaiṣṇava sannyāsīs. Nevertheless, it does not matter whether they offer respect, nor whether they accept these sannyāsīs as bona fide, for the śāstra describes punishment for such disobedient so-called brāhmaṇas. The śāstric injunction declares:
Sannyāsī z hnutí pro vědomí Kṛṣṇy jsou autorizovaní. Všichni studenti hnutí pro vědomí Kṛṣṇy jsou řádně zasvěceni. Hari-bhakti-vilāsa Sanātany Gosvāmīho nařizuje: tathā dīkṣā-vidhānena dvijatvaṁ jāyate nṛṇām – prostřednictvím řádného zasvěcení se může brāhmaṇou stát kdokoliv. Na začátku tedy studenti našeho hnutí pro vědomí Kṛṣṇy souhlasí s tím, že budou žít s oddanými, a jelikož se vzdali čtyř zakázaných činností: nedovoleného sexu, hazardování, jedení masa a požívání omamných látek, dělají v duchovních činnostech postupný pokrok. Pokud je u někoho vidět, že se ustálil v následování těchto zásad, dostane první zasvěcení (hari-nāma) a zpívá alespoň šestnáct kol denně. Potom za šest měsíců až jeden rok je zasvěcen podruhé a během řádné oběti konané se všemi obřady dostává posvátnou šňůru. Po nějakém čase, když udělá další pokrok a je ochotný se vzdát tohoto hmotného světa, dostane řád sannyās. Tehdy získává titul svāmī nebo gosvāmī, což obojí znamená „pán smyslů“. Prostopášní, takzvaní brāhmaṇové v Indii se jim však bohužel ani neklaní, ani je nepřijímají jako pravé sannyāsī. Śrī Caitanya Mahāprabhu očekával, že takzvaní brāhmaṇové budou takovým vaiṣṇavským sannyāsīm vzdávat úctu. Nicméně ani nehraje roli, zda projevují úctu nebo zda tyto sannyāsī uznávají jako autorizované, protože śāstra pro takové neposlušné takzvané brāhmaṇy předepisuje trest. Nařízení śāster říká:
namaskāraṁ na kuryād yaḥ prāyaścittīyate naraḥ
yatiṁ caiva tridaṇḍinam
namaskāraṁ na kuryād yaḥ
prāyaścittīyate naraḥ
“One who does not offer respect to the Supreme Personality of Godhead, to His Deity in the temple or to a tridaṇḍī sannyāsī must undergo prāyaścitta [atonement].” If one does not offer obeisances to such a sannyāsī, the prescribed prāyaścitta is to fast for one day.
„Ten, kdo neprojeví úctu Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, Jeho Božstvu v chrámu nebo tridaṇḍī sannyāsīmu, musí provést prāyaścittu (odčinění).“ Pokud se někdo takovému sannyāsīmu nepokloní, jeho předepsanou prāyaścittou je držet celý jeden den půst.