Text 41
Text 41
Text
Verš
sarva-bhāve seve nityānandera caraṇa
sarva-bhāve seve nityānandera caraṇa
Synonyms
Synonyma
Translation
Překlad
Uddhāraṇa Datta Ṭhākura, the eleventh among the twelve cowherd boys, was an exalted devotee of Lord Nityānanda Prabhu. He worshiped the lotus feet of Lord Nityānanda in all respects.
Uddhāraṇa Datta Ṭhākura, jedenáctý z dvanácti pasáčků, byl vznešený oddaný Pána Nityānandy Prabhua, jehož lotosové nohy uctíval ve všech ohledech.
Purport
Význam
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura writes in his Anubhāṣya, “The Gaura-gaṇoddeśa-dīpikā (129) states that Uddhāraṇa Datta Ṭhākura was formerly the cowherd boy of Vṛndāvana named Subāhu. Uddhāraṇa Datta Ṭhākura, previously known as Śrī Uddhāraṇa Datta, was a resident of Saptagrāma, which is situated on the bank of the Sarasvatī River near the Triśabighā railway station in the district of Hugli. At the time of Uddhāraṇa Ṭhākura, Saptagrāma was a very big town, encompassing many other places such as Vāsudeva-pura, Bāṅśabeḍiyā, Kṛṣṇapura, Nityānanda-pura, Śivapura, Śaṅkhanagara and Saptagrāma.”
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura ve své Anubhāṣyi píše: „Gaura-gaṇoddeśa-dīpikā (129) uvádí, že Uddhāraṇa Datta Ṭhākura původně byl vrindávanský pasáček Subāhu. Uddhāraṇa Datta Ṭhākura, dříve známý také jako Śrī Uddhāraṇa Datta, bydlel v Saptagrámu na břehu řeky Sarasvatí, nedaleko železniční stanice Trišabigha v okrese Huglí. V době Uddhāraṇy Ṭhākura byl Saptagrám velké město, ke kterému patřilo mnoho dalších vesnic, jako je Vásudév-pur, Bánšbedija, Krišnapur, Nitjánanda-pur, Šivpur, Šankhanagar a Saptagrám.“
Calcutta was developed under British rule by the influential mercantile community, and especially by the suvarṇa-vaṇik community who came down from Saptagrāma to establish their businesses and homes all over Calcutta. They were known as the Saptagrāmī mercantile community of Calcutta, and most of them belonged to the Mullik and Sil families. More than half of Calcutta belonged to this community, as did Śrīla Uddhāraṇa Ṭhākura. Our paternal family also came from this district and belonged to the same community. The Mulliks of Calcutta are divided into two families, namely the Sil family and De family. All the Mulliks of the De family originally belong to the same family and gotra. We also formerly belonged to the branch of the De family whose members, intimately connected with the Muslim rulers, received the title Mullik.
Kolkata se za britské nadvlády rozvíjela díky vlivné komunitě obchodníků a zvláště komunitě suvarṇa-vaṇiků, kteří přišli ze Saptagrámu podnikat a zabydleli se po celé Kolkatě. Byli známí jako saptagrámská obchodnická komunita z Kolkaty a většina z nich náležela k rodinám Malliků nebo Silů. K této komunitě patřila více než polovina Kolkaty, stejně jako Śrīla Uddhāraṇa Ṭhākura. Rodina našeho otce také pochází z tohoto okresu a náležela ke stejné komunitě. Kolkatští Mallikové se dělí do dvou rodin, Sil a De. Všichni Mallikové rodiny De původně patřili ke stejné rodině a gotře. My jsme také původně patřili k větvi rodiny De, jejíž členové byli v důvěrném vztahu s muslimskými vládci a dostali od nich titul Mallik.
