Text 82

Text

Verš

yāhāṅ tāhāṅ sarva-loka karaye sammāna
ghare pāṭhāiyā deya dhana, vastra, dhāna

Synonyms

Synonyma

yāhāṅ — wherever; tāhāṅ — anywhere; sarva-loka — all people; karaye — show; sammāna — respect; ghare — at home; pāṭhāiyā — sending; deya — give; dhana — riches; vastra — cloth; dhāna — paddy.

yāhāṅ — kdekoliv; tāhāṅ — všude; sarva-loka — všichni lidé; karaye — prokazují; sammāna — úctu; ghare — doma; pāṭhāiyā — posílající; deya — dávají; dhana — cennosti; vastra — oblečení; dhāna — rýži.

Translation

Překlad

“Anywhere and everywhere I go, all people offer me respect. Even without my asking, they voluntarily give me riches, clothing and paddy.”

„Všude, kam jdu, mi lidé prokazují úctu. Aniž bych o to žádal, dávají mi sami od sebe cennosti, oblečení a rýži.“

Purport

Význam

A brāhmaṇa does not become anyone’s servant. To render service to someone else is the business of the śūdras. A brāhmaṇa is always independent because he is a teacher, spiritual master and advisor to society. The members of society provide him with all the necessities of life. In the Bhagavad-gītā the Lord says He has divided society into four divisions — brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya and śūdra. A society cannot run smoothly without this scientific division. A brāhmaṇa should give good advice to all the members of society, a kṣatriya should look after the administration, maintaining law and order in society, vaiśyas should produce and trade to meet all the needs of society, whereas śūdras should render service to the higher sections of society (the brāhmaṇas, kṣatriyas and vaiśyas).

Brāhmaṇa se nestane ničím služebníkem. Sloužit druhým je povinností śūdrů. Brāhmaṇa je vždy nezávislý, protože je učitel, duchovní mistr a rádce společnosti. Členové společnosti ho zásobují vším, co pro život potřebuje. V Bhagavad-gītě Pán říká, že rozdělil společnost na čtyři třídy: brāhmaṇy, kṣatriyi, vaiśyi a śūdry. Bez tohoto vědeckého rozdělení nemůže společnost hladce fungovat. Brāhmaṇa má členům společnosti dávat dobré rady, kṣatriya má dohlížet na řízení a udržovat ve společnosti zákon a pořádek, vaiśyové mají vyrábět a obchodovat, aby pokryli všechny potřeby společnosti, a śūdrové mají sloužit vyšším vrstvám společnosti (brāhmaṇům, kṣatriyům a vaiśyům).

Jagannātha Miśra was a brāhmaṇa; therefore people would send him all bodily necessities — money, cloth, grain and so on. While Lord Caitanya was in the womb of Śacīmātā, Jagannātha Miśra received all these necessities of life without asking for them. Because of the presence of the Lord in his family, everyone offered him due respect as a brāhmaṇa. In other words, if a brāhmaṇa or Vaiṣṇava sticks to his position as an eternal servant of the Lord and executes the will of the Lord, there is no question of scarcity for his personal maintenance or the needs of his family.

Jagannātha Miśra byl brāhmaṇa, a lidé mu proto posílali veškeré tělesné zaopatření – peníze, oblečení, obilí a tak dále. Když byl Pán Caitanya v lůně Śacīmāty, Jagannātha Miśra tyto nezbytnosti dostával, aniž by si o ně říkal. Jelikož byl Pán přítomný v jeho rodině, každý mu jako brāhmaṇovi prokazoval patřičnou úctu. Jinými slovy, když brāhmaṇa nebo vaiṣṇava zůstává věrný svému postavení věčného služebníka Pána a vykonává Jeho vůli, není možné, aby trpěl nedostatkem pro svou vlastní obživu nebo pro uspokojení potřeb své rodiny.