Text 31
Text 31
Text
Verš
atyanta virakta, sadā kṛṣṇa-premamaya
atyanta virakta, sadā kṛṣṇa-premamaya
Synonyms
Synonyma
Translation
Překlad
The sixteenth dear servant of Nityānanda Prabhu was Dhanañjaya Paṇḍita. He was very much renounced and always merged in love of Kṛṣṇa.
Šestnáctým drahým služebníkem Nityānandy Prabhua byl Dhanañjaya Paṇḍita. Byl velice odříkavý a neustále pohroužený v lásce ke Kṛṣṇovi.
Purport
Význam
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura writes in his Anubhāṣya, “Paṇḍita Dhanañjaya was a resident of the village in Katwa named Śītala. He was one of the twelve gopālas. His former name, according to the Gaura-gaṇoddeśa-dīpikā (127), was Vasudāma. Śītala-grāma is situated near the Maṅgalakoṭa police station and Kaicara post office in the district of Burdwan. On the narrow railway from Burdwan to Katwa is a railway station about nine miles from Katwa known as Kaicara. One has to go about a mile northeast of this station to reach Śītala. The temple was a thatched house with walls made of dirt. Some time ago, the zamindars of Bājāravana Kābāśī, the Mulliks, constructed a big house for the purpose of a temple, but for the last sixty-five years the temple has been broken down and abandoned. The foundation of the old temple is still visible. There is a tulasī pillar near the temple, and every year during the month of Kārttika (October-November) the disappearance day of Dhanañjaya is observed. It is said that for some time Paṇḍita Dhanañjaya was in a saṅkīrtana party under the direction of Śrī Caitanya Mahāprabhu, and then he went to Vṛndāvana. Before going to Vṛndāvana, he lived for some time in a village named Sāṅcaḍāpāṅcaḍā, which is six miles south of the Memārī railway station. Sometimes this village is also known as ‘the place of Dhanañjaya’ (Dhanañjayera Pāṭa). After some time, he left the responsibility for worship with a disciple and went back to Vṛndāvana. After returning from Vṛndāvana to Śītala-grāma, he established a Deity of Gaurasundara in the temple. The descendants of Paṇḍita Dhanañjaya still live in Śītala-grāma and look after the temple worship.”
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura ve své Anubhāṣyi píše: „Paṇḍita Dhanañjaya žil v Katoji ve vesnici Šítal. Byl jedním z dvanácti gopālů. Podle Gaura-gaṇoddeśa-dīpiky (127) se původně jmenoval Vasudāma. Šítal-grám se nachází nedaleko policejní stanice Mangalkot a poštovního úřadu Kaičar v okrese Bardván. Na úzkorozchodné dráze z Bardvánu do Katoji leží asi patnáct kilometrů od Katoji železniční stanice Kaičar. Musíme jít necelé dva kilometry na severovýchod od této stanice, abychom došli do Šítalu. Tamním chrámem byl domek s doškovou střechou a hliněnými stěnami. Před nějakým časem tam Mallikové, zamindarové z Bádžáravanu Kábáší, postavili velký dům, který měl sloužit jako chrám, ale posledních šedesát pět let je chrám v troskách a opuštěný. Základy starého chrámu jsou stále vidět. Poblíž chrámu stojí sloup s tulasī a každý rok během měsíce Kārtiku (říjen-listopad) se zde slaví den Dhanañjayova odchodu. Říká se, že Paṇḍita Dhanañjaya byl nějakou dobu členem saṅkīrtanové skupiny vedené Śrī Caitanyou Mahāprabhuem a potom odešel do Vrindávanu. Předtím žil nějaký čas ve vesnici Sánčadápánčada, která se nachází asi deset kilometrů na jih od železniční stanice Memárí. Někdy je tato vesnice označována také jako ,Dhanañjayovo sídlò (Dhanaňdžajér Pát). Po nějaké době přenechal zodpovědnost za uctívání jednomu svému žákovi a odešel zpátky do Vrindávanu. Když se vrátil z Vrindávanu do Šítal-grámu, instaloval v chrámu Božstvo Gaurasundara. Potomkové Paṇḍita Dhanañjayi stále v Šítal-grámu žijí a dohlížejí na chrámové uctívání.“