In the Caitanya-bhāgavata, Antya-khaṇḍa, chapter five, it is said that Uddhāraṇa Datta was an extremely elevated and liberal Vaiṣṇava. He was born with the right to worship Nityānanda Prabhu. It is also stated that Nityānanda Prabhu, after staying for some time in Khaḍadaha, came to Saptagrāma and stayed in the house of Uddhāraṇa Datta. The suvarṇa-vaṇik community to which Uddhāraṇa Datta belonged was actually a Vaiṣṇava community. Its members were bankers and gold merchants (suvarṇa means “gold,” and vaṇik means “merchant”). Long ago there was a misunderstanding between Ballāl Sena and the suvarṇa-vaṇik community because of the great banker Gaurī Sena. Ballāl Sena was taking loans from Gaurī Sena and spending money extravagantly, and therefore Gaurī Sena stopped supplying money. Ballāl Sena took revenge by instigating a social conspiracy to make the suvarṇa-vaṇiks outcastes, and since then they have been ostracized from the higher castes, namely the brāhmaṇas, kṣatriyas and vaiśyas. But by the grace of Śrīla Nityānanda Prabhu, the suvarṇa-vaṇik community was again elevated. It is said in the Caitanya-bhāgavata, yateka vaṇik-kula uddhāraṇa haite pavitra ha-ila dvidhā nāhika ihāte: there is no doubt that all the community members of the suvarṇa-vaṇik society were again purified by Śrī Nityānanda Prabhu.
Pátá kapitola Antya-khaṇḍy Caitanya-bhāgavaty uvádí, že Uddhāraṇa Datta byl neobyčejně vznešený a velkorysý vaiṣṇava. Narodil se s právem uctívat Nityānandu Prabhua. Říká se také, že Nityānanda Prabhu poté, co nějakou dobu pobýval v Khadadaze, odešel do Saptagrámu, kde bydlel v domě Uddhāraṇy Datty. Komunita suvarṇa-vaṇiků, ke které Uddhāraṇa Datta patřil, byla ve skutečnosti komunita vaiṣṇavů. Její členové byli bankéři a obchodníci se zlatem (suvarṇa znamená „zlato“ a vaṇik znamená „obchodník“). V dávných dobách došlo mezi Ballālem Senou a komunitou suvarṇa-vaṇiků k nedorozumění kvůli mocnému bankéři Gaurī Senovi. Ballāl Sena si bral od Gaurī Seny půjčky, které prohýřil, a tak mu Gaurī Sena přestal půjčovat. Ballāl Sena se pomstil tak, že podnítil společenské spiknutí, aby vytlačil suvarṇa-vaṇiky na okraj společnosti, takže od té doby byli vyřazeni z vyšších kast brāhmaṇů, kṣatriyů a vaiśyů. Milostí Śrī Nityānandy Prabhua však byla komunita suvarṇa-vaṇiků znovu povýšena. V Caitanya- bhāgavatě je řečeno: yateka vaṇik-kula uddhāraṇa haite pavitra ha-ila dvidhā nāhika ihāte – „Není pochyb o tom, že všichni členové komunity suvarṇa -vaṇiků byli znovu očištěni Śrī Nityānandou Prabhuem.
In Saptagrāma there is still a temple with a six-armed Deity of Śrī Caitanya Mahāprabhu that was personally worshiped by Śrīla Uddhāraṇa Datta Ṭhākura. On the right side of Śrī Caitanya Mahāprabhu is a Deity of Śrī Nityānanda Prabhu, and on the left side is Gadādhara Prabhu. There are also a Rādhā-Govinda mūrti and a śālagrāma-śilā, and below the throne is a picture of Śrī Uddhāraṇa Datta Ṭhākura. In front of the temple there is now a big hall, and in front of the hall is a Mādhavī-latā plant. The temple is in a very shady, cool and nicely situated location. When we returned from America in 1967, the executive committee members of this temple invited us to visit it, and thus we had the opportunity to visit this temple with some American students. Formerly, in our childhood, we visited this temple with our parents because all the members of the suvarṇa-vaṇik community enthusiastically take interest in this temple of Uddhāraṇa Datta Ṭhākura.
V Saptagrámu stále stojí chrám se šestirukým Božstvem Śrī Caitanyi Mahāprabhua, které osobně uctíval Śrīla Uddhāraṇa Datta Ṭhākura. Po pravém boku Śrī Caitanyi Mahāprabhua stojí Božstvo Śrī Nityānandy Prabhua a po levé straně Gadādhara Prabhu. Je tam také mūrti Rādhā-Govindy a śālagrāma-śilā a pod trůnem stojí obrázek Śrī Uddhāraṇy Datty Ṭhākura. Před chrámem je dnes velká síň a před ní rostlina mādhavī-latā. Chrám stojí na stinném, chladivém a pěkně umístěném pozemku. Když jsme se v roce 1967 vrátili z Ameriky, členové výkonné rady tohoto chrámu nás pozvali na návštěvu, a tak jsme mohli tento chrám navštívit s některými americkými žáky. V dětství jsme tento chrám navštívili s rodiči, protože všichni členové komunity suvarṇa-vaṇiků se o tento chrám Uddhāraṇy Datty Ṭhākura nadšeně zajímají.
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura adds in his Anubhāṣya: “In the Bengali year 1283 [A.D. 1876] a bābājī of the name Nitāi dāsa arranged for a donation of twelve bighās of land (about four acres) for the temple where Uddhāraṇa Datta Ṭhākura worshiped. The management of the temple later deteriorated, but then in 1306 (A.D. 1899), through the cooperation of the famous Balarāma Mullik of Hugli, who was a subjudge, and many rich suvarṇa-vaṇik community members, the management of the temple improved greatly. Not more than fifty years ago, one of the family members of Uddhāraṇa Datta Ṭhākura named Jagamohana Datta established a wooden mūrti [statue] of Uddhāraṇa Datta Ṭhākura in the temple, but that mūrti is no longer there; at present, a picture of Uddhāraṇa Datta Ṭhākura is worshiped. It is understood, however, that the wooden mūrti of Uddhāraṇa Ṭhākura was taken away by Śrī Madana-mohana Datta and is now being worshiped with a śālagrāma-śilā by Śrīnātha Datta.
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura ve své Anubhāṣyi doplňuje: „V bengálském roce 1283 (1876 n.l.) zajistil bābājī jménem Nitāi dāsa pro chrám, ve kterém uctíval Uddhāraṇa Datta Ṭhākura, dar v podobě dvanácti bighů půdy (asi 1,6 ha). Později vedení chrámu upadalo, ale v roce 1306 (1899 n.l.) se díky spolupráci proslulého soudce Balarāmy Mallika z Huglí, a mnoha bohatých členů komunity suvarṇa-vaṇiků značně zlepšilo. Nebude tomu více než padesát let, kdy jeden člen rodiny Uddhāraṇy Datty Ṭhākura jménem Jagamohana Datta v chrámu instaloval dřevěné mūrti (sochu) Uddhāraṇy Datty Ṭhākura, avšak dnes tam již toto mūrti není a místo něj je uctíván obrázek Uddhāraṇy Datty Ṭhākura. Je ale známo, že toto dřevěné mūrti Uddhāraṇy Datty Ṭhākura odnesl Śrī Madana-mohana Datta a nyní je společně se śālāgrāma-śilou uctívá Śrīnātha Datta.
“Uddhāraṇa Datta Ṭhākura was the manager of the estate of a big zamindar in Naihāṭī, about one and a half miles north of Katwa. The relics of this royal family are still visible near the Dāiṅhāṭa station. Since Uddhāraṇa Datta Ṭhākura was the manager of the estate, it was also known as Uddhāraṇa-pura. Uddhāraṇa Datta Ṭhākura installed Nitāi-Gaura Deities that were later brought to the house of the zamindar, which was known as Vanaoyārībāda. Śrīla Uddhāraṇa Datta Ṭhākura remained a householder throughout his life. His father’s name was Śrīkara Datta, his mother’s name was Bhadrāvatī, and his son’s name was Śrīnivāsa Datta.”
Uddhāraṇa Datta Ṭhākura byl správce sídla velkého zamindara v Naihátí, něco přes dva kilometry severně od Katoji. Trosky rezidence této královské rodiny lze dodnes vidět nedaleko stanice Dáinhát. Jelikož byl jeho správcem Uddhāraṇa Datta Ṭhākura, bylo známé také jako Uddháran-pur. Uddhāraṇa Datta Ṭhākura instaloval Božstva Nitāi-Gaury, která byla později přenesena do domu zamindara jménem Vanaoyārībāda. Śrīla Uddhāraṇa Datta Ṭhākura zůstal celý život hospodářem. Jeho otec se jmenoval Śrīkara Datta, jeho matka Bhadrāvatī a jeho syn se jmenoval Śrīnivāsa Datta.“